8 C 238/2022

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 6 365 Kč s přísl.- regresní úhrada,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 365 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 365 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 702 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby jí žalovaný zaplatil částku 6 365 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný (od [datum]) vedl exekuci k vymožení pohledávky oprávněné [právnická osoba] proti povinné [jméno] [jméno] (dříve [jméno] [příjmení]), [datum narození] pod spisovou značkou [spisová značka] později pod novou sp.zn. [spisová značka] a to na základě exekučního titulu rozhodčího nálezu rozhodce JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. Dne [datum] byla sepsán notářský zápis spisové značky [spisová značka] jehož předmětem byla smlouva o manželském majetkovém režimu, kterou [jméno] [příjmení] a povinná [jméno] [jméno] upravili spolu majetkový režim pro případ uzavření manželství do režimu oddělených jmění ve smyslu § 717 a násl. občanského zákoníku. Dne [datum] byl notářský zápis zapsán do seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeného u Notářské komory ČR. Dluh, který byl předmětem exekuce vznikl povinné v době před uzavřením manželství s [jméno] [příjmení] a jednalo se o výlučný závazek povinné. Dne [datum] vydal soudní exekutor [celé jméno žalovaného] exekuční příkaz [číslo jednací], kterým rozhodl o provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu [jméno] [příjmení], manžela povinné u peněžního ústavu [právnická osoba] a dále exekuční příkaz o provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu [právnická osoba]. Dne [datum] [jméno] [příjmení] zastoupen advokátem sepsal podání, ve kterém se domáhal zastavení exekuce a zrušení exekučního příkazu z důvodu odděleného režimu společného jmění manželů dle uvedeného notářského zápisu. Dne [datum] soudní exekutor usnesením zrušil oba exekuční příkazy ze dne [datum] bez bližšího odůvodnění. [jméno] [příjmení] se obrátil na Ministerstvo spravedlnosti s nárokem na náhradu škody, která mu vznikla vynaložením nákladů na právní zastoupení v důsledku nesprávného úředního postupu soudního exekutora [celé jméno žalovaného]. V exekučním řízení vedeném pod sp.zn. [spisová značka]. Dne 21. 7. 2021 uplatnil nárok na náhradu škody ve výši 6 365 Kč s příslušenstvím u Obvodního soudu pro Prahu 2, který dne [datum] vydal rozsudek v němž uložil České republice – Ministerstvu spravedlnosti povinnost zaplatit částku 6 365 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. Žalovaný v rozporu s ustanovením § 42 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb. nezjistil před vydáním exekučního příkazu, že je rozsah společného jmění [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno] smluvně modifikován, přesto vydal [datum] exekuční příkaz, kterým omezil [jméno] [příjmení] tak, že zamezil přístup k jeho finančním prostředkům, kdy mu vznikla škoda v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem soudního exekutora, kdy musel na nápravu nesprávného úředního postupu vynaložit náklady na právní zastoupení ve výši 6 365 Kč. Žalobce na základě pravomocného rozsudku [jméno] [příjmení] dne [datum] uhradil částku 8 336,23 Kč představující náhradu škody ve výši 6 365 Kč a úrok z prodlení ve výši 1 971,23 Kč. Žalobci vzniklo uhrazením uvedené částky právo požadovat po žalovaném regresní náhradu podle § 16 zákona č. 82/1998 Sb. Žalovaný byl vyzván, aby dlužnou částku uhradil do [datum], avšak tuto povinnost nesplnil.

2. Žalovaný v odporu proti platebnímu rozkazu uvedl, že nárok žalobce neuznává, neboť nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, exekutor nezavinil vznik pohledávky, neboť v rámci exekuce bylo postupováno v souladu se zákonem. Exekutor uvedl, že lustrace u Notářské komory ČR byla provedena ke dni [datum] tedy před vydáním exekučních příkazů, odpověď na součinnost byla záporná, tudíž nebylo zjištěno nějaké omezení v rozsahu SJM. Z tohoto důvodu byly exekuční příkazy vydány. Manžel povinné podal návrh na zastavení exekuce dne [datum], byla proto provedena další lustrace a bylo zjištěno, že listina byla zapsána do evidence dne [datum]. Žalovaný tak zachoval potřebnou pečlivost, když před vydáním zmíněných exekučních příkazů provedl lustraci na Notářské komoře ČR. Pokud jde o rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2, soud v řízení nezjistil správně skutkový stav a vyvodil nesprávný závěr o nesprávném úředním postupu soudního exekutora.

3. Soud po provedeném dokazování zjistil tento skutkový stav.

4. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 21. 1. 2022 č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum] soud zjistil, že ve věci žalobce [jméno] [příjmení] a žalované Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 6 365 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z uvedené částky od [datum] do zaplacení a náklady řízení ve výši 6 356 Kč k rukám právního zástupce. V odůvodnění rozsudku je uvedeno, že soud má za prokázaný skutkový stav tak, že dne [datum] byl vložen notářský zápis Mgr. [jméno] [příjmení], který obsahoval smlouvu o manželském majetkovém režimu mezi žalobcem a jeho manželkou [jméno] [příjmení] [celé jméno žalovaného], soudní exekutor, dne [datum] vydal 2 exekuční příkazy, kterými exekuoval pohledávku přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu žalobce a následně usneseními ze dne [datum] podle § 47 odst. 1 exekučního řádu oba exekuční příkazy zrušil. Žalobce se nechal právně zastoupit a právní zástupce účtoval žalobci úkony právní služby a to za 2 úkony po 2 130 Kč, za přípravu a převzetí zastoupení a písemné podání ve věci samé dne [datum], DPH a dále 484 Kč za vyžádání opisu notářského zápisu. Celkem tak žalobce vynaložil částku 6 365 Kč. Soud uvedený skutkový stav právně posoudil tak, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu ze strany soudního exekutora [celé jméno žalovaného], neboť nedostatečně řádně postupoval v souladu s exekutorským řádem, když lustraci omezení SJM povinné vyžádal až ke dni [datum], 7 dní poté co vydal exekuční příkazy, kterými došlo k rozhodnutí o provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu bank, které byly ve vlastnictví žalobce již ke dni [datum]. Soud vyšel ze zjištění, že z exekučního spisu nevyplývá žádná listina o záznamu o výsledku lustrace omezení SJM povinného. Soud postupoval podle § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. a dospěl k závěru, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu ze strany soudního exekutora, který nedostatečně před vydáním exekučních příkazů zjišťoval rozsah a existenci společného jmění manželů povinné a žalobce a záznam o výsledku lustrace omezení SJM byl vyhotoven až týden po vydání uvedených exekučních příkazů a na základě zjištění omezení a existence režimu oddělených jmění soudní exekutor usneseními ze dne [datum] exekuční příkazy bez dalšího zrušil. Z těchto důvodů soud žalobci náhradu nákladů řízení přiznal včetně částky 484 Kč vynaložené na výpis o existenci režimu oddělených jmění.

5. Z elektronického spisu soudního exekutora [celé jméno žalovaného] sp.zn. [spisová značka], který je veden ve věci povinné [jméno] [jméno], dříve [jméno] [příjmení], soud mimo jiné zjistil, že v záložce součinnosti je dne [datum] zmínka o lustraci listiny v Notářské komoře ČR. Jde o záznam exekutora, kdy v záložce spisový přehled dne [datum] není uveden žádný záznam. Z elektronického spisu vyplývá, že dne [datum] byly vydány dva 2 exekuční příkazy a dne [datum] byl podán návrh manžela povinné na zastavení exekuce, [datum] je uvedeno„ listina zúžení SJM“ a stejný den potom uveden záznam o lustraci u Notářské komory a usnesení o zrušení exekučních příkazů. Ze sdělení Notářské komory ČR bylo zjištěno, že z uživatelského účtu [email] byly provedeny 3 lustrace data 7. 8. 1970 ke spisové značce [spisová značka]: dne 4. 1. 2018 0 výsledků, [datum] 0 výsledků a [datum] 1 výsledek. Podle záznamu o výsledku lustrace ze dne [datum] webovou službou Notářské komory ČR pro povinnou [jméno] [jméno] byl zjištěn režim oddělených jmění účinný od 22. 12. 2017 mezi manžely [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno], rozhodný den zápisu do seznamu listin o manželském majetkovém režimu Notářské komory je [datum]. Z likvidační doložky a bankovního výpisu z [datum] má soud za prokázáno, že [jméno] [příjmení] zastoupenému Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] byla poukázána částka 8 326,33 Kč na účet advokáta a to na základě pravomocného rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 21. 1. 2022 č.j. [číslo jednací], představuje náhradu škody ve výši 6 365 Kč a úrok z prodlení do [datum] v částce 1 971,23 Kč.

6. Z exekučního příkazu ze dne 11.1.2018, č.j. [číslo jednací], a exekučního příkazu ze dne 11.1.2018, č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že soudní exekutor [celé jméno žalovaného] v exekuční věci proti povinné [jméno] [jméno] (dříve [jméno] [příjmení]), rozhodl o provedení exekuce přikázáním pohledávky ze 4 účtů u [právnická osoba] a účtu u [právnická osoba] manžela povinné [jméno] [příjmení], který ztratil právo vybrat peněžní prostředky z účtu nebo s nimi jinak nakládat až do výše vymáhané částky s příslušenstvím. Proti rozhodnutí není odvolání přípustné.

7. Z usnesení soudního exekutora ze dne 18. 1. 2018 č.j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že exekuční příkazy [číslo jednací] ze dne 11. 1. 2018, a [číslo jednací] ze dne 11. 1. 2018, byly zrušeny podle § 47 odst. 1 exekučního řádu o upuštění od postižení výše uvedeného majetku.

8. Soud po stránce skutkové uzavřel, že žalovaný jakožto pověřený soudní exekutor vedl exekuci pod spisovou značkou [spisová značka] ve věci povinné [jméno] [jméno]. Ve dnech [datum] a [datum] žalovaný provedl lustrace webovou službou Notářské komory ČR pro povinnou [jméno] [jméno], s negativním výsledkem. Teprve dne [datum] byl vložen notářský zápis ze dne 1.11.2017, [spisová značka], NZ [číslo] Mgr. [jméno] [příjmení], který obsahoval smlouvu o manželském majetkovém režimu uzavřenou mezi [jméno] [příjmení] a povinnou [jméno] [jméno], režim oddělených jmění, podle které závazky vůči třetím osobám, které již vznikly, je povinen splnit ze svého výlučného majetku ten ze snoubenců, který se k nim zavázal. Z obsahu smlouvy pak vyplývá, že povinná se s budoucím manželem dohodla na režimu oddělených jmění, tedy, že veškerý majetek, který by jinak tvořil předmět jejich společného jmění manželů, bude ve výlučném majetku toho ze snoubenců, který jej pořídí, tedy, že do výlučného majetku každého ze snoubenců budou náležet finanční prostředky, které budou uloženy na účtech u peněžního ústavu. Smlouva nabyla účinnosti uzavřením manželství, od [datum]. Žalovaný jako soudní exekutor ve výše uvedené exekuci dne [datum] vydal dva exekuční příkazy, kterými exekuoval pohledávku přikázáním pohledávky z účtu u peněžních ústavů [jméno] [příjmení] a následně usneseními ze dne [datum] podle § 47 odst. 1 exekučního řádu oba exekuční příkazy zrušil. Manžel povinné pak vynaložil na svou obranu částku 6 365 Kč, kterou mu žalobkyně na základě výše uvedeného pravomocného rozhodnutí uhradila dne [datum].

9. Soud posoudil věc podle následujících ustanovení. Podle § 4 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, exekutor má postavení veřejného činitele při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu podle zvláštního právního předpisu.

10. Podle § 42 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu před vydáním exekučního příkazu na majetek ve společném jmění manželů zjistí exekutor, zda je v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu evidována smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o zrušení společného jmění manželů, jeho obnovení nebo zúžení jeho stávajícího rozsahu, anebo dohoda nebo rozhodnutí soudu o změně smluveného režimu nebo režimu založeného rozhodnutím soudu. Podle odst. 2) při vydání exekučního příkazu je exekutor povinen vycházet z obsahu listiny podle odstavce 1, jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého po jejím zápisu do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu nebo jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého před jejím zápisem do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu a vyslovil-li s tím souhlas oprávněný. Nelze-li zjistit z exekučního titulu nebo z listiny podle odstavce 1, že závazek vznikl po zápisu listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, má se za to, že závazek vznikl před zápisem listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu.

11. Podle § 47 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu exekutor poté, kdy soud vydal pověření podle § 43a, posoudí, jakým způsobem bude exekuce provedena, a vydá nebo zruší exekuční příkaz ohledně majetku, který má být exekucí postižen. Exekučním příkazem se rozumí příkaz k provedení exekuce některým ze způsobů uvedených v tomto zákoně. Exekutor je povinen v exekučním příkazu zvolit takový způsob exekuce, který není zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše dluhů povinného a ceny předmětu, z něhož má být splnění dluhů povinného dosaženo.

12. Podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci (dále také„ OdpŠk“) rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem stát odpovídá za škodu, kterou způsobily právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen„ úřední osoby“).

13. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené8a) lhůtě. (2) Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

14. Podle § 16 odst. 1 OdpŠk nahradil-li stát škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem nebo poskytl-li ze stejného důvodu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, může požadovat regresní úhradu na úředních osobách a na územních celcích v přenesené působnosti, pokud škodu způsobily.

15. Podle § 18 odst. 1 OdpŠk právo na regresní úhradu vznikne pouze tehdy, byla-li škoda způsobena zaviněným porušením právní povinnosti. Podle odst. 2 zavinění je povinen prokázat ten, kdo uplatňuje nárok na regresní úhradu.

16. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu.

17. Znak nesprávnosti úředního postupu je třeba obecně vztahovat k porušení pravidel předepsaných zpravidla procesní normou, a takové porušení se nemusí ve své době jevit samo o sobě nezákonné. V době deliktního jednání mohl být postup v plném souladu s pravidly, avšak protože zapříčinil vznik škody nebo nemajetkové újmy, je třeba jej mít podle jeho následku objektivně (bez ohledu na zavinění) za nesprávný.

18. Při právním posouzení věci soud vychází z toho, že zatímco odpovědnost státu je podle § 2 OdpŠk odpovědností objektivní bez možnosti liberace, je regresní odpovědnost úřední osoby podle § 16 odst. 1 OdpŠk odpovědností subjektivní, tj. vyžadující zavinění na straně regresem povinného subjektu. Stát v tomto případě odpovídá za škodu, která vznikla manželovi povinné, neboť nemá k dispozici liberační důvod, zároveň však má proti soudnímu exekutorovi regresní nárok, neboť ke vzniku škody došlo k důsledku zaviněného porušení jeho právní povinnosti.

19. Zápisem listin do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu nabývají změny majetkového režimu právní účinky vůči třetím osobám, bez ohledu na to, zda jim byl obsah listin skutečně znám. V daném případě povinná s manželem upravili svůj majetkový režim spočívající v režimu oddělených jmění, smlouva nabyla účinnosti [datum] a byla zapsána do seznamu listin dne [datum], proto se uplatní vůči třetím osobám majetkový režim v listinou modifikované podobě. Pokud jde o vlastní postup exekutora, který dne [datum] rozhodl o provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu manžela povinné, aniž by před vydáním exekučního příkazu splnil povinnost zjistit, zda je v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu evidována listina upravující rozsah společného jmění manželů, je takový postup porušením povinnosti stanovené v ust. § 42 exekučního řádu. Exekutor je při nařízení výkonu rozhodnutí vázán obsahem smlouvy, která modifikovala majetkový režim manželů výše uvedeným způsobem. Exekutor měl zjistit, zda na účtech manžela povinné, jsou finanční prostředky, které patří do společného jmění manželů, či nikoliv. [příjmení] žalovaného spočívající v tom, že negativní lustraci v seznamu listin o manželském majetkovém režimu činil dne [datum] a [datum] je bez významu, neboť povinností exekutora bylo tak učinit před vydáním exekučního příkazu na majetek ve společném jmění manželů, tím zákon zcela nepochybně a z logiky věci nemá na mysli dobu několik dní (zde 3 pracovní dny), ale spíše hodin. Pokud žalovaný na svou obranu dále uvedl, že manžel povinného nepochybně o exekuci musel vědět a mohl listinu stejný den založit do exekučního spisu, nebo měl navrhnout zastavení exekuce, pak manžel povinného takovou povinnost neměl, naopak byla-li po uzavření manželství s povinnou listina vložena do příslušného seznamu, bylo povinností exekutora její obsah zjistit a na základě toho posoudit, jakým způsobem bude exekuce provedena, než vydá exekuční příkazy postihující účty manžela povinné. Není ani rozhodné, zda lustraci provádí jiný zaměstnanec úřadu, že zpracování odpovědí na součinnosti trvá 2 až 3 dny, ani skutečnost, že žalovaný vede tisíce exekučních spisů. Žalovaný je totiž povinen při výkonu veřejné moci povinen vykonávat své povolání svědomitě (§ 2 odst. 2 exekučního řádu) a je za činnost svých zaměstnanců, kteří plní úkoly jeho jménem odpovědný.

20. Z uvedeného je zřejmé, že pokud žalovaný vydal dva exekuční příkazy, kterými exekuoval pohledávku přikázáním pohledávky z účtu u peněžních ústavů manžela povinné, přestože rozsah společného jmění povinné a jejího manžela byl smluvně modifikován do režimu oddělených jmění, pak postupoval v rozporu s ust. § 42 odst. 1 exekučního řádu a dopustil se nesprávného úředního postupu. Tímto jednáním vznikla manželu povinné újma na jmění (škoda), spočívající v nákladech právního zastoupení ve výši 6 365 Kč, kterou mu nahradil stát. Stát má podle § 16 odst. 1 OdpŠk následně proti exekutorovi regresní nárok, protože žalovaný nesprávným úředním postupem škodu způsobil.

21. Pro účely regresní odpovědnosti zákon formu zavinění nestanoví, postačuje, je-li prokázáno zavinění protiprávního jednání ve formě nevědomé nedbalosti. Ta je charakteristická tím, že povinná osoba nechtěla státem odškodnitelnou újmu způsobit a ani nevěděla, že její jednání (či opomenutí) k ní může vést, ačkoli to vzhledem ke svému postavení při výkonu pravomocí státu vědět měla a mohla (k definici zavinění srov. např. rozsudek NS ze dne 5. 2. 2004, sp. zn. [spisová značka], [webová adresa]). Není tedy v posuzované věci podstatné, že žalovaný nechtěl, či nevěděl, že škodu může způsobit. Soud z těchto důvodů žalobě vyhověl.

22. S ohledem na důvody, pro než bylo žalobě vyhověno, se soud pro stručnost dále nezabýval tím, zda nesprávným úředním postupem je také skutečnost, že exekutor nedal podnět soudu k zastavení exekuce vedené na základě nevykonatelného exekučního titulu.

23. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

24. Splatnost pohledávky nastala v návaznosti na výzvu k plnění, v níž byla žalovanému uložena lhůta k plnění do [datum], od [datum] je žalovaný v prodlení s úhradou částky 6 365 Kč. Podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. činí výše úroku z prodlení 15 % ročně. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

25. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 3 o.s.ř., když žalobkyně byla zcela úspěšná. Náklady řízení se skládají z paušální náhrady za čtyři úkony po 300 Kč (sepis žaloby, vyjádření k odporu a 2 účasti na jednání) podle § 2 odst. 3 vyhl. 254/2015 Sb. tedy 1 200 Kč. Cestovné osobním vozidlem Škoda Octavia, z [obec] do [obec] a zpět 170 km, při kombinované spotřebě vozidla 4,9 litrů NM/100 km, při ceně paliva 44,10 Kč l a sazbě 5,20 Kč/km podle vyhl. 467/2022 Sb. činí 1 251 Kč, ke dvěma jednáním 2 502 Kč, celkem 3 702 Kč Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni podle § 160 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.