8 C 215/2020

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení se sídlem adresa sp.zn. číslo sp.zn. spisová značka proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum].

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podaným návrhem domáhala vůči žalované částky [částka] s příslušenstvím, a to ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum]. Konkrétně uplatnila nárok na zaplacení části nesplacené jistiny v částce [částka] (z původní sjednané výše [částka]), zůstatku úroku ve výši [částka], odměny za hotovostní inkaso splátek v částce [částka] a nárok na zaplacení smluvní pokuty za prodlení žalovaného se splacením nesplacené úvěrové jistiny (ve sjednané sazbě 0,1 % denně z dlužné částky [částka] a za dobu od [datum] do [datum]) v částce [částka] a úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka]. Žalobkyně dále tvrdila, že před uzavřením předmětné smlouvy byla posouzena úvěruschopnost žalovaného na základě žalovaným vyplněné Žádosti o zápůjčku, do které uvedl údaje o své osobě a o jeho finanční situaci, v žádosti jsou uvedené doklady předložené žalovaným k ověření. Předchůdce žalobkyně dospěl k závěru, že požadovaný úvěr lze žalovanému s ohledem na jeho příjmy a výdaje poskytnout. Žalovaný uhradil částku [částka] a dostal se do prodlení s 48 splátkou, závazek se stal splatným [datum], žalovaný je v prodlení od [datum].

2. Žalovaný se k jednání soudu nedostavil, k žalobě se nevyjádřil. Předvolání k jednání mu bylo doručeno s žalobou řádně a včas. Žalobkyně svou nepřítomnost omluvila. Soud proto projednal a rozhodl věc v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

3. Soud se nejdříve zabýval tím, zda žalobkyně je v tomto řízení aktivně legitimována. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] a přechodným věřitelem, smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi přechodným věřitelem [název] [název] [název], se sídlem [adresa], který je přílohou smlouvy (ve spojení se specifikací postupované pohledávky za žalovaným, a potvrzením o zaplacení úplaty za postupované pohledávky a oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] odeslané žalovanému podle poštovního podacího archu dne [datum]) má soud za prokázáno, že žalobkyně podle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) nabyla postoupením celou pohledávku za žalovaným, která jí byla postoupena přechodným věřitelem [název] [název] [název], se sídlem [město sídla].

4. Z formuláře„ Žádost o zápůjčku“ datovaného dne [datum] soud zjistil, že žalovaný požádal o zápůjčku ve výši [částka] a uvedl za účelem posouzení úvěruschopnosti, že bydlí s rodiči, v domácnosti jsou 2 osoby, nemá nezaopatřené děti, pracuje s příjmem [částka] měsíčně, nemá jiné příjmy, náklady na nájemné a inkaso [částka] měsíčně, telefon/internet [částka], splátky půjček, zápůjček [částka], výdaje na domácnost [částka], ostatní výdaje 0, celkem výdaje [částka], použitelný příjem [částka]. Podle žádosti měly být předloženy občanský průkaz, výplatní pásky, pracovní smlouva a SIPO. Jiné důkazy k prokázání úvěruschopnosti žalobkyně k důkazu neoznačila.

5. Z písemné smlouvy o zápůjčce č. [značka a číslo] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] (dále již jen„ původní věřitel“) ji uzavřela se žalovaným dne [datum] a poskytla žalovanému zápůjčku ve výši [částka], žalovaný se zavázal zaplatit úrok ve výši [částka], celkem [částka] ve sjednaných 60ti týdenních splátkách. Dále si žalovaný zvolil hotovostní variantu splácení a odměna za hotovostní inkaso splátek byla dohodnuta ve výši [částka] Celkem se žalovaný zavázal zaplatit původnímu věřiteli částku [částka], výše splátek byla dohodnuta na [částka] týdně. Výše úroku byla sjednaná ve výši 32,324 %. V bodu N. se strany dohodly, že zákazník se zavazuje zaplatit Společnosti okamžitě neuhrazenou část jistiny zápůjčky v případě, že se ocitne v prodlení se zaplacením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce. V případě okamžitého zesplatnění v důsledku kvalifikovaného prodlení je zákazník povinen společnosti zaplatit smluvní pokutu v částce rovnající se neuhrazené části odměny za inkaso, kterou by zákazník byl povinen platit, kdyby k zesplatnění nedošlo. V případě, že zákazník poruší svou povinnost zaplatit neuhrazenou část jistiny je povinen zaplatit společnosti úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky za každý započatý den prodlení s úhradou a náklady s vymáháním dlužné částky spojené a náklady externích agentur a náklady právního zastoupení. Žalovaný stvrdil podpisem smlouvy, že mu společnost předala v hotovosti zápůjčku ve sjednané výši a dále prohlásil, že„ Společnost před uzavřením Smlouvy dostatečně a s odbornou péčí posoudila jeho schopnost zápůjčku splácet, a to na základě dostatečných informaci uvedených zákazníkem v žádosti o zápůjčku.... poskytl úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti zákazníka zápůjčku splácet a je schopen společnosti zaplatit všechny své závazky a platit pravidelné splátky.“ K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdila, že ověřila úvěruschopnost posuzovaného, který byl dotazován na své poměry a informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Žádné jiné listiny k tvrzení o posouzení úvěruschopnosti žalovaného než kromě smlouvy o zápůjčce žalobkyně k důkazu neoznačila. Z provedených důkazů nevyšlo najevo, že by žalovaný uhradil více než [částka], jak tvrdila žalobkyně.

6. Vzhledem k době uzavření smlouvy soud posuzoval vztah účastníků podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) a dospěl k závěru, že smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena. Žalovanému jako spotřebiteli (§ 419 o. z.) byla poskytnuta peněžní částka [částka] ve formě zápůjčky, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ).

7. Podle § 2390 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Podle § 2392 odst. 2 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

9. Podle § 2394 o.z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.

10. Podle § 9 odst. 1) zákona č. 145/2010 Sb. ve znění ke dni uzavření smlouvy je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

11. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

16. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 9 zák. č. 145/2010 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], dostupný z [webová adresa]). Zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Nejvyšší soud uzavřel, věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dostupný z [webová adresa]). Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

17. V daném případě žalobkyně v řízení tvrdila, že byla posouzena schopnost žalovaného (jakožto spotřebitele) splácet ve smyslu ust. § 9 zák. č. 145/2010 Sb., když v žádosti o zápůjčku žalovaný uvedl základní údaje o své osobě a finanční situaci. Uvedené údaje jsou samy osobě nedostačující, když nejsou uvedeny žádné osobní výdaje, o čemž lze u zaměstnaného člověka pochybovat. Stejně tak jsou nepřiměřené výdaje [částka] na dvoučlennou domácnost. Výdaje žalovaného nebyly nijak prověřovány, a jejich výše nemůže odpovídat obvyklým výdajům zaměstnaného člověka. Výše nákladů na bydlení u rodičů pak nebyla nijak ověřována. Skutečnost, že údaje byly ověřovány předložením dokladů nemůže prokazovat žádost žalovaného o zápůjčku, z níž není zřejmé, jaké zjištění z předložených dokladů bylo učiněno. Z žádných předložených důkazů nevyplývá, a žalobkyně ani netvrdila, že by prověřila veřejně přístupné databáze a ověřila, zda žalovaný není evidován v databázích dlužníků ([příjmení], NRKI) a v insolvenčním rejstříku. Soud má za to, že posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem pouze vykázat údaje, které měly (při zběžném a povrchním pohledu) nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele zkoumána (s kladným výsledkem) byla. Žalobkyně tedy spoléhala na prohlášení klienta a nevyžádala si k tomu všechny potřebné doklady. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy. O povinnosti tvrdit a prokázat rozhodné skutečnosti však soud však žalobkyni nemohl poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání. Žalobkyně proto neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, soud nemá za prokázáno, že byla řádně ověřena úvěruschopnost žalovaného (tj. že by věřitel splnil zákonem mu uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí), tedy věřitel poskytl půjčku, aniž by bylo zřejmé, zda ji bude žalovaný schopen splatit.

18. Neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 9 ZosÚ, soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Jedná se o neplatnost absolutní, je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního úkonu od samého počátku a na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

19. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu ust. § 2991 a násl. o. z., a obě strany mohou požadovat vydání toho, co druhá strana získala podle pravidel uvedených v § 2993 o.z.. Žalovaný nenamítl vzájemné plnění, proto má žalobkyně nárok na uhrazení celé v řízení požadované jistiny ve výši [částka]. Soud proto žalobě v této části vyhověl a lhůtu k plnění stanovil v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

20. Žalobkyně má nárok na úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. a ust. § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. z této částky až od [datum], neboť žalobkyně neprokázala, že by vyzvala žalovaného dříve, než oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] odeslaným na adresu žalovaného dne [datum] a doručeným nejdříve třetí pracovní den po odeslání (§ 573 o.z.), v němž byla stanovena lhůta k plnění 10 dnů. Úrok z prodlení žalobkyně požadovala pouze ve výši 8,05 % ročně.

21. Další nároky uplatněné žalobkyní (poplatky a smluvní pokuty, smluvní úroky a část úroků z prodlení) soud posoudil jako nedůvodné, neboť vycházejí z absolutně neplatné smlouvy. Soud proto ve zbývající části žalobu zamítl (výrok II.).

22. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla v řízení převážně neúspěšná a a žalovanému podle obsahu spisu náklady řízení nevznikly.