8 C 199/2022

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 277 623,06 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 277 323,06 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 11 293,71 Kč za dobu od [datum] do [datum], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 24 415,10 Kč za dobu od [datum] do [datum], úrok ve výši 11,9 % ročně z částky 275 531,06 Kč od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 275 531,06 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky 300 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 6 558,93 Kč za dobu od [datum] do [datum].

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 56 701 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se podaným návrhem ze dne [datum] (ve znění po jeho upřesněních a doplněních provedenými podání žalobkyně ze dne [datum] a [datum]) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu Smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet uzavřené mezi předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným dne [datum] čerpanou, ale nesplacenou úvěrovou jistinu v částce 275 531,06 Kč (z původní čerpané výše úvěru výše 279 000 Kč) a smluvní úrok 11 293,71 Kč za dobu od [datum] do [datum] (z dlužné úvěrové jistiny 275 531,06 Kč ve smluvené úrokové sazbě 11,9 % ročně), neuhrazené poplatky v celkové částce 2 092 Kč (300 Kč za Prohlášení úvěru za ihned splatný + 4 x 448 Kč za sjednané pojištění extra, účtováno měsíčně v době březen 2020 – červen 2020), kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 30 974,03 Kč (vypočteného sazbou 10 % ročně z nesplacené úvěrové jistiny v částce 275 531,06 Kč za dobu prodlení s její úhradou od [datum] do [datum]). Tyto žalobní nároky pak žalobkyně odůvodnila tím, že po řádném prověření úvěruschopnosti žalovaného, předchůdce žalobkyně uzavřela s žalovaným úvěrovou smlouvu a sjednaný úvěr 279 000 Kč poskytla. Žalovaný se dostal do prodlení, když naposledy uhradil splátku v 2/ 2020 od 3/ 2020 byl v prodlení. Dne [datum] žalobkyně prohlásila úvěr za spatný v celé výši. Pokud jde o úročení úroku z úvěru úrokem z prodlení, žalobkyně k tomu neuvedla žádná tvrzení ani neoznačila důkazy prokazující tento nárok.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil. Soud proto projednal a rozhodl věc v jeho nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o. s. ř.

3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy (ve spojení s oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum]), má soud za prokázáno, že pohledávka [právnická osoba], za žalovaným z výše uvedené smlouvy o úvěru byla postoupena na [právnická osoba] [IČO]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno společností [právnická osoba], jejím přípisem ze dne [datum]. [právnická osoba] [IČO] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení s přílohou [číslo] seznamem postupovaných pohledávek, postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum], odeslaným poštou [datum]. Soud má tedy za prokázáno, že žalobkyně nabyla postoupením celou pohledávku za žalovaným podle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

4. Z listiny„ [název] [název] [název] [název] [název] [název] [název]“ (ve spojení se Sazebníkem žalobkyně, základními produktovými podmínkami a VOP žalobkyně, a ve spojení s „ vysvětlením některých pojmů“) soud zjistil, že tuto smlouvu spolu uzavřeli jejím podpisem žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný dne [datum] Smlouva za svoji nedílnou součást označila i další rovněž k důkazu provedené (a dále uvedené) listiny, svojí povahou obchodní podmínky. Žalobkyně se ve smlouvě zejména zavázala k tomu, že žalovanému poskytne jako úvěr finanční prostředky v celkové částce 279 000 Kč, a to tak, že část z nich v částce 127 838,73 Kč odešle žalobkyně na úvěrový účet žalovaného vedený u [právnická osoba] (ke splacení stávajícího dluhu žalovaného k žalobkyni) a část z nich v částce 149 871,88 Kč odešle žalobkyně na úvěrový účet žalovaného vedený u [právnická osoba] (ke splacení stávajícího dluhu žalovaného) a zbývající část z nich neúčelově ve prospěch běžného účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný se podpisem smlouvy zejména zavázal žalobkyni takto poskytnutý úvěr splatit spolu se sjednaným úrokem 11,90 % ročně z dlužné nesplacené úvěrové jistiny, RPSN 12,75 %, byla sjednána úhrada pojištění 448 Kč měsíčně, výše splátek byla dohodnuta ve výši 4 967,23 Kč včetně pojištění, počet splátek splatných počínaje [datum] vždy k 20. dni v měsíci. Dále byl sjednán poplatek 300 Kč za prohlášení úvěru za ihned splatný. V čl. 6 smlouvy pak bylo ujednáno, pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek úvěru, oprávnění žalobkyně závazky žalovaného ze smlouvy o úvěru předčasně zesplatnit. Žalobkyně na výzvu soudu neprokázala nárok na úroky z prodlení z úroků. Z označení smluvních stran ve smlouvě soud zjistil, že žalovaný ve smluvním vztahu vystupoval jako spotřebitel – byl již označován osobními identifikačními údaji spotřebitele fyzické osoby – nepodnikatele.

5. Z žádosti žalovaného o úvěr a konsolidaci půjček (a potvrzení o příjmu žalovaného ze [datum] a listiny„ vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti“ žalobkyně), soud zjistil, že poskytovatel úvěru jako předchůdce žalobkyně měl v základu dostatečné informace o pravidelných příjmech a výdajích žalovaného (a o jeho reálné splátkové morálce), a tedy i o těch příjmech a výdajích, které v této své žádosti žalovaný pro účely zkoumání jeho úvěruschopnosti ze strany žalobkyně této sdělil. Spadalo mezi ně zejména to, že žalovaný je svobodný (doloženo osobními doklady), žije v pronájmu, že má příjem z pracovního poměru s průměrným příjmem za poslední 3 měsíce 18 085 Kč od společnosti [právnická osoba] – doloženo potvrzením od příjmu ze strany této společnosti, měsíční příjem domácnosti 36 000 Kč, měsíční splátky dosavadních závazků k žalobkyni činí na splátkách 5 570 Kč měsíčně (což žalobkyně věděla z daných smluvních vztahů s žalovaným, a to jako i další údaje o těchto vztazích s žalovaným.). V rámci posouzení úvěruschopnosti kontrolovali veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík. Při výpočtu disponibilní částky bylo počítáno s částkou životního minima klienta dle nařízení vlády, částkou normativních nákladů na bydlení a výší měsíčních splátek dosavadních závazků. Poskytnutým úvěrem s měsíční splátkou ve výši 4 519,23 Kč byly konsolidovány dosavadní závazky se splátkami v celkové výši 5 570 Kč.

6. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného od prosince 2019 a platební historie [číslo] soud zjistil, že žalobkyně žalovanému vyplatila sjednaným způsobem celý sjednaný úvěr v částce celkem 279 000 Kč, a to v celé výši dne [datum]. Z uvedené platební historie ve spojení s výpisy z účtu žalovaného č. [bankovní účet] za prosinec 2019 až [datum], soud dále zjistil, že žalovaný na úvěr žalobkyni uhradil pouze dvě splátky, naposledy uhradil splátku [datum] a to pouze částečnou v částce 4 913,83 Kč a byla započtena na poplatek 448 Kč za„ pojištění extra“ a částečně na jistinu a úrok. Žalovaný z poskytnutého úvěru žalobkyni nevrátil na jistině úvěru celkem částku 275 531,06 Kč. V této výši se nesplacená výše úvěrové jistiny v důsledku v dané historii evidovaných splátek úvěru nacházela nepřetržitě od [datum]. Stejně tak soud z těchto důkazů zjistil, že žalovaný skutečně neuhradil řádně a včas žalobkyní tvrzené splátky úvěru sjednané a splatné od března 2020 do září 2021. Za tu dobu byly také na úvěrový účet žalovaného zaúčtovány v souladu se smlouvou poplatky ve výši 448 Kč měsíčně a ke dni [datum] činily 1 792 Kč, dále byl dne [datum] účtován poplatek 300 Kč za prohlášení úvěru za splatný (v oznámení o zesplatnění je uvedeno, že jde o poplatek za upomínání). Kapitalizovaný úrok ke dni zesplatnění [datum] činil 11 293,71 Kč, v této výši se nesplacený úrok nacházel nepřetržitě až do výpisu ze dne [datum]. V tomto výpise je pak uvedeno, že kapitalizovaný úrok z prodlení činil ke dni [datum] 29 615,84 Kč z jistiny a 1 358,19 Kč z úroků. Z výpisů z úvěrového účtu vyplývá, že úroky z úvěru od [datum] až do [datum] byly v nezměněné výši 11 293,71 Kč. Z uvedených důkazů vyplývá, že žalobkyní požadovaný úrok z prodlení za dobu od [datum] do [datum] banka účtovala přes zákaz stanovený v § 9 zákona č. 177/2000 Sb. Žalobkyně přes poučení soudu, aby prokázala nárok na úrok z prodlení za toto období a úrok z úvěru, neuvedla žádné tvrzení a ponechala rozhodnutí na úvaze soudu. Z těchto důvodů soud nárok žalobkyně na kapitalizované úroky z prodlení ve výši 6 558,93 Kč od [datum] do [datum] zamítl.

7. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný z [datum] (a podacího archu o jeho odeslání žalovanému) soud zjistil, že žalobkyně žalovanému oznámila, že využila v SÚ sjednaného oprávnění pro případ porušování smluvních podmínek SÚ, a závazky žalovaného v této výzvě specifikované výši předčasně zesplatnila k [datum]. V téže výzvě žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení celkem 289 166,02 Kč, z toho žalobou nárokované nesplacené jistiny úvěru 275 531,06 Kč, smluvního úroku 11 293, 712 Kč, úroků z prodlení 249,25 Kč, měsíčních poplatků 1 792 Kč, a nákladů upomínání 300 Kč do [datum]. Výzva byla žalovanému odeslána [datum].

8. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] a podacího archu o jejím odeslání soud zjistil, že před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě žalované částky.

9. Po provedeném dokazování soud přijal závěr o skutkovém stavu, podle kterého (po řádném ověření úvěruschopnosti žalovaného ze strany předchůdkyně žalobkyně) [právnická osoba] jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli smlouvu o úvěru s pojištěním za účelem konsolidace úvěrů, a na jejím podkladě předchůdce žalobkyně žalovanému poskytla sjednaný úvěr 279 000 Kč na daný účel dne [datum]. Žalovaný své závazky sjednané ve smlouvě řádně nesplnil, když zejména neuhradil řádně a včas sjednané splátky úvěru, splatné od [datum], proto předchůdce žalobkyně v souladu s obsahem smlouvy veškeré závazky žalovaného z dané smlouvy předčasně zesplatnil k [datum], což žalovanému oznámil. Z úvěrových účtů a platební historie vyplývá, že ke dni zesplatnění činila jistina 275 531,06 Kč, kapitalizované sjednané a neuhrazené úroky z úvěru 11 293,71 Kč a neuhrazené sjednané pojištění 1 792 Kč. Soud nemá za prokázaný nárok na sjednaný poplatek za prohlášení úvěru za splatný ve výši 300 Kč účtovaný dne [datum] ani možnost banky požadovat úroky z prodlení z úroků a úroky z prodlení za dobu od [datum] do [datum] přes zákaz stanovený v § 9 zákona č. 177/2020 Sb. Z provedeného dokazovaní nevyšlo najevo, že by žalovaný na jakýkoliv z žalobou uplatněných nároků (resp. na jejich části uplatněné žalobou) nebo jejich příslušenství čehokoliv plnil.

10. Soud posoudil věc podle následujících ustanovení. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění platném a účinném v době uzavření smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 1751 odst. 1 o.z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

13. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle § 9 zákona č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19 od prvního dne prvního kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí účinnosti tohoto zákona (od [datum]) do [datum] nevzniká úvěrujícímu právo na platby sjednané nebo stanovené pro případ prodlení úvěrovaného s plněním peněžitých dluhů vyplývajících ze smlouvy o úvěru; to neplatí pro prodlení úvěrovaného, který je právnickou osobou.

15. V daném případě soud uzavřel, že předchůdce žalobkyně coby poskytovatel spotřebitelského úvěru dostála povinnostem daným zákonem o spotřebitelském úvěru, když struktura jí doložených informací k příjmům i výdajům a majetkovým poměrům žalovaného coby spotřebitele dovolovala ke dni uzavření smlouvy přijmout závěr, že žalovaný bude schopen řádně své závazky ze smlouvy o úvěru splácet.

16. Žalobkyně svůj závazek ze smlouvy o úvěru poskytnout žalovanému sjednaný úvěr 279 000 Kč splnila. Žalovanému pak z dané smlouvy rovněž vznikly platné závazky, které spočívaly zejména ve sjednaném pravidelném měsíčním splácení úvěru (včetně sjednaného úroku a sjednaných poplatků), přičemž pro případ porušení této povinnosti bylo také ve smlouvě sjednáno právo žalobkyně veškeré závazky žalovaného zesplatnit. Pokud pak bylo zjištěno, že žalovaný tyto závazky neplnil řádně (neuhradil včas a v celé výši nejméně splátky splatné [datum] až do [datum]), pak žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila v souladu se smlouvou účastníků. K tomuto dni žalovaný na nesplacené jistině úvěru dlužil žalobkyni 275 531,06 Kč, na smluvním úroku z úvěru částku 11 293, 712 Kč (ve výši 11,90 % ročně z jistiny od [datum] do [datum]) a na měsíčních poplatcích za sjednané pojištění 1 792 Kč (4 x 448 Kč). Soud v této části žalobě vyhověl, když nebylo tvrzeno a ani zjištěno, že by žalovaný čehokoliv uhradil, tedy žaloba je podle § 2395 o.z. důvodná.

17. Vzhledem k tomu, že k prodlení žalovaného došlo se splátkou splatnou [datum], úprava daná v ust. § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru se neuplatní.

18. Pokud jde o úroky z úvěru, naposledy byly uhrazeny částečnou splátkou [datum], od této doby do zesplatnění byl z nesplacené jistiny úvěru žalovaný podle § 2395 o.z. povinen platit sjednaný smluvní úrok 11,9 % ročně, který za období od [datum] do [datum] činí 11 293,71 Kč a tento nárok je podle § 2395 a násl. o.z. důvodný. Od [datum] po zesplatnění, za situace, kdy jistina nebyla uhrazena je žalovaný povinen hradit i nadále úroky z úvěru z nesplacené jistiny. Žalobkyně prokázala i to, že účastníci (i při zohlednění § 1751 odst. 1 o.z.) sjednali poplatky za pojištění 448 Kč měsíčně, které nárokovala ve výši celkem 1 792 Kč. Pokud žalobkyně požadovala částku 300 Kč za náklady upomínání - účtované za prohlášení úvěru za splatný, není žaloba důvodná s ohledem na zákaz stanovený v ust. § 9 zákona č. 177/2020 Sb., když poplatek byl účtován po účinnosti zákona, který se vztahoval na platby sjednané nebo stanovené pro případ prodlení úvěrovaného s plněním peněžitých dluhů vyplývajících ze smlouvy o úvěru bez ohledu na to kdy k prodlení úvěrujícího došlo, pokud nebyl právnickou osobou. Proto soud vyhověl žalobě pouze co do poplatku 1 792 Kč a v rozsahu 300 Kč žalobu jako nedůvodnou zamítl.

19. Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá a žalobkyně po poučení neprokázala právo banky podle § 1806 o.z. požadovat úroky z úroků, se podává, že celá nesplacená úvěrová jistina 275 531,06 Kč byla splatná [datum], úroky z prodlení pak v kapitalizované výši bylo s ohledem zákaz plateb podle ust. § 9 nutno přepočítat pouze z jistiny z částky 275 531,06 Kč od [datum] do [datum], úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně (ke dni zesplatnění), a tento úrok činí za 319 dnů 24 415,10 Kč. Tento nárok na zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán na základě §§ 1968 a 1970 o.z. Ve zbytku kapitalizovaného příslušenství požadovaného od [datum] do [datum] ve výši 6 558,93 Kč soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Od [datum] má žalobkyně z nezaplacené jistiny nárok na úroky z prodlení v zákonné výši 10 % ročně opět s oporou v §§ 1968 a 1970 o.z.

20. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2, § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, která byla úspěšná v rozsahu 97,85 %, neúspěšná v rozsahu 2,15 %, náhradu nákladů řízení v rozsahu 95,70 % Náklady se sestávají ze soudního poplatku ve výši 11 106 Kč, a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému dle § 11 odst. 1 písm. a),d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátnímu tarifu, náleží odměna za 4 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za kvalifikovanou výzvu k plnění a návrh ve věci samé, účast u jednání) ve výši 9 420 Kč za 1 úkon právní služby, to znamená za 4 úkony právní služby celkem 37 680 Kč, a podle § 13 odst. 4 a.t. paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý ze 4 úkonů právní služby, tj. celkem 1 200 Kč. Dále náleží náhrada za ztrátu času při cestě zástupce z [obec] do [obec] a zpět (178 km) 6 půlhodin po 100 Kč, činí 600 Kč jízdného zástupce žalobkyně k soudnímu jednání osobním vozidlem [značka] podle vyhl. 511/2021 Sb. s kombinovanou spotřebou 8 l [číslo] km, BA 95 (8 x 44, [číslo] + 4,70 = 8,26 x 178= 1 470 Kč). Advokát se dne [datum] účastnil dvou jednání, proto cestovné a náhrada za ztrátu času byly sníženy o polovinu. Odměna a náhrady zvýšené o daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 39 180 Kč, tedy o 8 228 Kč, celkové náklady činí 59 249 Kč, z toho 95,7 % činí 56 701 Kč Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta podle § 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.