8 C 213/2025

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta sp. zn. Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 18 770 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky , částka, a zákonných úroků z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta , Jméno advokáta, .

1. Žalobkyně se podanou žalobou v řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení. Nárok vznikl ze smlouvy o úvěru, kterou uzavřela žalobkyně s žalovanou formou komunikace na dálku, prostřednictvím webové stránky www.rerum.cz, a na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši , částka, na bankovní účet žalované. Žalovaná se na webové stránce nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, uvedl heslo pro přístup k jeho uživatelskému profilu. Žalovaná dokončila registraci zadáním bezpečnostní SMS, která spolu s dokončením registrace v uživatelském profilu považují za jednoznačně spojenou s podepisujícím, tedy žalovaným. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet byla schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru a odsouhlasena smlouva o spotřebitelském úvěru, kdy byla žalované poskytnuta částka , částka, , kdy se zavázala uhradit smluvní úrok ve výši 40 % p.m. za první měsíc čerpání v kapitalizované výši , částka, splatných , datum, . Pro případ prodlení byla sjednána pokuta 0,1 % p.d. z částky v prodlení, kdy žalobkyně požaduje pokutu z jistiny od , datum, do , datum, ve výši , částka, . Předžalobní výzva byla odeslána dne , datum, .

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání soudu se nedostavila, předvolání k jednání jí bylo doručeno na adresu trvalého pobytu řádně a včas. Žalobkyně se k jednání také nedostavila, svou neúčast její zástupce omluvil. Soud proto rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 o.s.ř.

3. Žalobkyně k důkazu předložila listinu nazvanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , která měla být uzavřena mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovaným. Listina není opatřena podpisem žalované, na jejím závěru je pouze vytištěno jméno žalované, bez uvedení data „podpisu“ či SMS kódu, není uvedeno, že by smlouva byla podepsána elektronicky v systému společnosti , právnická osoba, na stránkách www.rerum.cz. Úvěrující se smlouvou měl zavázat poskytnout úvěrovanému peněžní prostředky do výše úvěrového limitu až , částka, , úvěr měl být úročen úrokovou sazbou ve výši 40 % p. m. (měsíčně) a má podobu tzv. revolvingového úvěru, tedy o poskytnutí prostředků lze žádat opakovaně. Sjednané náklady na Úvěr odpovídají roční procentní sazbě ve výši 5535,7 %. Žádost o úvěr žalobkyně nepředložila. Potvrzením o odeslání finančních prostředků a zprávou , právnická osoba, . má soud za prokázáno, že dne , datum, byla na účet žalované jako jediného disponenta vedený u této banky připsána částka , částka, od , právnická osoba, Doručení oznámení o zesplatnění úvěru žalované nebylo prokázáno. Výzva k úhradě byla žalovanému odeslána dne , datum, poštou na její adresu.

4. Z výpisu z účtu žalované u , právnická osoba, . za dobu 6/2023 a 9/2023 soud zjistil, že konečný zůstatek činí , částka, , žalovaná jen v měsíci červnu u sazka.cz prosázela postupně přes , částka, , v červenci 2023 prosázela obdobnou částku. Její příjmy jsou tvořeny většinou vklady na účet v hotovosti a nepravidelně převodem od fyzických a právnických osob v různých výších. Další příjmy byly od společností , Anonymizováno, , ve výdajích byly zahrnuty pravidelné sázky u , právnická osoba, ..

5. Soud z přehledu věcí vedených u Okresního soudu v , adresa, zjistil, že proti žalované je vedeno několik dalších řízeních a to různými úvěrovými společnostmi , právnická osoba, , , právnická osoba, ., , právnická osoba, ., přičemž žalovaná v době poskytnutí úvěru žalobkyní čerpala minimálně další tři úvěry, které jí byly poskytnuty ve výši , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, a , částka, dne , datum, .

6. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu, podle kterého žalobkyně poskytla dne , datum, na účet žalované částku , částka, , žalobkyně však neprokázala, že mezi , Jméno žalobkyně, . a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ani, že by žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, a zda z výsledku takového posouzení vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelské úvěry splácet. K procesu posuzování úvěruschopnosti spotřebitele žalobkyně předložila pouze výpis z účtu, z něhož vyplývá, že příjem žalované v době poskytnutí úvěru tvořily pouze vklady v hotovosti a příjem ze sázek, výdaje žalované zahrnují především pravidelné sázky, přitom běžné výdaje na bydlení, inkaso a energie ve výpise zcela absentují. Z provedených důkazů nevyšlo najevo a žalovaná nenamítla, že by na dlužnou částku cokoli uhradila.

7. Žalované jako spotřebiteli (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“) byl předchůdcem žalobkyně jako poskytnut spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od , datum, (také jen ZosÚ).

8. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2, ZosÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Soud se zabýval tím, zda poskytovatel úvěru poskytl žalované v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) úvěr v souladu s požadavkem na řádné zkoumání úvěruschopnosti vyjádřeným v ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Posouzení majetkové situace spotřebitele se nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případnou neplatnost v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, ve věci C-679/18, OPR-, právnická osoba, ., v. GK).

12. V daném případě žalobkyně k prokázání zkoumání úvěruschopnosti s výjimkou výpisu z účtu žalované nepředložila žádné důkazy, pouze tvrdila, že „úvěruschopnost ověřovala z veřejně dostupných databází ISIR,CEE,SOLUS NRKIa BRKI. Odesláním žádosti klient prohlásil, že má pravidelný příjem a potvrdil, že je schopen úvěr splatit a že řádně zvážil své možnosti..... Úvěruschopnost klienta ověřoval výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se 10 % musí rovnat životnímu minimu. Úvěry jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. “ Žalobkyně však neuvedla konkrétní informace o poměrech žalované, z nichž při údajném výpočtu vycházela, nepředložila žádné důkazy, kterými ověřila, jaké má žalovaná pravidelné příjmy, kde pracuje, případně jaké má příjmy z podnikaní, ani jaké má výdaje (na bydleni, živobytí, vyživovací), zda má jiné závazky z jiných úvěrových smluv a zda své závazky plní nahlédnutím do příslušných databází, výsledek z údajného nahlédnutí neprokázala. Dále neprokázala, že by ověřovala zda na majetek žalované není vedeno exekuční řízení výstupem z Centrální evidence exekucí. Z výpisu z účtu žalované naopak vyplývá, že žalovaná neměla žádný pravidelný příjem ze zaměstnání, ani pravidelné výdaje na bydlení a energie, navíc měla na účtu transakce spojené s hazardem. Žalobkyně se z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení, aby tvrdila, na základě jakých konkrétních skutečností dospěla k závěru, že u žalovaného nejsou dány důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet poskytnutý úvěr, a především aby takto tvrzené skutečnosti prokázala ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., omluvila a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci ve své nepřítomnosti dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř.

13. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobkyně neprokázala, že by před poskytnutím úvěru porovnávala příjmy a výdaje spotřebitele a posuzovala způsob plnění dosavadních dluhů, či zkoumala jeho exekuční a insolvenční minulost. Tomu odpovídá i výsledek, když žalovaná úvěr vůbec nesplácela. Soud proto v dané věci soud uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že splnila svou povinnost stanovenou zákonem a před poskytnutím úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalované.

14. Neposoudí-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 ZoSÚ schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 ZoSÚ přihlíží i bez návrhu, jak vyplývá z výslovného znění tohoto ustanovení. Jedná se tedy o neplatnost absolutní. Z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení. Podle speciálního ustanovení § 87 ZosÚ je však žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož žalobkyně poskytla žalované částku ve výši , částka, , kterou žalovaná dosud nevrátila, soud žalované uložil povinnost tuto částku žalobkyni vrátit. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, smluvní pokuty či další platby. Ohledně veškerých zbývajících nároků soud žalobu, s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy, zamítl (výrok II.).

15. Z ustanovení § 87 ZosÚ, z důvodové zprávy a z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , vyplývá, že spotřebitel není povinen vrátit celou poskytnutou jistinu ihned, nýbrž „v době odpovídající jeho možnostem“, což je buď v soudem určené lhůtě nebo v soudem stanovených splátkách, v jakých je spotřebitel schopen jistinu úvěru splácet. Z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz také rozsudek Krajského soudu v , adresa, , pobočka v Olomouci ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Soud proto nárok na požadovaný úrok z prodlení zamítl.

16. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění a pro pasivitu žalované ani stanovení plnění ve splátkách.

17. Nad rámec uvedeného soud uvádí, že spotřebitelská smlouva je neplatná také z důvodu zcela zjevně nepřiměřeně vysokých úroků 40 % měsíčně, jejichž absurdní výše vyplývá také z RPSN, které činí 5 535,71 %, a z důvodu sjednání smluvní pokuty výlučně v neprospěch žalovaného jako spotřebitele, neboť jde o právní jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, k čemuž soud musí přihlédnout i bez návrhu (§ 588 o. z.).

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu 53,20 %, neúspěšná v rozsahu 46,80 %, náleží ji náhrada v rozsahu 6,40 %. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem , částka, a náklady právního zastoupení. Odměna advokáta žalobkyně podle § 14b odst. 1 bodu 2, § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, (dále jen „a. t. “) činí , částka, (3 x 400) za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva) podle ust. § 14b odst. 1 a.t., náhrada hotových výdajů činí , částka, (za tři úkony po , částka, ) ve smyslu § 14b odst. 2 a.t.. Uvedené odměny a náhrady se zvyšují o 21 % DPH podle § 137 o. s. ř. ve výši , částka, . Celkem tedy činí náklady řízení , částka, z toho 6,4 % činí , částka, . Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám advokáta žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř. Použití zvláštního ustanovení § 14b advokátního tarifu je odůvodněno tím, že návrh na zahájení řízení má charakter ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (přes 260 zahájených civilních řízení u zdejšího soudu) a předmětem řízení je postoupená pohledávka s peněžitým plněním nepřesahujícím částku , částka, .