8 C 20/2022

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 7 500 Kč s přísl.- regresní úhrada,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 500 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Přerově soudní poplatek za žalobu ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 7 500 Kč a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalovaná jako soudní exekutorka se sídlem exekutorského úřadu v [obec] prováděla exekuci vedenou pod sp. zn. [spisová značka], (nově 187 [číslo]) k vymožení pohledávky oprávněného [územní celek] a v průběhu provádění exekuce bylo od povinného vymoženo 7 500 Kč, tato částka nebyla oprávněnému vyplacena a zůstala v dispozici žalované jako soudní exekutorky. Žalobkyně původně neuvedla, kdy konkrétně k vymožení prostředků došlo, následně doplnila na základě sdělení Mgr. [příjmení] ze dne [datum], že v rámci této exekuce vymohla žalovaná srážkami ze mzdy povinného celkem částku ve výši 7 500 Kč, která byla připsána na účty žalované ve třech platbách po částkách ve výši 2 500 Kč, a to dne [datum], [datum] a [datum]. Výkon funkce soudní exekutorky žalované zanikl ke dni [datum] na základě pravomocného trestního rozsudku. Oprávněný se obrátil na žalovanou s nárokem na náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb. a žalobkyně nárok posoudila jako důvodný a dne [datum] mu vyplatila částku 7 550,65 Kč včetně úroku z prodlení. Jelikož se nesprávného úředního postupu, který se stal odpovědnostním titulem státu k náhradě škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., dopustila žalovaná, s poukazem na znění ustanovení § 16 a násl. citovaného zákona ji žalobce dopisem ze dne [datum] vyzval k dobrovolné úhradě způsobené škody ve výši 7 500 Kč, ale žalovaná v uvedené lhůtě svůj dluh neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobou požadovaný nárok neuznává. Oprávněné se obraceny na Ministerstvo spravedlnosti ČR s žádostmi o náhradu škody na základě zpráv zaslaných jim úřadem Mgr. [příjmení]. Ministerstvo se obrátilo na Mgr. [příjmení], který potvrdil výši požadované částky, avšak ministerstvo výši škody neprověřilo, provedlo výplatu náhrady škody a nezkoumalo, zda byly dány zákonné podmínky pro vyplacení, jak byly nastaveny platební podmínky mezi žalovanou a oprávněným. Upozornila, že ke dni [datum] jí zanikl výkon funkce a poté už nebyla v postavení úřední osoby a nemohla se dopustit nesprávného úředního postupu. Její účty byly po zániku funkce zablokovány a finanční prostředky byly předány jejímu nástupci Mgr. [příjmení]. Dále uvedla, že s oprávněným měla uzavřenu rámcovou smlouvu, která upravovala spolupráci v rámci exekučního řízení včetně lhůty k vyplácení, prostředky mohly být hrazeny na účet právního zástupce a následně vypláceny oprávněnému. K elektronickým spisům uvedla, že jde o výtah, spis byl zapsán až po dvou letech, za dobu 5 let mohl být PUNE vystaven, nebo ho mohl vystavit Mgr. [příjmení], nebo Mgr. [příjmení], protože částka 7 500 Kč je částka, která měla zůstat na jejím účtu jako minimální náklady exekuce.

3. Žalobkyně následně doplnila tvrzení a uvedla, že předmětem řízení je nárok na plnění za platby, které byly připsány na účet žalované před zákazem činnosti. Vymožené částky měla žalovaná podle ustanovení § 46 odst. 4 zákona č.120/2001 Sb. vyplatit oprávněnému do 30 dnů ode dne, kdy je obdržela, přičemž s oprávněným si však mohla dohodnout jinou lhůtu. Neví, zda existovala mezi žalovanou a poškozeným žadatelem nějaká dohoda ohledně výplaty vymoženého plnění. Pokud by existovala, musela by zaniknout k [datum] z důvodu nemožnosti plnění. Žalovaná by musela zajistit předání peněžních prostředků exekutorovi. Existence rámcové smlouvy nemá vliv na projednávaný nárok. Nicméně z žádosti poškozeného žadatele ze dne [datum] jakož i ze sdělení Mgr. [příjmení] ze dne [datum], a dále ze dne [datum] plyne, že vymožené prostředky v částce 7 500 Kč byly žalovanou vymoženy, avšak oprávněnému nebyly vyplaceny. Protiprávnost v jednání žalované dovozuje, z toho, že žalovaná jednala v rozporu se zákonem č. 120/2001 Sb. v tehdy platném znění, a to že buďto oprávněnému vymožené plnění nevyplatila podle ustanovení § 46 odst. 4 jmenovaného zákona, případně že toto vymožené plnění v probíhající exekuci nepředala nově jmenovanému soudnímu exekutorovi podle ustanovení § 15 odst. 5 jmenovaného zákona. Žalovaná pak porušení právní povinnosti zavinila.

4. Ze žádosti oprávněného [územní celek] o náhradu škody ze dne [datum], stanoviska Ministerstva spravedlnosti ČR (MS) ze dne [datum] adresovaného zástupci oprávněného a z bankovního výpisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že MS projednalo žádost klienta, kterou uplatňují nárok na náhradu škody podle z.č. 82/1998 Sb. ve výši 7 500 Kč z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nevyplacení vymožených částek v exekučním řízení sp. zn. [spisová značka] oprávněnému. V postupu exekutorky byl shledán nesprávný úřední postup. Nárok je důvodný, částku 7 500 Kč poukazují na účet uvedený v žádosti. Podle bankovního výpisu na uvedený účet byla dne [datum] poukázaná částka 7 550,65 Kč.

5. Ze sdělení Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a [datum] vyplývá, že vymožené platby byly zaslány na účty žalované a nebyly oprávněnému vyplaceny, když tyto informace byly zjištěny z obsahu spisu a následně ověřeny z nahlížecí verze výpisů z účtů žalované, která byla Mgr. [příjmení] poskytnuta Policií ČR. Podle přehledu plateb vypracovaného Mgr. [jméno] [příjmení], který byl soudem porovnán s výpisy z účtu vedeného u [právnická osoba] [bankovní účet] byla na tento účet žalované připsána částka ve výši 2 500 Kč dne [datum], 2 500 Kč dne [datum] a na účet žalované [bankovní účet] částka 2 500 Kč dne [datum] jako úhrada od povinného. Exekutor dne [datum] obdržel na základě usnesení Policie ČR, [stát. instituce] peněžní prostředky ve výši 4.761.805,43 Kč, které se nachází na jeho depozitním účtu. V roce 2013 a 2014 docházelo k převodům peněz v řádu statisíců a bez variabilního symbolu z vymáhacího účtu [bankovní účet] na účet kontrolovaný Exekutorskou komorou č.ú. [bankovní účet], v řádech statisíců, bez uvedení VS. Z účtu byly následně vypláceny exekuce ukončené v době, kdy tento účet ještě neexistoval. Z toho vyplývá, že na nelze s jistotou určit, které připsané na tyto účty do konce roku 2014 se tedy skutečně na účtu nacházejí a které nikoliv. Podle Policie činil zůstatek na účtu [číslo] k [datum] pouhých 129 888,16 Kč a nelze předpokládat, že všechny nevyplacené platby hrazené na tento účet do tohoto data jsou součástí tohoto zůstatku. Pokud se týká položky ze dne [datum]„ jiná odchozí platba“ (v elektronickém spise) ve výši 7 500 Kč, nejedná se o reálnou platbu, jde o interní popis součtu plateb hrazených k rukám JUDr. [celé jméno žalované] a dále JUDr. [celé jméno žalované] nevyplacených, jde o vyrovnávací řádek, o zohlednění prostředků, které byly na exekuci vymoženy, ale reálně je k dispozici k vyplacení nemají.

6. Z exekučního spisu sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že ve věci oprávněného [územní celek], zastoupeného Mgr. [jméno] [příjmení], vůči povinnému [jméno] [příjmení] byla vedena exekuce pro 11 820 Kč a pro náklady exekuce, jejímž provedením byla pověřena žalovaná jako soudní exekutorka se sídlem v [obec]. Z návrhu oprávněného soud zjistil číslo účtu oprávněného a [variabilní symbol] pod níž měly být platby exekutorkou poukazovány. Z elektronického spisu 187 [číslo] Mgr. [příjmení] založeného [datum] týkající se stejné exekuce, bylo zjištěno, že v exekučním řízení byla od [datum] do [datum] vymožena celkem částka 7 500 Kč, přičemž příkaz k úhradě nákladů exekuce, ve kterém byly stanoveny náklady exekutora se spise nenachází, ani nebylo zjištěno, že by byl vydán. Ze spisů nevyplývá, že by byla uzavřena smlouva s oprávněným, která by upravovala spolupráci v rámci exekučního řízení. V exekučním spise ani elektronickém spise není evidována žádná výplata oprávněnému.

7. Ze zprávy [právnická osoba] a z výpisů účtů, soud zjistil, že na jméno„ [celé jméno žalované] –soudní exekutor“, identifikační [číslo] vedou účet č. [bankovní účet] (běžný účet, dále jen:„ účet [číslo]“) založen dne [datum], účet č. [bankovní účet] (běžný účet, dále jen:„ účet [číslo]“) byl založen dne [datum]. [příjmení] 7 500 Kč byla na tyto účty připsána ve dnech, jak exekutor [příjmení] soudu sdělil (odst. 5). Dispoziční práva a podpisový vzor k účtu měla [celé jméno žalované] od [datum] do současnosti, se svými účty nemohla disponovat od [datum], kdy bylo bance doručeno trestní zajištění. Z výše uvedených účtů pod [variabilní symbol] nebyly podle prověření banky na účet oprávněné uhrazeny žádné platby, z účtu [číslo] bylo na účet oprávněné hrazeno ale pod jinými variabilními symboly.

8. K návrhu žalované soud požádal oprávněnou o zaslání rámcové dohody uzavřené s exekutorským úřadem [celé jméno žalované], prostřednictvím Mgr. [jméno] [příjmení], které měla upravovat spolupráci v rámci exekučních řízení včetně lhůty k vyplácení vymožených prostředků a dále měli sdělit, zda bylo s bývalou exekutorkou [celé jméno žalované] dohodnuto, jaká částka měla zůstávat na účtu exekutora a zda byla oprávněna si ponechat vymoženou částku a v jaké výši, i když nebylo vydáno rozhodnutí o nákladech exekuce a to i pro případ zastavení exekuce. Z odpovědi [stát. instituce] soud zjistil, že ve věcech je zastupovala advokátní kanceláři [příjmení] a partneři, [IČO], [ulice a číslo] [obec], která jim sdělila, že rámcovou smlouvu se nepodařilo dohledat, patrně byla s ohledem na její stáří skartována.

9. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], byla žalovaná uznána vinnou spácháním zvlášť závažného zločinu zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku a zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. c), odst. 3 písm. a), b) trestního zákoníku, neboť jako soudní exekutorka poté, co v době od [datum] do [datum] vymohla a od povinných osob přijala plnění, a to jednak bezhotovostně ve prospěch účtů č. [bankovní účet] a [bankovní účet], k nimž měla dispoziční právo takto vymožená plnění v rozporu se svými zákonnými povinnostmi oprávněným osobám nevyplácela a průběžně s nimi nakládala jako s vlastními, a v době od [datum] do [datum] neplnila povinnost, která jí byla uložena ustanovením § 46 odstavec 4 exekučního řádu, ve znění účinném od 1. 11. 2009, přičemž vymožená plnění nevyplatila ani později, nepředala je nově jmenovanému exekutorovi [exekutorský úřad], Mgr. [jméno] [příjmení], ani je neponechala na žádném z bankovních účtů exekutorského úřadu, čímž v jednotlivých exekučních řízeních zmařila jejich řádné vyplacení oprávněným, povinným nebo dalším věřitelům a způsobila jim ve 281 vedených řízeních celkovou škodu ve výši 26 136 000,82 Kč. Podle § 228 odstavec 1 trestního řádu byla mj. žalované uložena povinnost poškozené České republice – Ministerstvu spravedlnosti ČR, zaplatit na náhradě škody částku 9 627 611,78 Kč. Exekuční věc vedená pod sp. zn. [spisová značka] nebyla předmětem trestního řízení.

10. Ze shodných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že žalované zanikl výkon funkce soudní exekutorky ke dni [datum]. Z ostatních listinných důkazů soud nezjistil relevantní skutečnosti.

11. Soud po stránce skutkové uzavřel, že žalovaná jakožto pověřená soudní exekutorka prováděla exekuci pod sp. zn. [spisová značka] ve prospěch oprávněného [územní celek] během které ode dne [datum] do dne [datum] vymohla od povinného celkem částku 7 500 Kč, která byla poukázána na její účty. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná jako soudní exekutorka vydala příkaz k úhradě nákladů exekuce, ve kterém by stanovila náklady exekutora. Z vymoženého plnění nebyla oprávněnému vyplacena žádná částka a nebylo prokázáno, že mezi žalovanou a oprávněným byl dohodnut jiný způsob vyplácení. Výkon funkce soudní exekutorky zanikl žalované dne [datum]. Oprávněný uplatnil u žalobkyně nárok na náhradu škody způsobené žalovanou jako soudní exekutorkou ve výši 7 500 Kč a žalobkyně nároku vyhověla a částku oprávněnému vyplatila dne [datum].

12. Posuzovanou věc je třeba i v současné době posoudit vzhledem k datu vymožení plnění podle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2012 a rovněž ve znění do [datum] vzhledem k datu zániku výkonu exekutorského úřadu - (dále jen exekuční řád) a podle zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ zákon o odpovědnosti státu“).

13. Podle § 15 odst. 5 věta třetí exekučního řádu ve znění do [datum] exekutor, jemuž zanikl výkon exekutorského úřadu, zajistí předání spisů, plnění vymožených v exekuci, zajištěných věcí, exekutorských úschov a registrů nově jmenovanému exekutorovi a předání razítek, průkazů a pečetidel podle § 103 odst. 1.

14. Podle § 46 odst. 4 exekučního řádu ve znění do [datum] peněžitá plnění na vymáhanou povinnost se hradí exekutorovi. Nedohodnou-li se exekutor a oprávněný jinak, exekutor po právní moci usnesení o nařízení exekuce zajistí po odpočtu nákladů exekuce výplatu celé vymožené pohledávky oprávněnému do 30 dnů od doby, kdy peněžité plnění obdržel. Vymožené částečné plnění exekutor vyplatí oprávněnému, nedohodl-li se s ním jinak, ve stejné lhůtě v případě, kdy toto nevyplacené částečné plnění převyšuje částku 1 000 Kč.

15. Podle § 3 odst. 1 zákona o odpovědnosti státu stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

16. Podle § 4 odst. 1 zákona o odpovědnosti státu za výkon státní správy podle § 3 odst. 1 písm. b) se považuje i sepisování veřejných listin o právních úkonech, zápisy skutečností do veřejného rejstříku provedené notářem podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob, úkony notáře jako soudního komisaře a úkony soudního exekutora, případně jeho zástupce, zanikl-li exekutorovi výkon exekutorského úřadu a je-li tímto zástupcem exekutorský kandidát, při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu podle zvláštního právního předpisu.

17. Podle § 16 odst. 1 zákona o odpovědnosti státu nahradil-li stát škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem nebo poskytl-li ze stejného důvodu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, může požadovat regresní úhradu na úředních osobách a na územních celcích v přenesené působnosti, pokud škodu způsobily.

18. Podle § 18 odst. 1 zákona o odpovědnosti státu právo na regresní úhradu vznikne pouze tehdy, byla-li škoda způsobena zaviněným porušením právní povinnosti. Podle odst. 2 zavinění je povinen prokázat ten, kdo uplatňuje nárok na regresní úhradu.

19. Žalobkyně proti žalované uplatnila nárok na regresní úhradu ve smyslu § 16 až § 18 zákona o odpovědnosti státu, proto soud nejprve jako předběžnou právní otázku posuzoval, zda skutečně vznikla povinnost státu k náhradě škody vzniklé nesprávným úředním postupem podle tohoto zákona. V předmětném exekučním řízení sp. zn. [spisová značka] vystupovala žalovaná jako soudní exekutorka podle exekučního řádu, a výkon exekuční činnosti se považuje za výkon státní správy ve smyslu § 4 zákona o odpovědnosti státu. V předmětné exekučním řízení došlo k vymožení plnění došlo již v roce 2011, přičemž výkon funkce žalované zanikl až dne [datum], proto soud uzavírá, že na činnost žalované v předmětném exekučním řízení se vztahuje zákon o odpovědnosti státu. Bylo prokázáno, že v předmětném exekučním řízení žalovaná vymohla na pohledávku oprávněného částku 7 500 Kč, avšak nedošlo k výplatě žádných prostředků oprávněnému. Náklady exekuce a náklady oprávněného vymáhá exekutor podle § 87 exekučního řádu na základě příkazu k úhradě nákladů exekuce, a to některým ze způsobů určených v exekučním příkazu. V předmětném exekučním řízení nebyl takový příkaz, žalovanou vydán. Příkazem k úhradě nákladů exekuce soudní exekutor určuje konkrétní výši a jednotlivé složky nákladů exekuce; příkaz je ve spojení s usnesením o nařízení exekuce exekučním titulem, který se vykonává v exekučním řízení, v němž byl vydán (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Z toho plyne, že exekučním titulem může být jen příkaz k úhradě nákladů exekuce, který je pravomocný (k tomu srov. též právní názor uvedený v odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Až do právní moci tohoto příkazu tak žalovaná nemohla s prostředky z vymožených plnění jakkoli nakládat. Soud proto od vymoženého plnění 7 500 Kč nemohl odečíst náklady exekuce, neboť žádný příkaz k úhradě nákladů exekuce žalovanou nebyl vydán. I kdyby po zániku exekutorského úřadu (po [datum]) byl exekutorem Mgr. [příjmení] či Mgr. [příjmení] takový příkaz vydán (což z listinného spisu ani elektronického spisu nevyplývá), nebylo by možné takové náklady odečíst od plnění vymoženého žalovanou. Jakákoli rámcová dohoda žalované s oprávněným o jiném způsobu vyplácení peněžních prostředků by neumožňovala žalované nakládat se všemi finančními prostředky vymoženými pro oprávněnou jako s vlastními. Žalovaná obsah rámcové smlouvy, podle které měla být oprávněna si ponechat minimální náklady exekuce neprokázala, navíc by s ohledem na vyhlášku Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb. nemohly činit částku 7 500 Kč, neboť odměna podle § 6 odstavce 1 činila nejméně 3 000 Kč. Navíc po zániku výkonu exekutorského úřadu by byla žalovaná povinna takové vymožené plnění předat nově jmenovanému exekutorovi, neboť nevydala příkaz k úhradě nákladů exekuce. Takové prostředky, jak bylo zjištěno ze sdělení exekutora, na exekutorských účtech žalované však k datu [datum] chyběly a oprávněnému je nebylo možno reálně vyplatit.

20. K nesprávnému úřednímu postupu došlo tím, že soudní exekutorka nevyplatila oprávněnému částku potom, co ji vymohla na svůj účet. Nesprávnost úředního postupu žalované plyne z porušení povinností stanovených v § 46 exekučního řádu, které jednak v odst. 1 stanovuje obecnou povinnost soudního exekutora postupovat při provádění exekuce rychle a účelně a dále v odst. 4 přímo ukládá (existence jiné dohody a její obsah nebyl prokázán), aby soudní exekutor provedl výplatu celé vymožené pohledávky oprávněnému do 30 dnů od doby, kdy peněžité plnění obdržel. V důsledku tohoto nesprávného úředního postupu vznikla oprávněnému škoda ve výši 7 500 Kč, která byla žalovanou v exekuci vymožena do [datum] a nebyla oprávněnému vyplacena. V uvedeném pak soud spatřuje také příčinnou souvislost, neboť pokud by žalovaná dodržela své zákonné povinnosti a oprávněnému řádně vyplatila vymožené plnění, nemohla by mu vzniknout škoda, která vznikla právě a jen nesprávným postupem žalované. Žalobkyně tedy byla podle zákona o odpovědnosti státu povinna nahradit škodu 7 500 Kč vzniklou oprávněnému nesprávným úředním postupem při výkonu státní správy, kterým byl výkon exekuční činnosti žalovanou jako soudní exekutorkou.

21. Právo žalované na regresní úhradu vůči žalobkyni je dáno § 16 odst. 1 a § 18 odst. 1 a 2 zákona o odpovědnosti státu. Bylo prokázáno, že žalovaná skutečně oprávněnému nahradila škodu ve výši 7 500 Kč, a že žalovaná škodu způsobila svým nesprávným úředním postupem. Zároveň bylo prokázáno, že žalovaná škodu způsobila zaviněným porušením svých povinností, neboť pro účely regresní povinnosti vůči státu postačí zavinění protiprávního jednání ve formě nevědomé nedbalosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp.zn. [spisová značka]) Žalovaná i kdyby nechtěla státem odškodnitelnou újmu způsobit a ani nevěděla, že její jednání (či opomenutí) k ní může vést, takto vzhledem ke svému postavení při výkonu pravomocí státu vědět měla a mohla. K obraně žalované, že finanční prostředky byly na účtu ke dni [datum] a nikdo se nezabýval jejich rozklíčováním, pak lze uvést, že pouhým porovnáním výše již v adhezním řízení přiznané náhrady škody, kterou žalovaná v rámci své činnosti měla do [datum] způsobit (viz bod 9 odůvodnění) a výši částky, která zůstala na účtu žalované [číslo] ke dni [datum] (necelých 130 000 Kč) lze souhlasit se sdělením Mgr. [příjmení], že všechny nevyplacené platby nemohly logicky být součástí tohoto zůstatku a tedy žalovaná částka reálně k dispozici k vyplacení oprávněnému skutečně nebyla.

22. Proto soud výrokem I. tohoto rozsudku podané žalobě vyhověl a zavázal žalovanou k úhradě přiznaného nároku do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

23. O nákladech řízení soud ve výroku III. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, když žalovaná byla vyzvána k plnění. Náklady řízení činí paušální náhrada nezastoupeného účastníka podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za jeden úkon ve výši 100 Kč. Soud žalobkyni přiznal náhradu za podání žaloby, 2x přípravu na jednání a 2 účast na jednání dne [datum] a [datum], celkem 500 Kč. Dále náleží žalobkyni cestovné k jednáním soudu osobním vozidlem použitým se souhlasem soudu, a to k jednání [datum] z [obec] do [obec] a zpět 190 km vozidlem Škoda Octavia podle vyhl. č. 467/2022 Sb. (44,10 Kč za litr paliva a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla) s kombinovanou spotřebou 4,9 l / 100 km, NM (4,9 x 44,10 /100 + 5,2 = 7,36 x 190 = 1 398,50 Kč), žalobkyně toho dne u soudu účastnila dvou jednání 8 C 17/2022 náleží ji proto ½ těchto nákladů 699,25 Kč. Cestovné k jednání [datum] vozidlem [značka vozidla] (44,10 Kč za litr paliva a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla) s kombinovanou spotřebou 5,1 l / 100 km, NM (5,1 x 44,10 /100 + 5,2 = 7,45 x 190 = 1 415,50 Kč). Celkem činí náklady po zaokrouhlení 2 615 Kč Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

24. Výrokem III. soud rozhodl o povinnosti žalované zaplatit soudní poplatek za podanou žalobu podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalobkyně, která je od poplatku osvobozena, byla v řízení téměř zcela úspěšná a žalovaná proti ní neměla právo na náhradu nákladů řízení.