8 C 190/2023

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa, adresa sídla žalobkyně číslo popisné, číslo příjmení jméno, označení země označení země, zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení se sídlem adresa sp.zn. spisová značka žalobkyně číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 22 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 417, úrok z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 18 417 Kč od datum do datum, úrok z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 18 417 Kč od datum do datum, úrok z prodlení ve výši 8,00 % ročně z částky 18 417 Kč od datum do datum, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18 417 Kč od datum do datum, úrok z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 18 417 Kč od datum do datum, úrok z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 18 417 Kč od datum do datum, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18 417 Kč od datum do datum, a roční úrok z prodlení z částky 18 417 Kč od datum do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí v němž trvá prodlení dlužníka je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, maximálně však do výše 8,05 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ve zbývající části, v níž se žalobkyně domáhá, aby žalovaný zaplatil částku 3 583 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 11 025 Kč za dobu od datum do datum, zákonný úrok z prodlení z částky 22 000 Kč od datum do datum ve výši 7,05 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 3 583 Kč od datum do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí v němž trvá prodlení dlužníka je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, dále se žaloba zamítá pro úrok z prodlení z částky 18 417 Kč ve výši 0,70 % ročně od datum do datum, pro úrok z prodlení z částky 18 417 Kč ve výši 0,95 % ročně od datum do datum, pro úrok z prodlení z částky 18 417 Kč ve výši 2,70 % ročně od datum do datum, pro úrok z prodlení z částky 18 417 Kč od datum do zaplacení ve výši rozdílu mezi ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí v němž trvá prodlení dlužníka je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 572 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení. V žalobě uvedla, že právní předchůdkyně právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně“) poskytla žalovanému na základě smlouvy o půjčce ze dne datum peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit půjčku i souhrnný poplatek ve výši 14 608 Kč, který přestavoval smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Poslední splátka byla splatná datum. Žalovaný smluvené podmínky porušil, uhradil jen částku 3 583 Kč, která byla započtena na souhrnný poplatek. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou částky 33 025 Kč, neboť nesplácel půjčku podle dohodnutých podmínek, proto právní předchůdkyni žalobkyně vznikl v souladu se smluvními podmínkami nárok na úhradu dlužné jistiny ve výši 28 972 Kč Smlouvou ze dne datum postoupila právnická osoba pohledávku na právnická osoba označení Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi přechodným věřitelem označení původního nabyvatele označení a žalobkyní došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil. Předvolání s žalobou mu bylo doručeno na adresu místa trvalého pobytu řádně a včas. Žalobkyně svou neúčast omluvila. Soud proto projednal a rozhodl věc v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“).

3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je právnickou osobou mající sídlo na území země, tj. v členském státu Evropské unie, zabýval se soud svou mezinárodní příslušností. Podle kapitoly II., oddílu 4 článku 17, odstavec 1 písm. b) a článku 18 odstavec 2 Nařízení Evropského parlamentu a ustanovení právního předpisu EU ze dne datum o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I. bis), jedná-li se o půjčku, smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudu členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Žalovaný má bydliště na území České republiky, jsou proto k projednání sporné věci příslušné (pravomocné) české soudy a vztahy mezi účastníky se řídí českým hmotným právem.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a její přílohy, má soud za prokázáno, že pohledávka právnická osoba, za žalovaným z výše uvedené smlouvy o půjčce byla postoupena na právnická osoba označení. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno společností právnická osoba, jejím přípisem ze dne datum, současně byl vyzván k úhradě dlužné částky do deseti dnů po obdržení dopisu. právnická osoba S.á.r.l. smlouvou o postoupení ze dne datum ve spojení s přílohou číslo se seznamem postupovaných pohledávek postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni právnická osoba Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum, odeslaným poštou datum na tehdejší adresu žalovaného. Soud má tedy za prokázáno, že žalobkyně nabyla postoupením celou pohledávku za žalovaným podle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

5. Ze smlouvy o půjčce číslo uzavřené dne datum soud zjistil, že ji žalovaný uzavřel se společností právnická osoba a na jejím základě si půjčil částku 22 000 Kč a stvrdil, že peníze převzal v den podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal zaplatit věřiteli s touto půjčkou souhrnný poplatek ve výši 14 608 Kč, tedy se zavázal zaplatit celkem 36 608 Kč v 52 týdenních splátkách ve výši 704 Kč, počínaje 7 dnem od data uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce následujícího týdenního období. V článku 5 smluvních podmínek bylo dohodnuto, že se uhrazené splátky započítávají nejprve na souhrnný poplatek a teprve po úplném uhrazení poplatku se započítávají na vlastní částku půjčky.

6. Žalovaný na svou obranu nic neuvedl a z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by na své závazky ze zjištěné smlouvy o půjčce uhradil více, než tvrdila žalobkyně v žalobě celkem 3 583 Kč.

7. Podle statistiky ČNB databáze časových řad příjmení činila v lednu 2005 roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem na spotřebu nové obchody 14,70 %.

8. Soud vzhledem k datu uzavření smlouvy postupoval podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., podle dosavadních předpisů 9. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

10. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

11. Podle ust. § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

12. Podle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu, anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

13. Podle § 451 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

14. Podle § 456 občanského zákoníku předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán. Nelze-li toho, na jehož úkor byl získán, zjistit, musí se vydat státu.

15. Podle § 457 občanského zákoníku je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. Podle § 458 musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením.

16. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Na posuzovanou smlouvu o půjčce se aplikuje právní úprava obsažená v zákoně č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 321/2001 Sb.“), který ještě výslovně nestanovil povinnost poskytovatelů úvěrů či půjček posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr.

18. Půjčka byla žalovanému poskytnuta kapitálovou obchodní společností, podnikající ve finančnictví (v jeho nebankovní části) kdy jejím smyslem a účelem je podnikatelskou činností vyvářet zisk. Shoda soudní praxe a občanskoprávní teorie panuje v tom, že úroky dohodnuté při poskytnutí peněžité půjčky (někdy také odměna) představují cenu poskytnutého kapitálu nebo též cenu za užívání půjčených peněžních prostředků. Vzhledem k tomu, že sjednaný souhrnný poplatek ve výši 14 608 Kč není dále strukturován, je nutno považovat takovou úplatu za půjčení peněz za sjednaný úrok. Sjednaná úroková sazba tak činí 66,40 % ročně. Takto sjednanou úrokovou sazbu je možno podrobit přezkumu přiměřenosti z hlediska rozporu s dobrými mravy, neboť značná nepřiměřenost výše smluvního úroku je způsobilá porušit souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad.

19. Soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným smlouva o půjčce nebyla platně uzavřena, a to vzhledem k ujednání o výši souhrnného poplatku ve výši 14 608 Kč, který představuje úrok ve výši 66,40 % p.a.. Soud dospěl k závěru, že toto ujednání je absolutně neplatné podle ustanovení § 39 obč. zák., neboť ujednaná výše úroku se natolik zjevně příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání. Podle judikatury Nejvyššího soudu ČR, je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, všechna rozhodnutí jsou dostupná na webová adresa). Sjednaná výše úroku je v rozporu s dobrými mravy, když ze statistiky ČNB výše úrokových sazeb spotřebních úvěrů poskytnutých bankami v České republice činí 14,70 %. Ve smlouvě o půjčce pak sjednaná sazba 66,40 % představuje více než čtyřnásobek průměrné výše úrokových sazeb spotřebních úvěrů podle statistiky obec národní banky. Za této situace, je třeba sjednanou výši úroku považovat za rozpornou s dobrými mravy.

20. Soud se zabýval tím, zda lze tuto část právního úkonu oddělit od ostatního obsahu. Tuto oddělitelnost posoudil v souladu s ust. § 41 obč. zák. a dospěl k závěru, že ujednání o úroku od ostatního obsahu smlouvy oddělit nelze. Je třeba dbát, aby byla respektována vůle subjektů právního úkonu s přihlédnutím k účelu, jehož dosažení osoba konající právní úkon sledovala. a tedy je nutno respektovat zásadu autonomie vůle. Je nutno poukázat na to, že v uvedeném případě vystupuje původní věřitelka jako podnikatel s cílem vytváření zisku a materiálním zdrojem vytváření zisku je zde poplatek ve výši 14 608 Kč. Nelze pochybovat o tom, že bez sjednání tohoto poplatku (úroku) by původní věřitelka takový právní úkon neučinila, protože smyslem její existence je generování zisku. Pokud soud bude respektovat autonomie vůle, musí vzít v úvahu, že původní věřitelce, nelze proti její vůli vnutit pouze částečné uskutečnění, a proto nelze poplatek oddělit od zbylé části obsahu smlouvy.

21. Soud proto uzavírá, že pokud je neplatným ujednání o poplatku ve výši 14 608 Kč, je pro jeho neoddělitelnost neplatný celý právní úkon, tedy smlouva o půjčce, uzavřená mezi účastníky dne datum podle § 39 obč. zák. Jedná se přitom o absolutní neplatnost právního úkonu, tedy o neplatnost, která nastává přímo ze zákona. Na právní úkon se hledí jako by nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

22. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o půjčce plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu § 451 odst. 2 obč. zák., které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat podle § 457 obč. zák.

23. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na základě absolutně neplatné smlouvy o půjčce částku 22 000 Kč, je žalovaný povinen takové plnění vrátit. Žalovaný již uhradil částku 3 583 Kč, jak žalobkyně sama tvrdila. Bezdůvodné obohacení na straně žalovaného činí 18 417 Kč, které je žalovaný povinen žalobkyni vydat. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku žalobě v této části vyhověl včetně úroku z prodlení ode dne datum, tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě na základě doručení oznámení o postoupení pohledávky žalovanému na jeho adresu. Výzva byla odeslána datum, má se za to, že byla doručena třetí pracovní den po odeslání, tedy datum, lhůta 10 dnů uplynula datum. Pokud žalobkyně požadovala úrok z prodlení od dřívějšího data, splatnost nároku neprokázala. Nárok na úrok z prodlení pak soud posoudil podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., neboť k prodlení došlo za účinnosti tohoto zákona. Výše úroku z prodlení je stanovena vládním nařízením číslo Sb. a ke dni datum činil zákonný úrok z prodlení 8,05 % ročně, proto byla výše úroku přiznána s ohledem na žalobní návrh, který nelze překročit z dlužné částky v požadované výši maximálně však 8,05 % ročně. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

24. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 83,71 % neúspěšná v rozsahu 16,29 %, náleží jí náhrada nákladů řízení v rozsahu 67,42 % Náklady řízení se sestávají ze soudního poplatku ve výši 880 Kč, odměny advokáta za tři úkony právní služby ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění) podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) a náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (za tři úkony po 100 Kč) ve smyslu § 14b odst. 2 advokátního tarifu. Uvedené odměny a náhrady se zvyšují o 21% DPH podle § 137 o. s. ř. ve výši 252 Kč Celkem tedy činí náklady řízení 2 332 Kč, z toho 67,42 % pak činí 1 572 Kč Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o. s. ř. Použití zvláštního ustanovení § 14b je odůvodněno tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru opakovaně stejnou žalobkyní (přes 1 000 věcí) ve skutkově a právně obdobných věcech a předmětem řízení je postoupená pohledávka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.