8 C 26/2021
č. j. 8 C 26/2021-29
V PLATNOSTIOkresní soud v Přerově rozhodl, že smlouva o zápůjčce mezi žalovaným a jeho předchůdcem byla neplatná, protože poskytovatel úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Soud uznal, že žalobkyně neprokázala řádné ověření příjmů a výdajů žalovaného, a proto nebylo možné usoudit, že by měl být schopen splácet úvěr. Zbývající částka dluhu, kterou žalovaný ještě neuhraď, je proto povinen zaplatit žalobkyni s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně. Výroky žalobkyně o dalších úrocích, poplatcích a kapitalizovaných úrocích byly zamítnuty jako neopodstatněné.
Plný text
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní titul Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem titul titul. jméno příjmení, titul za jménem se sídlem adresa žalobkyně sp.zn. spisová značka proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky částka, (částka jistina, částka poplatek za hotovostní inkaso) se zákonným úrokem z prodlení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně. V žalobě uvedla, že žalovaný se společností právnická osoba jako s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí peněžních prostředků ve výši částka. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zaplatit poplatek za administrativní činnost částka, úrok částka a poplatek za hotovostní inkaso splátek částka. Žalovaný se zavázal dlužnou částku splatit v 58 týdenních splátkách do datum. Žalovaný uhradil celkem částka. Žalobkyně kapitalizovala úroky ke dni postoupení tedy datum ve výši částka a úroky z prodlení ve výši částka. Pohledávka za žalovaným byla společností právnická osoba postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil. Předvolání mu bylo doručeno na adresu místa trvalého pobytu řádně a včas. Žalobkyně svou neúčast omluvila. Soud proto projednal a rozhodl věc v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“).
3. Soud k prokázání aktivní legitimace žalobkyně provedl důkazy smlouvami o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi právnická osoba, IČO, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, seznamem postupovaných pohledávek a dále oznámením společnosti právnická osoba o postoupení pohledávky ze dne datum. Soud má z těchto důkazů za prokázáno, že žalobkyně nabyla postoupením pohledávku za žalovaným podle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.
4. Výpisem z obchodního rejstříku soud zjistil, že společnost právnická osoba, se sídlem adresa, PSČ obec, IČO, byla vymazána z rejstříku datum, zanikla v důsledku fúze sloučením s nástupnickou společností právnická osoba, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, IČO, a na tuto společnost v důsledku fúze sloučením přešlo jmění zanikající společnosti právnická osoba IČO. Dne datum došlo ke změně názvu obchodní firmy právnická osoba na právnická osoba IČO.
5. Z listiny označené jako„ smlouva o půjčce“ číslo ze dne datum soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalovaným a právnická osoba, IČO, jako předchůdcem žalobkyně a žalovaný potvrdil, že na jejím podkladě převzal v hotovosti od uvedené společnosti částku částka, kterou se uvedená společnost zavázala poskytnout. Žalovaný se zavázal uhradit půjčenou částku částka spolu s administrativním poplatkem ve výši částka, úrokem částka a poplatkem za hotovostní inkaso splátek částka, tedy se celkem zavázal uhradit částku částka v 58 týdenních splátkách ve výši částka, přičemž první splátka byla splatná do sedmi kalendářních dní od uzavření smlouvy. RPSN 157,95 %, úroková sazba 23,72 %. Rovněž žalovaný svým podpisem v Prohlášení stvrdil, že jako„ Zákazník prohlašuje, že úvěrujícímu před uzavřením smlouvy poskytl úplné, pravdivé, přesné údaje nezbytné pro posouzení schopnosti zákazníka a splácet poskytnutou půjčkou a je schopen věřiteli splatit celou dlužnou částku na základě podmínek stanovených v této smlouvě. Zákazník potvrzuje, že věřitel sám nebo prostřednictvím svého zprostředkovatele před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet půjčku na základě informací získaných od zákazníka, a které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné a zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Zákazník dál prohlásil, že mu byly v dostatečném předstihu před uzavřením této smlouvy poskytnuty veškeré předsmluvní informace ve smyslu příslušných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru a že informace a údaje v této smlouvě odpovídají poskytnutými předsmluvními informacím.“ K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdila, že ověřila úvěruschopnost posuzovaného, který byl dotazován na své poměry a informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného (pracovní smlouva, výplatní pásky, nájemní smlouva) a současně ověřil. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného. Dále bylo odkázáno na prohlášení žalovaného uvedené ve smlouvě, který prohlásil, že poskytl pravdivé informace, je schopen celkovou dlužnou částku zaplatit a byly mu poskytnuty předsmluvní informace. Žádné jiné listiny k tvrzení o posouzení úvěruschopnosti žalovaného než smlouvu o půjčce a kartu zákazníka žalobkyně k důkazu neoznačila.
6. Žalovaný na svou obranu nic neuvedl a z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by žalovaný na své závazky z obou smluv o úvěru uhradil více, než tvrdila žalobkyně v žalobě, tedy částku částka.
7. Z karty zákazníka ze dne datum soud zjistil, že žalovaný v rozhodné době měl mít kromě příjmu ze zaměstnání na HPP částka ještě další příjmy částka a částka měsíčně, které nebyly nijak ověřeny, rovněž nebylo ověřeno zaměstnání na hlavní pracovní poměr. Jako druh bydlení uvedl spoluvlastník, ani tento údaj nebyl nijak ověřen. Mezi výdaji bylo uvedeno nájem/ inkaso částka měsíčně, další splátky půjčky, alimenty částka, částka, částka, výdaje na domácnost uvedl částka, výdaje na telefon částka, celkem ve výši částka. Z uvedeného je zjevné, že výdaje na bydlení a domácnost samostatně žijící osoby jsou zcela podhodnocené, když na den by žalovaný na všechny tyto výdaje spotřeboval pouze částka. Vzhledem k tomu, že žalovaný uvedl místo výkonu práce ve obec a bydliště v obec, je zřejmé, že musel mít i nezanedbatelné náklady na dopravu do zaměstnání, které nebyly nijak zohledněny. Dále žalovaný uvedl, že má aktivní půjčku u příjmení jméno, není majitel vozu. Z poskytnutých údajů vyplývá, že žalovaný uvedl, že má vyživovací povinnost k nezl. dítěti, nebylo uvedeno, že žije s jiným rodinným příslušníkem. Byly ověřeny dokumenty občanský průkaz, výplatní pásky, pracovní smlouva a SIPO.
8. Žalovanému jako spotřebiteli (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“) byla předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve formě zápůjčky, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ).
9. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
10. Podle § 9 odst. 1) zákona č. 145/2010 Sb. ve znění ke dni uzavření smlouvy je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
11. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § číslo odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným jako spotřebitelem nebyla platně uzavřena smlouva o zápůjčce.
16. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 9 odst. 1 ZosÚ, soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Nejvyšší soud uzavřel, věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (srov. rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, dostupný z webová adresa). Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
17. V daném případě žalobkyně k prokázání zkoumání úvěruschopnosti předložila zákaznickou kartu, z níž vyplývá, že žalovaný uvedl, že má několik příjmů ze zaměstnání na hlavní a vedlejší pracovní poměr ve výši celkem částka, aniž by bylo uvedeno u kterých zaměstnavatelů, a zda jsou zaručeny po celou dobu splácení. Ze zákaznické karty není zřejmé, o jaké konkrétní příjmy se má v případě dalších příjmů žalovaného jednat, a z jakého konkrétního informačního zdroje (kromě informace žalovaného) byly tyto příjmy ověřeny. Udávané výdaje bydlení a na domácnost jsou zcela podhodnocené, jenom výdaje žalovaného na splátky půjček a výživné na dítě činily částka měsíčně. Z karty zákazníka pak bylo sice zjištěno, že původní věřitelka žalovaným uvedené informace ověřila výplatními páskami, pracovní smlouvou, ale žádný zaměstnavatel nebyl ověřen, stejně tak ani výdaje. Žalobkyně žádné listiny, kterými prověřovala úvěruschopnost žalovaného, soudu nepředložila, proto soud nemohl zjištěné údaje v kartě zákazníka ověřit. Poskytovatel úvěru neprovedl šetření žalovaného v registru příjmení a v nebankovním registru klientských informací (NRKI) tedy v databázi dlužníků, údaje o počtu exekucí na majetek žadatele o půjčku nebyly vůbec zjišťovány. Soud proto uzavírá, že posouzení poskytovatelem úvěru proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem vykázat takové příjmy a výdaje domácnosti, které měly nasvědčovat tomu, že žalovaný bude schopen půjčku splácet. Tomuto závěru odpovídá i výsledek tedy, že žalovaný ve skutečnosti zápůjčku řádně nesplácel.
18. V souzené věci soud uzavřel, že žalobkyně (její předchůdkyně) nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem a posouzení úvěruschopnosti podle § 9 odst. 1 ZosÚ řádně neprovedla. Již z karty zákazníka je zřejmé, že žadatel o zápůjčku s uvedeným příjmem částka, a dalšími půjčkami od stejného poskytovatele, nebude schopen splácet vedle původních zápůjček ve výši částka měsíčně také nově poskytnutou zápůjčku v měsíční výši částka. Spotřebitelský úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde„ nejsou důvodné pochybnosti“ o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. To nepochybně žalobkyně nesplnila a tomu odpovídá též výsledek, neboť žalovaný půjčku nesplácel. O této povinnosti tvrdit a prokázat splnění povinnosti podle ZosÚ však soud však žalobkyni nemohl poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání.
19. Z výše uvedeného je patrné, že předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému další zápůjčku, ačkoliv musel mít minimálně pochybnosti o schopnosti žalovaného všechny zápůjčky o daných parametrech splatit při jeho výdělkových a výdajových poměrech, které nebyly řádně prověřeny. Zápůjčka tak byla poskytnuta v rozporu s ust. § 9 odst. 1 ZosÚ. Soud proto uzavírá, že smlouva o zápůjčce ze dne datum je podle zmíněného ustanovení neplatná. Jedná se přitom o absolutní neplatnost právního úkonu, která nastává přímo ze zákona a soudy se jí musí zabývat z úřední povinnosti, je-li z neplatného právního úkonu patrna, anebo jestliže se o důvodu neplatnosti procesně korektním způsobem dozví. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního úkonu od samého počátku, na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).
20. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením, které jsou si smluvní strany povinny podle § 2993 o.z. vzájemně vydat. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru částku částka, je žalovaný povinen takové plnění vrátit. Žalovaný již uhradil částku částka, kterou soud celou na tuto poskytnutou částku započítal. Dlužníkem plněný dluh musí existovat, dlužník o něm musí vědět (srov. rozhodnutí název soudu sp. zn. spisová značka). Poskytnutá plnění lze účtovat jen na ty nároky z tohoto jediného vztahu, které existují (jsou platné) a nikoli na ty, které neexistují (jsou neplatné), jak to učinila žalobkyně. Žalovaný tedy dosud žalobkyni dluží částku částka, kterou je povinen žalobkyni vydat. Soud proto uložil žalovanému, výrokem I. tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni zbývající částku částka s úrokem z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v oznámení o postoupení pohledávky, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů. Výzva byla odeslána datum a doručena datum třetí pracovní den po odeslání (§ 573 o.z.). Lhůta k plnění uplynula datum, od datum je žalovaný v prodlení. Žalobkyně neprokázala dřívější splatnost tedy, že by žalovaného vyzvala dříve než v oznámení o postoupení pohledávky. Nárok na úrok z prodlení pak soud posoudil podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., neboť k prodlení došlo za účinnosti tohoto zákona. Výše úroku z prodlení je stanovena vládním nařízením číslo Sb. a činí ke dni prodlení 10 %.
21. Nedůvodné jsou zbývající nároky uplatněné žalobkyní ze smlouvy (smluvní úrok, odměna za administrativní zpracování zápůjčky, náklady za hotovostní inkaso splátek). Soud proto žalobu v rozsahu uvedeném ve výroku II. zamítl.
22. O nákladech řízení bylo soudem rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovanému, který byl v řízení převážně úspěšný, podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly (výrok III.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.