8 C 230/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D. se sídlem adresa žalobkyně sp.zn. spisová značka číslo proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa o zaplacení 27 587,51 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se částečně zastavuje pokud jde o částku 7 896,05 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 302,98 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 478,97 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4 375 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,05 %, úrok 19,98 % ročně z částky 4 375 Kč od datum do zaplacení.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku 19 691,46 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 814,42 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 551,16 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 10 911 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,05 %, úrok ve výši 19,98 % ročně z částky 10 911 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Přerově náhradu nákladů řízení žalované ve výši 17 811,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyni se po právní moci tohoto rozsudku prostřednictvím účtárny Okresního soudu v Přerově vrací část soudního poplatku ve výši 1 267 Kč zaplaceného na účet soudu.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala po žalované původně zaplacení částky 56 655 Kč s příslušenstvím. Uplatnila nárok 1) na zaplacení částky 19 691,46 Kč sestávající se z jistiny 10 911 Kč a poplatku ve výši 8 780,46 Kč s příslušenstvím (kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení výši 1 814,42 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 551,16 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 10 911 Kč od datum do zaplacení, úrokem 19,98 % ročně z částky 10 911 Kč od datum do zaplacení). Dále se domáhala nároku 2) na zaplacení částky 7 896,05 Kč s příslušenstvím (kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 302,98 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 478,97 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4 375 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,05 %, úrok 19,98 % ročně z částky 4 375 Kč od datum do zaplacení a nároku 3) zaplacení částky 29 067,49 Kč s příslušenstvím, který žalobkyně vzala zpět. V žalobě uvedla, že právní předchůdkyně právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně“) poskytla žalované na základě smlouvy o zápůjčce ze dne datum (dále jen„ smlouva 1“) peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, za poplatek 10 033 Kč. Na základě smlouvy o půjčce ze dne datum (dále jen„ smlouva 2“) jí byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, za poplatek 10 033 Kč. Na základě smlouvy o půjčce ze dne datum jí byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, za poplatek 16 589 Kč. Žalovaná smluvené podmínky porušila, poslední splátka byla u smlouvy 1) splatná datum a žalovaná je nesplácela podle dohodnutých podmínek, poslední splátku uhradila u smlouvy číslo dne datum.

2. Žalovaná proti podanému platebnímu rozkazu podala včasný odpor a v podání ze dne datum uvedla, že žádá o vysvětlení o jakou půjčku se jedná, protože tomu nerozumí a žádá o splátky, je hluchá a neumí psát. Následně požádala, aby ji zastupoval advokát, který jí byl ustanoven usnesením ze dne datum. Zástupce žalované ve vyjádření k žalobě navrhl žalobu zamítnout, vznesl námitku promlčení všech uplatněných nároků, když promlčecí lhůta uplynula před podáním žaloby. Dále uvedl, že předchůdce žalobkyně dostatečným způsobem nezkoumal schopnost žalované úvěr splácet, smlouvy o půjčkách jsou proto neplatné, žalobkyně by měla nárok pouze na vrácení poskytnuté jistiny, pokud by nebyla promlčena. Vyjádření žalované, v němž žádá splátky nelze v žádném případě považovat za uznání dluhu, neboť žalovaná podle obsahu svých podání řízení nerozumí a neorientuje se v tom, co je po ní žalobou požadováno. Žalovaná tak nemohla uznat nárok, kterému nerozumí v řízení, v němž se neorientuje.

3. Žalobkyně reagovala podáním, v němž uvedla, že žalovaná dne datum podepsala uznání dluhu ve smyslu ust. § 558 o.z., čímž uznala předmětné pohledávky z obou smluv uzavřených (tj. smlouva číslo smlouva číslo) s právním předchůdcem žalobce. Žalovaná pohledávku z předmětných smluv uznala co do důvodu i výše a zavázala se ji splatit ve splátkách 1000 Kč měsíčně.

4. Usnesením ze dne datum bylo řízení částečně zastaveno pro nárok 3) částku 29 067,49 Kč s příslušenstvím, který žalobkyně vzala zpět. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu zpět také pro nárok 2) ze smlouvy číslo tedy pro částku 7 896,05 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 302,98 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 478,97 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4 375 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,05 %, úrok 19,98 % ročně z částky 4 375 Kč od datum do zaplacení. Soud proto bez dalšího řízení zastavil podle § 96 odst. 1, 3 o.s.ř., když ke zpětvzetí došlo před zahájením jednání (výrok I.)

5. Žádost žalobkyně o odročení jednání konaného dne datum soud považoval za nedůvodnou, když důvodem odročení byla nemožnost zajistit substituční zastoupení z důvodu kolize spolupracujících advokátů v obec a okolí. Soud proto projednal a rozhodl věc v její nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a její přílohy (ve spojení s oznámením o postoupení pohledávek ze dne datum a podacím lístkem ze dne datum), má soud za prokázané, že pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně společnosti právnická osoba za žalovanou z výše uvedených smluv o půjčce byly i s příslušenstvím postoupeny na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno právní předchůdkyní žalobkyně přípisem ze dne datum odeslaným žalované na její adresu dne datum. Soud má tedy za prokázané, že žalobkyně nabyla postoupením předmětné pohledávky za žalovanou.

7. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum (smlouva 1.) soud zjistil, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o půjčce, na základě které si půjčila částku 12 000 Kč, peníze převzala v den podpisu smlouvy v hotovosti, což potvrdila svým podpisem. Ve smlouvě o půjčce byl sjednán souhrnný poplatek za půjčku ve výši 10 033 Kč. Žalovaná se tak zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku 22 033 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 368 Kč s tím, že první splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Poslední splátka měla být uhrazena datum. Žalovaná podle přehledu plateb uhradila od datum do datum celkem 2 341,54 Kč.

8. Ze zákaznické karty- žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne datum soud zjistil, že žalovaná uvedla, že důvodem půjčky jsou běžné výdaje domácnosti, je starobní důchodkyně, jako zaměstnavatel uveden název, který nebyl ověřen, jako příjem uvedena částka 4 300 Kč měsíčně, jiný příjem žadatele uvedena částka 9 500 Kč bez další specifikace, celkem příjmy 13 700 Kč. Počet osob v domácnosti nebyl uveden. Ověřeny byly výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva a SIPO. Jako druh bydlení uvedeno nájemník. Mezi výdaji uveden nájem 1 000 Kč, telefon 200 Kč, splátky zápůjček/výživné 3 008 Kč, výdaje na domácnost 3 000 Kč, použitelný příjem nebyl uveden. Dokumenty, které byly údajně ověřeny, k důkazu nebyly předloženy.

9. Z listiny označené jako uznání dluhu a vyjádření zákazníka k pohledávce firmy právnická osoba ze dne datum soud zjistil, že jde o předtištěný tiskopis s uvedením odesílatele žalované a adresáta právnická osoba, celková dlužná částka 28 066 Kč, č. smlouvy číslo a číslo, kde je přetištěno, já celé jméno žalované, r.č číslo ve smyslu § 558 zákona č. 40/1964 Sb. výše uvedenou celkovou pohledávku společnosti právnická osoba za mojí osobou vyplývající z výše uvedených smluv o půjčce uzavřených se společností co do důvodu a výše a zavazuji se ji plně uhradit. Dále byl pokyn označit křížkem stanovisko Uplatňovanou pohledávku nemohu uhradit najednou, žádám Vás o zaslání splátkového kalendáře a poštovních složenek. Dále upozorněna, že minimální splátka je 1000 Kč. V předtištěném textu byla vyplněna částka 1 000 Kč, kterou dle svých možnosti navrhla splácet, k 20 dni v měsíci a vyplněno datum datum, kdy byla uhrazena splátka 1 000 Kč. Listina je opatřena datem datum a v kolonce podpis uvedeno tiskacím písmem„ příjmení“.

10. S ohledem na nesporné skutečnosti jakož i zjištění učiněná z provedených důkazních prostředků vycházel soud z následující závěru o skutkovém stavu. Žalovaná obdržela od původního věřitele dne datum peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná ke dni datum. Žalovaná měla v té době s předchůdcem žalobkyně uzavřené další dvě smlouvy o zápůjčce ze dne datum a datum, které nesplácela, přičemž žalobu na zaplacení dlužné částky vzala žalobkyně zpět. Soud naopak nemá za prokázané, že by žalobkyně uznala dluh žalobkyně, ani zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením v pořadí třetí smlouvy o zápůjčce řádně posoudila úvěruschopnost žalované, a zda z výsledku takového posouzení vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelské úvěry splácet.

11. Soud posoudil věc podle následujících ustanovení. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

12. Podle ustanovení § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

13. Podle ustanovení § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

14. Podle ustanovení § 611 o. z. promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.

15. Podle ustanovení § 619 odst. 1, 2 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Podle ustanovení § 629 odst. 1 promlčecí lhůta trvá tři roky.

16. Podle § 9 odst. 1) zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni uzavření smlouvy je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

17. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. S ohledem na žalovanou vnesenou námitku promlčení se soud zabýval tím, zda nárok z předmětné smlouvy není promlčen. jméno žalobkyně v žalobním návrhu uvedla, že žalovaná měla celkovou dlužnou zaplatit nejpozději dne datum, přičemž od následujícího dne byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a původní věřitel mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Dnem následujícím po dni splatnosti, tj. dne datum, počala běžet tříletá promlčecí lhůta (§ 619 odst. 1, 2 o. z.), neboť právo v tento den mohlo být u soudu uplatněno poprvé, jelikož oprávněná osoba (původní věřitel, resp. právní předchůdkyně žalobkyně) prokazatelně věděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty. Promlčecí lhůta tedy uplynula dnem datum, právo (nárok) vyplývající z dotčené smlouvy byl u soudu uplatněn (podáním žaloby) až dne datum, po uplynutí promlčecí doby, nezbývá než uzavřít, že uplatněné právo je již promlčeno a žalovaná není povinna plnit (§ 609 o. z.).

19. Pokud jde o prohlášení dlužníka ze dne datum, na základě kterého žalobkyně dovozuje uznání dluhu žalovanou, tak toto neobsahuje dostatečně určité uznání konkrétního dluhu a proto nemohlo vyvolat účinky uznání dluhu podle § 2053 o. z., neboť z uznání dluhu na předtištěném formuláři věřitele není vůbec zřejmé, zda skutečnou vůlí dlužníka bylo uznat dluh. Spíše se jeví, že vůlí žalované bylo pouze požádat o povolení splátek, přičemž věřitelem předtištěný tiskopis podmiňoval povolení splátek uznáním dluhu. Dále z prohlášení není zřejmé, jaká je výše pohledávky ze smlouvy číslo jaká ze smlouvy číslo kdy celková uvedená suma 28 066 Kč nekoresponduje s částkou, kterou se žalobkyně po žalované domáhá a není zřejmé z jakých jednotlivých částek se celková suma skládá. Jde navíc o uznání dluhu z neplatné smlouvy, k jejíž neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti. Z tohoto důvodu se nelze ztotožnit s argumenty žalobkyně, že by došlo v souladu s ust. § 2054 odst. 2 o. z. k uznání dluhu ze strany žalované a k prodloužení promlčecí lhůty o 10 let.

20. V souzené věci soud totiž uzavřel, že žalobkyně (její předchůdkyně) nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem a posouzení úvěruschopnosti podle § 9 odst. 1 ZosÚ řádně neprovedla. Z provedeného dokazování totiž vyplynulo, že již z karty zákazníka muselo být zjevné, že žadatelka o zápůjčku, starobní důchodkyně s uvedeným příjmem 13 700 Kč a běžnými výdaji na bydlení a domácnost, nebude schopna splácet všechny tři zápůjčky. Vzhledem k tomu, že by žalobkyni v důsledku její nepřítomnosti u jednání nebylo možné ani poučit dle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř, musel by soud i v tomto případě rozhodnout na základě neunesení důkazního břemene, smlouvu o zápůjčce ze dne datum považovat ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, za absolutně neplatnou, a předmětný vztah posuzovat dle ustanovení § 2991 a násl. o. z. upravujících bezdůvodné obohacení.

21. Pokud by mělo jít o nárok na bezdůvodné obohacení z neplatné smlouvy, pak splatnost tohoto nároku lze odvozovat až od výzvy k úhradě spojené s oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, která byla odeslána žalované dne datum, doručena třetí pracovní den datum, lhůta 10 dnů k plnění uplynula datum, od datum byla žalovaná v prodlení a začala běžet promlčecí lhůta, která uplynula dne datum, tedy před podáním žaloby. Právo žalobkyně na plnění ze smlouvy i z bezdůvodného obohacení promlčeno, žalovaná namítla promlčení a proto promlčené právo nelze přiznat. Soud z těchto důvodů žalobu zamítl. Vzhledem k důvodům zamítnutí žaloby soud jiné důkazy nehodnotil.

22. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., § 146 odst. 2 věta první o.s.ř. když žalobkyně byla v řízení zcela neúspěšná a zavinila, že řízení muselo být částečně zastaveno. Je proto povinna uhradit žalované k rukám státu náklady řízení. Žalovaná je v řízení zastoupena advokátem, který má vůči státu nárok na odměnu za zastupování a náhradu hotových výdajů. Stát má pak nárok na náhradu takto vynaložených nákladů vůči neúspěšnému účastníkovi podle § 149 odst. 2 o.s.ř. O nároku ustanoveného advokáta bylo rozhodnuto usnesením ze dne datum, kdy byla advokátovi přiznána celkem částka 17 811,20 Kč, proto soud rozhodl tak, že náklady řízení je žalobkyně povinna zaplatit státu.

23. Soud žalobkyni vrátil přeplatek na soudním poplatku podle ust. § 10 odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, snížený o 1 000 Kč, neboť žalobkyně vzala žalobu zpět před zahájením jednání a řízení bylo částečně před zahájením jednání zastaveno, kdy předmětem řízení zůstala částka 19 691,46 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uhradila poplatek ve výši 2 267 Kč, vráceno proto bylo 1 267 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.