8 C 182/2020

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. se sídlem adresa žalobkyně spisová značka číslo proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalovaná zaplatila částku [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ke dni [datum] ve výši [částka], kapitalizovaný úrok ke dni [datum] ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrok ve výši 19,98 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení z částky z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrok ve výši 19,98% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrok ve výši 19,98 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ke dni [datum] ve výši [částka], kapitalizovaný úrok ke dni [datum] ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrok ve výši 19,98 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaná zaplatila částku [částka] s příslušenstvím. [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně“) poskytla žalované na základě čtyř smluv o půjčce ze dne [datum] peněžní prostředky ve výši [částka], za poplatek [částka], dne [datum] částku [částka] za poplatek [částka], dne [datum] částku [částka] za poplatek [částka], a dne [datum] částku [částka] za poplatek [částka]. Žalovaná smluvené podmínky porušila, neboť nesplácela půjčky podle dohodnutých podmínek, proto právní předchůdkyni žalobkyně vznikl nárok na úhradu dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužného poplatku ve výši [částka], kapitalizovaných úroků ve výši [částka] a kapitalizovaných zákonných úroků ve výši [částka] (smlouva I.), jistiny [částka], poplatku [částka], kapitalizovaných úroků ve výši [částka] a kapitalizovaných zákonných úroků ve výši [částka] (smlouva II.), jistiny [částka], poplatku [částka], kapitalizovaných úroků ve výši [částka] a kapitalizovaných zákonných úroků ve výši [částka], (smlouva III.), jistiny [částka], poplatku [částka], kapitalizovaných úroků ve výši [částka] a kapitalizovaných zákonných úroků ve výši [částka] (smlouva IV.). Smlouvou ze dne [datum] postoupila právní předchůdkyně obě předmětné pohledávky na žalobkyni, jakožto postupníka. Přes výzvu k plnění a předžalobní upomínku žalovaná dluh dosud neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání soudu se nedostavila. Předvolání jí bylo doručeno na adresu místa trvalého pobytu a na adresu zjištěnou ze systému soudu ISAS řádně a včas. Soud proto projednal a rozhodl věc v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“).

3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy (ve spojení s oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum]), má soud za prokázáno, že pohledávky [právnická osoba], za žalovanou z výše uvedených smluv o půjčkách byly i s příslušenstvím postoupeny žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno [právnická osoba], jejím přípisem ze dne [datum]. Soud má tedy za prokázáno, že žalobkyně nabyla postoupením všechny předmětné pohledávky za žalovanou podle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

4. Ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] soud zjistil, že žalovaná uzavřela se [právnická osoba], smlouvu o půjčce, na jejímž základě si půjčila částku [částka], peníze převzala v den podpisu smlouvy v hotovosti. Zavázala se zaplatit celkem [částka] v 60 týdenních splátkách ve výši [částka] (poslední splátka [částka]), počínaje 7 dnem od data uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce následujícího týdenního období. Byl tedy sjednán souhrnný poplatek ve výši [částka] sestávající se z úroku [částka], poplatku za administrativní činnost [částka], poplatku za hotovostní inkaso splátek [částka] RPSN byla sjednána ve výši 63,93 %. Podle tvrzení žalobkyně žalovaná na tuto smlouvu uhradila [částka] (34 885- 10 185). Rovněž žalovaná svým podpisem stvrdila v této i v dalších následujících smlouvách, jak vyplývá z první strany smluv, že jako„ Zákazník dále potvrzuje, že mu byly s dostatečným předstihem před uzavřením Smlouvy poskytnuty Standardní informace o spotřebitelském Úvěru a bylo mu poskytnuto náležité vysvětlení, tak aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci [číslo] rovněž potvrzuje, že Provident před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informaci získaných i od zákazníka - tyto jsou obsahem Zákaznické karty“. K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně tvrdila, že ověřila úvěruschopnost posuzované, která byla dotazována na své poměry a informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované (pracovní smlouva, výplatní pásky, doklady SIPO) a současně ověřil, že vůči žalované nebylo vedeno insolvenční řízení. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované. Dále bylo odkázáno na prohlášení žalované uvedené ve smlouvě, která prohlásila, že poskytla pravdivé informace, je schopna celkovou dlužnou částku zaplatit a byly jí poskytnuty předsmluvní informace. [příjmení] jiné listiny k tvrzení o posouzení úvěruschopnosti žalované než smlouvy o zápůjčce a karty zákazníka žalobkyně k důkazu neoznačila.

5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] soud zjistil, že žalovaná uzavřela se [právnická osoba], smlouvu o půjčce, na jejímž základě si půjčila částku [částka], peníze převzala v den podpisu smlouvy v hotovosti. Zavázala se zaplatit celkem [částka] v 60 týdenních splátkách ve výši [částka] (poslední splátka [částka]), počínaje 7 dnem od data uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce následujícího týdenního období. Byl tedy sjednán souhrnný poplatek ve výši [částka] sestávající se z úroku [částka], poplatku za administrativní činnost [částka], poplatku za hotovostní inkaso splátek [částka] RPSN byla sjednána ve výši 63,93 %. Podle tvrzení žalobkyně, žalovaná na tuto smlouvu uhradila [částka] (33 [číslo] 249).

6. Ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] soud zjistil, že žalovaná uzavřela se [právnická osoba], smlouvu o půjčce, na jejímž základě si půjčila částku [částka], peníze převzala v den podpisu smlouvy v hotovosti. Zavázala se zaplatit celkem [částka] v 60 týdenních splátkách ve výši [částka] (poslední splátka [částka]), počínaje 7 dnem od data uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce následujícího týdenního období. Byl tedy sjednán souhrnný poplatek ve výši [částka] sestávající se z úroku [částka], poplatku za administrativní činnost [částka], poplatku za hotovostní inkaso splátek [částka] RPSN byla sjednána ve výši 63,93 %. Podle tvrzení žalobkyně žalovaná na tuto smlouvu uhradila [částka] (34 [číslo] 185).

7. Ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] soud zjistil, že žalovaná uzavřela se [právnická osoba], smlouvu o půjčce, na jejímž základě si půjčila částku [částka], peníze převzala v den podpisu smlouvy v hotovosti. Zavázala se zaplatit celkem [částka] v 60 týdenních splátkách ve výši [částka] (poslední splátka [částka]), počínaje 7 dnem od data uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce následujícího týdenního období. Byl tedy sjednán souhrnný poplatek ve výši [částka] sestávající se z úroku [částka], poplatku za administrativní činnost [částka], poplatku za hotovostní inkaso splátek [částka] RPSN byla sjednána ve výši 63,93 %. Podle tvrzení žalobkyně, žalovaná na tuto smlouvu uhradila [částka] (11 [číslo] 817).

8. Žalobkyně k prokázání zkoumání úvěryschopnosti po poučení soudu předložila karty zákazníka. Podle první karty zákazníka ze dne [datum] žalovaná uvedla, že pracuje u MěKS [obec] s příjmem [částka], další příjem domácnosti [částka], náklady na nájem a inkaso [částka], telefon [částka], splátky půjček/výživné [částka], výdaje na domácnost [částka], celkem výdaje [částka], použitelný příjem [částka]. Ověřené dokumenty jsou uvedeny OP, výplatní pásky, pracovní smlouva, SIPO. Druh bydlení spoluvlastník, nezaopatřené děti nejsou uvedeny, důvod půjčky neočekávané výdaje. V zákaznické kartě z [datum] žalovaná uvedla příjem [částka], další příjem domácnosti [částka], nižší výdaje na bydlení [částka], telefon [částka], splátky půjček [částka], výdaje na domácnost stejné [částka], použitelný příjem [částka]. V zákaznické kartě z [datum] žalovaná uvedla, že je nájemník, příjem [částka], další příjem domácnosti [částka], výdaje na bydlení [částka], splátky půjček [částka], telefon [částka], výdaje na domácnost stejné [částka], použitelný příjem [částka]. V zákaznické kartě z [datum] žalovaná uvedla, že je spoluvlastník, příjem je [částka], další příjem domácnosti [částka], výdaje na bydlení [částka], splátky půjček [částka], telefon [částka], výdaje na domácnost stejné [částka], použitelný příjem [částka]. Pokaždé je zaškrtnuto, že byly ověřeny stejné dokumenty tedy OP, výplatní pásky, pracovní smlouva, SIPO. Žalovaná prohlásila úplnost, přesnost a pravdivost veškerých údajů uvedených na těchto kartách.

9. Žalovaná na svou obranu nic neuvedla a z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by žalovaná na své závazky ze zjištěné smlouvy o půjčce uhradila více, než tvrdila žalobkyně v žalobě, tedy částku [částka].

10. Vzhledem k době uzavření smluv ([číslo] 2013) soud posuzoval vztah účastníků podle ustanovení § 657 o. z. (podle přechodného ustanovení zakotveného v § 3028 odst. 1 o. z.). Žalované jako spotřebitelce byly poskytovatelem poskytnuty peněžní částky [částka], [částka], [částka] a [částka], ve formě půjčky, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ).

11. Podle § 9 odst. 1 ZosÚ ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

12. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

13. Podle ust. § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

14. Podle § 451 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

15. Podle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. Podle § 458 musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením.

16. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou jako spotřebitelkou nebyly platně uzavřeny spotřebitelské smlouvy o půjčce podle § 657 obč. zák.

17. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 9 zák. č. 145/2010 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Nejvyšší soud uzavřel, věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostupný z www.nsoud.cz). Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

18. V daném případě žalobkyně k prokázání zkoumání úvěruschopnosti předložila zákaznické karty ke každé ze čtyř smluv, z nichž vyplývá, že žalovaná během půl roku mezi březnem 2013 a prosincem 2013 uvedla, že má příjem od [částka] do [částka], náklady na nájem a inkaso od [částka] do [částka], telefon [částka], splátky půjček [částka] až [částka] a výdaje na domácnost dalších [částka]. Z uvedeného je zjevné, že příjem žalované ze zaměstnání evidentně není dostačující a nepokrývá ani jí uváděné výdaje. V kartě zákazníka je uveden další příjem domácnosti [částka] až [částka] měsíčně, aniž by bylo uvedeno, o jaké nebo čí příjmy se jedná, na jakou dobu jsou zaručeny, zda a jakým způsobem byly ověřeny, když žalovaná je podle údajů v evidenci obyvatel svobodná. Podle údajů v kartách zákazníka totiž měly být ověřovány a předloženy jednak pracovní smlouva, výplatní pásky občanský průkaz a SIPO. Jiné doklady předloženy nebyly i přesto, že v jednom případě žalovaná uvedla, že bydlí v nájmu. Uváděná výše nákladů na bydlení během 6 měsíců se snížila z [částka] na [částka] a následně zvýšila na [částka], byla údajně ověřována dokladem SIPO, nebylo však prověřováno to, že žalovaná jednou uvedla, že je nájemce a v dalších případech, že je spoluvlastník. Žalobkyně žádné listiny, kterými prověřovala úvěruschopnost žalované soudu nepředložila, nebylo tak možné ověřit, zda skutečně součástí příjmů domácnosti byla i částka [částka], ani o jaký příjem se mělo jednat a zda je zaručen po celou dobu splácení tedy na 60 týdnů. Vzhledem k tomu, že žalobkyně poskytla za stejných podmínek žalované během půl roku půjčku ve čtyřech případech a dostatečně neprověřila tento další příjem, který podstatně zlepšoval poměry žalované jako žadatelky o úvěr, uzavírá soud, že posouzení poskytovatelem úvěru proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem vykázat takové příjmy domácnosti, které měly nasvědčovat tomu, že žalovaná bude schopna půjčky splácet.

19. V souzené věci soud uzavřel, že žalobkyně (její předchůdkyně) nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem a posouzení úvěruschopnosti podle § 9 odst. 1 ZosÚ řádně neprovedla. Již z karty zákazníka je zřejmé, že žadatel o půjčku s uvedeným příjmem ze zaměstnání a běžnými výdaji na bydlení a domácnost, nebude schopen splácet další čtyři půjčky v celkové výši [částka] měsíčně. Nelze poskytnout ochranu věřiteli, který opakovaně během půl roku poskytne další půjčky s poplatky za zpracování půjčky a hotovostní inkaso, které navyšují poskytnutou částku téměř dvojnásobně. Spotřebitelský úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde„ nejsou důvodné pochybnosti“ o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. To nepochybně žalobkyně nesplnila a tomu odpovídá též výsledek, byť žalovaná půjčky zpočátku splácela.

20. Z výše uvedeného je patrné, že předchůdce žalobkyně poskytla žalované opakovaně půjčky, ačkoliv musela mít minimálně pochybnosti o schopnosti žalované půjčky o daných parametrech splatit při jejích výdělkových a výdajových poměrech. Půjčky tak byly poskytnuty v rozporu s ust. § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud proto uzavírá, že smlouvy o půjčce uzavřené mezi účastníky dne [datum], [datum], [datum] a [datum] jsou podle zmíněného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru neplatné. Jedná se přitom o absolutní neplatnost právního úkonu, která nastává přímo ze zákona a soudy se jí musí zabývat z úřední povinnosti, je-li z neplatného právního úkonu patrna, anebo jestliže se o důvodu neplatnosti procesně korektním způsobem dozví. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního úkonu od samého počátku, na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2013, sp. zn. 28 Cdo 2221/2013).

21. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost všech smluv o půjčce plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu § 451 odst. 2 obč. zák., které jsou si smluvní strany povinny podle § 457 obč. zák. vzájemně vydat.

22. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované na základě absolutně neplatných smluv o půjčce celkem částku [částka], je žalovaná povinna takové plnění vrátit. Žalovaná již uhradila částku celkem [částka] ([částka], [částka], [částka] a [částka]), soud proto uložil žalované, výrokem I. tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni zbývající částku [částka] s úrokem z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v oznámení o postoupení pohledávky, v níž byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů. Výzva byla odeslána [datum] a doručena [datum] třetí pracovní den po odeslání (§ 573 o.z.) Lhůta k plnění uplynula [datum], od [datum] je žalovaná v prodlení. Žalobkyně neprokázala dřívější splatnost tedy, že by žalovanou vyzvala dříve než v oznámení o postoupení pohledávky. Nárok na úrok z prodlení pak soud posoudil podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., neboť k prodlení došlo za účinnosti tohoto zákona. Výše úroku z prodlení je stanovena vládním nařízením [číslo] 2013 Sb. a činí 8,05 %.

23. Nedůvodné jsou zbývající nároky uplatněné žalobkyní ze smlouvy (smluvní úrok, odměna za administrativní zpracování půjčky, náklady za hotovostní inkaso splátek). Soud proto žalobu v rozsahu uvedeném ve výroku II. zamítl.

24. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla neúspěšná a žalované žádné náklady řízení podle obsahu spisu nevznikly.