8 C 233/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. se sídlem adresa žalobkyně sp.zn. spisová značka číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] a úrok z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 9,00 % z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 9,00 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení úroku ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou soudu se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaný zaplatil částku [částka] s příslušenstvím s tím, že předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně“) poskytla žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] peněžní prostředky ve výši [částka]. V souvislosti se zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit i částku ve výši [částka], která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka] s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnou za zpracování zápůjčky [částka] a nákladů za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení [částka] (dále jen poplatek). Celkovou částku měl žalovaný uhradit v hotovosti v 45 týdenních splátkách po [částka], poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný smluvené podmínky porušil, neboť nesplácel půjčku podle dohodnutých podmínek. Žalobkyně požaduje po žalovaném částku [částka], sestávající se z jistiny ve výši [částka] a poplatku ve výši [částka], dále požaduje kapitalizované úroky ke dni postoupení pohledávky, tedy ke dni [datum] ve výši [částka], zákonné úroky z prodlení ke dni [datum] ve výši [částka] a nadále běžící úroky. Žalovaný uhradil [částka] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byly všechny pohledávky postoupeny na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení písemně oznámeno.

2. Žalobkyně svou neúčast omluvila. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil. Předvolání mu bylo doručeno na adresu místa trvalého pobytu řádně a včas. Soud proto projednal a rozhodl věc v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“).

3. Soud má za prokázáno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy se seznamem pohledávek ve spojení s oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum], odeslaném [datum], že žalobkyně nabyla postoupením pohledávku za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení podle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

4. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne [datum] (dále také smlouva) soud zjistil, že ji žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], a na jejímž základě mu věřitelem byla poskytnuta zápůjčka ve výši [částka], kterou převzal v den podpisu smlouvy v hotovosti. Zavázal se zaplatit celkem [částka] v 45 týdenních splátkách ve výši [částka] (poslední splátka [částka]), počínaje 7 dnem od data uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce následujícího týdenního období. Byl tedy sjednán souhrnný poplatek ve výši [částka] sestávající se z úroku ve výši [částka], poplatku za administrativní činnost a flexibilní splácení [částka] a za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení [částka], zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 29 %, RPSN ve výši 319,42 %.

5. Podle přehledu plateb- tabulky umoření má soud za prokázáno, žalovaný na pohledávku z předmětné smlouvy zaplatil [částka]. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdila, že ověřila úvěruschopnost posuzovaného, který byl dotazován na své poměry a informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedené v části ověřené dokumenty. Dále bylo odkázáno na prohlášení žalovaného uvedené ve smlouvě, že poskytl pravdivé informace, je schopen celkovou dlužnou částku zaplatit a byly mu poskytnuty předsmluvní informace. Tuto skutečnost žalovaný potvrdil a předchůdce žalobkyně vycházel z presumpce poctivosti jednání a pravdivosti údajů uvedených v zákaznické kartě. Tímto posoudil úvěruschopnost. Jaké konkrétní poměry žalovaného předchůdce žalobkyně ověřoval a s jakým výsledkem nebylo tvrzeno ani prokázáno. Kartu zákazníka k důkazu neoznačila ani ji nepředložila.

6. Žalovaný na svou obranu nic neuvedl a z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by žalovaný na své závazky ze zjištěné smlouvy o zápůjčce uhradil více, než tvrdila žalobkyně v žalobě.

7. S ohledem na zjištění učiněná z provedených důkazních prostředků vycházel soud z následujícího závěru o skutkovém stavu. Žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemného ujednání peněžní prostředky ve výši [částka], zavázal se vrátit celkem [částka], přičemž dosud uhradil právní předchůdkyni žalobkyně částku [částka]. Soud naopak nemá za prokázané, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila úvěruschopnost žalovaného, a pokud ano, tak zda z výsledku takového posouzení vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet.

8. Žalovanému jako spotřebiteli (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“) byla předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve formě zápůjčky, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ).

9. Podle § 86 odst. 1 ZosÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 86 odst. 2 ZosÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § [číslo] odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Věřiteli stále je ZosÚ uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

18. V předmětném sporném řízení bylo jen a pouze na žalobkyni, aby tvrdila, na základě jakých konkrétních skutečností dospěla k závěru, že u žalovaného nejsou dány důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet poskytnutý úvěr, a především aby takto tvrzené skutečnosti prokázala. Žalobkyně se z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., omluvila a současně požádala, aby v případě neúplnosti tvrzení či důkazů byla soudem vyzvána k jejich doplnění a aby jednání bylo za tímto účelem případně odročeno. Současně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci ve své nepřítomnosti dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. K tomu soud sděluje, že nemohl-li poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]). Za tohoto stavu, kdy žalobkyně ani neučinila předmětem žalobních tvrzení skutečnost, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila úvěruschopnost žalovaného a zda z výsledku takového posouzení vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, nezbývá soudu, než rozhodnout na základě neunesení břemene tvrzení, které, jak plyne z výše citované judikatury, tížilo ohledně této skutečnosti právě žalobkyni (viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C [číslo], [právnická osoba] v . [jméno] [příjmení] a další, který se sice primárně zabýval otázkou důkazního břemene, o to více však lze aplikovat uvedené závěry na břemeno tvrzení).

19. Neunesení břemene tvrzení žalobkyní ohledně skutečnosti, zda v předmětné věci věřitel splnil povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a zda nebyly dány důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, má za následek, že spotřebitelský úvěr byl poskytnut žalovanému v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, což způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o úvěru (§ 87 odst. 1 ZoSÚ). Navzdory znění ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ se jedná o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (§ 86 ZoSÚ), a které současně i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele. Jeho smyslu a účelu totiž nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti (viz rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 4. 2021, sp. zn. [spisová značka], nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C [číslo], OPR- [právnická osoba], v. GK).

20. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením, které jsou si smluvní strany povinny podle § 2993 o.z. vzájemně vydat. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na základě absolutně neplatné smlouvy částku [částka], je žalovaný povinen takové plnění vrátit. Žalovaný již uhradil na poskytnuté plnění ze smlouvy částku [částka], kterou soud započítal na poskytnutou částku, proto je povinen vrátit částku [částka]. V tomto směru je třeba vyjít z toho, že žalobkyně jako věřitel není podle ustálené soudní praxe oprávněna jednostranně určovat, na jaký z více dluhů plnění dlužníka přijme, takové právo určení má jen dlužník (spotřebitel), který plnění poskytuje, a pokud tak [anonymizováno] neučiní, uplatní se princip priority nebo proporcionality (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] a navazující sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], nebo [spisová značka] a další). Soud dále odkazuje i na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. [spisová značka], podle něhož platí, že„ ..........je třeba poskytnutá plnění účtovat (a považovat podle shora uvedených principů za splněné) jen na ty nároky z tohoto jediného vztahu, které existují (jsou platné), a nikoli na ty, které neexistují (jsou neplatné). Jiný výklad je značně nepraktický, neboť by zakládal na straně věřitele případné bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu podle § 2991 OZ), které by k úspěšné obraně musel dlužník proti existujícím nárokům věřitele navíc započítat (dalším samostatným úkonem podle § 1982 a násl. OZ), popř. tento nárok na vydání bezdůvodného obohacení uplatnit následně samostatnou žalobou.“.

21. Soud proto uložil žalovanému výrokem I. tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni zbývající částku [částka] s úrokem z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v oznámení o postoupení pohledávky, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů. Výzva byla odeslána dne [datum] a doručena žalovanému [datum] třetí pracovní den po odeslání (§ 573 o.z.) Lhůta k plnění uplynula [datum], od [datum] je žalovaný v prodlení. Žalobkyně neprokázala, že k prodlení žalovaného došlo před tímto datem, neboť netvrdila, že by žalovaného vyzvala k úhradě dříve než v oznámení o postoupení pohledávky. Nárok na úrok z prodlení pak soud posoudil podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a přiznal žalobkyni požadovaný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně.

22. Nedůvodné jsou zbývající nároky uplatněné žalobkyní z neplatné smlouvy. Soud proto žalobu v rozsahu uvedeném ve výroku II. zamítl.

23. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla převážně neúspěšná a žalovanému žádné náklady řízení podle obsahu spisu nevznikly.