Okresní soud v Přerově · Rozsudek

8 C 229/2021

č. j. 8 C 229/2021-83

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-03-31 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPR:2022:8.C.229.2021.1

Strojový souhrn generováno LLM

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci potvrdil rozsudek okresního soudu, který zamítl žalobu žalobkyně o zaplacení částky 69.588,52 Kč s úroky. Soud se ztotožnil s námitkou promlčení, podle níž doba tří let uplynula před podáním žaloby. Důkaz o poslední platbě byl považován za nepřípustný, protože byl předložen až v odvolání. Soud rozhodl, že žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Plný text

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Pavla Telce a soudkyň JUDr. Hany Poláškové Wincorové a JUDr. Markéty Pokorné ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 93.885 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 27. 9. 2021, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I. v napadeném rozsahu, a to ohledně částky 69.588,52 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 69.588,52 Kč od datum do zaplacení, a ve výroku II. potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu žalobkyně, kterou se domáhala po žalované zaplacení částky 93.855 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 806,36 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1.056,39 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 3.656,42 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,05 %, úroku 10,4 % ročně z částky 3.656,42 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 14.261,01 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 18.573,85 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 73.247,79 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,05 %, úroku ve výši 10,4 % ročně z částky 73.247,79 Kč od datum do zaplacení (výrok I.), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Okresní soud po provedeném dokazování dovodil nedůvodnost žaloby žalobkyně v důsledku žalovanou vznesené námitky promlčení, když dovodil, že žalovaná měla celkovou dlužnou částku zaplatit nejpozději dne datum, přičemž od následujícího dne byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a původní věřitel mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Podle okresního soudu dnem následujícím po dni splatnosti, tj. dnem datum počala běžet tříletá promlčecí lhůta, neboť právo v tento den mohlo být u soudu uplatněno poprvé. Promlčecí lhůta uplynula dnem datum a právo vyplývající z dotčené smlouvy bylo u soudu uplatněno podáním žaloby až datum Okresní soud tak dovodil, že nárok žalobou uplatněný je promlčen. Pokud žalobkyně tvrdila, že u nároku 1 byla poslední splátka uhrazena datum, tak žalovaná popřela, že by v roce 2018 jakékoliv platby hradila a vyloučila, že by na smlouvu uhradila v tabulce umoření uvedenou platbu 88,52 Kč a žalobkyně k tomuto svému tvrzení žádné další relevantní důkazy neoznačila.

3. Proti tomuto rozsudku okresního soudu podala žalobkyně včasné odvolání, které zaměřila do výroku I. v rozsahu částky 69.588,52 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od datum do zaplacení a do souvisejícího výroku v odstavci III. a v tomto rozsahu se domáhala změny napadeného rozsudku a vyhovění žalobě. Odvolatelka se neztotožnila se závěrem okresního soudu o tom, že nárok žalobkyní uplatněný je promlčen. Poukázala na ust. § 639 o. z. s tvrzením, že žalovaná na pohledávku hradila i po uplynutí sjednané doby řádného trvání smlouvy, tj. po splatnosti poslední sjednané splátky, přičemž tuto skutečnost tvrdila žalobkyně již v žalobě. Podle tvrzení žalobkyně byla poslední platba ze strany žalované uhrazena dne datum a v okamžiku této platby nebyl závazek promlčen a žalovaná tedy platbou uhrazenou právě dne datum v souladu s ust. § 2054 odst. 2 o. z. uznala svůj dluh, čímž došlo k prodloužení promlčecí lhůty o 10 let. Odvolatelka poukázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka a dále na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni, sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí.

4. Žalovaná se k odvolání žalobkyně vyjádřila tak, že s odvoláním nesouhlasí a ztotožňuje se s rozsudkem okresního soudu.

5. Krajský soud při konstatování včasnosti a přípustnosti odvolání a jeho podání oprávněnou osobou přezkoumal rozsudek okresního soudu v odvoláním napadeném rozsahu, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně důvodné není.

6. Krajský soud v prvé řadě přejímá správná skutková zjištění okresního soudu, tak jak je okresní soud učinil z provedených důkazů a jak je konkrétně rekapituloval v odůvodnění napadeného rozsudku.

7. Odvolací soud zamítl důkaz žalobkyní navržený v odvolání dokladem o platbě ze dne datum, neboť tento důkaz byl ze strany žalobkyně předložen až v odvolání, tedy v rozporu se zásadou neúplné apelace a je důkazem nepřípustným.

8. Základní odvolací námitkou žalobkyně bylo tvrzené nesprávné právní posouzení věci okresním soudem, pokud okresní soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyní uplatněný je promlčen.

9. Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže okresní soud aplikoval na věc nesprávné právní normy nebo tyto nesprávně vyložil.

10. Okresnímu soudu nelze vytknout nesprávné použití právních norem, když okresní soud, pokud se týká vznesené námitky promlčení ze strany žalované, aplikoval správně ust. § 609, 610, 611, 619 a 622 o. z. a správně dospěl k závěru, že k promlčení žalobkyní uplatněného nároku došlo. Okresní soud správně dovodil, že promlčecí doba je dle ust. § 629 odst. 1 o. z. tříletá a že započala běžet dnem následujícím po dni splatnosti, tj. dnem datum, když žalovaná měla dlužnou částku zaplatit nejpozději dne datum. Za této situace uplynula promlčecí doba dnem datum, přičemž žaloba žalobkyně byla podána až dne datum, tedy jednoznačně po uplynutí promlčecí doby.

11. Okresní soud se zcela správně vypořádal i s argumentem žalobkyně, která tvrdila, že poslední splátka byla uhrazena dne datum. V tomto směru vyšel okresní soud správně z tvrzení žalované, která jednoznačně popřela, že by v roce 2018 jakékoliv platby hradila a vyloučila, že by na smlouvu uhradila v tabulce umoření uvedenou platbu 88,52 Kč. Správně se okresní soud vypořádal s žalobkyní navrženým důkazem„ tabulka umoření“, podle které měla platba činit dne datum na jednu smlouvu 1.411,48 Kč a na druhou smlouvu 88,52 Kč, když žalovaná správnost tohoto listinného důkazu zpochybnila. Tato listina, z níž ani není zřejmé, kým byla vyhotovena, nemůže prokazovat úhradu splátek v roce 2018 předchůdci žalobkyně přímo žalovanou a nelze proto uvažovat, že by částečné plnění mělo účinky uznání závazku. Navíc odvolací soud poukazuje, že žalobkyně v žalobě tvrdila, že poslední platba měla být uhrazena datum, přičemž z tabulky umoření vyplývá zcela jiné datum, a to datum.

12. Z tohoto důvodu se nelze ztotožnit s odvolacími argumenty žalobkyně, že by došlo v souladu s ust. § 2054 odst. 2 o. z. k uznání dluhu ze strany žalobkyně a k prodloužení promlčecí lhůty o 10 let.

13. Pokud tedy okresní soud žalobu žalobkyně zamítl v důsledku řádně uplatněné námitky promlčení ze strany žalované, považuje odvolací soud jeho rozhodnutí za zcela věcně správné, a proto jej podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil, a to včetně výroku o nákladech řízení, kde okresní soud rovněž nepochybil.

14. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyně nebyla se svým odvoláním úspěšná a žalovaná se práva na náhradu nákladů odvolacího řízení výslovně vzdala. Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Dovolání lze podat k Nejvyššímu soudu ČR v obec prostřednictvím Okresního soudu v Přerově ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozsudku. Samostatné dovolání jen proti výroku II. přípustné není.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.