8 C 219/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno se sídlem adresa sp. zn. číslo proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 8,5 % ročně od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [jméno].

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalovaná uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru se společností [právnická osoba] (dále též„ původní věřitel“), a to prostřednictvím internetového portálu provozovaného původní věřitelkou na [webová adresa], na které se žalovaná zaregistrovala zadáním osobních údajů a telefonního čísla. Žalovaná požádala o konkrétní úvěr a po prověření jeho úvěruschopnosti jí byl zaslán návrh smlouvy, který akceptovala a věřitel jí poskytl úvěr na bankovní účet ve výši [částka] se splatností [datum], který dosud nebyl uhrazen. Žalobkyně se dále domáhá zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % z dlužné částky za dobu od [datum] do zaplacení. Nárok byl následně původním věřitelem postoupen smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] na žalobkyni. O postoupení žalobkyně žalovanou vyrozuměla.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání soudu se nedostavila. Předvolání k jednání a žaloba jí byly doručeny řádně a včas. Žalobkyně svou nepřítomnost omluvila. Soud proto projednal a rozhodl věc v jejich nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o.s.ř.

3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru, v níž je jako zapůjčitel uvedeny společnost [právnická osoba] a žalovaná jako vydlužitel a také klient, která měla být uzavřena prostřednictvím internetového portálu provozovaného původní věřitelkou na [webová adresa] Smlouva neobsahuje podpis žalované, ani způsob, jak měla být žalovanou odsouhlasena. Tvrzení žalobkyně, že mělo dojít k registraci žalované na internetovém portálu provozovaného původní věřitelkou a ke zřízení uživatelského účtu žalovanou nebylo prokázáno, protože žalobkyně k těmto tvrzením důkazy neoznačila a nepředložila.

4. Ze sdělení [právnická osoba] a částečného výpisu z účtu soud zjistil, že účet na který byla dne [datum] odeslaná částka [částka] je veden na jméno žalované jako na majitele a jediného disponenta. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, z přílohy smlouvy a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] vyplývá vyrozumění o postoupení pohledávky adresované žalované. Žalobkyně tak je aktivně legitimována k podání žaloby podle § 1879 a § 1880 o. z.

5. Soud uzavírá, že předchůdce žalobkyně poskytl dne [datum] na účet žalované částku [částka], neprokázal však, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru či smlouvy o zápůjčce.

6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 561 odst. 1, § 562 odst. 1 občanského zákoníku k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 565 občanského zákoníku je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost.

8. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

9. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

10. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně svého tvrzení, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru, ze které žalobkyně své uplatněné nároky dovozovala. Smlouva v elektronické podobě, není opatřena žádným podpisem žalované (včetně jakéhokoliv elektronického podpisu), přičemž v průběhu řízení žalobkyně zároveň neoznačila a ani nedoložila žádný jiný důkaz o právním jednání žalované, které by uzavření předmětné smlouvy předcházelo a to ani registraci žalované a zřízení uživatelského účtu. Pokud pak žalobkyně tvrdila, že mezi účastníky došlo ke komunikaci prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, kdy žalovaná v rámci této projevila svoji vůli předmětnou smlouvu uzavřít, pak bylo na ní, aby takové jednání žalované také v řízení prokázala, a to např. právě doložením takové elektronické komunikace (např. datových zpráv), z kterých by jednoznačně vyplynula i identifikace osoby, která také takto jednala a obsah tohoto jednání. Takové důkazy však žalobkyně v průběhu řízení neoznačila a k žalobě také nepřipojila (a to ani ve vztahu k registraci žalované v systému původního věřitele). Z tvrzení žalobkyně není zřejmé jakým způsobem měla žalovaná odsouhlasit znění smlouvy, požádat o úvěr a jak byla ověřena totožnost osoby, která takové jednání učinila, tedy jakým způsobem původní věřitel identifikoval žalovanou při takovém jednání. Listinné důkazy dokládají pouze úkony ze strany předchůdce žalobkyně, nikoli ze strany žalované. Z žádných k důkazu provedených listin nevyplývá, že žalovaná učinila jakýkoli úkon, kterým by projevil vůli požádat o úvěr, uzavřít smlouvu o úvěru a byla seznámena s obchodními podmínkami. Žalobkyně se pak k nařízenému jednání nedostavila, nemohla být poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o nutnosti označit další důkazy k prokázání tvrzení o uzavření předmětné smlouvy.

12. Prokázáno tak bylo pouze to, že předchůdce žalobkyně žalované dne [datum] na její účet zaslal částku [částka], na kterou podle provedených důkazů nebylo ničeho uhrazeno. Soud v této části proto posoudil nárok žalobkyně jako nárok z bezdůvodného obohacení, které je tak žalovaná povinna žalobkyni vydat. Splatnost tohoto závazku žalobkyně pak lze odvozovat až od uplynutí lhůty 3 dnů uvedené v upomínce a výzvě k plnění ze dne [datum]. Ve zbytku příslušenství soud žalobu zamítl (výrok II.)

13. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl pokud jde [částka] a s příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25% z dlužné částky od [datum] do zaplacení ve smyslu § 1970 o. z., přičemž výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci rozsudku.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná (neúspěch se týkal pouze příslušenství), nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Podle přehledu věcí vedených u Okresního soudu v Přerově žalobkyně uplatňuje i vůči dalším žalovaným postoupené nároky ve skutkově i právně obdobných věcech opakovaně na ustáleném vzoru. Při určení odměny advokátovi soud proto postupoval podle § 14b odst. 1, když předmětem řízení je postoupené pohledávka a peněžité plnění nepřesahující [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů právního zastoupení. Odměna advokáta žalobkyně podle § 14b odst. 1 bodu 1, § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, činí [částka] (3 x 200) za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva) podle ust. § 14b odst. 1 písm. a) citované vyhlášky. Dále náleží advokátovi náhrada hotových výdajů v částce [částka] za tři úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., zvýšené o 21 % DPH ve výši [částka]. Celková výše nákladů řízení žalobkyně tak činí [částka] (výrok III.). Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám advokáta do tří dnů od právní moci rozsudku podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř..