8 C 212/2020

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa sp. zn. číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částka s přísl.- náklady za pobyt v záchytné stanici,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení.

1. Žalobkyně se v tomto řízení podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že žalovaný byl dne datum převezen do záchytné stanice provozované žalobkyní, kde mu bylo poskytnuto nezbytné vyšetření, ošetření a následný pobyt. Za tyto úkony žalobkyně žalovanému vyúčtovala náklady ve výši částka. Žalovaný svůj dluh ve výši částka uznal a zavázal se jej uhradit do 8 dnů, tedy do datum. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zaslání výzvy k úhradě dlužné částky.

2. Oba účastníci byli usnesením ze dne datum vyzváni, aby se do 7 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Usnesení bylo zástupci žalobkyně doručeno do datové schránky dne datum a žalovanému dne datum do vlastních rukou spolu s žalobou. Žalobkyně vyslovila svůj souhlas. Žalovaný se ve lhůtě nevyjádřil ani ve věci samé, ani zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, proto soud předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání také souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.).

3. Z osobního účtu pacienta a z potvrzení o poskytnutí záchytu číslo ze dne datum má soud za prokázané, že žalovaný byl umístěn na protialkoholní záchytné stanici provozované žalobkyní od datum 21:53 hodin do datum do 7:35 hodin. Byla mu zjištěna hladina alkoholu v krvi ve výši 2,55 promile- akutní intoxikace, záchyt byl vyžádán Policií ČR v obec. Úhrada za záchyt byla žalovanému vyúčtována po skončení záchytu, tedy dne datum ve výši částka a byl mu vystaven daňový doklad, jehož převzetí stvrdil svým podpisem. Žalovaný při převzetí dokladu současně prohlásil, že zaplatí svůj dluh za pobyt a ošetření v záchytné stanici žalobkyně a písemně uznal svůj dluh co do důvodu a výše a uznání dluhu podepsal. Tato pohledávka byla splatná nejpozději do 8 dnů od předání, tedy do datum.

4. Podle § 89a odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále jen„ zákon o SZS“), protialkoholní a protitoxikomanická záchytná služba (dále jen "záchytná služba") je zdravotní službou poskytovanou osobě, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek.

5. Podle ustanovení § 89e odst. 1 zákona o SZS prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce.

6. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalovanému byla dne datum až datum poskytnuta protialkoholní záchytná služba s následným pobytem v záchytné stanici provozované žalobkyní ve smyslu § 89a odst. 1 cit. zákona. Přítomnost alkoholu u žalovaného při přijetí byla prokázána, proto je žalovaný povinen uhradit žalobkyni náklady za poskytnutou záchytnou službu podle § 89e odst. 1 věty první zákona o SZS. Žalovaný svůj dluh ve výši částka uznal písemným prohlášením. Soud má proto za to, že dluh v této výši v době uznání trval. Žalobkyně proto nemusí prokazovat vznik dluhu ani jeho výši v době uznání, má proto právo na náhradu nákladů ošetření vůči žalovanému jako ošetřované osobě podle výše uvedených ustanovení zákona o SZS, přičemž skutečnost, že k poskytnutí lékařské péče a ošetření s následnou nutnou hospitalizací skutečně došlo, má soud za prokázanou uznáním dluhu. Splatnost pohledávky nastala datum, od datum je žalovaný v prodlení. Soud proto vyhověl žalobě v plném rozsahu a zavázal žalovaného k zaplacení dlužné částky a k zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně podle vládního nařízení číslo Sb. ode dne prodlení. Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

9. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Za účelně vynaložené náklady je v uvedeném případě možno považovat pouze soudní poplatek ve výši částka a paušální náhradu za písemné podání ve věci a výzvu k plnění podle § 1 a § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši částka za každý úkon, tedy celkem ve výši částka Náklady řízení představující odměnu advokáta a režijní paušály, které byly žalobkyní vynaloženy, nebyly potřebné k účelnému uplatňování práva, proto žalobkyni nebyly přiznány. Žalobkyně je státní příspěvkovou organizací, hospodařící s majetkem státu podle zákona č. 219/2000 Sb., je tedy státem řízena a na státní rozpočet v určitém rozsahu navázána, proto měla při vymáhání dlužných nákladů na vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici volit co možná nejšetrnější prostředky. Vzhledem ke skutečnosti, že se po skutkové i právní stránce jedná o jednoduchý spor, není zde dán důvod, proč by žalobu měl vyhotovovat a podávat soukromý subjekt – advokát. Ústavní soud ČR v obdobných případech zaujal stanovisko, že v takto jednoduché právní věci byla žalobkyně schopna zajistit si vyřešení tohoto případu vlastními prostředky (blíže rozhodnutí Ústavní soudu ve věcech ústavní nález, ústavní nález, ústavní nález). Celkem tedy náklady řízení činí částka, které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám advokáta do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.