8 C 251/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. se sídlem adresa žalobkyně sp.zn. spisová značka číslo proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ve zbývající části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou soudu se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaná zaplatila částku [částka] s příslušenstvím s tím, že předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně“) poskytla žalované na základě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] peněžní prostředky ve výši [částka]. V souvislosti se zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit i částku ve výši [částka], která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka] s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnou za zpracování, doručení a flexibilní splácení [částka] a administrativní činnost a komfortní splácení [částka] (dále jen poplatek). Celkovou částku měla žalovaná uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po [částka], poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná smluvené podmínky porušila, neboť nesplácela půjčku podle dohodnutých podmínek, celkem uhradila [částka], poslední splátka byla uhrazena [datum]. Žalobkyně požaduje po žalované částku [částka], sestávající se z jistiny ve výši [částka] a poplatku ve výši [částka], dále požaduje kapitalizované úroky ke dni postoupení pohledávky, tedy ke dni [datum] ve výši [částka], zákonné úroky z prodlení od [datum] do [datum] ve výši [částka] a nadále běžící úroky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností od [datum] byla pohledávka postoupena na žalobkyni a žalované bylo postoupení písemně oznámeno.

2. Žalobkyně svou neúčast omluvila. Soud proto projednal a rozhodl věc v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“).

3. Žalovaná je od [datum] ve [stát. instituce]. Žaloba ve věci jí byla doručena s platebním rozkazem dne [datum]. Žalovaná podala proti elektronickému platebnímu rozkazu odpor a včasné vyjádření dne [datum], v němž na svou obranu uvedla, že smlouva s právní předchůdkyní žalobkyně je neplatná pro rozpor s dobrými mravy ve vztahu k poplatkům a úrokům, které žalobkyně požaduje. V době, kdy žádala o půjčku žádným způsobem neprověřila její možnost splácet uvedené splátky, využila její tísně, kdy byla bez prostředků a na mateřské dovolené a jejím jediným příjmem byl rodičovský příspěvek, který v roce 2017 činil [částka] z toho hradila nájemné ve výši [částka], kdy měla pronajatý byt a navíc platila měsíční poplatky za elektřinu, stravu a ošacení. Žalovaná dále vznesla námitku promlčení jednotlivých splátek a sním spojených s příslušenství a námitku neplatnosti sjednaného úroku pro rozpor s dobrými mravy, který žalobkyně požaduje a od [datum], což za 3 roky činí dalších 87 % původních prakticky o 100 % navýšených úroků z půjčené částky [částka]. Zprostředkovatel půjčky s ní komunikoval telefonicky, kdy mu sdělila, že zaplatila více než činila půjčka a že to považuje za neplatné. Po dlouhé době jí byla doručena až žaloba a platební rozkaz, předžalobní upomínka jí nebyla doručena. Soud by měl přihlédnout ke způsobu, jakým byla půjčka získána, k neprověření její schopnosti splácet částky [částka] měsíčně, když v době uzavření půjčky bylo zřejmé, že na dalších 18 měsíců bude na rodičovské dovolené, před kterou nepracovala a nebylo ani možné, aby se po rodičovské dovolené vrátila do zaměstnání. Peníze potřebovala a s ohledem na její příjmovou situaci jí žádná z bank nebyla ochotna půjčit, nezbylo jí, než se uchýlit k uzavření smlouvy lichvářského charakteru jejíž úroky a poplatky převyšují úrokovou míru spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami o desítky procent. Žádá soud, aby přihlédl ke skutečnosti, že právnímu předchůdci žalobkyně uhradila částku [částka] a tedy téměř celý dluh z původní smlouvy.

4. Žalobkyně k námitkám žalované uvedla, že žalovaná pohledávku hradila i po uplynutí sjednané doby řádného trvání smlouvy a poslední splátku uhradila [datum]. S ohledem na tuto skutečnost závazek není promlčen a žalovaná každou další uhrazenou platbou po [datum] uznala svůj dluh a desetiletá promlčecí lhůta se od každé provedené platby prodlužovala vždy o 10 let. Žalobkyně podala žalobu dne [datum], k promlčení pohledávek nedošlo a ani nemohlo dojít. K výši úroku uvedla, že žalovaná se zavázala zaplatit částku [částka], která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši [částka] a nákladů za hotovostní inkaso [částka] Smluvní úrok ve výši 29 % je požadován v souladu se smlouvou a žalobkyně odkázala na rozhodnutí [název soudu], podle kterého v rozporu s dobrými mravy nemůže být ujednání smluvních euro poskytnutých podle § 658 občanského zákoníku. Zákonný úrok požadován podle § 1970 občanského zákoník, požadovaná výše úroků a nákladů není v rozporu s dobrými mravy, kdy bylo poukázáno na rozhodnutí [název soudu] v sp.zn. [spisová značka] a rozhodnutí sp.zn. [spisová značka] podle nichž nepřiměřeným úrokem je úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo zápůjček. Lze připustit, že v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Ujednání smluvních stran o povinnosti platit úroky náklady, ve smlouvě označené jako poplatek ve výši [částka], nelze posoudit jako neplatné jako celek. Uvedla, že úrok byl sjednán na základě ustanovení § 2392 občanského zákoníku a je vyčíslený po dobu trvání smluvního vztahu. Poplatek za administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek je pak paušální cenou za plnění a služby související s poskytnutím zápůjčky, které budou žalované ze strany věřitele poskytovány minimálně po dobu, na kterou byla smlouva sjednána. Představuje cenu plnění ve smyslu § 1813 občanského zákoníku a tudíž se na ujednání o něm nevztahuje požadavek přiměřenosti a bylo odkázáno na stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum] [stanovisko NS].

5. Soud má za prokázáno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a její přílohy se seznamem pohledávek, že žalobkyně nabyla postoupením pohledávku za žalovanou, která je předmětem tohoto řízení podle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

6. Ze smlouvy o zápůjčce- zelená v hotovosti [číslo] ze dne [datum] (dále také smlouva) soud zjistil, že ji žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], a na jejím základě jí předchůdce žalobkyně poskytnul zápůjčku ve výši [částka], kterou převzala v den podpisu smlouvy v hotovosti. Byl sjednán souhrnný poplatek za tuto zápůjčku ve výši [částka] sestávající se z úroku ve výši [částka], odměnou za zpracování, doručení a flexibilní splácení [částka] a administrativní činnost a komfortní splácení [částka], zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 29 %, RPSN ve výši 128,93 %. Žalovaná se zavázala zaplatit celkovou dlužnou částku [částka] v 18 měsíčních splátkách ve výši [částka] (poslední splátka ve výši [částka]), počínaje dnem kdy uplyne měsíc od data uzavření smlouvy a každou další měsíční splátku vždy do posledního dne dalšího následujícího měsíčního období. Ve smlouvě žalovaná svým podpisem stvrdila, že jako„ Zákazník potvrzuje, že mu byly s dostatečným předstihem před uzavřením Smlouvy poskytnuty Standardní informace o spotřebitelském úvěru a byl seznámen s výší RPSN, s návrhem smlouvy, bylo mu dáno náležité vysvětlení, tak aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Potvrzuje, že [věřitel] před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od klienta – tyto jsou obsahem zákaznické karty.“ 7. Ze zákaznické karty- žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná uvedla, že důvodem půjčky je vybavení domácnosti, je svobodná, na rodičovské dovolené, jako zaměstnavatel uveden Úřad práce – krajská pobočka [obec], jejím příjmem byla částka [částka] měsíčně, dalším příjmem domácnosti byla částka [částka] bez další specifikace, celkem příjmy [částka]. Počet osob v domácnosti nebyl uveden. Ověřeny byly tři výpisy z bankovního účtu [číslo], 1, [číslo]. Jako druh bydlení uvedla nájemník, nájemní smlouva nebyla ověřena. Mezi výdaji bylo uvedeno: externí splátky [částka], interní splátky [částka], odhadované výdaje žadatele [částka], použitelný příjem nebyl uveden. Výdaje na bydlení (nájem/inkaso, energie) nebyly vůbec uvedeny, zohledněny a nebyly nijak ověřeny, stejně tak nebyly zohledněny ani další osobní výdaje (jídlo, telefon, léky, doprava, oblečení). Jediné dokumenty, které byly ověřeny, jsou výpisy z účtu žalované u [název pen.ústavu] banky za 3 měsíce, které byly k důkazu předloženy. Z těchto výpisů soud zjistil, že žalovaná měla v prosinci 2016 zůstatek [částka], v lednu [částka], v únoru [částka]. Její příjmy na účtu představoval rodičovský příspěvek [částka] měsíčně a dále výplata na účet od [právnická osoba] ve výši [částka] v prosinci 2016, [částka] v lednu 2017 a [částka] v únoru 2017. Výdaji byla splátka za notebook [částka] měsíčně s tím, že v únoru byly sraženy dvě splátky a pokuta [částka], neboť jedna splátka za leden byla opožděná. Dalším výdajem je inkaso byt [částka] až [částka] měsíčně a poplatky za platby kartou [částka]. Z účtu byly kartou vybírány částky [částka] až [částka] měsíčně.

8. Podle přehledu plateb- tabulky umoření má soud za prokázáno, žalovaná na pohledávku z předmětné smlouvy zaplatila [částka], poslední splátku [částka] uhradila dne [datum]. Žalovaná učinila nesporným, že na předmětnou zápůjčku uhradila částku [částka].

9. K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně tvrdila, že ověřila úvěruschopnost posuzované, která byla dotazována na své poměry, a informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedené v části ověřené dokumenty. Dále bylo odkázáno na prohlášení žalované uvedené ve smlouvě, že poskytla pravdivé informace, je schopen celkovou dlužnou částku zaplatit a byly mu poskytnuty předsmluvní informace. Tuto skutečnost žalovaná potvrdila a předchůdce žalobkyně vycházel z presumpce poctivosti jednání a pravdivosti údajů uvedených v zákaznické kartě. Tímto posoudil úvěruschopnost.

10. Z ostatních provedených důkazních prostředků soud nezjistil pro rozhodnutí žádné relevantní skutečnosti.

11. S ohledem na zjištění učiněná z provedených důkazních prostředků vycházel soud z následujícího závěru o skutkovém stavu. Žalovaná obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemného ujednání peněžní prostředky ve výši [částka], zavázala se vrátit celkem [částka], přičemž dosud uhradila částku [částka]. Žalobkyně řádně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky až žalobou doručenou dne [datum]. Soud naopak nemá za prokázané, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o zápůjčce řádně posoudila úvěruschopnost žalované, a zda z výsledku takového posouzení vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet.

12. Žalované jako spotřebiteli (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“) byla předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve formě zápůjčky, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ).

13. Podle § 86 odst. 1 ZosÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 86 odst. 2 ZosÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

17. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle ustanovení § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Podle ustanovení § 629 odst. 1 promlčecí lhůta trvá tři roky.

19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § [číslo] odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

21. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Věřiteli stále je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. To chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

23. V předmětném sporném řízení bylo na žalobkyni, aby tvrdila, na základě jakých konkrétních skutečností dospěla k závěru, že u žalované nejsou dány důvodné pochybnosti o její schopnosti splácet poskytnutý úvěr, a především aby takto tvrzené skutečnosti prokázala. Žalobkyně se z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., omluvila a požádala, aby v případě neúplnosti tvrzení či důkazů byla soudem vyzvána k jejich doplnění a aby jednání bylo za tímto účelem případně odročeno. Současně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci ve své nepřítomnosti dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. K tomu soud sděluje, že nemohl-li poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]).

24. V daném případě žalobkyně k prokázání zkoumání úvěruschopnosti předložila zákaznickou kartu, z níž vyplývá, že žalovaná byla v době poskytnutí úvěru na rodičovské dovolené a pobírala rodičovský příspěvek od úřadu práce ve výši [částka] měsíčně, další příjem domácnosti [částka] měsíčně nebyl nijak specifikován. Podle předložených výpisů z účtu žalované sice na účet přicházela výplata, která však následně byla vybrána z bankomatu, přičemž zůstatek na účtu se pohyboval v řádu [částka]. Nebylo ověřeno, zda se jedná o příjem domácnosti, protože žalovaná uvedla, že je svobodná, partnera neuvedla a žádná pracovní smlouva nebyla předložena. Odhadované měsíční výdaje žadatele [částka] měsíčně jsou zcela zjevně podhodnocené a neobjektivizované, náklady na nezletilé dítě, případně jinou osobu v domácnosti nebyly v kartě zákazníka uvedeny ani zohledněny. Žalovaná splácela další úvěr [částka] měsíčně, náklady na bydlení nebyly nijak zohledněny, nebylo ověřeno nájemní bydlení ani zohledněna výše služeb souvisejících s nájmem bytu. Z výpisu z účtu vyplývá výše inkasa na byt až [částka] měsíčně. Spolu se splátkou [částka] měsíčně, je zjevné, že příjmy žalobkyně zcela nepochybně neumožňovaly, aby splácela další splátku [částka] měsíčně. Poskytovatel úvěru neprovedl šetření žalované v registru [příjmení] ani v nebankovním registru klientských informací (NRKI) tedy v databázi dlužníků.

25. V dané věci soud uzavřel, že předchůdce žalobkyně nesplnil svou povinnost stanovenou zákonem a posouzení úvěruschopnosti podle ZosÚ řádně neprovedl. Posouzení poskytovatelem úvěru proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem vykázat takové příjmy a výdaje, které měly nasvědčovat tomu, že žalovaná bude schopna zápůjčku splácet. Již z karty zákazníka je zřejmé, že svobodná žadatelka na rodičovské dovolené s vyživovací povinností, žijící sama v nájemním bytě, nebude schopna splácet poskytnutou zápůjčku a další externí zápůjčku [částka] měsíčně. Spotřebitelský úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde„ nejsou důvodné pochybnosti“ o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. To nepochybně předchůdce žalobkyně nesplnil a tomu odpovídá též výsledek, neboť žalovaná zápůjčky řádně nesplácela.

26. Smlouva o zápůjčce je proto absolutně neplatná pro rozpor se zákonem (§ 87 odst. 1 ZoSÚ), k čemuž soud přihlédl z úřední povinnosti (viz rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C [číslo], [značka] [právnická osoba], v. [značka]). Nároky z neplatné smlouvy je nutno vypořádat podle ust. § 2993 o.z. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované na základě absolutně neplatné smlouvy částku [částka], je žalovaná povinna takové plnění vrátit. Žalovaná již uhradila na poskytnuté plnění částku [částka], tedy dosud nevrátila částku [částka]. Pouze o tuto částku, která představuje kvantifikaci bezdůvodného obohacení se žalovaná obohatila a žalobkyně byla ochuzena a tuto částku je žalovaná povinna žalobkyni podle § 2993 o.z. vydat. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení není promlčen. Ustálená judikatura dovozuje, že bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu, a doba plnění je u nich obvykle vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 o.z.). Teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným a dlužník je povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Výzva k plnění (žaloba v této věci) byla žalované doručena dne [datum], dne [datum] byla povinna plnit a od [datum] je v prodlení. Nárok byl uplatněn v promlčecí lhůtě, když žaloba byla podána dne [datum], proto není promlčen.

27. Soud proto uložil žalované výrokem I. tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni zbývající částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ode dne [datum] do zaplacení. Žalobkyně neprokázala, že k prodlení žalované došlo před tímto datem, neboť netvrdila, že by žalovanou vyzvala k úhradě dříve. Takovou výzvou nemůže být oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] ani předžalobní upomínka, neboť nemohly být žalované doručeny na adresu jejího bydliště, když od [datum] byla ve věznici. Nárok na úrok z prodlení pak soud posoudil podle ust. § 1970 o.z. a přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené podle vládního nařízení č. 351/2013 Sb., který ke dni prodlení činí 8,50 % nikoli žalobkyní požadovaných 9,75 % ročně. Ve zbytku příslušenství byla žaloba zamítnuta. Nedůvodné jsou zbývající nároky uplatněné žalobkyní z neplatné smlouvy. Soud proto žalobu v rozsahu uvedeném ve výroku II. zamítl. S ohledem na neplatnost smlouvy se pak soud nadbytečně nezabýval dalšími námitkami žalované.

28. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla převážně neúspěšná a žalovaná se práva na náhradu nákladů řízení vzdala.