8 C 190/2023

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa , adresa sídla žalobkyně číslo popisné , číslo příjmení jméno , označení země označení země , zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení se sídlem adresa sp.zn. spisová značka žalobkyně číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 22 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 417, úrok z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 18 417 Kč od [datum] do [datum], úrok z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 18 417 Kč od [datum] do [datum], úrok z prodlení ve výši 8,00 % ročně z částky 18 417 Kč od [datum] do [datum], úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18 417 Kč od [datum] do [datum], úrok z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 18 417 Kč od [datum] do [datum], úrok z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 18 417 Kč od [datum] do [datum], úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18 417 Kč od [datum] do [datum], a roční úrok z prodlení z částky 18 417 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí v němž trvá prodlení dlužníka je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, maximálně však do výše 8,05 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ve zbývající části, v níž se žalobkyně domáhá, aby žalovaný zaplatil částku 3 583 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 11 025 Kč za dobu od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení z částky 22 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,05 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 3 583 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí v němž trvá prodlení dlužníka je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, dále se žaloba zamítá pro úrok z prodlení z částky 18 417 Kč ve výši 0,70 % ročně od [datum] do [datum], pro úrok z prodlení z částky 18 417 Kč ve výši 0,95 % ročně od [datum] do [datum], pro úrok z prodlení z částky 18 417 Kč ve výši 2,70 % ročně od [datum] do [datum], pro úrok z prodlení z částky 18 417 Kč od [datum] do zaplacení ve výši rozdílu mezi ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí v němž trvá prodlení dlužníka je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 572 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. V žalobě uvedla, že právní předchůdkyně [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně“) poskytla žalovanému na základě smlouvy o půjčce ze dne [datum] peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit půjčku i souhrnný poplatek ve výši 14 608 Kč, který přestavoval smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Poslední splátka byla splatná [datum]. Žalovaný smluvené podmínky porušil, uhradil jen částku 3 583 Kč, která byla započtena na souhrnný poplatek. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou částky 33 025 Kč, neboť nesplácel půjčku podle dohodnutých podmínek, proto právní předchůdkyni žalobkyně vznikl v souladu se smluvními podmínkami nárok na úhradu dlužné jistiny ve výši 28 972 Kč Smlouvou ze dne [datum] postoupila [právnická osoba] pohledávku na [právnická osoba] [označení] Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi přechodným věřitelem [označení původního nabyvatele] [označení] a žalobkyní došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum].

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil. Předvolání s žalobou mu bylo doručeno na adresu místa trvalého pobytu řádně a včas. Žalobkyně svou neúčast omluvila. Soud proto projednal a rozhodl věc v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“).

3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je právnickou osobou mající sídlo na území [země], tj. v členském státu Evropské unie, zabýval se soud svou mezinárodní příslušností. Podle kapitoly II., oddílu 4 článku 17, odstavec 1 písm. b) a článku 18 odstavec 2 Nařízení Evropského parlamentu a [ustanovení právního předpisu EU] ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I. bis), jedná-li se o půjčku, smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudu členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Žalovaný má bydliště na území České republiky, jsou proto k projednání sporné věci příslušné (pravomocné) české soudy a vztahy mezi účastníky se řídí českým hmotným právem.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy, má soud za prokázáno, že pohledávka [právnická osoba], za žalovaným z výše uvedené smlouvy o půjčce byla postoupena na [právnická osoba] [označení]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno společností [právnická osoba], jejím přípisem ze dne [datum], současně byl vyzván k úhradě dlužné částky do deseti dnů po obdržení dopisu. [právnická osoba] S.á.r.l. smlouvou o postoupení ze dne [datum] ve spojení s přílohou [číslo] se seznamem postupovaných pohledávek postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni [právnická osoba] Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum], odeslaným poštou [datum] na tehdejší adresu žalovaného. Soud má tedy za prokázáno, že žalobkyně nabyla postoupením celou pohledávku za žalovaným podle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] soud zjistil, že ji žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] a na jejím základě si půjčil částku 22 000 Kč a stvrdil, že peníze převzal v den podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal zaplatit věřiteli s touto půjčkou souhrnný poplatek ve výši 14 608 Kč, tedy se zavázal zaplatit celkem 36 608 Kč v 52 týdenních splátkách ve výši 704 Kč, počínaje 7 dnem od data uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce následujícího týdenního období. V článku 5 smluvních podmínek bylo dohodnuto, že se uhrazené splátky započítávají nejprve na souhrnný poplatek a teprve po úplném uhrazení poplatku se započítávají na vlastní částku půjčky.

6. Žalovaný na svou obranu nic neuvedl a z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by na své závazky ze zjištěné smlouvy o půjčce uhradil více, než tvrdila žalobkyně v žalobě celkem 3 583 Kč.

7. Podle statistiky ČNB databáze časových řad [příjmení] činila v lednu 2005 roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem na spotřebu nové obchody 14,70 %.

8. Soud vzhledem k datu uzavření smlouvy postupoval podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., podle dosavadních předpisů 9. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

10. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

11. Podle ust. § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

12. Podle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu, anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

13. Podle § 451 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

14. Podle § 456 občanského zákoníku předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán. Nelze-li toho, na jehož úkor byl získán, zjistit, musí se vydat státu.

15. Podle § 457 občanského zákoníku je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. Podle § 458 musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením.

16. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Na posuzovanou smlouvu o půjčce se aplikuje právní úprava obsažená v zákoně č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 321/2001 Sb.“), který ještě výslovně nestanovil povinnost poskytovatelů úvěrů či půjček posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr.

18. Půjčka byla žalovanému poskytnuta kapitálovou obchodní společností, podnikající ve finančnictví (v jeho nebankovní části) kdy jejím smyslem a účelem je podnikatelskou činností vyvářet zisk. Shoda soudní praxe a občanskoprávní teorie panuje v tom, že úroky dohodnuté při poskytnutí peněžité půjčky (někdy také odměna) představují cenu poskytnutého kapitálu nebo též cenu za užívání půjčených peněžních prostředků. Vzhledem k tomu, že sjednaný souhrnný poplatek ve výši 14 608 Kč není dále strukturován, je nutno považovat takovou úplatu za půjčení peněz za sjednaný úrok. Sjednaná úroková sazba tak činí 66,40 % ročně. Takto sjednanou úrokovou sazbu je možno podrobit přezkumu přiměřenosti z hlediska rozporu s dobrými mravy, neboť značná nepřiměřenost výše smluvního úroku je způsobilá porušit souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad.

19. Soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným smlouva o půjčce nebyla platně uzavřena, a to vzhledem k ujednání o výši souhrnného poplatku ve výši 14 608 Kč, který představuje úrok ve výši 66,40 % p.a.. Soud dospěl k závěru, že toto ujednání je absolutně neplatné podle ustanovení § 39 obč. zák., neboť ujednaná výše úroku se natolik zjevně příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání. Podle judikatury Nejvyššího soudu ČR, je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], všechna rozhodnutí jsou dostupná na [webová adresa]). Sjednaná výše úroku je v rozporu s dobrými mravy, když ze statistiky ČNB výše úrokových sazeb spotřebních úvěrů poskytnutých bankami v České republice činí 14,70 %. Ve smlouvě o půjčce pak sjednaná sazba 66,40 % představuje více než čtyřnásobek průměrné výše úrokových sazeb spotřebních úvěrů podle statistiky [obec] národní banky. Za této situace, je třeba sjednanou výši úroku považovat za rozpornou s dobrými mravy.

20. Soud se zabýval tím, zda lze tuto část právního úkonu oddělit od ostatního obsahu. Tuto oddělitelnost posoudil v souladu s ust. § 41 obč. zák. a dospěl k závěru, že ujednání o úroku od ostatního obsahu smlouvy oddělit nelze. Je třeba dbát, aby byla respektována vůle subjektů právního úkonu s přihlédnutím k účelu, jehož dosažení osoba konající právní úkon sledovala. a tedy je nutno respektovat zásadu autonomie vůle. Je nutno poukázat na to, že v uvedeném případě vystupuje původní věřitelka jako podnikatel s cílem vytváření zisku a materiálním zdrojem vytváření zisku je zde poplatek ve výši 14 608 Kč. Nelze pochybovat o tom, že bez sjednání tohoto poplatku (úroku) by původní věřitelka takový právní úkon neučinila, protože smyslem její existence je generování zisku. Pokud soud bude respektovat autonomie vůle, musí vzít v úvahu, že původní věřitelce, nelze proti její vůli vnutit pouze částečné uskutečnění, a proto nelze poplatek oddělit od zbylé části obsahu smlouvy.

21. Soud proto uzavírá, že pokud je neplatným ujednání o poplatku ve výši 14 608 Kč, je pro jeho neoddělitelnost neplatný celý právní úkon, tedy smlouva o půjčce, uzavřená mezi účastníky dne [datum] podle § 39 obč. zák. Jedná se přitom o absolutní neplatnost právního úkonu, tedy o neplatnost, která nastává přímo ze zákona. Na právní úkon se hledí jako by nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

22. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o půjčce plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu § 451 odst. 2 obč. zák., které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat podle § 457 obč. zák.

23. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na základě absolutně neplatné smlouvy o půjčce částku 22 000 Kč, je žalovaný povinen takové plnění vrátit. Žalovaný již uhradil částku 3 583 Kč, jak žalobkyně sama tvrdila. Bezdůvodné obohacení na straně žalovaného činí 18 417 Kč, které je žalovaný povinen žalobkyni vydat. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku žalobě v této části vyhověl včetně úroku z prodlení ode dne [datum], tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě na základě doručení oznámení o postoupení pohledávky žalovanému na jeho adresu. Výzva byla odeslána [datum], má se za to, že byla doručena třetí pracovní den po odeslání, tedy [datum], lhůta 10 dnů uplynula [datum]. Pokud žalobkyně požadovala úrok z prodlení od dřívějšího data, splatnost nároku neprokázala. Nárok na úrok z prodlení pak soud posoudil podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., neboť k prodlení došlo za účinnosti tohoto zákona. Výše úroku z prodlení je stanovena vládním nařízením [číslo] Sb. a ke dni [datum] činil zákonný úrok z prodlení 8,05 % ročně, proto byla výše úroku přiznána s ohledem na žalobní návrh, který nelze překročit z dlužné částky v požadované výši maximálně však 8,05 % ročně. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

24. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 83,71 % neúspěšná v rozsahu 16,29 %, náleží jí náhrada nákladů řízení v rozsahu 67,42 % Náklady řízení se sestávají ze soudního poplatku ve výši 880 Kč, odměny advokáta za tři úkony právní služby ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění) podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) a náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (za tři úkony po 100 Kč) ve smyslu § 14b odst. 2 advokátního tarifu. Uvedené odměny a náhrady se zvyšují o 21% DPH podle § 137 o. s. ř. ve výši 252 Kč Celkem tedy činí náklady řízení 2 332 Kč, z toho 67,42 % pak činí 1 572 Kč Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o. s. ř. Použití zvláštního ustanovení § 14b je odůvodněno tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru opakovaně stejnou žalobkyní (přes 1 000 věcí) ve skutkově a právně obdobných věcech a předmětem řízení je postoupená pohledávka.