8 C 204/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby žalovaná zaplatila celkem částku [částka] ([částka] neuhrazená jistina, [částka] poplatek za bezpečnou splátku, 245 poplatky za SMS servis, [částka] úroky, [částka] smluvní pokutu, [částka] účelně vynaložené náklady) s příslušenstvím, tedy zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně uvedla, že uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši [částka], který měl být splacen nejpozději do 24 měsíců spolu s poplatkem [částka] za expres výplatu, poplatkem za bezpečnou splátku [částka] měsíčně, poplatkem [částka] za SMS servis a poplatkem [částka] za poskytnutí úvěru. Smlouva byla uzavřena elektronickými prostředky komunikace na dálku prostřednictvím internetových stránek společnosti [právnická osoba], [webová adresa], případně v mobilní aplikaci společnosti [právnická osoba] v chráněném internetovém prostředí, které je přístupné jen na základě zvoleného hesla. Žalovaná dluží částku [částka].

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání soudu se nedostavila, předvolání k jednání jí bylo doručeno na adresu trvalého pobytu řádně a včas. Žalobkyně se k jednání nedostavila, svou neúčast zástupce omluvil. Soud proto rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 o.s.ř.

3. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně k důkazu předložila formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru a úvěrovou smlouvu ID žádosti [číslo] – ID klienta [číslo] ze dne [datum], která není opatřena podpisem žalované, ve smlouvě je uvedeno jméno dlužníka [celé jméno žalované] a výše poskytnutého úvěru [částka]. V textu smlouvy je dole místo podpisu vytištěno jméno žalované a datum [datum] s tím, že podpis byl uskutečněn z IP adresy, podepsáno SMS zpráva s podpisovým kódem SMS odeslána na telefonní číslo klienta. Podle výpisu čerpání a přehledu splátek žalovaná uhradila žalobkyni celkem částku [částka]. Ze zprávy [právnická osoba] a soud zjistil, že žalobkyně odeslala na účet žalované (uvedený ve smlouvě) vedený u této banky částku [částka], která byla připsána dne [datum], jedná se o účet žalované, která je jeho majitelkou a jediným disponentem. Soud uzavírá, že žalobkyně poukázala na účet žalované částku [částka], neprokázala však, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru.

4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 561 odst. 1, § 562 odst. 1 občanského zákoníku k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 565 občanského zákoníku je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost.

6. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

7. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně svého tvrzení, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru, ze které žalobkyně své uplatněné nároky dovozovala. Smlouva o úvěru v elektronické podobě, není opatřena žádným podpisem žalované (včetně jakéhokoliv elektronického podpisu žalované), přičemž v průběhu řízení žalobkyně zároveň neoznačila a ani nedoložila žádný jiný důkaz o právním jednání žalované, které by uzavření předmětné smlouvy předcházelo. Pokud mezi účastníky mělo dojít ke komunikaci prostřednictvím webového rozhraní, a žalobkyni postačilo k identifikaci žadatele o úvěr obdržet kopii výpisu z účtu na jméno žalované, případně printscreen z internetového bankovnictví, pak není jasné, jak žalobkyně dospěla k závěru, že konkrétně a jedině žalovaná měla o úvěr na webových stránkách požádat vzhledem k snadné dostupnosti takových údajů. Předložením výpisu z účtu nemohla být ověřena totožnost osoby, která o úvěr žádá, která měla odsouhlasit znění smlouvy, a která smlouvu podepsala uvedeným kódem. Žalobkyně byla povinna prokázat, že žalovaná projevila svoji vůli předmětnou smlouvu uzavřít, např. právě doložením takové elektronické komunikace (např. datových zpráv), ze kterých by jednoznačně vyplynula i identifikace osoby, která také takto jednala a obsah tohoto jednání. Takové důkazy však žalobkyně v průběhu řízení neoznačila a k žalobě také nepřipojila. Úhrada ověřovací platby [částka] z účtu žalované na účet žalobkyně nebyla prokázána stejně tak ani doložení výpisu z účtu žalované. Právní jednání žalované (a ani jeho obsah) pak není dle názoru soudu schopna prokázat znalost osobních údajů žalované žalobkyní ani znalost jejího bankovního účtu či předložená kopie občanského průkazu. Listinné důkazy dokládají pouze úkony ze strany žalobkyně, nikoli ze strany žalované. Z žádných k důkazu provedených listin nevyplývá, že konkrétně žalovaná učinila jakýkoli úkon, kterým by projevila vůli uzavřít smlouvu o úvěru a byla seznámena s informacemi o spotřebitelském úvěru. Nebyla tak splněna podmínka ust. § 562 o.z. a to, že právní jednání učiněné elektronickými prostředky umožňuje určení jednající osoby, která měla tímto způsobem smlouvu podepsat. Žalobkyně se pak k nařízenému jednání nedostavila, nemohla být poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o nutnosti označit další důkazy k prokázání tvrzení o uzavření předmětné smlouvy.

8. I kdyby žalobkyně prokázala uzavření úvěrové smlouvy, pak v daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy k prokázání toho, zda posoudila schopnost žalované (jakožto spotřebitelky) splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu ust. § 86 zák. č. 257/2016 Sb. O této povinnosti tvrdit a prokázat však soud však žalobkyni nemohl poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání. Žalobkyně proto neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, soud nemá za prokázáno, že byla ověřena úvěruschopnost žalované (tj. že by věřitel splnil zákonem mu uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí).

9. Uvedla-li žalobkyně, že zkoumala, zda má žadatel o úvěr u dalších společností jiné úvěry a zda tyto platí, to prostřednictvím registrů NRKI a BRKI a zjišťovala, zda v případě, že již nějaké jiné závazky má, zda tyto hradí a to prostřednictvím registru [příjmení] a dále v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku, pak Nejvyšší soud uzavřel, věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (srov. rozsudek [název soudu] ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. [spisová značka], dostupný z [webová adresa]).

10. Neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží podle § 588 o.z., aniž by se jí spotřebitel dovolal. Jedná se o neplatnost absolutní, je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu. (Srov. rozsudek [název soudu] ze dne 14. března 2018, č. j. [číslo jednací]). Prokázáno tak bylo pouze to, že žalobkyně žalované dne [datum] na její účet zaslala částku [částka], na kterou bylo podle výpisu žalobkyně uhrazeno [částka]. Soud proto posoudil nárok žalobkyně jako nárok z bezdůvodného obohacení, které je tak žalovaná povinna žalobkyni vydat. Soud uhrazenou částku započítal na poskytnutou jistinu, neboť poskytnutá plnění lze účtovat (a považovat za splněné) jen na ty nároky z tohoto jediného vztahu, které existují (jsou platné), a nikoli na ty, které neexistují (jsou neplatné). Žalovaná tedy žalobkyni dosud dluží částku [částka] jako rozdíl poskytnuté a vrácené částky a tuto částku je povinna žalobkyni vydat. Splatnost tohoto závazku žalobkyně pak lze odvozovat až od uplynutí lhůty 30 dnů uvedené v předžalobní výzvě ze dne [datum] odeslané žalované dne [datum], doručené [datum]. Žalobkyně úrok z prodlení požadovala od [datum] v zákonné výši (v té době 10 % ročně). Žalovaná neprokázala dřívější splatnost nároku na vydání bezdůvodného obohacení, který je splatný na výzvu věřitele, odeslání zesplatnění nároku žalované žalobkyně neprokázala. Žalovaná je v prodlení ode dne [datum], kdy požadovaný zákonný úrok činí pouze 8,25 %.

11. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl pouze v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení, ve zbytku soud žalobu zamítl. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci rozsudku.

12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla převážně neúspěšná a žalované podle obsahu spisu náklady řízení nevznikly.