8 C 22/2025

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 145 703,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá, aby žalovaný zaplatil částku:a) , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , úroky ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úroky z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,b) , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok do , datum, ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úroky ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úroky z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby jí žalovaný zaplatil částku , částka, s příslušenstvím. Nárok 1) ve výši , částka, s tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, (dále také „poskytovatel úvěru“), smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, (dále také "Smlouva 2 "), na jejím základě poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal vrátit původnímu věřiteli s částkou ve výši , částka, (příslušenství pohledávky), formou 24 měsíčních splátek ve výši , částka, . Žalovaný splátky nehradil řádně a včas. Jistina činí , částka, , dlužný poplatek , částka, , kapitalizovaný úrok (po částečném zastavení) , částka, a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení , částka, . Nárok 2) ve výši , částka, žalobkyně uplatnila s tvrzením, že s žalovaným uzavřela dne , datum, společnost , právnická osoba, smlouvu o spotřebitelském úvěru (dále také "Smlouva 1") na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku s částkou , částka, v 30 měsíčních splátkách ve výši , částka, . Ke dni , datum, činila dlužná částka ( součet jistiny a dlužného poplatku) , částka, , kapitalizované úroky částku , částka, a kapitalizované zákonné úroky z prodlení , částka, . Pohledávky byly postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Podáním žalobkyně byla žaloba vzata částečně zpět před zahájením jednání. Usnesením ze dne , datum, , čl. 34 bylo řízení v rozsahu zpětvzetí zastaveno podle § 96 odst. 1, 2 a 4 o.s.ř. ohledně nároku 1). Současně byla žaloba změněna ohledně nároku 2) žalobkyně kapitalizovala úrok do , datum, a z dlužné jistiny požadovala úrok z úvěru 14,75 % od , datum, do zaplacení. Změna žaloby byla připuštěna usnesením ze dne , datum, ., právnická osoba, posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce s odbornou péčí prověřoval pravdivost tvrzení žalovaného ohledně příjmů a výdajů za účelem ověření úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím finančních prostředků, resp. spotřebitelského úvěru. Současně ověřil, že proti žalovanému není vedeno insolvenční řízení. K uvedenému předložila pouze dokument nazvaný Zákaznická karta, kde jsou uvedeny údaje o zaměstnání, příjmech a výdajích žalovaného. Doklady, kterými poskytovatel ověřil příjmy žadatele žalobkyně nepředložila, neboť jimi nedisponuje. Pravdivost údajů v označeném dokumentu uvedených žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem. Tímto podle žalobkyně poskytovatel posoudil úvěruschopnost žalovaného.

3. Žalovaný se k jednání nedostavil. Soud proto projednal a rozhodl věc v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“).

4. Soud má za prokázáno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a její přílohy, že žalobkyně nabyla postoupením všechny předmětné pohledávky za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno společností , právnická osoba, , jejím přípisem odeslaným poštou dne , datum, .

5. Z listiny nadepsané jako „smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ datované dne , datum, soud zjistil, že na základě písemné dohody poskytla původní věřitelka , právnická osoba, stejného dne žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný společně s poplatkem ve výši , částka, (součet úroku ve výši , částka, , částky za zpracování spotřebitelského úvěru , částka, ) celkem , částka, zavázal splatit původní věřitelce ve 24 měsíčních splátkách po , částka, , úroková sazba činila 69 %, RPSN činila 99,54 %.

6. Ze zákaznické karty- žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný uvedl, že důvodem půjčky jsou neočekávané výdaje, je rozvedený, uvedl, že nemá vyživovací povinnost, je invalidní důchodce, je nájemníkem, jeho příjem uveden , částka, měsíčně, ostatní příjem žadatele není uveden, další čisté příjmy domácnosti neuvedeny, nemá spotřebitelský úvěr u jiné společnosti. příjem měl být ověřen potvrzením o příjmu za 12/2021, leden 2022 a výměrem důchodu. Těmito doklady žalobkyně nedisponuje. Mezi výdaji: externí splátky 0, interní splátky , částka, a odhadované měsíční výdaje žadatele , částka, . Výdaje na bydlení (nájem/inkaso, energie) nebyly vůbec uvedeny, zohledněny a nebyly nijak ověřeny, stejně tak nebyly zohledněny ani další osobní výdaje (jídlo, telefon, léky, doprava, oblečení).

7. Z tabulky umoření vyplývá, že žalovaný na Smlouvu 2 ze dne , datum, nic neuhradil.

8. Z listiny nadepsané jako „smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ datované dne , datum, soud zjistil, že na základě písemné dohody poskytla původní věřitelka , právnická osoba, stejného dne žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný společně s poplatkem ve výši , částka, (součet úroku ve výši , částka, , částky za zpracování spotřebitelského úvěru , částka, a částkou komfortního a flexibilního splácení , částka, ) celkem , částka, zavázal splatit původní věřitelce ve 30 měsíčních splátkách po , částka, , úroková sazba činila 50,50 %, RPSN činila 68,49 %.

9. Ze zákaznické karty- žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný uvedl stejné údaje jako pod bodem 6 odůvodnění, je invalidní důchodce, žije v nájmu, mělo být ověřeno potvrzení o příjmu s příjmem , částka, . Mezi výdaji: externí splátky 0, interní splátky , částka, a odhadované měsíční výdaje žadatele , částka, . Výdaje na bydlení (nájem/inkaso, energie) nebyly vůbec uvedeny, zohledněny a nebyly nijak ověřeny, bylo pouze uvedeno bydlení vlastní, stejně tak nebyly zohledněny ani další osobní výdaje (jídlo, telefon, léky, doprava, oblečení).

10. Z tabulky umoření, z níž vyplývá přehled plateb ke smlouvě soud zjistil, že žalovaný uhradil na Smlouvu 2 ze dne , datum, splátky celkem , částka, , poslední dne , datum, .

11. S ohledem na zjištění učiněná z provedených důkazních prostředků vycházel soud z následujícího závěru o skutkovém stavu. Žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně na základě Smlouvy 2 ze dne , datum, v hotovosti peněžní prostředky ve výši , částka, , přičemž dosud neuhradil ničeho. Na základě Smlouvy 1 ze dne , datum, obdržel v hotovosti peněžní prostředky ve výši , částka, , přičemž dosud uhradil částku , částka, . Soud naopak nemá za prokázané, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením každé smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného a zda z výsledku takového posouzení vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelské úvěry splácet.

12. Žalovanému jako spotřebiteli (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“) byly předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnut ve dvou případech spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni uzavření smlouvy, tedy do , datum, (také jen ZosÚ).

13. Podle § 86 odst. 1 ZosÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Soud se zabýval tím, zda původní věřitelka poskytla žalovanému v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) úvěr v souladu s požadavkem na řádné zkoumání úvěruschopnosti vyjádřeným v ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

19. V předmětném sporném řízení bylo na žalobkyni, aby tvrdila, na základě jakých konkrétních skutečností dospěla k závěru, že u žalovaného nejsou dány důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet poskytnutý úvěr, a především aby takto tvrzené skutečnosti prokázala, což žalobkyně neučinila. Žalobkyně po poučení soudem, aby prokázala, že splnila své povinnosti předložila pouze zákaznické karty, z nichž vyplývá, že žalovaný v době poskytnutí obou úvěrů byl invalidní důchodce, žijící v nájmu, splácející splátky , částka, měsíčně, přičemž žádné doklady ověřující tyto příjmy ani výdaje nebyly přes výzvu soudu k důkazu předloženy, přičemž doklady o výdajích nebyly od žadatele vyžadovány. Odhadované měsíční výdaje žadatele , částka, měsíčně jsou zcela zjevně podhodnocené a neobjektivizované a neodpovídají nákladům dospělé osoby žijící samostatně v nájemním vztahu. Náklady na bydlení nebyly v kartě zákazníka uvedeny ani zohledněny. Poskytovatel úvěru také neprovedl šetření žalovaného v registru SOLUS ani v nebankovním registru klientských informací (NRKI), či v centrální evidenci exekucí. Uvedená tvrzení o poměrech žalovaného nebyla nijak doložena a navíc by sama o sobě k řádnému prověření úvěruschopnosti nepostačovala s ohledem na naprostou absenci zkoumání jeho pravidelné výdajové stránky.

20. V dané věci soud uzavřel, že předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou zákonem a posouzení úvěruschopnosti podle ZosÚ řádně neprovedla. Posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem vykázat takové výdaje, které měly nasvědčovat tomu, že žalovaný bude schopen úvěr splácet. Spotřebitelský úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde „nejsou důvodné pochybnosti“ o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. To nepochybně předchůdkyně žalobkyně nesplnila, čemuž odpovídá i výsledek, kdy žalovaný úvěr řádně nesplácel.

21. Žalobkyně po poučení, aby tvrdila, na základě jakých konkrétních skutečností dospěla k závěru, že u žalovaného nejsou dány důvodné pochybnosti o její schopnosti splácet poskytnutý úvěr, a především aby takto tvrzené skutečnosti prokázala ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., žádné důkazy na výzvu soudu nepředložila. Podle ustanovení § 78 ZoSÚ má přitom poskytovatel úvěru povinnost uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele.

22. Neposoudí-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 ZoSÚ schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel (žalovaný) musel dovolat. Jedná se tedy o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (§ 86 ZoSÚ), a které současně i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele. Jeho smyslu a účelu totiž nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. V tomto směru soud rovněž odkazuje na jednoznačné závěry rozsudku Soudního dvora EU ze dne , datum, , sp. zn. C -679/18, na rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Krajského soudu v , adresa, , pobočka v Olomouci ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, .

23. Z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení. Podle speciálního ustanovení § 87 ZosÚ je však žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož předchůdkyně žalobkyně pokud jde o nárok 1) poskytla žalovanému částku ve výši , částka, a žalovaný na tuto jistinu nic nezaplatil, soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni zbývající jistinu ve výši , částka, . Pokud jde o nárok 2) poskytla žalovanému částku ve výši , částka, a žalovaný na tuto jistinu zaplatil , částka, , tedy zbývá uhradit jistinu , částka, . Celkem výše jistiny činí , částka, a v této části bylo žalobě vyhověno. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, smluvní pokuty či další platby. Ohledně veškerých zbývajících nároků soud žalobu, s ohledem na absolutní neplatnost smluv, zamítl (výrok II.).

24. Nad rámec soud uvádí, že spotřebitelské smlouvy by byly neplatné také z důvodu zcela zjevně nepřiměřených úroků. Ve smlouvách je u jistiny sjednána „cena peněz“ v podobě úroku, nicméně za cenu peněz je nutno považovat také další platby označené jako poplatky, přičemž úrokovou sazbu 69 % a 50,50 % ročně považuje soud za nepřiměřeně vysokou. Takové podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů považuje soud za nemravné a smlouva by byla absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.

25. Pokud jde o lhůtu přiměřenou k možnostem spotřebitele k zaplacení úvěrové jistiny vyplývá z ustanovení § 87 ZosÚ, z důvodové zprávy a z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , že spotřebitel není povinen vrátit celou poskytnutou jistinu ihned, nýbrž „v době odpovídající jeho možnostem“, což je buď v soudem určené lhůtě nebo v soudem stanovených splátkách, v jakých je spotřebitel schopen jistinu úvěru splácet. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z.

26. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz také rozsudek Krajského soudu v , adresa, , pobočka v Olomouci ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Soud proto nárok na požadovaný úrok z prodlení zamítl.

27. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění a pro pasivitu žalovaného ani stanovení plnění ve splátkách.

28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť podle obsahu spisu převážně úspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly.