8 C 201/2021
č. j. 8 C 201/2021-188
V PLATNOSTICitované zákony (14)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 137 § 142 § 149 § 151 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 6 § 7 § 13
- o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), 458/2000 Sb. — § 25 § 49 § 50
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 1 § 2
Plný text
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované společnosti 1/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 1/0 se sídlem Adresa zainteresované společnosti 1/2 se sídlem Adresa zainteresované společnosti 1/1 za účasti vedlejšího účastníka na straně žalobkyně právnická osoba IČO IČO se sídlem Adresa zainteresované společnosti 1/0 o zaplacení 229 363 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, .
III. Žalovaná je povinna zaplatit vedlejšímu účastníkovi , právnická osoba, ., IČ , IČO, náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně žalobou podanou dne , datum, domáhala zaplacení výše uvedené částky se zákonným úrokem z prodlení jako doplatku ceny za odebranou elektrickou energii v odběrném místě (dále také „OM“) , adresa, v období od , datum, do , datum, . V žalobě tvrdila, že s žalovanou dne , datum, uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny a žalované vystavila za dodávku a sdružené služby dodávky elektřiny za období od , datum, do , datum, fakturu č. , hodnota, ze dne , datum, splatnou , datum, na částku , částka, , za období od , datum, do , datum, fakturu č. , hodnota, ze dne , datum, s datem splatnosti , datum, znějící na částku , částka, , za období od , datum, do , datum, vystavila fakturu č. , hodnota, ze dne , datum, s datem splatnosti , datum, znějící na částku , částka, , za období od , datum, do , datum, fakturu č. , hodnota, ze dne , datum, s datem splatnosti , datum, znějící na částku , částka, a za období od , datum, do , datum, vystavila fakturu č. , hodnota, ze dne , datum, s datem splatnosti , datum, znějící na částku , částka, . Faktury byly zaslány na poslední žalovanou uvedenou adresu a žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni ani zčásti neuhradila.
2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, učinila nesporným, že uzavřela s žalobkyní smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa , adresa, dne , datum, . Žalovaná vždy řádně a včas hradila dodávky elektřiny do odběrného místa ve výši účtované žalobkyní. Dne , datum, obdržela žalovaná dopis, v němž jí bylo sděleno, že budou vystaveny opravené faktury za regulované služby související s dodávkou elektřiny s tím, že byla zjištěna „závada na měřících transformátorech v majetku odběratele ve fázi L3“. V rámci tohoto dopisu byl žalované zaslán přepočet naměřené spotřeby a přepočtené spotřeby. Žalovaná nesouhlasí s tím, že by měla mít jakýkoli neuhrazený dluh vůči žalobkyni, neboť řádně hradila jí spotřebovanou elektřinu a žalobkyně nedoložila hodnověrným způsobem, že by spotřebovaná elektřina měla být vyšší a od jakého data. Není vůbec jasné z jakého důvodu je náhradní spotřeba počítána od května 2017 a jestli toto koresponduje s údajnou závadou elektroměru. Žalobkyně nedoložila, že by elektroměr měl skutečnou vadu, která mohla mít vliv na spotřebu elektřiny žalovanou. Žalobkyně požaduje plnění od prvního dne trvání smlouvy o dodávkách elektřiny, aniž by si překontrolovala funkčnost měřících zařízení, je žalobkyně zcela odpovědnou za rozdíly, neboť nepostupovala s odbornou péčí. Žalovaná dále namítla promlčení nároku, neboť návrh byl žalobkyní podán , datum, a nároky splatné za odběr elektřiny od , datum, do , datum, jsou zjevně promlčené. Dále namítla, že žalobkyně měla v případě vadného elektroměru při přepočtu odebrané energie postupovat v souladu s vyhláškou č. 82/2011 Sb. a vycházet při porovnání spotřeby energií z dlouhodobějšího průměru spotřeby energie v období následujícím po výměně elektroměru. Žalovaná za posledních 10 měsíců odebrala celkem , hodnota, kWh ve vysokém tarifu a 7 557 kWh v nízkém tarifu. Při připočtení předpokládaných spotřeb za červen a červenec žalovaná očekávala, že průměrná spotřeba bude činit 1 808,6 kWh VT a 649,6 kWh NT měsíčně. Těmto spotřebám odpovídá také průměrná spotřeba elektrické energie skutečně naměřená i za období , datum, do , datum, (nepromlčené období), kdy byla průměrná spotřeba u VT 1 875 kWh (o 3,7 % vyšší než je předpokládaný měsíční průměr) a u NT 836 kWh (o 29 % vyšší než je předpokládaný aktuální měsíční průměr). Z tohoto je podle žalované patrné, že po výměně elektroměru došlo dokonce ke snížení spotřeby na předmětném odběrném místě a buď původní elektroměr nebyl vadný, resp. jeho vada neměla měřitelný vliv na naměřené spotřeby energií, nebo se vada projevila velmi krátce před jejím skutečným zjištěním.
3. Žalobkyně v reakci na obranu žalované uvedla, že po vystavení faktur žalované na přeplatek informoval distributor žalobkyni, že dne , datum, byla zjištěna chyba v měření v OM, spočívající v závadě jednoho z měřících transformátorů proudu (dále jen „MTP“), který neměřil spotřebu. V důsledku toho byl proveden kontrolní odečet pro náhradní měření a na základě údajů z tohoto náhradního měření, byly vystaveny opravné faktury. Distributor při stanovení náhradní spotřeby, postupoval dle příslušných ustanovení energetického zákona č. 458/2000 Sb. (EZ) a vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny. Měření za pomocí měřících transformátorů, je nepřímý druh měření, kdy veškerý měřený proud neprochází přímo elektroměrem, ale s pomocí MTP, které jsou nastaveny stejně jako elektroměr na určitý převodový poměr, je zaznamenávána pouze část odebírané elektřiny. Podle zprávy o závadě měřícího zařízení dne , datum, technik distributora zjistil, že 3MTP je vadný a neměří v jedné z fází odebranou elektřinu a je nutná výměna, porucha je s vlivem na fakturaci. Distributor nikoli žalobkyně jako obchodník s elektřinou, zajišťuje měření v distribuční soustavě a osazení měřidel. V případě, kdy je třeba pro připojení OM použít nepřímé měření, stanovuje závazné pokyny a podmínky pro takovéto zapojení, které musí zákazník splnit. Tyto připojovací podmínky NN pro osazení měřících zařízení v odběrných místech napojených z distribuční sítě nízkého napětí, jsou vydávány distributorem a žalobkyně odkázala na čl. 9.1 podmínek pro připojení „MTP jsou vždy v majetku zákazníka.“ MTP tedy pořizuje na svůj náklad vždy zákazník, který na základě závazných pokynů distributora zajišťuje i jejich instalaci v OM. Z tohoto důvodu je údržba a odborná péče ohledně MTP věcí zákazníkova, tedy žalovaného. Podmínkou pro přidělení sazby C25d, kterou distributor žalovanému přidělil je, že v OM musí být řádně instalován elektrický akumulační spotřebič pro vytápění objektu nebo elektrický akumulační spotřebič pro ohřev užitkové vody. S ohledem na výrazné výkyvy v odběru elektřiny v průběhu kalendářního roku lze s jistotou tvrdit, že v OM je nepochybně instalován elektrický akumulační spotřebič pro vytápění objektu. V takovém případě se tedy spotřeba elektřiny výrazně mění, a to v závislosti na venkovní teplotě a s tím spojenou potřebou vytápění. Z tabulky spotřeb jednotlivých měsíců v rozsahu 5/2018 – 5/2020 předložené žalovanou je patrno, že v zimních měsících se spotřeba zvyšuje, zatímco v letních je výrazně nižší. Rovněž je zřejmé, že ani teploty v stejných měsících rozdílných let nejsou stejné. Žalobkyně nedisponuje konkrétními údaji o charakteru závady MTP, ani mechanismu výpočtu náhradních údajů pro fakturaci. Z tohoto důvodu navrhla, aby se soud dotázal distributora na okolnosti zjištění závady MTP, jejího odstranění a provedení výpočtu, zda je možné zjistit, od jakého data se závada v OM objevila. V případě nejasnosti navrhla výslech technika, který závadu v OM zjistil. K námitce promlčení pak uvedla, že opravit fakturaci nemohla dříve, než se dozvěděla o závadě a než dostala od distributora opravená data, proto nemohla nárok uplatnit dříve. V ostatním žalobkyně odkázala na argumentaci distributora včetně přepočtu spotřeby koeficientem 1,, právnická osoba, obraně žalované dále uvedla, že na odběrném místě se nachází , právnická osoba, a předložila k tomu fotografii z mapy.cz., kdy jsou zde restaurace, kadeřnictví, kancelářské prostory a spousta nájemních míst. Pokud by došlo ke kontinuálnímu fungování těchto služeb, pak by mohli použít srovnatelné období pro výpočet náhradní spotřeby, ale vzhledem k tomu, že v období proticovidových opatření tyto služby byly omezené, nebo vůbec nefungovaly, nelze vycházet při výpočtu z následného období, protože určité segmenty služeb byly uzavřeny.
4. Žalovaná dále v průběhu řízení uvedla, že nezpochybňuje, že závada na MTP vznikla a byla odstraněna , datum, , ale má za to, že nebylo prokázáno, kdy závada vznikla. Žalovaná učinila nesporným jednotkovou cenu elektřiny, jak byla vyúčtovaná předmětnými fakturami a dále také počáteční stav elektroměru k datu , datum, a k , datum, uvedený v původních fakturách před jejich opravou. Podle žalované nakonec jde o právní otázku, neboť mělo být postupováno podle § 4 odst. 3 vyhl. č. 82/2011 Sb., který je ve vztahu speciality k § 4 odst. 2 vyhl. a spotřeba měla být stanovena podle předchozího nebo srovnatelného následujícího období. Za předpokladu, že by bylo prokázáno, že byly fáze zatíženy rovnoměrně a že by bylo přípustné stanovit náhradní spotřebu odhadem, pak je výpočet vedlejšího účastníka správný za použití koeficientu 1,5, tyto předpoklady však podle žalované nejsou splněny.
5. Soud ve věci rozhodl dne , datum, a žalobu zamítl, když neměl za prokázáno tvrzení žalobkyně o tom, že žalované bylo ve skutečnosti za dobu trvání smluvního vztahu dodáno o 50 % více elektřiny, než vyplývalo z údajů získaných na měřícím zařízení umístěném v odběrném místě žalované. Tedy, že by závada měla mít prokazatelný vliv na měření spotřeby v odběrném místě žalované již od , datum, ke škodě provozovatele distribuční soustavy, a že by odůvodňovala navýšit množství odebrané elektřiny o 50 % (tedy použít koeficient 1,5) a vystavit ze strany žalobkyně žalované za období od , datum, do , datum, opravné faktury vyúčtování, kterými byla celkem žalované doúčtovaná žalovaná částka , částka, . Soud vyšel ze zjištění, že po odstranění závady na MTP dne , datum, , bylo odebráno měsíčně v průměru (od , datum, do , datum, ) 1 808,40 kWh VT a 681,75 kWh NT, což je spotřeba nižší než skutečně naměřená a vyúčtovaná žalobkyní původními daňovými doklady v roce 2017, 2018 a 2019, které pak byly žalobkyní opravovány a spotřeba přepočítána koeficientem 1,5, tedy uzavřel, že po odstranění závady nedošlo k navýšení hodnot odebrané elektrické energie. Soud posoudil věc podle ust. § 4 odst. 3 vyhl. č. 82/2011 Sb., kdy v případě zjištěné chyby na měřícím zařízení nastupuje mechanismus výpočtu náhradních a pokud možno adekvátních hodnot a to podle výše spotřeby elektřiny v následujícím období při srovnatelném charakteru odběru elektřiny, v němž byl odběr elektřiny řádně měřen. Z uvedeného pak soud uzavřel, že po odstranění závady na měřícím zařízení nedošlo ke zvýšení naměřené spotřeby elektřiny a tedy, že zjištěná závada neměla (případně měla jen zanedbatelný) vliv na skutečně naměřené hodnoty spotřeby v rozhodném období a žalobu zamítl. Dále soud k námitce žalované uzavřel, že nárok žalobkyně není promlčen, že žalobkyně neprokázala, kdy tato závada vznikla, ani že měla vliv na měření elektřiny již od , datum, a neprokázala jiné, než skutečně naměřené množství odebrané elektřiny vyúčtované žalované původními fakturami ani nevysvětlila způsob, jakým dospěla ke stanovení náhradních údajů o zvýšené spotřebě elektřiny za období od , datum, do , datum, .
6. K odvolání žalobkyně odvolací soud rozsudek soudu I. stupně zrušil a vrátil k dalšímu řízení, neboť měl povinnost tvrzení ze strany žalobkyně v tomto řízení za splněnou, žalobkyně pro věc podstatná tvrzení uvedla a navrhla i způsob jejich prokázání, a to právě zprávou distributora a výslechem technika, kdy tento důkaz okresní soud zcela opominul. Dále pak je předčasný závěr okresního soudu, že přiznání žalované částky by bylo v rozporu s dobrými mravy, když žalovaná podle zákona nezajišťuje instalaci měřicího zařízení, jeho udržování a ani pravidelné ověřování správnosti měření, nezavinila závadu měřícího zařízení, ani nemohla závadu zařízení sama zjistit, kdy pro takový závěr není ve skutkových zjištěních podklad. Žalobkyně od počátku tvrdila, že tato povinnost stíhá žalovanou, jak vyplývá i ze zprávy distributora, jíž okresní soud nevyčkal, která dále odkazuje na § 49 odst. 2 energetického zákona a Přílohu 5 pravidel provozování distribuční soustavy. Dále poukázal na ust. § 25 odst. 10 písm. f) energetického zákona, dle něhož provozovatel distribuční soustavy je dále povinen: „každému, kdo požádá o připojení k distribuční soustavě, stanovit podmínky a termín připojení a umožnit distribuci elektřiny každému, kdo o to požádá, je připojen a splňuje podmínky připojení a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování distribuční soustavy, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro distribuci nebo při ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavy nebo přenosové soustavy.“ V případě MTP se jedná o specifický případ, kdy podmínky osazení tohoto zařízení a podmínky jeho instalace upravují podmínky distributora.
7. Návrh žalobkyně na uzavření smíru učiněný při jednání dne , datum, , podle kterého by žalovaná uhradila 80 % jistiny a 20 % nákladů řízení bez úroků z prodlení žalovaná odmítla.
8. Na výzvu žalované do řízení dne , datum, vstoupil další účastník , právnická osoba, ., který se k věci vyjádřil v podání ze dne , datum, (čl. 47), , datum, (106), , datum, (121), ze dne , datum, ( čl. 139) tak, že v odběrném místě je třífázový, tří-systémový elektroměr, přičemž rozdělení spotřeby v jednotlivých fázích by mělo být přibližně vyrovnané, a to zejména s ohledem na bezpečnost a spolehlivost odběru elektřiny v odběrném místě. V jedné fázi (l3) byla zjištěna závada. Z důvodu závady MTP v jedné fázi tak elektroměr zaznamenával jen cca 2/3 skutečné spotřeby odběrného místa a v rozsahu cca 1/3 nebyla skutečná spotřeba zaznamenána. , adresa, byla zjištěná na odběrném místě dne , datum, a opravena dne , datum, (v podání ze dne , datum, nesprávně uveden rok 2017) a tedy spočívala v tom, že nebyla měřena skutečně realizovaná spotřeba v jednom ze tří měřicích obvodů – a to ve fázi L3. Měřicí transformátory proudu (tj.MTP) jsou částí odběrného elektrického zařízení zákazníka (viz § 2 odst. 2 písm. a) bod 6 energetického zákona), přičemž na odběrném místě je instaluje zákazník na svůj náklad a svou odpovědnost a nese rovněž odpovědnost za jejich funkčnost po celou dobu jejich osazení na odběrném místě (viz § 49 odst. 2 energetického zákona a Příloha 5 Pravidel provozování distribuční soustavy). Zákazník je tak mimo jiné povinen k jejich pravidelné kontrole a údržbě. , adresa, na odběrném místě vznikla před , datum, . Od tohoto data mají k dispozici hodnoty proudového zatížení v jednotlivých fázích/měřicích systémech, ze kterých je zřejmá chyba ve fázi L3. Zpětná fakturace byla provedena za 3 roky předcházející zjištění a odstranění závady v měření (, datum, ), přičemž z jejich zjištění (a připojených grafů) je zřejmé, že po tuto dobu bylo měření v odběrném místě zatíženo chybou s vlivem na fakturační měření. K tomu byly soudu doloženy podrobné grafy. Ve fázích L1 a L2 bylo zaznamenáváno průběžně se měnící zatížení, oproti tomu ve fází L3 je zřejmé nulové zatížení L3 = 0A. Bezprostředně po opravě začala být rovněž ve fázi L3 zaznamenávána zátěž, a to přibližně stejných hodnot, jako ve fázích L1 a L2. Na základě těchto údajů byl proveden přepočet spotřeby pro období, kdy bylo měření zatíženo chybou – tj. pro období, kdy bylo ve fázi L3 vykazováno nulové zatížení. Náhradní údaje o spotřebě byly stanoveny v souladu s ust. § 4 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření, a to odhadem zohledňujícím primárně výpočet z naměřených hodnot a dále ověření podle následné spotřeby, tedy porovnání s následnou spotřebou. Tento způsob stanovení náhradních údajů byl zvolen s ohledem na charakter zjištěné závady, kdy měřením byla zjištěna spotřeba v rozsahu 2/3 a dopočtena tak byla spotřeba za neměřenou jednu fázi (L3): naměřená spotřeba x1,5. Výpočet je proveden z naměřeného profilu LP15 (kW) s respektováním rozložení dle platné tarifní varianty VT/NT. Takto stanovené náhradní údaje byly ověřeny podle údajů z měření z následujícího srovnatelného období, resp. období po odstranění závady v měření a byly potvrzeny jako korektní. Náhradní údaje pro fakturaci byly stanoveny za období , datum, – , datum, . Počáteční datum předchází o 3 roky datum zjištění závady v měření, ke kterému došlo , datum, . Konečné datum je pak datem, kdy byla závada v odběrném místě odstraněna. Dne , datum, bylo odběrné místo přepsáno na zákazníka , právnická osoba, . S ohledem na to, že nelze jednoznačně říci, kdy závada v odběrném místě vznikla, nelze ani jednoznačně stanovit období předcházející vzniku závady. Z dlouhodobé zkušenosti má distributor za to, že čím více porovnávaná spotřeba předchází období, za které jsou stanoveny náhradní údaje, tím významnější změny mohly na odběrné místě nastat a spotřeby tak již nejsou vzájemně porovnatelné. To platí rovněž pro následnou spotřebu, když zákazník je v důsledku zjištěné chyby v měření schopen účelně ovlivnit/optimalizovat spotřebu tak, aby byla nižší a tedy neporovnatelná s obdobím, pro které jsou náhradní údaje stanoveny. Při stanovení náhradních údajů vychází z předpokladu rovnoměrného zatížení ve všech třech fázích. V řešeném případě byla měřena spotřeba jen ve dvou fázích a bylo tedy třeba dopočítat spotřebu nezaznamenanou ve třetí fázi, proto byl zvolen koeficient 1,5. Správnost tohoto postupu byla ověřena z údajů v následujícím období, a to jednak co do rovnoměrného zatížení ve všech třech fázích a dále co do vývoje spotřeby na odběrném místě. Náhradní údaje tedy byly stanoveny primárně výpočtem na základě naměřených údajů a nikoli porovnáním údajů o spotřebě z období zatíženého chybou s údaji o spotřebě z následujícího srovnatelného období po odstranění závady. Údaje o průměrné měsíční spotřebě zákazníka na stejném odběrném místě po provedení opravy, nepovažuje distributor za vypovídající. Distributor se snaží postupovat při stanovení náhradních údajů přezkoumatelným způsobem a vyloučit vliv změny spotřebního chování zákazníka. V řešeném případě byly náhradní údaje stanoveny matematickým přepočtem na základě skutečně naměřených údajů (dopočtem spotřeby na neměřené fázi L3), což maximálně vylučuje vliv chování zákazníka po zjištění a odstranění závady. O kolísání spotřeby svědčí rovněž nárůst meziroční spotřeby za rok 2022 oproti roku 2021, resp. roku 2020, jak je z grafů rovněž vidět (viz příloha – list Proudy). Stanovení náhradních údajů prováděl , tituly před jménem, , jméno FO, .
9. Dále doplnili (čl. 139), že postupovali podle § 4 odst. 2 písm. c) vyhl. 82/2011 Sb., o měření, a údaje z měření byly získané odhadem, který zahrnoval výpočet podle stanoveného koeficientu 1,5 neboť měli k dispozici údaje zaznamenané měřícím zařízením, které zahrnovaly správné údaje z fází L1 a L2 a bylo nutno dopočítat chybějící údaje o spotřebě na okruhu L3 (fázi L3). Postup podle § 4 odst. 3 se použije, pokud nejsou údaje zaznamenané měřícím zařízením dostupné, avšak v daném případě údaje z měření byly dostupné.
10. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN č. , tel. číslo, uzavřené dne , datum, mezi , právnická osoba, jako obchodníkem a žalovanou jako zákazníkem soud zjistil, že předmětem smlouvy je závazek obchodníka poskytnout zákazníkovi sdružené služby dodávky elektřiny tzn. dodávat zákazníkovi sjednané množství elektřiny a převzít odpovědnost za odchylku zákazníka v souladu s platnými právními předpisy a všeobecnými obchodními podmínkami dodávky elektřiny obchodníka, které jsou součástí smlouvy a závazek zákazníka odebrat obchodníkem dodanou elektřinu do odběrného místa a uhradit obchodníkovi řádně a včas dohodnutou platbu za dodávku elektřiny a distribuční služby v souladu se smlouvou. Zákazník vyslovil souhlas, aby obchodník sjednal s příslušným provozovatelem distribuční soustavy smlouvu o distribuci elektřiny do obchodního místa zákazníka. Typ měření v odběrném místě zákazníka je stanoven ve smlouvě o připojení uzavřené mezi zákazníkem a provozovatelem distribuční soustavy. Jako odběrné místo je uvedena adresa , adresa, , způsob připojení 3fázové, distribuční sazba C25d, předpokládaný termín zahájení dodávky , datum, předpokládaná spotřeba 36 613 kWh/rok. Cena elektřiny je pro sjednaný produkt stanovena obchodníkem dle aktuálně platného ceníku. Produkt: , právnická osoba, s odměnou.
11. Žalobkyně předložila Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny účinné od , datum, . Podle čl. II. odst. 2 dodávka (a odběr) elektřiny je zahájena od počátečního stavu měřicího zařízení stanoveného provozovatelem distribuční soustavy (dále jen „PDS“) a uskutečňuje se podle podmínek Smlouvy a potřeb Zákazníka v souladu s hodnotou rezervovaného příkonu nebo hodnotou hlavního jističe před měřicím zařízením (elektroměrem) sjednanou Zákazníkem s příslušným PDS, k jehož distribuční síti je připojeno odběrné místo Zákazníka podle Smlouvy o připojení uzavřené dle příslušných právních předpisů a v souladu s „Pravidly provozování distribuční soustavy“ (dále jen „PPDS“) a „Podmínkami distribuce elektřiny“ (dále jen „PDE“), vydanými příslušným PDS. Podle odst. 4 měření dodávek elektřiny, a to včetně vyhodnocování a předávání výsledků měření a dalších nezbytných informací pro vyúčtování dodávky elektřiny, je zajišťováno příslušným PDS podle příslušného právního předpisu. V podmínkách není upraven postup pro případ zjištění chyb při vyúčtování vzniklé chybou měřícího zařízení, chybného odečtu apod., ani způsob vzájemného vypořádání s druhou smluvní stranou.
12. Podle připojovacích podmínek NN pro osazení měřících zařízení v odběrných místech napojených z distribuční sítě nízkého napětí vydaných , právnická osoba, . je měřící transformátor proudu (MTP) přístrojový transformátor proudu určený k přenosu informačního signálu k měřicím přístrojům nebo elektroměrům pro nepřímé měření, elektrické energie (čl. 2 ). MTP se umísťují mimo část určenou k osazení elektroměru ( čl. 7). Podle čl. 9.1 pro nová a rekonstruovaná odběrná místa a při náhradách za vadný MTP je vyžadováno potvrzení o ověření stanoveného měřidla. Na MTP sloužících pro obchodní měření nesmí být napojeno žádné jiné měřící nebo kontrolní zařízení. MTP jsou vždy v majetku zákazníka.
13. Z dopisu , právnická osoba, . ze dne , datum, odeslaného žalované soud zjistil, že žalovaná byla informována, že pro odběrné místo na adrese , adresa, , budou vystaveny opravné faktury za regulované služby související s dodávkou elektřiny. Již , datum, informovali, že na odběrném místě dne , datum, zjistili závadu „na měřících transformátorech v majetku odběratele ve fázi L3“. V důsledku závady byla naměřena nižší spotřeba, než jaká byla ve skutečnosti realizována. K nápravě chybného měření došlo , datum, , kdy byla závada odstraněna. Tato závada ovlivnila nejen naměřené hodnoty, ale i vystavené faktury za regulované služby související s dodávkou elektřiny. Na základě šetření provedli stanovení náhradních údajů o spotřebě elektřiny za období od , datum, do , datum, dle § 25 odst. 10 písm. f) a § 49 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona ve spojení s § 4 vyhlášky č. 82/2011 Sb. o měření elektřiny. Náhradní údaje byly stanoveny dle § 4 odst. 2 písm. c), odst. 3 a 4 vyhlášky, t.j. odhadem podle výše spotřeby zjištěné na základě kontrolního odečtu v následujícím období. Za uvedené období budou vystaveny opravné faktury za regulované služby související s dodávkou elektřiny, které obdrží od dodavatele. Zasílají podklady, ze kterých vycházeli při stanovení náhradních údajů o spotřebě elektřiny, které jsou podkladem pro vystavení opravných faktur za regulované služby související s dodávkou elektřiny.
14. Podle výpočtu náhradních údajů o spotřebě za období od května 2017 do , datum, (připojeného k výše uvedenému dopisu) bylo zjištěno (porovnáním z obsahem faktur podle odst. 16-23 odůvodnění), že zde uvedená naměřená spotřeba elektřiny VT a NT odpovídá spotřebě uvedené na fakturách uvedených, kdy za rok 2017 činila naměřená průměrná měsíční spotřeba elektřiny 2 682,5 VT, 959,60 NT, za rok 2018 činila 2 757,80 VT, 1 209 NT, za rok 2019 průměrná spotřeba 2 002 VT, 938,50 NT a za rok 2020 (do , datum, ) 1 755,30 VT, 740,50 NT. Přepočtená spotřeba podle tabulky , právnická osoba, tak byla vynásobená koeficientem 1,5, tedy zvýšena o 50 % oproti spotřebě skutečně naměřené (v roce 2017 v průměru o 1 298,40 kWh VT měsíčně, v roce 2018 o 1 379,30 kWh VT měsíčně, v roce 2019 o 1 001,30 kWh VT měsíčně u NT v roce 2017 v průměru o 466,8 kWh, v roce 2018 v průměru o 604,20 kWh NT měsíčně, v roce 2019 v průměru o 470 kWh NT měsíčně).
15. Ze zprávy o závadě měřícího zařízení ze dne , datum, bylo zjištěno, že je zde uveden název žalované č. odběrného místa , interní číslo, Typ elektroměru , interní číslo, . Ve zprávě je poznámka „kontrola měření AB-netermínovaný prosím o kontrolu měření proudu, minulý PP neproveden, s poznámkou nepřístupný objekt, prázdný, uzamčeno. Dále je uvedena poznámka „měření VS = 3MTP-MO ve třetí fázi neměří !-vadný MTP, nutná výměna MTP-NN, porucha s vlivem na fakturaci ! Dále je uvedeno, - 25%!, fáze U1- 0,212 A, U2- 0,335A, U3-I3 0,001A, datum vyřešení , datum, , nečitelné jméno technika.
16. Ze zápisu o jednání ze dne 2.6:2020 mezi žalovanou (jednání se za ni účastnil , jméno FO, ) a , právnická osoba, bylo zjištěno, že žalovaná byla seznámena s tím, že vadný MTP má vliv na měřené údaje o spotřebě. Elektroměr měří nižší údaje o spotřebě, než jaké jsou ve skutečnosti uskutečňovány. Na základě sdělují, že po výměně MTP 300/5 provedou stanovení náhradních údajů o spotřebě elektřiny dle platné právní úpravy, na základě výpočtu po odstranění závady tři roky zpětně. Po stanovení náhradních údajů o spotřebě elektřiny budou odeslány obchodníkovi s elektřinou, který následně vystaví opravné faktury.
17. Z periodické faktury za sdružené služby dodávky elektřiny č. , hodnota, splatné , datum, vystavené dodavatelem , Jméno zainteresované společnosti 0/0, pro , Jméno zainteresované společnosti 1/0, za fakturační období , datum, až , datum, bylo zjištěno, že fakturovaná spotřeba činila celkem , hodnota, MWh z toho VT 29 411 kWh a NT 13 392 kWh, celkem byla vyúčtována částka , částka, včetně služeb za odebranou elektřinu, odečteny přijaté platby ve výši , částka, a vznikl přeplatek ve výši , částka, .
18. Z vyúčtování za elektřinu č. , hodnota, splatného , datum, vystaveného dodavatelem , Jméno zainteresované společnosti 0/0, pro , Jméno zainteresované společnosti 1/0, za fakturační období , datum, až , datum, bylo zjištěno, že fakturovaná spotřeba činila celkem , hodnota, kWh z toho VT 19 449 kWh a NT 8 677 kWh, celkem byla vyúčtována částka , částka, včetně služeb za odebranou elektřinu, odečteny přijaté platby ve výši , částka, a vznikl přeplatek ve výši , částka, , který byl podle výpisu z účtu připsán na účet žalované dne , datum, .
19. Z vyúčtování za elektřinu č. , hodnota, splatného , datum, vystaveného dodavatelem , Jméno zainteresované společnosti 0/0, pro , Jméno zainteresované společnosti 1/0, za fakturační období , datum, až , datum, bylo zjištěno, že fakturovaná spotřeba činila celkem , hodnota, kWh z toho VT 540 kWh a NT 234 kWh, celkem byla vyúčtována částka , částka, včetně služeb za odebranou elektřinu, tato částka byla podle výpisu z účtu žalované odeslána z účtu dne , datum, na účet uvedený na faktuře se správným VS.
20. Z vyúčtování za elektřinu -opravný daňový doklad č. , hodnota, vystavený pro žalovanou jako zákazníka s datem splatnosti , datum, soud zjistil, že se týká původního daňového dokladu , interní číslo, za období , datum, - , datum, , součástí je informace o tom, že , datum, zjistil distributor na odběrném místě závadu měřícího zařízení. V důsledku uvedené závady byla naměřena nižší spotřeba, než jaká ve skutečnosti byla realizována. K nápravě chybného měření došlo , datum, , kdy byla závada odstraněna. Tato závada ovlivnila nejen naměřené údaje, ale i vystavené faktury za regulované služby související s dodávkou elektřiny. Na základě šetření a výše uvedeného sděluje distributor, že provedl stanovení náhradních údajů o spotřebě elektřiny za období od , datum, do , datum, dle platné právní úpravy dle § 25 odst. 10 písm. f) a § 49 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona ve spojení s § 4 vyhlášky č. 82/2011 Sb. o měření elektřiny. Náhradní údaje byly stanoveny dle § 4 odst. 2 písm. c), odst. 3 a 4 vyhlášky, t.j. odhadem podle výše spotřeby zjištěné na základě kontrolního odečtu v následujícím období. Za uvedené období vystavili opravné faktury na rozdíl mezi původním a novým vyúčtováním, proto i původní faktury zůstávají v platnosti. Touto fakturou byla vyúčtována odebraná elektrická energie na odběrném místě , adresa, č. elektroměru , interní číslo, , kdy za jednotlivé měsíce je uveden způsob odečtu distributorem od , datum, do , datum, , od , datum, je uvedena korekce spotřeby a od tohoto měsíce je uvedena spotřeba VT a NT ve stejné výši, jaká je uvedena v tabulce výpočtu náhradních údajů o spotřebě, kterou zaslal distributor žalované s dopisem , datum, , celkem spotřeba 77 503 kWh. Touto fakturou byl žalované vyúčtován nedoplatek jako rozdíl k opravě , částka, , kdy původní vyúčtování za spotřebovanou elektřinu a služby činilo včetně DPH , částka, a nové vyúčtování za spotřebovanou elektřinu a služby včetně DPH , částka, . Použitý produkt Elektřina na 3 roky, cena spotřebované elektřiny VT , částka, , NT , částka, , stálá platba , částka, /měsíc. Cena distribuce sazba C 25d, za jistič , částka, /měsíc od , datum, 2 647,50 Kč/měsíc, VT , částka, , NT , částka, , od , datum, VT , částka, , NT , částka, .
21. Z vyúčtování za elektřinu -opravný daňový doklad č. , hodnota, vystavený pro žalovanou jako zákazníka s datem splatnosti , datum, soud zjistil, že se týká původního daňového dokladu , číslo faktury, za období , datum, - , datum, , odběrného místa , adresa, č. elektroměru , interní číslo, se informací, že distributor zaslal opravu spotřeby za období od , datum, do , datum, , opravná faktura je vystavena na rozdíl mezi původním a novým vyúčtováním, proto i původní faktura zůstává v platnosti. V měsíci 5/2017, 6/2017 a 7/2017 je uveden způsob odečtu korekce spotřeby, kdy je uvedena spotřeba VT a NT ve stejné výši, jaká je uvedena v tabulce výpočtu náhradních údajů o spotřebě, kterou zaslal distributor žalované s dopisem , datum, (tedy naměřená spotřeba vynásobená koeficientem 1,5) celkem spotřeba 81 401 kWh. Touto fakturou byl žalované vyúčtován nedoplatek jako rozdíl k opravě , částka, , kdy původní vyúčtování za spotřebovanou elektřinu a služby činilo včetně DPH , částka, a nové vyúčtování za spotřebovanou elektřinu a služby včetně DPH , částka, . Cena silové elektřiny je stejná jako v předchozím období uvedená v odst. 20, použitý produkt Elektřina na 3 roky. Cena distribuce sazba C 25d.
22. Z vyúčtování za elektřinu -opravný daňový doklad č. , hodnota, vystavený pro žalovanou jako zákazníka s datem splatnosti , datum, soud zjistil, že se týká původního daňového dokladu , číslo faktury, za období , datum, - , datum, odběrného místa , adresa, č. elektroměru , interní číslo, se stejnou informací jako u předchozí faktury, kdy opravné faktury jsou vystaveny na rozdíl mezi původním a novým vyúčtováním, proto i původní faktury zůstávají v platnosti. U jednotlivých měsíců je uveden způsob odečtu korekce spotřeby, kdy je uvedena spotřeba VT a NT ve stejné výši, jaká je uvedena v tabulce výpočtu náhradních údajů o spotřebě, kterou zaslal distributor žalované s dopisem , datum, (tedy naměřená spotřeba vynásobená koeficientem 1,5). Touto fakturou byl žalované vyúčtován nedoplatek jako rozdíl k opravě , částka, , kdy původní vyúčtování za spotřebovanou elektřinu a služby činilo včetně DPH , částka, a nové vyúčtování za spotřebovanou elektřinu a služby včetně DPH , částka, . Cena silové elektřiny je stejná jako v předchozím období uvedená v odst. 20, použitý produkt Elektřina na 3 roky. Cena distribuce sazba C 25d od , datum, za jistič , částka, /měsíc VT , částka, , NT , částka, .
23. Z vyúčtování za elektřinu -opravný daňový doklad č. , hodnota, vystavený pro žalovanou jako zákazníka s datem splatnosti , datum, soud zjistil, že se týká původního daňového dokladu , číslo faktury, za období , datum, - , datum, , odběrného místa , adresa, č. elektroměru , interní číslo, se stejnou informací jako u předchozí faktury, kdy opravné faktury jsou vystaveny na rozdíl mezi původním a novým vyúčtováním, proto i původní faktury zůstávají v platnosti. U jednotlivých měsíců je uveden způsob odečtu korekce spotřeby, kdy je uvedena spotřeba VT a NT ve stejné výši, jaká je uvedena v tabulce výpočtu náhradních údajů o spotřebě, kterou zaslal distributor žalované s dopisem , datum, (tedy naměřená spotřeba vynásobená koeficientem 1,5), uvedeno v odst. 14 odůvodnění, celkem spotřeba 64 206 kWh. Touto fakturou byl žalované vyúčtován nedoplatek jako rozdíl k opravě , částka, , kdy původní vyúčtování za spotřebovanou elektřinu a služby činilo včetně DPH , částka, a nové vyúčtování za spotřebovanou elektřinu a služby včetně DPH , částka, . Cena silové elektřiny je stejná jako v předchozím období uvedená v odst. 22, použitý produkt Elektřina na 3 roky. Cena distribuce sazba C 25d od , datum, za jistič , částka, /měsíc VT 1 897,90Kč, NT , částka, .
24. Z vyúčtování za elektřinu -opravný daňový doklad č. , hodnota, vystavený pro žalovanou jako zákazníka s datem splatnosti , datum, soud zjistil, že se týká původního daňového dokladu , číslo faktury, za období , datum, - , datum, , odběrného místa , adresa, č. elektroměru , interní číslo, se stejnou informací jako u předchozí faktury, kdy opravné faktury jsou vystaveny na rozdíl mezi původním a novým vyúčtováním, proto i původní faktury zůstávají v platnosti. U jednotlivých měsíců je uveden způsob odečtu korekce spotřeby, kdy je uvedena spotřeba VT a NT ve stejné výši, jaká je uvedena v tabulce výpočtu náhradních údajů o spotřebě, kterou zaslal distributor žalované s dopisem , datum, , celkem spotřeba 1 161 kWh. Touto fakturou byl žalované vyúčtován nedoplatek jako rozdíl k opravě , částka, , kdy původní vyúčtování za spotřebovanou elektřinu a služby činilo včetně DPH , částka, a nové vyúčtování za spotřebovanou elektřinu a služby včetně DPH , částka, . Cena silové elektřiny a cena distribuce je stejná jako v předchozím období uvedená v odst. 23.
25. Ze čtyř faktur nového dodavatele , právnická osoba, . , adresa, pro žalovanou jako odběratele, stejné č. elektroměru , číslo faktury, za spotřebu elektřiny podle smlouvy za období od , datum, do , datum, , od , datum, do , datum, , od , datum, do , datum, , od , datum, do , datum, soud zjistil, že podle stavu elektroměru k , datum, (VT , interní číslo, ) k , datum, (VT , interní číslo, ) bylo za těchto 12 měsíců (od , datum, do , datum, ) žalovanou u nového dodavatele po odstranění závady na MTP ve stejném odběrném místě , adresa, odebráno měsíčně v průměru 1 808,40 kWh VT a 681,75 kWh NT, což je hodnota nižší než skutečně naměřená v letech 2017,2018 a 2019 (viz odst. 14 odůvodnění).
26. Z grafů měření proudů jednotlivých fází L1, L2, L3, z excelových tabulek a přepočtených údajů na % předložených , právnická osoba, , které znázorňují čtvrthodinové profily (naměřené hodnoty zatížení jednotlivých fází jsou z odběrného místa zasílány do systému distributora po čtvrthodinách), soud zjistil, že od , datum, na MTP fázi L3 není viditelné žádné zatížení (v excelové tabulce vyjádřeno číslem , hodnota, ) až do doby odstranění závady , datum, , na fázích L1 a L2 je zřejmé zatížení ( např. dne , datum, vyjádřené čísly 0,715 a 0,953), dne , datum, na fázi L1 0,051, L2 0,04, L3 0,032, od tohoto data je fáze L3 zatížená. Pokud jde o vyjádření zatíženosti jednotlivých fází v % byla distributorem předložena další tabulka průměry proudů a grafů MTP I1, I2, I3 po odstranění závady za dobu od 7/2020 do 12/2021, kdy zadané údaje jsou údaje průměru proudu v daném měsíci podle počtu dní v měsíci, z níž bylo zjištěno za 18 měsíců, že poměr procent na fázi I 3 k průměru I1 a I2 je 99,921 %, kdy v kolonce H je procento průměru proudu I3 ve vztahu k průměru proudu I1 a I2, kdy údaje se v každém měsíci mění, ale vyjádřeno v průměru je to 99,921 % a vyjádřeno koeficientem je to skutečně 1,5. Tedy koeficient 1,5 je vyjádřením poměru sumy všech tří proudů k proudu I1 a I2. Z tohoto porovnání je zřejmé, že zatížení ve fázi L3 skutečně víceméně kopíruje hodnotu průměrného zatížení ve fázích L1 a L2 (tj. potvrzuje předpoklad rovnoměrného zatížení všech tří fází) a za sledované období od odstranění závady dne , datum, do , datum, je tato shoda 99,921 %, což potvrzuje správnost zvoleného koeficientu 1,5 a tedy podle hodnocení soudu potvrzuje správnost výpočtu náhradních hodnot. Uvedené grafy znázorňují převod údajů naměřených hodnot z excelové tabulky do grafické podoby. V tabulce Proudy (podklady na jednání z , datum, ) jsou 4 grafy, kdy první graf znázorňuje všechny 3 proudy (od , datum, do , datum, ) v jednom grafu a dále jednotlivé proudy v dalších 3 grafech, kdy na grafu proud 3 je viditelné, že v každém jednotlivém dni zachycují trend zatížení, který vykazuje symetrii, neboť jsou ve stejném měřítku. Námitky žalované o tom, že tyto grafy pouze vyvolávají dojem, že zatížení je rovnoměrné, pak z obsahu grafů vyplývá, že tomu tak není, zatížení na jednotlivých fázích není samozřejmě identické, ale je v delším časovém úseku rovnoměrné, tedy, dochází-li k navýšení spotřeby ve fázi L1, dochází k navýšení spotřeby i na fázi L2 a L3. a naopak. Rovnoměrné zatížení jednotlivých fází vyplývá také z grafů proudy vytvořených až do 6/2022 založených e elektronických přílohách a předložených distributorem dne , datum, (čl. 105). Do 6/2020 po dobu trvání závady na grafu fáze 3 nejsou vidět žádné údaje a po odstranění závady, jsou zřetelné údaje měření tohoto proudu. Distributor předložil také porovnání spotřeby za jednotlivé měsíce zahrnující jak období před opravou, tak období po opravě. Z uvedeného je zřejmé, že v některých měsících nedosahovaly náhradní údaje o spotřebě hodnot naměřených před obdobím, za které je prováděn přepočet a které bylo rovněž dotčeno chybou měření (např. prosinec 2015 – prosinec 2022). V jiných měsících je spotřeba po provedení opravy vyrovnaná s přepočtenou spotřebou (např. za měsíce duben 2015 – duben 2022), jak vyplývá konkrétně z přílohy – List Graf_měsíce).
27. Ze znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, č. , interní číslo, ze dne , datum, zadaného žalovanou, bylo zjištěno, že znalec měl k dispozici podklady Datový soubor původce ČEZ D – Tabulka s velikostmi elektrických proudů a grafy – podklad pro jednání soudu – , datum, . Datový soubor původce , právnická osoba, – Tabulka s velikostmi elektrických proudů a grafy– podklad pro jednání soudu – , datum, a odpovídal mimo jiné na otázku žalované „ Určete spotřebu elektřiny na daném odběrném místě za období od , datum, do , datum, výpočtem dle § 4 odst. 3 vyhlášky č. 82/2011 Sb. o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění ke dni , datum, “. Znalec s ohledem na neexistenci relevantních údajů v předcházejícím období přistoupil k určení spotřeby elektřiny v daném odběrném místě za období od , datum, do , datum, dodatečným výpočtem podle výše spotřeby nebo dodávky elektřiny zjištěné na základě kontrolního odečtu v následujícím období, kdy zvolil celé účetní období roku 2021, tj. od , datum, do , datum, , za které mu zadavatel posudku poskytl daňové doklady za spotřebovanou elektřiny. Dle výše uvedeného postupu činí spotřeba elektřiny na daném odběrném místě za období od , datum, do , datum, výpočtem dle § 4 odst. 3 vyhlášky č. 82/2011 Sb. celkem , hodnota, kWh, z toho v tarifu VT: 78 018,67 kWh a v tarifu NT: 32 754,37 kWh. Dále uvedl, že odběr elektrického proudu v každé fázi třífázového rozvodu by byl v každé fázi stejný pouze v případě tzv. symetrické zátěže, tzn., že odběrná elektrická zařízení v každé fázi by měla stejný elektrický příkon a byla by provozována ve shodném časovém okamžiku (intervalu) při shodném fázovém napětí, což není v praxi vždy obvyklé (příkladem by mohla být trojfázová elektrická akumulační kamna se shodnými topnými spirálami v každé fázi – o stejném elektrickém odporu). Dílčí závěr znalce k této otázce je, že nelze tvrdit v případě třífázového elektrického rozvodu a třífázového měření spotřeby elektřiny, že spotřeba elektřiny je vždy stejná ve všech třech fázích. Nicméně i v období po , datum, je proud na jednotlivých fázích často velmi nerovnoměrný a kupříkladu proud ve třetí fázi l3 dosahuje hodnot od 20 do 200 % průměru proudu první fáze l1 a druhé fáze l2 ve stejném okamžiku. Závěrem konstatoval, že v případě odběrného místa společnosti , právnická osoba, není spotřeba elektřiny za období od , datum, do , datum, ve všech třech fázích stejná. K tomuto závěru soud uvádí, že z logiky věci hodnota na všech tří fází MTP ani nemohla být stejná, protože jedna fáze dlouhodobě (od roku 2014) neměřila.
28. Z výslechu svědka , tituly před jménem, , jméno FO, zaměstnance , právnická osoba, , vedoucího technika průběhového měření na oblasti Morava, který s týmem zajišťuje dálkové odečty průběhových elektroměrů pro měření činných a jalových výkonů, předávání dat na operátora trhu, řešení reklamací a přepočtu spotřeby, soud zjistil, že předmětné odběrné místo je vybaveno typem měření B, kdy se jedná o průběhové měření s jiným než denním přenosem údajů, tzn. může být odečteno třeba jednou za měsíc, v tomto konkrétním případě dochází k odečtu denně, což neznamená, že mají odečtenu jednu hodnotu, u průběhového měření mají podle vyhlášky o měření periodu měřící jednu čtvrt hodinu, tzn. mají čtvrthodinové profily činných a jalových výkonů odečtené do systému. V daném odběrném místě provedli kontrolu a zjistili závadu v jednom měřícím transformátoru proudu, na místě se pokoušeli provést měření přístrojem VS, změřit procentuální chybu toho měřícího řetězce, což se nepodařilo, ta chyba byla nevypovídající, nedala se pokládat za relevantní, takže tímto způsobem nemohli stanovit náhradní údaje o spotřebě. Neměli také skutečné spotřeby z historie, měli pouze charakter těch spotřeb historicky, který byl ale zatížený tou chybou, nicméně jak mezi jednotlivými lety, tak mezi jednotlivými měsíci v daném roce, ty spotřeby značně kolísají, takže si nemohli v tomto případě potvrdit případně přistoupit na základě těchto spotřeb k nějaké korekci způsobu stanovení těch náhradních údajů o spotřebě. Vycházeli z toho, že elektroměr, který má 3 nezávislé měřící systémy, pro každou fázi jeden, zaznamenával ve 2 systémech korektní spotřebu, v tom jednom systému nezaznamenával žádnou, protože tam byl vadný měřící transformátor proudu. Vycházeli z toho, že vesměs všechny projekty jsou postavené tak, že je dané jako nějaký předpokládaný příkon toho objektu a k němu se dopočítá potřebný průřez vodičů, případně proudy, jaké tam budou protékat jistící prvky a měřící transformátory, pokud je to hodnota, která přesahuje 80 ampér. Tyto hodnoty toho proudu jsou zpoplatněné, jsou to stále platby, která se odvíjí od hodnoty toho jističe, tzn. v zájmu vlastně všech a v zájmu hospodárného provozování soustavy, tak i toho daného odběrného místa, je potřeba vycházet a provozovat to místo v nějakém symetrickém režimu provozu, což se snažili potvrdit tím, že vyhodnotili hodnoty proudu, které mají odečtené pro víceméně každý den pro dané odběrné místo v době toho odečtu. Z těchto hodnot byly zpracované grafy, kde se potvrzuje, že pokud dochází k nárůstu spotřeby, tak se ty grafy jakoby navyšují ve všech 3 fázích najednou a naopak když dochází k poklesu, tak všechny 3 fáze jdou do poklesu. Z toho předpokladu symetrického zatížení s tím, že to z jednoho jediného možného zdroje měli potvrzené, což jsou ty hodnoty proudu a dopočítávali k naměřeným 2/3 jednu třetinu, která nebyla změřena z důvodu závady měřícího transformátoru v majetku zákazníka. K tomu, aby dopočetli vlastně v každém dni 96 čtvrthodin x 1100 něco dní x 96 hodnot, tak si vypomohli tím, že vlastně 1/3 dopočetli matematicky daným koeficientem 1,5. Tedy zaznamenané uložené hodnoty vynásobili hodnotou , hodnota, , dopočetli údaje z té třetí fáze a na základě toho byla opravena spotřeba v jednotlivých měsících, tyto údaje čtvrthodinové byly poslané i jako oprava do systému operátora trhu zpětně. Svědek vysvětlil funkci měřícího transformátoru proudu, (který má v daném případě převod 300/5), která spočívá v tom, že jsou to v podstatě 2 cívky, jedna primární, druhá je sekundární, tou primární – prochází primární proud v tomto případě je to ten proud, který by mohl dosahovat až hodnoty 300 A, a převádí ho na sekundární hodnotu, která dosahuje max. hodnoty při maximálním primárním proudu 5A, tzn. v okamžiku, kdy prochází primárním obvodem 300A na sekundárním obvodu je 5A. Do elektroměru je vlastně přivedeno těch 5A a elektroměr je naparametrizovaný na tentýž převod jako je ten MTP, takže si vlastně od těch 5A odvodí to, že tam protéká 300A. Svědek dále uvedl, že neví v čem ta závada spočívala konkrétně spočívala a nezjistil to ani technik. MTP je v majetku zákazníka, zákazník si může tento MTP nechat ověřit a zkalibrovat u Českého metrologického institutu. Po závadě z naměřených hodnot udělali procentuální a grafické porovnání. Zjistili, že se potvrzuje domněnka, že odběrné místo bylo provozováno se symetrickým zatížením, tedy, že ve všech 3 fázích v době odběru je stejný odběr proudu v dané vyhodnocované čtvrthodině. Měří čtvrthodinové průměrné výkony a výkon se dopočítá z proudu a napětí. Pro potvrzení symetrie pracovali s proudy, tzn. že po měsících udělali průměrné hodnoty proudů za daný měsíc z denních údajů proudů, tedy z jednou denně odečtených hodnot proudů udělali průměr za měsíc. Ta hodnota je dána tím, kdy se daný elektroměr dostane v odečtovém seznamu ostatních elektroměrů na okamžik odečtu. To, že měří proudy v jeden okamžik daného dne, tak to podle nich potvrzuje, že odběrné místo mělo být a je provozováno se symetrickým odběrem. Vyplývá to z toho, jak to místo bylo projektováno, předpokládají, že symetricky, tak to vede k domněnce, že ty proudy jsou na těch 3 fázích MTP symetrické. Po odstranění závady graficky a procentuálně porovnávali zatížení jednotlivých fází, vzali vždy v daném měsíci hodnoty proudu podle počtu dní počet hodnot proudu, z toho udělali nějaký průměr ve fázi 1, ve fází 2, ve fázi 3 a tyhle hodnoty porovnávali mezi sebou. Fáze 3 po odstranění závady, versus ty další 2 fáze, které fungovaly pořád a dostali se ke koeficientu 1,5, který se potvrdil. Nepředpokládá, že by MTP byl nesprávně zapojen, pokud by to tak bylo tak by to v této zprávě o závadě bylo uvedeno. Nemá informaci, že by na celém měřícím systému na daném odběrném místě byl zjištěn neoprávněný zásah do MTP. Předpokládá, že bylo zaplombováno, pokud by byly porušeny plomby, řešilo by se to jiným způsobem. Na MTP je převodový poměr daný výrobcem, záleží to na projektu budovy. Na elektroměru v daném případě v daném odběrném místě nebyla zjištěna závada. Zákazník mohl zjistit závadu na MTP, pokud by sledoval na fakturách nižší odběr elektřiny, jak to činí školy a firmy, kdy reklamují nižší spotřebu, aby předešly tomu, že budou doplácet za období závady.
29. Žalované pak byla zaslána také předžalobní upomínka ze dne , datum, s výzvou k úhradě dlužných částek s příslušenstvím a nákladů na vymáhání, jejíž odeslání bylo prokázáno poštovním podacím archem ze dne , datum, .
30. Mezi účastníky zůstalo sporné množství skutečně odebrané množství elektřiny v rozhodném účtovaném období, dále zda MTP byl provozován v daném odběrném místě se symetrickým zatížením a zda při stanovení náhradních údajů mělo být postupováno odhadem podle výpočtu distributora nebo podle výše spotřeby na základě kontrolního odečtu v následném období. Nesporným byl stav elektroměru tedy neměřeného množství spotřeby v původních fakturách před jejich opravou a jednotkové ceny elektřiny tak, jak byla vyúčtovaná předmětnými fakturami.
31. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci řízení uzavřeli dne , datum, o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN, jejíž součástí byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a připojovací podmínky NN. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do odběrného místa , adresa, a žalovaná uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby podle distribuční sazby C25d, předpokládaná spotřeba 36 613 kWh/rok. Typ měření v odběrném místě byl stanoven ve smlouvě o připojení uzavřené mezi zákazníkem a provozovatelem distribuční soustavy, jako nepřímé měření prostřednictvím MTP, které je ve vlastnictví zákazníka, který odpovídá za jeho funkčnost po celou dobu jeho osazení na odběrném místě. Žalovaná v období od , datum, do , datum, odebírala silovou elektřinu od žalobkyně, přičemž jí byla vyúčtována za fakturační období , datum, až , datum, fakturovaná spotřeba celkem , hodnota, MWh. Za období od , datum, do , datum, byla fakturovaná spotřeba pouze 28 126 kWh (o 8 487 kWh nižší než předpokládaná ve smlouvě) a žalované za obě tato období vráceny vysoké přeplatky celkem přes , částka, . Za fakturační období od , datum, do , datum, byla fakturovaná spotřeba celkem , hodnota, kWh, celkem byla vyúčtována částka , částka, , která byla žalovanou na účet žalobkyně uhrazena. Dne , datum, byla zjištěna pověřeným pracovníkem , právnická osoba, závada na MTP, která byla odstraněna dne , datum, . , adresa, spočívala v tom, že nebyla měřena skutečně realizovaná spotřeba v jednom ze tří měřicích obvodů – a to ve fázi L3. Žalobkyně vystavila opravné faktury se splatností , datum, a , datum, na základě informací distributora, že tato závada ovlivnila nejen naměřené údaje, ale i vystavené faktury za silovou elektřinu, za distribuci a regulované služby související s dodávkou elektřiny. Žalobkyně provedla korekci spotřeby nejprve od , datum, a následně další opravnou fakturou (splatnou , datum, ) již od , datum, , tři roky zpětně od zjištění závady. Bylo zjištěno, že závada nebyla na elektroměru, kterým je spotřeba měřena, elektroměr dostával údaje z MTP pouze z fáze 1 a fáze 2 nikoli již z fáze 3. Distributor tedy měl údaje z měření, ale zjistil, že jsou dlouhodobě zatížené chybou. Z provedených důkazů, zejména z podkladů distributora (grafů a ex. tabulek) má soud za prokázáno, že závada na MTP, kdy nebyla měřena spotřeba na jedné fázi se vyskytla před datem , datum, a že zjištěná závada měla vliv na fakturaci. Dále v řízení vyšlo najevo, že způsob zapojení odběrného místa a elektroinstalace je projektován tak, aby jednotlivé fáze MTP byly zatíženy symetricky, tedy rovnoměrně. Tak tomu bylo i v tomto případě, jak zcela jasně vyplývá z podkladů předložených distributorem a z výpovědi svědka. Z grafického porovnání naměřených hodnot po závadě bylo potvrzeno, že odběrné místo bylo provozováno se symetrickým zatížením, tedy, že zatížení ve všech 3 fázích je dlouhodobě vyrovnané. Distributor a svědek vysvětlili způsob zjištění náhradních údajů o měření elektřiny, kdy náhradní údaje byly stanoveny matematickým přepočtem na základě skutečně naměřených údajů (dopočtem spotřeby na neměřené fázi L3) Tento způsob stanovení náhradních údajů byl zvolen s ohledem na charakter zjištěné závady, kdy měřením byla zjištěna spotřeba v rozsahu 2/3 a nenaměřena byla 1/3, pak vzorcem 2/3 x koeficient =1, tedy koeficient je 3/2=1,5, dopočtena tak byla spotřeba za neměřenou jednu fázi (L3) vynásobením naměřené hodnoty koeficientem 1,5. (Součet 2/3x1,5=1). Takto stanovené náhradní údaje byly ověřeny podle údajů z měření z následujícího srovnatelného období, resp. období po odstranění závady v měření a byly potvrzeny jako korektní. Svědek potvrdil, že koeficient 1,5 byl ověřen z údajů, které byly zjištěny za 18 měsíců, jednalo se o údaje za každý den jednotlivých měsíců, celkem tedy , hodnota, údajů, což skutečně poskytuje dostatek informací, které potvrzují, že koeficient byl zvolen správně. Náhradní údaje pro fakturaci byly stanoveny za období , datum, – , datum, . Také žalovaný uvedl, že v případě rovnoměrného zatížení všech tří fází je použitý koeficient 1,5 správný. Žalobkyně na základě přepočtených údajů z měření, jak je získala od distributora, vyúčtovala opravnými doklady skutečně odebrané množství silové elektřiny a ceny za distribuci, kdy tento výpočet je přílohou oznámení distributora z , datum, . Z důkazů jednoznačně vyplývá, že naměřené množství elektřiny uvedené v daňových dokladech (fakturách) bylo přepočteno koeficientem 1,5, a výsledná spotřeba je tedy o 50 % vyšší než původně naměřená. Cena silové elektřiny byla mezi účastníky nesporná, stejně tak i cena distribuce a souvisejících služeb, která je daná rozhodnutími Energetického regulačního úřadu. Po odstranění závady na MTP dne , datum, , bylo na předmětném OM odebráno měsíčně v průměru (od , datum, do , datum, ) nižší množství elektřiny, než jaké bylo vyúčtováno původními vyúčtováním žalobkyně za rok 2017, 2018 a 2019, což skutečně dokládá, že následné období pro stanovení náhradních hodnot není srovnatelné a že výpočet ve znaleckém posudku znalce , tituly před jménem, Kleina nelze v daném případě použít, jak bude dále v právním hodnocení vysvětleno a odůvodněno. Současně v řízení nevyšlo najevo a žalobkyně netvrdila, že do MTP bylo nějak zasahováno. Pro větší přehlednost pak soud uvádí další skutková zjištění a hodnocení důkazů v rámci právního hodnocení věci.
32. Soud se vzhledem k námitce promlčení nejprve zabýval tím, zda nárok žalobkyně není promlčen a postupoval podle následujících ustanovení: Podle § 609 zákona č. 82/2012 Sb. (dále jen „ o.z.“) nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.
33. Podle § 610 odst. 1 o.z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.
34. Podle § 619 odst. 1 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.
35. Podle § 621 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání. Promlčecí lhůta trvá tři roky (§ 629 odst. 1 o.z.).
36. Žaloba ve věci byla podána dne , datum, , žalobkyně uplatnila nárok za odebranou elektřinu v období od , datum, do , datum, . V daném případě, činí promlčecí lhůta tři roky a běží ode dne, kdy se žalobkyně od distributora dozvěděla, že došlo k chybě měření s vlivem na spotřebu elektřiny. Žalobkyně se nejdříve o nových údajích a korekci spotřeby mohla dozvědět od distributora nejdříve dne , datum, , kdy byla závada zjištěna, proto byla žaloba podána v tříleté promlčecí lhůtě a nárok není promlčen. Dříve se o tom dozvědět nemohla, když nezajišťuje měření. Tento závěr soudu nebyl v rozhodnutí odvolacího soudu vyhodnocen jako nesprávný, pokud by byl nárok částečně promlčen za období od , datum, do , datum, , odvolací soud by na nesprávný právní závěr soudu I. stupně nepochybně poukázal.
37. Soud následně posoudil věc podle následujících ustanovení. Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále také „energetický zákon“ nebo také „EZ“), se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.
38. Podle § 2 odst. 2 písm. a) bod 6 energetického zákona odběrným místem místo, které je připojeno k přenosové nebo k distribuční soustavě a kde je instalováno odběrné elektrické zařízení jednoho zákazníka, včetně měřicích transformátorů, do něhož se uskutečňuje dodávka elektřiny. Podle § 2 odst. 2 písm. a) bod 5 energetického zákona, měřícím zařízením jsou veškerá zařízení pro přenos a zpracování naměřených hodnot. Tedy měřícím zařízením je elektroměr a také MTP, který slouží k transformaci množství proudu.
39. Podle § 25 odst. 10 písm. a) energetického zákona provozovatel distribuční soustavy je dále povinen každému, kdo požádá o připojení k distribuční soustavě, stanovit podmínky a termín připojení a umožnit distribuci elektřiny každému, kdo o to požádá, je připojen a splňuje podmínky připojení a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování distribuční soustavy, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro distribuci nebo při ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavy nebo přenosové soustavy.
40. Podle § 25 odst. 10 písm. f) energetického zákona, provozovatel distribuční soustavy je dále povinen zajišťovat měření v distribuční soustavě včetně jejich vyhodnocování a předávat operátorovi trhu naměřené a vyhodnocené údaje a další nezbytné informace pro plnění jeho povinností.
41. Podle § 49 odst. , právnická osoba, zákona měření v přenosové soustavě zajišťuje provozovatel přenosové soustavy a v distribuční soustavě příslušný provozovatel distribuční soustavy. Měřením se zjišťuje množství dodané nebo odebrané činné nebo jalové elektřiny a jeho časový průběh. U zákazníků odebírajících elektřinu ze sítí nízkého napětí může být časový průběh nahrazen typovým diagramem dodávek. Podle odst. 2 výrobci elektřiny, provozovatele jiných distribučních soustav a zákazníci jsou povinni na svůj náklad upravit předávací místo nebo odběrné místo pro instalaci měřicího zařízení v souladu se smlouvou o připojení a s podmínkami obsaženými v Pravidlech provozování přenosové soustavy nebo Pravidlech provozování příslušné distribuční soustavy.
42. Podle § 49 odst. 7 věta první energetického zákona provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na svůj náklad zajišťuje instalaci vlastního měřicího zařízení typu stanoveného prováděcím právním předpisem, jeho udržování a pravidelné ověřování správnosti měření a pro účely provedení odečtu, pokud je měřicí zařízení bez napětí, má právo uvést měřicí zařízení pod napětí na nezbytně nutnou dobu. Zákazník má právo na instalaci měřicího zařízení pro měření dodávky elektřiny do svého odběrného místa. Podle § 49 odst. 5 provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy zajistí jednotlivé části měřicího zařízení proti neoprávněné manipulaci. Podle § 49 odst. 8 vznikla-li pochybnost o správnosti údajů měření nebo byla-li zjištěna závada na měřicím zařízení, je provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy povinen na základě písemné žádosti dotčeného účastníka trhu s elektřinou do 15 dnů od jejího doručení vyměnit měřicí zařízení a do 60 dnů zajistit ověření správnosti měření.
43. Podle § 51 odst. 1 písm. e) energetického zákona neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr měřený měřicím zařízením, které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily.
44. Podle § 4 odst. 2 vyhl. č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny údaji z měření elektřiny jsoua) údaje zaznamenané měřicím zařízením, popřípadě vypočtené na základě údajů z měřicího zařízení,b) údaje předané zákazníkem nebo výrobcem elektřiny provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, pokud výše spotřeby nebo dodávky elektřiny v daném odběrném místě nebo předávacím místě odpovídá charakteru spotřeby nebo dodávky elektřiny a průběhu spotřeby předcházejících období (dále jen „samoodečty“),c) náhradní údaje získané výpočtem, odhadem nebo vzájemným odsouhlasením provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy se zákazníkem, výrobcem elektřiny nebo provozovatelem jiné distribuční soustavy.Podle odst. 3 pokud nejsou dostupné údaje zaznamenané měřicím zařízením, výpočet náhradních údajů o spotřebě nebo dodávce elektřiny a o jejím průběhu při prokazatelné závadě měřicího zařízení, při opravě chybných nebo doplnění chybějících hodnot provede provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě protokolu autorizované zkušebny nebo zprávy o závadě měřicího zařízení podle výše spotřeby elektřiny v předcházejícím srovnatelném období při srovnatelném charakteru odběru elektřiny, v němž byl odběr elektřiny řádně měřen, nebo dodatečně podle výše spotřeby nebo dodávky elektřiny zjištěné na základě kontrolního odečtu v následujícím období.Podle odst. 4 náhradní údaje o spotřebě nebo dodávce elektřiny při nedostupnosti údajů zaznamenaných měřicím zařízením stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě údajů získaných z měření v předcházejícím srovnatelném období nebo ze samoodečtu nebo dodatečně podle výše spotřeby nebo dodávky elektřiny zjištěné v následujícím srovnatelném období na základě kontrolního odečtu.
45. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 energetického zákona, tímto byl mezi smluvními stranami byl založen závazkový právní vztah, z něhož vznikla žalobkyni povinnost poskytnout žalované dohodnutou službu – dodávku elektřiny, dopravu elektřiny a související služby a žalované vznikla povinnost zaplatit žalované jako obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu, za dopravu elektřiny podle distribuční sazby C25d a za související služby cenu regulovanou v souladu s cenovým rozhodnutím ERÚ. Na základě smlouvy žalobkyně dodávala žalované elektřinu od , datum, do odběrného místa, kde byl instalován měřicí transformátor proudu, který je částí odběrného elektrického zařízení zákazníka (viz § 2 odst. 2 písm. a) bod 6 energetického zákona), přičemž tento je ve vlastnictví žalované jako zákazníka, která jej instaluje na svůj náklad a svou odpovědnost a nese rovněž odpovědnost za jejich funkčnost po celou dobu jejich osazení na odběrném místě (viz § 49 odst. 2 energetického zákona a Příloha 5 Pravidel provozování distribuční soustavy). Zákazník je tak mimo jiné povinen k jejich pravidelné kontrole a údržbě. Z faktur a ze shodných tvrzení účastníků je zřejmé, že žalované byla dodávka elektřiny vyúčtována za sjednané ceny podle distribuční sazby C25d a cena silové elektřiny podle produktu Elektřina na 3 roky a byla stejná za celé účtované období. Na faktuře je uvedeno množství odebrané elektřiny, stav elektroměru, způsob jakým žalobkyně dospěla k fakturovaným částkám. Faktury byly splatné v termínu uvedeném na fakturách. Dne , datum, byla distributorem při fyzické kontrole předmětného odběrného místa žalované zjištěna závada MTP v jedné fázi, kdy elektroměr zaznamenával jen cca 2/3 skutečné spotřeby odběrného místa a v rozsahu cca 1/3 nebyla skutečná spotřeba zaznamenána. , adresa, byla opravena dne , datum, a tedy spočívala v tom, že nebyla měřena skutečně realizovaná spotřeba v jednom ze tří měřicích obvodů – a to ve fázi L3. , adresa, na odběrném místě vznikla před , datum, a podle distributora dávno před tím, že vznikl smluvní vztah s žalovanou. V průběhu trvání smluvního vztahu (od , datum, ) bylo žalované vyúčtováno naměřené množství elektřiny a fakturovaná období skončila s přeplatkem přes , částka, s výjimkou období od , datum, do , datum, . , adresa, , jak bylo prokázáno zejména excelovými tabulkami a jejich převodem do grafické podoby, měla vliv na měření již od , datum, ke škodě provozovatele distribuční soustavy, neboť od , datum, na MTP fázi L3 není viditelné žádné zatížení (v excelové tabulce vyjádřeno číslem , hodnota, ) až do doby odstranění závady , datum, . Soud má za prokázáno, a potvrdilo se to z důkazů předložených , právnická osoba, excelové tabulky průměry proudů a grafů MTP I1, I2, I3 po odstranění závady za dobu od 7/2020 do 12/2021 a z výpovědi svědka, že po opravě MTP bylo z naměřených údajů za 18 měsíců zjištěno, že poměr procent na fázi I 3 k průměru proudu I1 a I2 je téměř 100 % a vyjádřeno koeficientem pak přesně 1,5, tedy to skutečně potvrzuje správnost přepočtu spotřeby , právnická osoba, , koeficientem 1,5. Tento závěr ostatně potvrdil i zástupce žalované. Rovněž vyslechnutý svědek, logicky a srozumitelně vysvětlil distributorem použitý způsob výpočtu náhradních údajů stanovený zcela v souladu s § 4 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 82/2011 Sb., a to odhadem zohledňujícím primárně výpočet z naměřených hodnot, který byl ověřen podle následné spotřeby. Koeficient 1,5 byl pak stanoven v souladu s vyhláškou o měření, tedy náhradní údaje byly stanové odhadem, kdy odhad zahrnuje více faktorů, neboť cílem je aby ty údaje byly co nejpřesnější a odpovídaly skutečné spotřebě na odběrném místě. Distributor vysvětlil, že technický výpočet je nepřesnější, protože srovnání s následnou spotřebou podle jejich zkušeností nemusí být odpovídající. Soud po zhodnocení všech provedených důkazů uzavřel, že v daném případě nelze postupovat podle § 4 odst. 3 ani odst. 4 vyhl. č. 82/2011 Sb., a to proto, že jednak distributor měl údaje o měření zaznamenané měřícím zařízením na dvou fázích, ale věděl, že jsou zatíženy chybou na jedné fázi, která neměřila, proto byli schopni spotřebu na jedné fázi dopočítat. Dalším důvodem (pro neaplikaci § 4 odst. 3,4) byla skutečnost, že předchozí období bylo zatíženo chybou a následné období po odstranění závady nebylo možné použít, protože se nejedná o srovnatelné období při srovnatelném charakteru odběru elektřiny, a to z toho důvodu, že se jednalo o období restrikcí a proticovidových opatření a na odběrném místě byl provozován , právnická osoba, . Omezení spotřeby elektřiny na předmětném odběrném místě bylo logickým a nezpochybnitelným důsledkem zmíněných opatření, proto nelze stanovit náhradní údaje podle výše spotřeby elektřiny v následném období, protože přinejmenším není srovnatelné s obdobím roku 2017-2020. Navíc lze souhlasit s distributorem, že využití následného období po zjištění a odstranění závady je problematické, když zákazník může cíleně své chování upravit a přijmout opatření vedoucí k optimalizaci spotřeby a tím i nákladů na elektřinu. V podkladech distributora na jednání k , datum, jsou 4 grafy, kdy první graf znázorňuje všechny 3 proudy v jednom grafu a dále jednotlivé proudy v dalších 3 grafech, kdy na grafu proud 3 je viditelné, že v každém jednotlivém dni zachycují trend zatížení, který vykazuje symetrii, neboť jsou ve stejném měřítku. Soud má tedy za prokázané, že naměřenou spotřebu elektřiny za období od , datum, do , datum, bylo nutno přepočítat a vynásobit zvoleným koeficientem 1,5, jak to učinil distributor, tedy, že žalované bylo ve skutečnosti již od , datum, dodáno o 50 % více elektřiny, než vyplývalo z údajů získaných na měřícím zařízení umístěném v odběrném místě žalované. Náhradní údaje uvedené ve výše uvedených opravných fakturách stanovené distributorem pak vyjadřují skutečně odebrané množství elektřiny na předmětném odběrném místě v rozhodném období. Pokud by byl proveden přepočet podle údajů z měření bezprostředně po odstranění závady, pak, jak vyplývá z údajů zatížení jednotlivých fází, by bylo zatížení fáze L3 vyšší než průměr zatížení fází L1 a L2 a to v červenci 2020 135,310%, v srpnu 2020 100,558 % a v září 2020 112,955 %, a tedy koeficient by činil 1,58. Pokud by byly použity údaje za celý rok jednalo by se o koeficient 1,53, tedy náhradní údaje by byly vyšší než stanovené distributorem, což vyplývá z grafů a excelových tabulek a také ze zprávy distributora ze dne , datum, čl. 139.
46. Pokud jde o závěry znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , tyto nelze s ohledem na výše uvedené použít. Znalec dospěl k závěru, že v odběrném místě jsou náhradní údaje spotřeby nižší, než které byly ve skutečnosti v období od , datum, do , datum, naměřeny (viz tabulka čl. 156 verte). Tedy znalcem propočtená spotřeba na všech 3 fázích MTP je nižší, něž naměřená ve 2 fázích za dobu trvání závady, což ve svém důsledku značí, že takovou metodu stanovení náhradních údajů nelze použít. Navíc údaje z měření v daném případě byly dostupné, pouze zatíženy chybou. K posudku znalce svědek vysvětlil, že údaje jsou zaznamenávány v elektroměru každý den v určitý čas daný pro skupinu elektroměrů, je to dáno určitým algoritmem a takto zjištěné údaje jsou dostatečné a to i přesto, že jde o 1 údaj za den, se kterým distributor pracuje. V daném případě se jedná o období 3 roky a zjištěné údaje potvrdily, že po odstranění závady je zatížení na jednotlivých fázích vyrovnané. Tyto údaje tedy koeficient se ověřoval na údajích červenec 2020 až prosinec 2021. Technicky, jak distributor potvrdil, není možné, aby v daném konkrétním okamžiku měly všechny 3 fáze stejné zatížení, v tomto je závěr znalce správný. To však neznamená, že zatížení objektu ve všech 3 fázích není vyrovnané v delším časovém období. Z provedených důkazů zejména z předložených grafů a excelových tabulek podpořených výslechem svědka jasně vyplývá, že zatížení na všech třech fázích MTP jsou symetrická (ne v konkrétní okamžik) v delším časovém období, pak za situace, kdy jedna fáze neměří a neprochází přes ni proud, znamená, že nebyla naměřena 1/3 elektřiny a tedy polovina ze skutečně naměřeného množství je rozdíl, o který třetí fáze měří méně (jinými slovy naměřené množství elektřiny na fázi 1 a 2 vynásobené koeficientem 1,5 dává dohromady reálnou spotřebu na daném místě). Proto je jediný správný postup pro stanovení náhradních údajů podle § 4 odst. 2 písm. c) vyhlášky. Také znalec uvedl, že zatížení na 3 fázi dosahuje hodnot od 20 do 200 %, tedy v průměru se opět dostáváme na zatížení kolem 100 % a k potvrzení koeficientu 1,5.
47. K závěru znalce, že v datových souborech, které byly poskytnuty znalci a jejichž listy s názvy „Proudy“ tvoří přílohy číslo , hodnota, a 3 posudku jsou v drtivé většině případů (např. vyjma dne , datum, ) uvedeny velikosti elektrických proudů ve všech třech fázích jedinou hodnotou v každém dni s uvedením času v konkrétní hodině a minutě ve tvaru HH:MM, kdy pro výpočet spotřeby elektřiny za celý den byla použita pouze hodnota za jednu minutu z celého dne, tj. tedy 1/1440 = 0,069 % trvání jednoho celého dne, soud odkazuje na výslech svědka (odst. 28), který vysvětlil, že údaje jsou zaznamenávány každý den v určitý čas podle určitého algoritmu, což neznamená, že mají odečtenu jednu hodnotu, neboť u průběhového měření mají podle vyhlášky o měření periodu měřící jednu čtvrt hodinu, tzn. mají čtvrthodinové profily činných a jalových výkonů odečtené do systému. Svědek vysvětlil, že náhradní spotřebu dopočetli v každém dni 96 čtvrthodin x 1100 dní. Správnost koeficientu 1,5 pak byla ověřena z údajů za 18 měsíců, což je 540 údajů. Znalec navíc z podkladů distributora použil pouze některé grafy a tabulky, ostatní poklady (porovnání proudů na fázích v %) v posudku nevyhodnotil, ani s nimi v posudku nepracoval.
48. K námitkám žalované ke grafům, zvolenému měřítku a k tomu, že předpoklady distributora že všechny fáze měří stejně neodpovídá údajům v excelových tabulkách, dále že grafy jsou zkreslené, že byly průměrovány nesprávná čísla, soud uvádí, že naopak při jednání , datum, (čl. 133) zástupce žalované uvedl, že jediné relevantní údaje jsou údaje uvedené v excelové tabulce distributora, grafy jsou pak převodem těchto údajů do grafické podoby. , právnická osoba, je licencovaný subjekt, který vyhodnocuje údaje z měření podle § 25 odst. 10 písm. f) energetického zákona a nemá zájem na výsledku sporu, bez ohledu na to, že vstoupil do řízení na výzvu žalovaného jako vedlejší účastník neboť distributor má stanoveny distribuční sazby od ERÚ. Zátěž jednotlivých fází kolísá, podle toho, jaké spotřebiče jsou zapnuté na dané fázi, údaje v tabulkách po čtvrthodinách jsou údaje momentální, které vypovídají o tom co se dělo v ten daný okamžik a nevylučuje, to že všechny tři fáze byly v dlouhodobém horizontu zatíženy rovnoměrně. Z výpovědi svědka vyplynulo, že v zájmu hospodárného provozování soustavy, tak i daného odběrného místa, je potřeba vycházet a provozovat ho v nějakém symetrickém režimu provozu, předpoklad symetrického zatížení všech fází se potvrdil, když distributor vyhodnotil hodnoty proudu, které jsou odečtené každý den pro dané odběrné místo. Po odstranění závady graficky a procentuálně porovnávali zatížení jednotlivých fází, kdy vždy v daném měsíci vzali hodnoty proudu podle počtu dní počet hodnot proudu, z toho udělali nějaký průměr ve fázi 1, ve fází 2, ve fázi 3 a tyto hodnoty porovnávali mezi sebou. Fáze 3 po odstranění závady, versus ty další 2 fáze, které fungovaly pořád a dostali se ke koeficientu 1,5, který se potvrdil.
49. Navíc žalovaná za situace, kdy jí opakovaně byly za provoz celého objektu vraceny žalobkyní přeplatky (celkem přes , částka, ) a bylo měřeno nižší množství elektřiny, mohla iniciovat kontrolu odběrného místa distributorem a při běžné opatrnosti, kterou po ni lze požadovat mohla zjistit závadu na MTP, které je v jejím majetku a mohla MTP nechat ověřit a zkalibrovat u Českého metrologického institutu. Žalovaná částka tak představuje částku nižší, než která byla žalované vrácena za přeplatky. V daném případě se nejednalo o neoprávněný odběr, neboť žalobkyně netvrdila a v řízení nevyšlo najevo, že by se tak stalo v důsledku neoprávněného zásahu do měřícího zařízení nebo jeho součásti či příslušenství (§ 51 odst. 1 písm. e) energetického zákona).
50. Závěr soudu I. stupně prezentovaný v rozsudku ze dne , datum, , podle kterého byla žaloba zamítnuta s tím, že podle § 4 odst. 3 vyhl. 82/2011 Sb. v následném období od , datum, do , datum, byla na odběrném místě spotřeba nižší než skutečně naměřená a vyúčtovaná žalobkyní původními daňovými doklady v roce 2017, 2018 a 2019, kdy tento způsob výpočtu podle následující období je uveden ve znaleckém posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, nebyl odvolacím soudem akceptován, když rozsudek s touto argumentací byl zrušen. Také proto názor žalované, že je nutné postupovat pouze a jedině podle § 4 odst. 3 vyhl. 82/2011 Sb. není správný.
51. Soud tedy uzavírá, že zjištěná závada na jedné fázi MTP (nikoli na elektroměru) značí, že údaje zaznamenané měřicím zařízením jsou dostupné, jde o údaje zaznamenané měřicím zařízením, ale jsou zatížené chybou, neboť nebyla měřena skutečně realizovaná spotřeba v jednom ze tří měřicích obvodů – a to ve fázi L3. V takovém případě nastupuje mechanismus výpočtu náhradních a pokud možno adekvátních hodnot. Vzhledem k již uvedenému nebylo možno postupovat podle výše spotřeby elektřiny v předcházejícím srovnatelném období ani na základě kontrolního odečtu v následujícím období podle § 4 odst. 3, 4 vyhl. č. 82/2011 Sb. Žalobkyně (ve vyúčtování za elektřinu v opravných dokladech) i distributor (v oznámení distributora) postupovali podle názoru soud správně, pokud náhradní údaje stanovili podle § 4 odst. 2 písm. c) vyhl. 82/2011 Sb. (výše uvedeným) výpočtem z již naměřených hodnot (na fázi 1,2) a dále jeho správnost ověřili podle následné spotřeby, tedy porovnali s následnou spotřebou. Tento způsob stanovení náhradních údajů byl zvolen s ohledem na charakter zjištěné závady a rovnoměrnost zatížení jednotlivých fází, kdy měřením byla zjištěna spotřeba v rozsahu 2/3 a dopočtena tak byla spotřeba 1/3 za neměřenou jednu fázi (L3). Tímto výpočtem došlo k přepočtu spotřeby v období od , datum, do , datum, koeficientem 1,5, a opravnými fakturami (odst. 20-24) pak byla za dodanou elektřinu vyúčtována cena podle ceníku Elektřina na 3 roky, cena za dopravu elektřiny podle distribuční sazby C25d a za související služby cena regulovaná v souladu s cenovým rozhodnutím ERÚ. Výše účtované ceny za jednotku kWh, měsíc byla mezi účastníky nesporná. Soud ze všech uvedených důvodů žalobě v celém rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni částku , částka, .
52. Žalovaná je v prodlení s úhradou dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur. Soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši od , datum, a , datum, , když nárok vyplývá z ust. § 1970 o.z. a výše úroku z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. Soud uložil žalované povinnost zaplatit dlužnou částku podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
53. Pokud žalovaná poukázala na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. , spisová značka, a na ně navazující rozhodnutí, pak jeho závěry nejsou pro danou věc z části použitelné, protože ze skutkových závěrů vyplývá, že závada na měřícím zařízení byla zjištěna na měřícím transformátoru proudu, který slouží k transformaci množství proudu, nikoli na elektroměru, který měřil správně, ale zaznamenával nižší údaje kvůli závadě MTP. Pokud jde o závěr odvolacího soudu, podle něhož v případě, kdy údaje z měřícího zařízení jsou dostupné nebylo možné postupovat podle § 4 odst. 3 a 4 vyhlášky č. 82/2011 Sb., neboť předpoklad aplikace ustanovení není naplněn, pak soud v této věci v souladu s tímto závěrem postupoval a aplikaci uvedeného ustanovení shodně s uvedeným rozhodnutím také vyloučil.
54. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal soud účelně vynaložené náklady řízení. Náklady žalobkyně představují soudní poplatek za žalobu , částka, , soudní poplatek za odvolání , částka, , odměnu advokáta podle § 6, § 7 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, za deset úkonů právní služby v celkové hodnotě , částka, (10 x , částka, ) za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, vyjádření k odporu, účast na jednání dne , datum, , dne , datum, , podání odvolání, účast na jednání , datum, , , datum, , podání dne , datum, ), náhradu hotových výdajů za tyto úkony ve výši , částka, (10 x , částka, ) podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Pokud jde o podání ze dne , datum, formulace dotazu na ČEZ distribuce nejde o podání ve věci samé, podání ze dne , datum, reakce na výzvu soudu učiněnou již u prvního jednání, podání ze dne , datum, doplnění tvrzení na výzvu z , datum, a reakce na podání žalobce ze dne , datum, , nebyly náklady účelně vynaloženy, tvrzení měla být uvedena v podané žalobě, případně v podání, kterým reagovala žalobkyně na odpor žalované či u jednání soudu. Tedy odměnu za další 4 úkony pak z výše vedených důvodů nebyly přiznány, neboť soud náklady na tyto úkony zástupce nepovažuje za účelně vynaložené. Žalobkyni náleží náhrada za ztrátu času za 16 půlhodin po , částka, při cestě z , název obce/města, do , adresa, a zpět ke každému ze čtyř jednání, tedy 4x1 , částka, (, částka, ). Soud přiznal dále cestovné zástupce osobním vozidlem , značka vozidla, podle vyhl. 589/2020 Sb. (za dvě cesty k jednáním v roce 2021) a podle vyhl. č 511/2021 Sb. (za dvě cesty k jednáním v roce 2022) kombinovaná spotřeba vozidla podle TP 4,8 l/100 km, cena BA , částka, , resp. , částka, , počet km 762 podle www.mapy.cz (4,8x 27,80/100 + 4,40= 5,73 x 762 = , částka, ), za dvě cesty , částka, , k jednáním v roce 2022 při stejném výpočtu s cenou benzínu , částka, a sazbou , částka, , , částka, za dvě cesty , částka, , vše zvýšené o 21 % DPH ze základu , částka, podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši , částka, . Celkem náklady řízení činí , částka, . Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám advokáta podle § 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
55. Vedlejšímu účastníkovi vznikly účelně vynaložené náklady řízení podle § 1 odst. 1,3 písm. a) a § 2 odst. 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši , částka, za čtyři úkony po , částka, , za písemná podání ze dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, , neboť nebyla právně zastoupena (§ 151 odst. 3 o.s.ř.). Dále mu náleží cestovné na trase , adresa, a zpět (358,8 km) ke dvěma jednáním vozidlem , značka vozidla, použitým se souhlasem soudu podle vyhl. 511/2021 Sb. s kombinovanou spotřebou 4,11 l/ 100 km, BA 95 km (4,11x 44,50/100 + 4,70= 6,53 x 358,8 = , částka, ), za dvě cesty , částka, . Celkem náklady řízení činí , částka, . Náklady řízení je neúspěšná žalovaná povinna zaplatit vedlejšímu účastníkovi na straně žalobkyně podle § 142 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.