8 C 262/2020

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce, 753 01 Radíkov zastoupený zákonným zástupcem Jméno zákoného zástupce A bytem Adresa zákoného zástupce A zastoupený zákonnou zástupkyní Jméno zákoného zástupce B bytem Adresa zákoného zástupce B b) Jméno zákoného zástupce C, narozená Datum narození zákoného zástupce C, 753 01 Radíkov oba zastoupeni advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, 753 01 Radíkov zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o ochranu vlastnického práva

I. Žalovaný je povinen zdržet se neoprávněných zásahů do vlastnického práva žalobců k pozemku parc. č. 13/1 v k.ú. spočívajících v: a) chůzi a jízdě po pozemku parc. č. 13/1 v k.ú. mimo trasu věcného břemene chůze a jízdy vymezenou geometrickým plánem č. hodnota-38/98 ze dne datum, vyhotoveným právnická osoba – jméno FO, IČO: IČO, a potvrzeným dne datum pod číslem 92/98 tituly před jménem jméno FO, jež bylo zřízeno ve prospěch každého vlastníka pozemku parc. č. 13/3 a parc. č. st. 31/2, vše v k.ú. adresa u adresa na základě Dohody o zrušení podílového spoluvlastnictví a jeho vypořádání a smlouvy o zřízení věcného břemene uzavřené dne datum.

II. Žalovaný je povinen a) z části pozemku parc. č. 13/1 v k.ú., obdélníkového tvaru o šíři 1,50 m a délce 10,30 m, jehož delší východní strana přiléhá na hranici pozemků parc. č. 13/1 a parc. č. 1657/4, a to mezi lomovými body vlastnické hranice č. hodnota-445 a č. hodnota, a jehož kratší severní strana přiléhá na hranici pozemků parc. č. 13/1 a parc. č. st. 30/2, a to mezi lomovými body vlastnické hranice č. hodnota-445 a č. hodnota-429, vše v k.ú. adresa u adresa, odstranit přístupový chodník vedoucí k pozemku parc. č. st. 30/2 v k.ú. adresa u adresa a sestávající ze zámkové dlažby, obrubníků a podkladové vrstvy, vyklidit veškeré věci z této části pozemku a doplnit prohlubně v této části pozemku vzniklé po odstranění přístupového chodníku zeminou do úrovně okolního terénu a to nejpozději do 30 dnů po právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) a žalobkyni b) náhradu nákladů řízení ve výši částka do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky Jméno advokátky.

1. Žalobci se podanou žalobou ve znění jejího doplnění domáhali, aby soud uložil žalovanému povinnost zdržet se neoprávněných zásahů do vlastnického práva žalobců k pozemku parc. č. 13/1 v k.ú. adresa u adresa (dále jen pozemek „13/1“) spočívajících v chůzi a jízdě po pozemku mimo trasu věcného břemene chůze a jízdy vymezenou geometrickým plánem č. hodnota-38/98 ze dne datum, vyhotoveným právnická osoba – jméno FO, IČO: IČO, potvrzeného dne datum pod číslem 92/98 ing. jméno FO (dále jen – „GP č. hodnota-38/98“), v odkládání věcí, zejména pak odstavování dopravních prostředků, na celém pozemku. Dále se domáhali (ze třech blíže označených částí pozemku 13/1): a) odstranění přístupového chodníku vedoucího k pozemku parc. č. st. 30/2 v katastrálním území adresa u adresa (dále též jen „pozemek 30/2“) a vyklizení všech věcí z této části pozemku 13/1, doplnění tím vzniklých prohlubní zeminou do úrovně okolního terénu, b) odstranění betonové plochy a chodníku, oplocení předzahrádky, včetně zděné podezdívky a trvalých porostů, doplnění tím vzniklých prohlubní zeminou do úrovně okolního terénu, a c) odstranění záhonů včetně veškeré výsadby a vyklizení veškerých věcí z uvedené části pozemku 13/1. Žalobu odůvodnili mj. tím, že dohodou o zrušení podílového spoluvlastnictví a jeho vypořádání a smlouvou o zřízení věcného břemene uzavřenou dne datum mezi právními předchůdci účastníků manželi jméno FO a jméno FO a manželi jméno FO a jméno FO (dále též jen „dohoda ze dne datum“) došlo v rámci zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem též ke zřízení věcného břemene chůze a jízdy k části pozemku 13/1, ve prospěch vlastníků pozemků parc. č. 13/3 a parc. č. st. 31/2 v katastrálním území adresa u adresa (dále též jen „předmětné věcné břemeno“, „pozemek 13/3“ a „pozemek 31/2“); součástí dohody byl GP č. hodnota-38/98, který předmětné věcné břemeno chůze a jízdy vyznačil. Žalobci jsou podílovými spoluvlastníky mj. pozemku 13/1 a pozemku parc. č. st. 30/1 v katastrálním území adresa u adresa (dále též jen „pozemek 30/1“). Žalovaný je výlučným vlastníkem pozemků parc. č. st. 31/1, parc. č. st. 31/2, parc. č. 13/3, parc. č. hodnota, parc. č. st. 30/2, vše v katastrálním území adresa u adresa. Žalovaný, jeho rodinní příslušníci a návštěvy neoprávněně zasahují do práv žalobců jako spoluvlastníků pozemku 13/1, když tento pozemek užívají za účelem odstavování dopravních prostředků (osobních automobilů), aniž by jim pro to svědčil právní titul, a to zejména v prostoru před vraty do budovy č.p. 55, jež je součástí pozemku parc. č. st. 30/2, (vedle předzahrádky) a v prostoru před vraty garáže, která je na pozemku parc. č. hodnota. Nerespektují hranice předmětného věcného břemene a užívají k chůzi a jízdě i část pozemku 13/1 věcným břemenem chůze a jízdy nezatíženou, a to za účelem přístupu k dalším nemovitostem ve vlastnictví žalovaného – k pozemku parc. č. st. 30/2 a k parc. č. hodnota, aniž by jim pro takové užívání svědčil právní titul. Žalovaný má na pozemku 13/1 „umístěn přístupový chodník“ na pozemek parc. č. st. 30/2, aniž by mu k tomu svědčil právní titul, a přes opakované výzvy jej z pozemku žalobců neodstranil. Část pozemku 13/1 užívá neoprávněně jako součást své neoprávněně zbudované předzahrádky, která je ohraničena oplocením se zděnou podezdívkou, na další části pozemku 13/1 (v prostoru před budovou č.p. 55) neoprávněně vybudoval a užívá záhony a vysadil zde trvalé porosty (v této části bylo řízení zastaveno usnesením ze dne datum).

2. Žalovaný se vzájemnou žalobou (poté, co usnesením Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, byla připuštěna její změna) domáhal určení svého vlastnického práva k výše uvedeným částem pozemku 13/1 [vymezeným geometrickým plánem pro rozdělení pozemků č. hodnota-710/2023 vyhotoveným tituly před jménem jméno FO (dále též jen „GP č. hodnota-710/2023“) jako pozemky parc. č. 13/8, č. 13/10, a č. 13/11] s odůvodněním, že toto vlastnické právo vydržel, když uvedené části pozemku 13/1 on a jeho předchůdce užívali nepřetržitě od roku 1980, v dobré víře, že takto byl pozemek rozdělen a užívaní bylo odsouhlaseno právními předchůdci žalobců (prarodiči žalobců), toto užívání bylo do roku 2018 tolerováno žalobci samotnými. Žalovaný nabyl držbu svých nemovitostí v roce 2013 od svého otce, na základě darovací smlouvy. Daný stav trval nerušeně od roku 1980, uplynula doba potřebná též k mimořádnému vydržení. Žalobci neuplatnili v této lhůtě právo na vydání věci, žalovaný uplatňuje „zachování faktického stavu, a tudíž právo na určení, že vlastnické právo k daným částem pozemku vydržel“.

3. Soud prvního stupně rozsudkem ze dne datum, č. j. spisová značka (poté, co bylo usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka, řízení zastaveno v části, v níž se žalobci domáhali odstranění z označené části pozemku 13/1 betonové plochy a chodníku, oplocení předzahrádky, včetně zděné podezdívky a trvalých porostů, doplnění tím vzniklých prohlubní zeminou do úrovně okolního terénu, a v části, v níž se žalovaný vzájemnou žalobou domáhal určení svého vlastnického práva k této části pozemku 13/1), uložil žalovanému povinnost zdržet se neoprávněných zásahů do vlastnického práva žalobců k pozemku 13/1 spočívajících v odkládání věcí, zejména pak odstavování dopravních prostředků, na celém pozemku 13/1 [výrok I b)], zamítl žalobu, aby žalovaný byl povinen zdržet se neoprávněných zásahů do vlastnického práva žalobců k pozemku 13/1 spočívajících v chůzi a jízdě po pozemku 13/1 mimo trasu věcného břemene chůze a jízdy vymezenou geometrickým plánem GP č. hodnota-38/98, jež bylo zřízeno ve prospěch každého vlastníka pozemku 13/3 a pozemku 31/2 na základě dohody ze dne datum [výrok II. a)], a aby žalovaný byl povinen z části pozemku 13/1 (blíže vymezené) odstranit přístupový chodník vedoucí k pozemku 30/2 sestávající ze zámkové dlažby, obrubníků a podkladové vrstvy, vyklidit veškeré věci z této části pozemku a doplnit prohlubně v této části pozemku vzniklé po odstranění přístupového chodníku zeminou do úrovně okolního terénu [výrok III. a)] a z části pozemku 13/1 (blíže vymezené) odstranit záhony včetně veškeré výsadby a vyklidit veškeré věci z této části pozemku [výrok III c)]. Dále zamítl vzájemnou žalobu o určení, že žalovaný je výlučným vlastníkem pozemků vymezených z pozemku 13/1 GP č. hodnota-710/2023 jako pozemky parc. č. 13/8, parc. č. 13/10 a parc. č. 13/11 (výrok IV) a rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků (výroky V a VI). Ve výroku VI., který nabyl právní moci datum byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci a) a žalobkyni b) společně a nerozdílně náhradu nákladů za řízení o vzájemném návrhu žalovaného ve výši částka. Soud dospěl k závěru, že nebyly splněny podmínky vlastnické držby ve smyslu § 987 a § 989 o. z., neboť žalovaný (jeho předchůdci) po zrušení podílového spoluvlastnictví pozemek parc. č. 13/1 již nedržel jako vlastník, připadl do vlastnictví předchůdců žalobců. Žalovaný jen fakticky pokračoval v užívání pozemků, ale neujal se pozemku, aby právo (vlastnické) vykonával pro sebe a rozhodně se pozemku neujal, aby jej měl jako vlastník. Soud uzavřel, že i kdyby měl držbu v právní slova smyslu za prokázanou, je zde existence nepoctivého úmyslu, spočívající v tom, že předchůdce žalovaného od počátku jednoznačně věděl, komu pozemek 13/1 patří a kde jsou jeho hranice. Soud dospěl k závěru, že žalovaný podle § 1260 o.z. ke dni datum mimořádně vydržel věcné právo služebnosti stezky po pozemku 13/8, služebnost cesty po pozemku 13/11. Výroky I., IV, VI. nabyly právní moci datum.

4. Na základě odvolání žalobců (podaného proti výrokům II. a III. rozsudku soudu prvního stupně) odvolací soud rozsudkem ze dne datum, č. j. spisová značka, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. a) a III. a) potvrdil (výrok I), ve výroku III. c) jej změnil tak, že uložil žalovanému povinnost z části pozemku 13/1 (blíže vymezené) odstranit záhony včetně veškeré výsadby a vyklidit veškeré věci z této části pozemku ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky III. a IV.). Toto rozhodnutí ve výroku III. c) nabylo právní moci dne datum.

5. Proti rozsudku odvolacího soudu, a to proti jeho výrokům I., III. a IV., podali žalobci dovolání. Namítali, že žalovaný v řízení před soudem prvního stupně namítal držbu práva vlastnického k dotčeným částem pozemku 13/1, na nichž se nachází chodník vedoucí na pozemek 30/2, vjezd do garáže u domu č.p. 55 a boční vstup do předzahrádky. Z tohoto titulu žalovaný též podal vzájemnou žalobu o určení svého vlastnického práva k dotčeným částem pozemku 13/1 z důvodu mimořádného vydržení. Není přitom možné vydržet služebnost stezky a cesty, a to ani mimořádně, pokud se sám držitel domnívá, že vykonával v rozhodné době držbu vlastnického práva, nikoliv držbu práva služebnosti stezky a cesty. Není-li držitel přesvědčen, že vykonává právo služebnosti stezky a cesty, chybí držba tohoto práva a vydržecí doba vůbec nemůže počít běžet. Namítali nesprávnost závěru odvolacího soudu o existenci držby práva služebnosti stezky a cesty na straně žalovaného a jeho právních předchůdců. Jestliže se žalovaný i jeho právní předchůdci považovali za vlastníky, a nikoliv za oprávněné ze služebnosti stezky a cesty, ve vztahu k dotčeným částem pozemku 13/1, (užívaným k přístupu a příjezdu na pozemek 30/2 nad rámec smluvního věcného břemene chůze a jízdy), nemohli dát najevo žalobcům a jejich právním předchůdcům ani vůli držet právo služebnosti stezky a cesty. Dále vymezili otázku zda žalovanému a jeho právním předchůdcům lze vytýkat držbu v nepoctivém úmyslu, pokud si byli od počátku vědomi, že užívají k příchodu a příjezdu na pozemek v jejich vlastnictví část cizího pozemku, ke které si (narozdíl od jiných částí daného pozemku) smluvně nezřídili věcné břemeno chůze a jízdy. Nepoctivý úmysl na straně žalovaného shledávali v tom, že se žalovaný snaží proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou.

6. Nesouhlasili se závěrem soudu (potažmo soudu prvního stupně), že úmyslem spoluvlastníků při uzavření dohody ze dne datum nebylo sjednaným věcným břemenem zabránit vlastníkům domu č.p. 55 (právním předchůdcům žalovaného a jejich právním nástupcům) užívat geometricky oddělenou část domu, jako tomu bylo za jejich podílového spoluvlastnictví, tj. zabránit ve vstupu přes předzahrádku vstupními dveřmi do domu a nadále užívat příjezd autem přes část pozemku 13/1 vraty na dvůr domu č.p. 55, tj. na pozemek 30/2. Úmysl (vůle stran) je zachycen v dohodě ze dne datum jednoznačně a po dobu více než 20 let nebyl její obsah zpochybňován. To, že si strany i následně (dlouhodobě) umožňovaly vzájemné užívání svých pozemků k zajištění snazší obslužnosti obou osamostatněných objektů, není samo o sobě důkazem toho, že by snad vůle stran byla odlišná od toho, jak byla projevena v rámci předmětné dohody. Soudy obsah dohody z datum vykládají v rozporu s jazykovým vyjádřením. Namítli, že ke vzniku výprosy nebylo třeba, aby byla vůle stran projevena (k jejímu sjednání došlo) výslovně (jak dovodil odvolací soud), a to zvlášť v situaci, kdy se jednalo o blízké příbuzné. Ke vzniku výprosy stačilo konkludentní jednání stran, kdy si vzájemně umožňovali užívání svých nemovitostí. K užívání pozemku 13/1 docházelo i po zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nad rámec sjednaného věcného břemene, dělo se tak však v rámci společenské úsluhy, kdy mezi právními předchůdci žalobců a žalovaného existovaly úzké rodinné vazby a dobré vztahy.

7. Nejvyšší soud rozsudkem ze dne datum rozsudek Krajského soudu v adresa-pobočky v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, ve výrocích I., III. a IV. a rozsudek Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, ve výrocích II a), III a) a V. zrušil a věc se vrátil v tomto rozsahu Okresnímu soudu v adresa k dalšímu řízení, v němž je soud vázán právními závěry dovolacího soudu: Pouhé faktické užívání cizího pozemku nelze ztotožnit s držbou práva odpovídajícího služebnosti. K držbě služebnosti musí být dána nejen faktická stránka výkonu práva, ale i držitelská vůle vykonávat konkrétní právo jako právo odpovídající služebnosti. Tato držitelská vůle musí být navenek projevena vůči vlastníkovi služebného pozemku a vlastník musí takovou držbu trpět jako výkon cizího věcného práva. Jestliže žalovaný nebo jeho právní předchůdci dávali najevo, že dotčené části pozemku jsou „jejich“, jde o projev držby vlastnického práva, nikoli o projev držby práva ze služebnosti. Držbu jiného věcného práva než práva vlastnického (v dané věci práva odpovídajícího věcnému břemenu - služebnosti) nelze ztotožnit s užíváním cizí věci; je totiž třeba, aby držitelská vůle vykonávat právo jako osoba, které takové právo náleží, byla dána najevo i navenek a aby jiné osoby v souladu s takovým právem plnily (§ 989 odst. 2 o. z.). Držba vlastnického práva přitom není držbou práva ze služebnosti a k vydržení služebnosti nevede. Skutečnost, že po vypořádání spoluvlastnictví v roce 1998 pokračovalo dosavadní faktické užívání pozemku, sama o sobě nepostačuje k závěru o držbě služebnosti. adresa rodinné vztahy, vzájemná tolerance užívání pozemků a stav, kdy „nikdo nic neřešil“, svědčí spíše o výprose než o držbě práva odpovídajícího služebnosti.

8. Soud I. stupně tedy znovu rozhoduje pouze o tom, zda má být žalovanému uložena povinnost zdržet se chůze a jízdy po pozemku žalobců 13/1 mimo trasu smluvně zřízeného věcného břemene vymezenou geometrickým plánem GP č. hodnota-38/98, zda má být žalovanému uložena povinnost odstranit z části pozemku 13/1 (A) žalobců přístupový chodník vedoucí k pozemku žalovaného a vyklidit tuto část pozemku a doplnit prohlubně zeminou. Výrok, kterým byla zamítnuta vzájemná žaloba žalovaného na určení vlastnického práva k částem pozemku nabyl právní moci dne datum.

9. Usnesením ze dne datum (čl. 144) bylo řízení částečně zastaveno z důvodu zpětvzetí žaloby a částečné vlastnické žaloby ohledně části pozemku B, tedy ohledně bodu II. bod b) žaloby a v bodě II. vzájemné žaloby, neboť směnou části pozemků mezi účastníky částečně odpadl předmět sporu.

10. S ohledem na výsledky dokazování soud vyzval žalovaného k předložení geometrického plánu, pro případ, že by žalobě na určení vlastnictví k části nemovitosti mělo být vyhověno. Předložení geometrického plánu trvalo téměř 8 měsíců, ve věci probíhala mediace a mimosoudní jednání účastníků, navíc bylo nutné schválit dohodu účastníků o směně pozemků za nezletilého žalobce opatrovnickým soudem, což ovlivnilo délku tohoto řízení.

11. Na základě vypracovaného Geometrického plánu pro rozdělení pozemků č. hodnota-710/2023, který vyhotovil tituly před jménem jméno FO, geometrický plán ověřil úředně oprávněný zeměměřický inženýr tituly před jménem jméno FO, dne datum č. 710/2023 (dále také GP 710/2023), došlo k určitému a nezaměnitelnému vymezení části pozemku p.č. 13/1, u nichž se žalovaný domáhal určení vlastnického práva, a to pozemky parc. č. 13/8, o výměře 19 m2, parc. č. 13/10, o výměře 16 m2, parc. č. 13/11 , o výměře 32 m2 vše v k.ú. adresa u adresa, oddělených z pozemku parc. č. 13/1, ostatní plocha o výměře 1 878 m.

12. Soud z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění.

13. Z výpisu z katastru nemovitostí právnická osoba pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště adresa, a to z listu vlastnictví č. hodnota pro obec adresa, katastrální území adresa u adresa, má soud za prokázáno, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky (každý podíl ½) mimo jiné pozemků parcela St. 30/1, zastavená plocha a nádvoří, o výměře m2, jehož součástí je stavba adresa, rod. dům, parc. č. hodnota- zahrada, parc. č. 13/1 o výměře 1 895 m2 a po oddělení 17m2 pak o výměře 1878 m2 - ostatní plocha, manipulační plocha. Titulem nabytí je smlouva darovací, o zřízení věcného břemene- bezúplatná, o zřízení předkupního práva uzavřená dne datum.

14. Z výpisu z katastru nemovitostí právnická osoba pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště adresa, a to z listu vlastnictví č. hodnota pro obec adresa, katastrální území adresa u adresa, má soud za prokázáno, že žalovaný je výlučným vlastníkem mimo jiné pozemku parcela St. 30/2 zastavená plocha a nádvoří, o výměře 427 m2, jehož součástí je stavba adresa, rod. dům, parcela St. 31/1, zastavená plocha a nádvoří, o výměře 71 m2, St. 31/2, zastavená plocha a nádvoří, o výměře 47 m2, jejichž součástí je jiná stavba bez čp/če, pozemku parc. č. 13/3, pozemku parc. č. hodnota, pozemku parc. č. hodnota. Titulem nabytí je darovací smlouva ze dne datum.

15. Z předloženého situačního nákresu (příloha P), z místního šetření a přílohy C geometrického plánu soud zjistil, že žalobci vyznačili červenou barvou část pozemku parc. č. 13/1 katastrální území adresa u adresa, na kterém dochází k zásahům ze strany žalovaného a jeho rodinných příslušníků mimo věcné břemeno. Současně bylo mezi účastníky nesporné, že žalovaný užívá pozemek p.č. 13/1 i k přístupu na pozemek parc. č. st. 30/2, kde má garáž, dále využívá pozemek 13/1 mimo věcné břemeno k chůzi z obecní komunikace, kdy vstupuje na chodník část „A“, (na pozemku žalobců) směřující do svého domu. Dále žalovaný využíval pozemek 13/1 k přechodu mezi pozemkem st. 30/2 a p.č. hodnota, kde je branka umístěná za plechovou garáží, tato již není žalovaným využívána, ale podle žalobců je riziko, že užívání této branky bude opakováno. Plechová garáž na pozemku p.č. hodnota byla žalovaným přesunuta a již nedochází k užívání pozemku 13/1 k příjezdu do této plechové garáže (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků). Pokud jde o část „C“, pak bylo zjištěno a vyšlo najevo i při místním šetření, že tato část předzahrádky užívaná jako záhon- skalka není udržována. O této části pozemku bylo pravomocně rozhodnuto odvolacím soudem dne datum.

16. Z Dohody o zrušení podílového spoluvlastnictví a jeho vypořádání a smlouvy o zřízení věcného břemene uzavřené dne datum (dále také Dohoda ze dne datum) uzavřené mezi manželi jméno FO a jméno FO, na jedné straně, a manželi jméno FO a jméno FO, na druhé straně soud zjistil, že účastníci dohody jsou na základě odstupní a darovací smlouvy ze dne datum podílovými spoluvlastníky k ideální 1/2 domu č. p. 5 v k.ú. adresa u adresa se stavební plochou parc. č. hodnota a dále se stavební plochou pro hospodářské budovy parcela č. hodnota a 32 a dále pozemku zahrada parcela č. hodnota a 12 včetně louky parcela č. hodnota s pozemkem ostatní plocha parcely č. 13/1, jakož i dalších pozemků vedlejších staveb porostů a venkovních úprav vše zapsáno na LV číslo hodnota k.ú. adresa u adresa. Nemovitosti byly na základě sdělení vydaného stavebním úřadem MěÚ adresa ze dne 5. 1 1998 reálně rozděleny na dvě samostatné části pozemku a staveb s tím, že levému domu zůstalo popisné číslo hodnota a pravý dům dostal nové popisné číslo hodnota. Přesné rozdělení domu je vyznačeno geometrickém plánu (dále specifikovaného) potvrzeného tituly před jménem jméno FO. Dělí se tak, že stavební plocha parc. č. hodnota o výměře 839 m2 se dělí na novou parcelu zast. plocha č 30/1 o výměře 412 m2 a zast. plocha č 30/2 o výměře 427 m2. Parcela číslo 13/1 ostatní plocha o výměře 2408 m2 se dělí na novou parcelu číslo 13/1 ostatní plocha o výměře 1895 m2 a parcelu číslo 13/3 ostatní plocha o výměře 513 m2. Ve výhradním vlastnictví manželů jméno FO a jméno FO zůstane stavební plocha parcela číslo 30/2 o výměře 427 m2 s domem č. p. 55 na této parcele, ostatní plocha manipulační plocha parcela číslo 13/3 se vším příslušenstvím a součástmi, jakož zastavěná plocha parcela číslo hodnota, zahrada, parcela číslo hodnota louka, parcela číslo hodnota (ostatní pozemky, které pro dané řízení nejsou podstatné) vše v k.ú. adresa u adresa. Ve výhradním vlastnictví manželů jméno FO a jméno FO zůstane stavební plocha parc. č. 30/1 o výměře 412 m2 s domem č. p. 5 na této parcele, ostatní plocha manipulační plocha parc.č. 13/1 o výměře 1895 m2 se vším příslušenstvím a součástmi v hranicích uvedených na geometrickém plánu pro rozdělení pozemku uvedených dále ve znaleckém posudku znalce ing. jméno FO ze dne datum, jakož zahrada parc. č. hodnota (ostatní pozemky, které pro dané řízení nejsou podstatné) vše v k.ú. adresa u adresa. Touto dohodou v čl. IV bylo zřízeno věcné břemeno, podle kterého manželé Zdeněk a jméno FO, kteří jsou podle článku III. výlučnými vlastníky m.j. pozemků parcel č 13/ 1 manipulační plocha ostatní plocha o výměře 1895 m2 s pozemkem zastavěná plocha p. č. 30/1 s domem č. p. 5 zřizují věcné břemeno pro druhé majitele nemovitosti vzniklých po reálném rozdělení manželům jméno FO a jméno FO a toto právo chůze a jízdy na části pozemku parc. č. 13/1 označené písmenem „a“ vedené z levé části strany domu č. p. 5 na pozemek parc. č. 13/3 manželů jméno FO a jméno FO a to v kteroukoli denní a noční dobu. Toto věcné břemeno přístupu platí ve prospěch majitelů manželů jejich rodinné příslušníky a návštěvy a dále pro právní nástupce majitelů i pro další případné vlastníky.

17. Trasa věcného břemene chůze a jízdy (označeno písmenem „a“) vyplývá z geometrického plánu pro rozdělení pozemku a zřízení věcného břemene č. hodnota-38/98 ze dne datum, vyhotoveného právnická osoba – jméno FO, IČO: IČO, potvrzeného dne datum pod číslem 92/98 ing. jméno FO (dále jen – GP 68-38/98). Tento geometrický plán tvoří přílohu a nedílnou součást Dohody o zřízení věcného břemene. Trasa věcného břemene chůze a jízdy je zde vyznačena zřetelně přerušovanými čárami a je zřejmé, že vede od veřejné cesty p.č. 1648/1 a p.č. 1657/4 kolem domu čp. 55 a č.p. 5 směrem přes pozemek 13/1, stáčí se vpravo až k pozemku 13/3 (ve vlastnictví žalovaného, který vznikl oddělením z pozemku 13/1). V geometrickém plánu je rovněž vyznačena hranice mezi pozemky st. 30/2 a 30/1 a 13/3 a 13/1 a vzdálenost 5 m od hranice pozemků k hranici předzahrádky žalovaného a je z něho zcela zjevné, že vraty končí pozemek žalovaného (jeho předchůdců) p.č.st. 30/2, tedy že příjezd do garáže na pozemku parc. č. st. 30/2, a také příchod na pozemek parc. č. st. 30/2 (po přístupovém chodníku před budovou č.p. 55) se realizuje po pozemku parc. č. 13/1 (který rozdělením zůstal předchůdcům žalobců) mimo trasu zřízeného věcného břemene a že prostor před vraty domu č.p. 55 je již pozemek parc. č. 13/1, který připadl předchůdcům žalobců.

18. Z Darovací smlouvy a Smlouvy o zřízení služebnosti– věcného břemene a Smlouvy o zřízení předkupního práva uzavřené dne datum mezi manželi jméno FO, nar. datum, a jméno FO, nar. datum, na straně dárců a oprávněných z věcného břemene, a oběma žalobci, na straně obdarovaných a povinných z věcného břemene soud zjistil, že předmětem darování jsou mimo jiné pozemky v k.ú. adresa u adresa, pozemek p.č.st. 30/1 jehož součástí je stavba č.p. 5 určená k bydlení a pozemek p.č. 13/1 ostatní plocha. V rámci této smlouvy je výslovně konstatováno (na str. 4), že k části pozemku parc. č. 13/1 v k.ú. adresa u adresa je zřízeno věcné břemeno chůze a jízdy ve prospěch vlastníka pozemku p.č. 13/3. Služebnost bezplatného doživotního bydlení a spoluužívání darovaných nemovitých věcí byla zřízena ve prospěch dárců.

19. Z Darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene bydlení a užívání nemovitosti uzavřené dne datum mezi jméno FO a jméno FO, na straně dárců a oprávněných z věcného břemene, a žalovaného na straně obdarovaného soud zjistil, že předmětem darování jsou mimo jiné pozemky na LV 187 v k.ú. adresa u adresa, dům č.p. 55 v Radíkově na parcele St. 30/2, parc. č. St. 30/2, pozemek St. 31/1, pozemek St. 31/2, jiná stavba bez č.p. na parcele St. 31/1 a 31/2, pozemek p.č. hodnota zahrada, pozemek p.č. 13/3 ostatní plocha. V rámci této smlouvy je výslovně konstatováno (bod II.), že je zřízeno věcné břemeno chůze a jízdy ze dne datum smlouvou o věcném břemeni.

20. Z Dohody o zrušení předkupního práva a směnné smlouvy k nemovitostem a dohody o zřízení předkupního práva ze dne datum, jejíž nedílnou součástí je geometrický plán č. hodnota-74/2022, žalobci jako první směňující směňují s žalovaným Jméno žalovaného, jako druhým směňujícím vlastnické právo k části pozemku p. č. 13/1 o výměře 17 m2 (zapsané na LV č. hodnota) za vlastnické právo k části pozemku p. č. hodnota o výměře 17 m2 (zapsané na LV č. hodnota), která bude scelena s pozemkem p. č. hodnota v katastrálním území adresa u adresa dle geometrického plánu č. hodnota-74/2022, kdy tato část připadne žalobcům do rovnodílného spoluvlastnictví. Předmětná dohoda řeší pouze část sporu žalobců s žalovaným. Oba pozemky jsou nyní užívány žalovaným, přičemž část parcely 13/1, která je směňována je předzahrádkou a je užívána žalovaným jako část B vymezená žalobou.

21. Z Protokolu č. 199/117/2017 o vytyčení hranice pozemků parc. č. 13/1 v k.ú. adresa u adresa vyhotovené společností Intercom právnická osoba. , které proběhlo za účasti rodičů žalobců, žalovaného a obce adresa dne datum soud zjistil, že došlo k vytyčení hranic pozemku v terénu (mezi parcelami p.č. hodnota a p.č. 13/1, mezi p.č. st. 30/2 a p.č. 13/1 a 1657/4 a proti vytyčení neměli vlastníci námitek. Ze shodných tvrzení účastníků pak bylo zjištěno, že žalovaný na základě tohoto vyměření posunul plot mezi svým pozemkem p.č. hodnota a p.č. 13/1 a vybudoval ho podél hranice.

22. Z fotografií pořízených v roce 1979, 1980 má soud za prokázáno, že na nich je již vybudovaná oplocená předzahrádka (v části B), chodník část A s jiným povrchem než zámková dlažba a že vjezd do vrat domu č.p. 55 byl již tehdy využíván k průchodu (vyobrazen pohřební průvod směřující od vrat směrem cestě).

23. Z fotografií předložených žalovaným (přílohy 7,8,9) a rovněž při místním šetření soud zjistil, že na pozemku p.č. 13/1 je vyježděná štěrková cesta, která se nachází v místech vyznačeného věcného břemene z roku 1998 vede z veřejné cesty z pozemku 1657/4, severovýchodně, stáčí se vpravo kolem domu č.p. 55 (na pozemku žalovaného st. 30/2), kolem domu žalobců č.p. 5 na pozemku 30/1, směrem přes pozemek žalobců p.č. 13/1 dozadu až k pozemku žalovaného p.č. 13/3. Vpravo z této štěrkové cesty pak vede asi 1 m široká částečně zkraje pouze vyšlapaná cesta, poté vydlážděná zámkovou dlažbou délky asi 10,5 m, která směřuje k brance do pravé části předzahrádky (ohraničené plotem a podezdívkou) žalovaného na pozemek st. 30/2, z níž se vstupuje jediným vstupem přímo do domu žalovaného č.p. 55. (jde o přístupový chodník označen v situační plánu jako část A sousedící z východní části s parc.č. 1657/4). Podél plotu předzahrádky na pozemku 13/1 byl podle fotografie z Google maps (příloha F) z roku 2011 zřízen záhon (skalka) s okrasnými rostlinami a dřevinami. Z novějších fotografiích (příloha 8,9 a rovněž fotografie z místního šetření) je pak zjevné, že záhon (část C) je zarostlý trávou, dřeviny nejsou zřetelné a hranice záhonu rovněž, jde o část lichoběžníkového tvaru, která vede po linii plotu předzahrádky. Na fotografii č. hodnota, 8 je příjezd do vrat domu před p.č. 13/1 na pozemek žalovaného st. 30/2 (jde z pohledu od veřejné cesty o prostřední budovu rozdělenou GP 68-38/98, vjezd směřuje od štěrkové cesty směrem vpravo k vratům, povrch je částečně vyasfaltován, vpravo podél plotu předzahrádky je částečně prostor, který je ohraničen obrubníkem se zámkovou dlažbou, vpravo je druhá branka do stejné předzahrádky žalovaného, do níž je vstup pouze po pozemku 13/1 (nově označená část parcely č. 13/11).

24. Z výpovědi rodičů žalobců Jméno zákoného zástupce B, Jméno zákoného zástupce A bylo zjištěno, že spory mezi účastníky vznikaly po roce 2016, kdy zemřel děda žalobců, jméno FO užívali předzahrádku a chodník a vjezd do dvora na pozemek č. st. 30/2. Předzahrádka byla na pozemku odnepaměti už v době, kdy se ta nemovitost rozdělovala. Pozemky chtějí užívat v tom rozsahu v jakém je vlastní, ale užívá je žalovaný, který jim řekl, že jsou jeho a dělal si na ně nárok. Z tohoto důvodu v roce 2017 pozemky nechali zaměřit a vytyčit hranice. jméno FO uvedl, že se zatvrdili po tom, co jim žalovaný vytýkal, že mají na pozemku žumpu, která smrdí a že mu stéká voda na jeho pozemek. Zařídili se tak, že nepoužívají pozemky žalovaného, které dříve užívali před společnou stodolou, přes který chodili do dvora na jejich parcele. Nyní mají do dvora přístup pouze dveřmi, předtím do roku 2016 užívali k přístupu vjezd do dvora č.p.

55. Žalobci ani jejich předci nikdy neužívali chodník umístěný na části pozemku 13/1 ani záhon- skalku. K pozemkům vyznačeným v GP 710/2023 přesahující části právnická osoba žalobci uvedli, že tyto pozemky udržuje matka žalobců a vede přes ně kanalizační a plynová přípojka k domu žalobců č.p. 5.

25. Jméno zákoného zástupce B vypověděla, že žije v nemovitosti č.p. 5 od roku 2001, první spor s panem jméno FO měli koncem roku 2016, po vytyčení hranic v roce 2017 žalovaný odstranil plot, který zasahoval do jejich pozemku 13/1 a znovu ho vybudoval podél hranice pozemku 16 a 13/1. Pozemek p.č. 13/1, který nyní žalovaný užívá v části vjezdu do jeho dvora by využili k tomu, aby tam parkovala jejich vozidla a vozidla případných návštěv. Další pozemky by zatravnili anebo tam udělali zahrádku. Žalovaný na pozemku parc. č. 13/1 před vjezdem do jeho dvora, kde je garáž, dříve stával pravidelně ve dne v noci. Od prvního soudního jednání pouze zajede po tomto pozemku do garáže a jen výjimečně na pozemku stojí třeba 10 minut.

26. Z výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že věcné břemeno, které je zapsané nyní v katastru, se v minulosti snažili používat co nejméně, používali průchod dvorem (tedy přes pozemek 13/11 a vraty), ale rodiče žalobců tam udělali plot mezi hranicemi parcely 30/2 a 30/1. Nyní je tam průchod 48 cm, kterým neprojde se dřevem, tedy musí používat věcné břemeno, které je zapsané v katastru. V minulosti rodiče pana jméno FO užívali také jejich pozemky parcelu 13/3 k průchodu od cesty do dvora na pozemek 30/1. Tehdy to nikdo neřešil. V době, kdy se dělily pozemky byly hranice vymezeny pouze mezi parcelami 30/2 a 30/1 a 13/3 a 13/1. Jiné hranice pozemků, vepředu, kde je předzahrádka, nebyly nikdy vyměřeny. Až v roce 2017 se dozvěděli, kde ty hranice vedou, proto ustoupili všude tam, kde to šlo. Konkrétně odstranili plot, který byl na pozemku parc. č. 13/1 a dali ho tam kde hranice skutečně vedou, tedy mezi pozemek 16 a 13/1. Nemohli ustoupit např. v tom vjezdu do dřevěných vrat, v prostoru předzahrádky a chodníku, který slouží ke vstupu do domu. Chodník a vjezd do vrat používají k běžné obslužnosti domu, pro dřevo, uhlí, nákupy, cokoli potřebují do domu dovézt, musí těmi vraty, protože přes dvůr neprojde. Věcné břemeno si nechali rodiče zřídit na parcele 13/1, která připadla strejdovi a tetě, tedy rodičům pana jméno FO, aby se dostali na pozemek 13/3 i v zimě, protože jiná cesta, se nedala v zimě používat a jezdilo se po ní traktorem a autem. Rodiče mu darovací smlouvou darovali všechen majetek, který měli v katastru nemovitostí, nic se nevyměřovalo, otec mu ty hranice neukazoval. Předal mu to tedy s tím, jak to užívali do doby, než teta zemřela. V době, kdy došlo k rozdělení pozemků a nemovitostí, byl seznámen s tím geometrickým plánem, neřešili kdo jak užívá tu parcelu 13/1, protože strýc, tedy otec pana jméno FO zase používal tu parcelu 13/3 pro dovoz dřeva a vývoz hnoje a uhlí. Tedy žalovaný a jeho otec používali pozemky žalobců a předchůdci žalobců používali pozemky žalovaných. Nikdy s tím nebyl problém, protože vztahy byly dobré. Pokud jde o vjezd do dvora na parcelu č. st. 30/2, v trase věcného břemene a přímo do vrat jeho nemovitosti, pak tento vjezd užívala jeho maminka po celý svůj život a otec od doby kdy se oženil. Tento vjezd ze dvora používali také rodiče pana jméno FO (předchůdci žalobců), protože tím vyváželi hnůj, strejda tam jezdil traktorem. Takto to užívali jméno FO do doby, než strýc umřel (rok 2016).

27. Z výpovědi svědka jméno FO, otce žalovaného bylo zjištěno, že v Radíkově v předmětném domě žije přes 50 roků a pozemek před domem č.p. 55 na pozemku p.č. st. 30/2 vždycky odnepaměti užívali, nevěděli, že by to bylo někoho cizího, že to není jejich. Užíval vchod do domu, kde má chodník a vchod do dvora a domu vraty, který používal také jeho švagr (prarodič žalobců), do dvora se jinak nedostane. Tu parcelu používali všichni do té doby, kdy se to vyměřilo. V minulosti vlastníkem parcely 13/1 před domem č.p. 55 byli rodiče jeho manželky, je to taková zamotaná parcela. Vždycky tu parcelu užívali, vždycky byla jejich a nikdy nebyl problém. Nemovitosti měli ve spoluvlastnictví s předchůdci žalobců, pak museli dům a pozemky rozdělit, protože začali dům opravovat. Dokud žili jméno FO, tak to fungovalo tak, že jezdili dozadu za barák věcným břemenem, jezdil tam i švagr, protože jiná cesta tam není. Věcné břemeno bylo na parcele 13/1 zřízeno proto, aby se měl jak dostat na své pozemky parcely, když byl v zimě sníh, cestu používají již 50 roků až dosud, tedy i před zřízením věcného břemene. Svědek uvedl, že neví jestli jsou vlastníky parcely 13/1 jméno FO, ale chovají se tak, omezují je. K části pozemku, kde je nyní chodník, předzahrádka a vjezd do vrat domu č.p. 55 svědek uvedl, že věcné břemeno se tam nezřizovalo, protože tehdy to nebylo potřeba. Ten vjezd do těch vrat domu č.p. 55, tedy od toho věcného břemene v délce 8 metrů až k těm vratům, užívali historicky celou dobu všichni, měli dobré vztahy. Chodník tam je pořád, švagr jim tom pomáhal vyměřovat, teď je tam zámková dlažba. Záhonek dělala jeho manželka před více jak 30 lety. Předzahrádku ohraničenou plotem, pomáhal stavět švagr a je tam tak 40 let. Předci žalobců chodník, předzahrádku neužívali, ale používali vjezd do vrat do domu č.p.

55. Vnitřní hranice pozemků nikdy neměřili, nevěděli kudy ty pozemky vedou. Od té doby, co geodetka hranice vyměřila ví, že ten roh předzahrádky, chodník a záhonek před zahrádkou není jejich. Před tím, než se jméno FO do domu přistěhovali, tak problémy s užíváním těch pozemků nikdy nebyly a švagr jim nikdy nevytýkal, že užívají část jejich pozemku. Svědek na GP ukázal, kde je parcela 13/1, s tím, že mezi čárkovaně vyznačeným věcným břemenem a parcelou 30/2 není uvedeno žádné číslo, vždycky ten pozemek užívali. K důvodu, pro který by mělo být vyznačeno věcné břemeno na pozemku, který by měl být jeho svědek uvedl, že si myslel, že vpravo od té cesty zřízené věcným břemenem jsou to jeho pozemky, dokud to jméno FO před třemi lety nevyměřili. Pozemek před parcelou st. 30/2 a tedy i před domem č.p. 55 užívali společně i s prarodiči žalobců a společně užívali průjezd dvorem. Do doby, než se to vyměřilo to bylo všech a kdyby se to nevyměřilo, tak se neví jestli to je jeho nebo jejich. Pokud jde o části ze situačního nákresu označené jako právnická osoba a C po rozdělení toho podílového spoluvlastnictví užíval je vždy svědek a jeho manželka, manželé jméno FO tyto části pozemků neužívali, protože byly před jeho domem, měl za to, že je to jeho, až do doby před třemi lety, kdy to jméno FO nechali vyměřit.

28. Z dopisu žalobců ze dne 20. 5 2019 bylo zjištěno že žádají o odstranění oplocení z pozemku na parcele č. 13/1 do datum a žádají o zpřístupnění prostoru dvoru tak že pes bude uvázán nebo odstraněn ze dvora do datum a nebude-li takto učiněno bude zažádáno u policie ČR o asistenci vstupu na dvůr. Z dopisu právní zástupkyně zákonných zástupců žalobců ze dne datum a dopisu zástupce žalovaného tituly před jménem jméno FO ze dne datum soud zjistil, že žalobci reagují na přípis žalovaného ze dne datum, kterým požadoval, aby se (žalobci) zdrželi rušení vlastnického práva žalovaného, imisí z budovy č.p.5 a parcely č.p. 11 (stékání dešťové vody a zápach, štěkot psů), narušování soukromí (umístění kamery a budově č.p.5) neoprávněných zásahů do osobnosti žalovaného s tím, že naopak žalovaný zasahuje do práv žalobců tím, že využívá část pozemku parc. č. 13/1 pro příjezd do garáže umístěné na pozemku p.č. hodnota v k.ú. adresa, neoprávněně vybudoval na části pozemku parc. č. 13/1 v k.ú. adresa oplocení a chodník aniž by mu proto svědčil právní titul, neoprávněně využívá část pozemku na parc. č. 13/1 v k.ú. adresa k příchodu a příjezdu na pozemek parc. st. 30/2 v k.ú. adresa a k parkování osobního vozidla aniž by mu pro to svědčil jakýkoli právní titul a vyzvali, aby se těchto zásahů zdržel. Dne datum žalobci vyzvali žalovaného, aby respektoval hranice věcného břemene chůze a jízdy zřízeného k pozemku parc. č. 13/1 na základě dohody ze dne datum. Dopisem právní zástupkyně zákonných zástupců žalobců ze dne datum žalobci projevili ochotu jednat o smírném vyřízení vyřešení věci a narovnat vzájemné vztahy a jsou připraveni jednat o části parc. č. 13/1 na kterém se nachází část oplocené předzahrádky výměnou a za část pozemku p.č. hodnota. Žalovaný přípisem svého zástupce ze dne datum na tuto část směny nepřistoupil, neboť ji shledal nevýhodnou.

29. Předžalobní výzvou ze dne datum se žalobci opětovně obrací na právního zástupce žalovaného s tím, že žalovaný nadále neoprávněně zasahuje do práv žalobců jako vlastníků pozemku a vyzvali žalovaného aby respektoval hranice věcného břemene chůze a jízdy zřízeného k pozemku parc. č. 13/1 na základě dohody ze dne datum a aby se žalovaný a jeho rodinný příslušníci a návštěvy zdrželi chůze a jízdy po pozemku mimo trasu věcného břemene, zdrželi se neoprávněného užívání pozemku spočívajícího v parkování dopravních prostředků a odkládání jiných věcí na pozemku a odstranil chodník zámková dlažba a obrubníky oplocení včetně zděné podezdívky a záhony vybudované neoprávněně na pozemku a nově požadují, aby odstranil veškeré trvalé porosty neoprávněně vysázené na pozemku a veškeré další úpravy provedené neoprávněně na pozemku a pozemek vyklidil a předal žalobcům do datum.

30. Ze stavebního povolení ze dne datum k plynofikaci domu č.p. 5 a napojením domu na plynovod a územní rozhodnutí ze dne datum vyplývá, že dům žalobců je napojen na plynovou přípojku, která vedena po pozemku p.č. 13/1, a to zcela zjevně i přes pozemky 13/8, 13/10 a 13/11. Závěr o skutkovém stavu.

31. Pro posouzení této věci jsou právně významné skutkové okolnosti, které jsou z převážné části mezi účastníky nesporné. Žalobci jsou podílovými spoluvlastníky (každý podíl ½) mimo jiné pozemků parcela St. 30/1, zastavená plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba adresa, rod. dům, parc. č. hodnota- zahrada, parc. č. 13/1 o výměře 1 895 m2 a po oddělení 17m2 pak o výměře 1878 m2 - ostatní plocha, manipulační plocha (výpis z katastru nemovitostí právnická osoba pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště adresa, a to z listu vlastnictví č. hodnota pro obec adresa, katastrální území adresa u Hranic. Žalovaný je výlučným vlastníkem pozemku parcela St. 30/2 zastavená plocha a nádvoří, o výměře 427 m2, jehož součástí je stavba adresa, rod. dům, parcela St. 31/1, zastavená plocha a nádvoří, o výměře 71 m2, St. 31/2, zastavená plocha a nádvoří, o výměře 47 m2, jejichž součástí je jiná stavba bez čp/če, pozemku parc. č. 13/3, pozemku parc. č. hodnota, pozemku parc. č. hodnota. Titulem nabytí je darovací smlouva ze dne datum. V minulosti tvořily nemovité věci obou účastníků, jejich právních předchůdců jeden spojený funkční celek, který užívali předci obou účastníků (sourozenci) od roku 1979 včetně parc. č. 13/1 jako rovnodílní podíloví spoluvlastníci. Dne datum byla uzavřena dohoda o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví za účelem rozdělení do dvou samostatných rodinných domů. V souvislosti s touto dohodou se pozemek parc. č. 13/1, který vždy sloužil oběma rodinám, tj. rodině žalovaného a žalobců k příjezdu a také průjezdu do té doby společného dvora p. č. st. 30 geometricky rozdělil na pozemek parc. č. 13/1, který nabyli předchůdci žalobců a pozemek 13/3, který nabyli právní předchůdci žalovaného. Do zrušení podílového spoluvlastnictví pozemek p. č. 13/1 užívali každý z titulu postavení jeho spoluvlastníka. Po zrušení podílového spoluvlastnictví a reálném rozdělení nemovitostí mezi jejich spoluvlastníky se na způsobu užívání p. č. 13/1, která připadla do vlastnictví právním předchůdcům žalobců, ničeho nezměnilo, součástí dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví bylo předchůdci žalobců zřízeno věcné břemeno práva chůze a jízdy, omezující předchůdce žalovaného a jejich právní nástupce k užívání jen přesně vymezené části pozemku p. č. 13/1 tak, aby měli zajištěný přístup na pozemek p. č. 13/3, který jim způsobem reálného rozdělení připadl do vlastnictví.

32. Z GP 68-38/98 je zřejmé, kudy vedou hranice pozemku 13/1 a 30/2, kudy vede trasa věcného břemene chůze a jízdy (tedy, že celá cesta vede po pozemku 13/1), že parcela 13/1 zasahuje až k vratům žalovaného na p.č. st. 30/2 a že prostor před domem žalovaného až do vzdálenosti 5 metrů od společné hranice směrem k předzahrádce žalovaného je součástí pozemku p.č. 13/1 a nikoli p.č. st. 30/2 a že v tomto prostoru je vjezd do vrat. Dále bylo zcela zřejmé, že na pozemku p.č. 13/1 je umístěn chodník k domu žalovaného a tedy že veškerý příchod a příjezd na pozemky žalovaných se realizuje výlučně po pozemku žalobců p.č. 13/1.

33. Žalovaný, který nabyl nemovitosti od svých rodičů darovací smlouvou ze dne datum, stejně jako jeho předchůdci-rodiče, užívá a užíval k přístupu do domu č. p. 55 část vymezenou chodníkem (přičemž se jedná o tu část pozemku p. č. 13/1, vyklizení které žalobci žádají výrokem výrok II. a) rozsudku a k příjezdu do garáže vraty domu č. p. 55 přes část parcely 13/1 (označené jako parc. č. 13/11 podle geometrického plánu pro rozdělení pozemku p. č. 13/1, který vyhotovil tituly před jménem jméno FO pod číslem plánu 244-710/2023). K těmto dotčeným částem pozemku však dohodou spoluvlastníků žádné věcné břemeno nebylo zřízeno a žalovaný a jeho předchůdci tak přístup do domu realizovali se souhlasem vlastníků pozemku 13/1, kteří takové užívání pozemku tolerovali z důvodů blízkých příbuzenských vztahů. Důvodem, pro který si předchůdci žalovaného po rozdělení nemovitostí nezajistili přístup byly bezproblémové vztahy bývalých spoluvlastníků.

34. Žalovaný vypověděl, že v době, kdy došlo k rozdělení pozemků a nemovitostí, byl seznámen s geometrickým plánem, neřešili kdo jak užívá pozemek 13/1, protože vlastníci tohoto pozemku předchůdci žalobců zase užívali pozemky žalovaných (včetně pozemku 13/3) a žalovaný a jeho otec používali pozemky žalobců, nikdy s tím nebyl problém, protože vztahy byly dobré. Dotčené části pozemku 13/1 -prostor před vjezdem do domu č. p. 55 (pozemek 13/11) užívali do roku 2016 jak žalovaný, tak i předchůdci žalobců k průjezdu vraty přes parc. č. st. 30/2 až na dříve společný dvůr na parc. č. 13/3 (který byl dříve možný). Tedy předchůdci žalovaného pokračovali v užívání dotčených částí pozemku 13/1 k chůzi a jízdě (mimo dohodou vymezený rozsah pozemku, na němž sjednané věcné břemeno chůze a jízdy vázlo) i po uzavření dohody ze dne datum stejně, jako tomu bylo v době před jejím uzavřením (za existujícího spoluvlastnictví k celku nemovitostí), kdy recipročně právní předchůdci žalobců zase užívali některé jim dohodou přikázané pozemky. Uvedené vyplývá z výslechu svědka jméno FO, žalobců ale také i z výslechu žalovaného.

35. Svědek jméno FO k tomu vypověděl, že měl do vytyčení hranic v roce 2017 za to, že dotčené části pozemku nacházející se vpravo od dohodou ze dne datum zřízeného věcného břemene jsou jeho vlastnictvím. Spory mezi účastníky začaly po roce 2016, kdy zemřel děda žalobců, neboť žalovaný navenek dával najevo, že část pozemku 13/1, které užívá jsou jeho. Z tohoto důvodu nechali žalobci v roce 2017 pozemky zaměřit a vytyčit hranice. Žalobci (jejich zákonní zástupci) opakovaně projevili nesouhlas s užíváním pozemku parc.č. 13/1 v širším rozsahu než plyne z dohody ze dne datum a GP jednak přípisem ze dne datum (žalovaný byl žalobci vyzván, aby upustil od neoprávněných zásahů do vlastnického práva k pozemku p.č. 13/1) a naposledy dopisem ze dne datum. Další skutkové závěry jsou spolu s právním posouzením pro přehlednost uvedeny v následujících odstavcích. Právní posouzení.

36. Podle § 987 o.z. účinného od datum držitelem je ten, kdo vykonává právo pro sebe. Podle § 989 odst.1 o. z. vlastnické právo drží ten, kdo se věci ujal, aby ji měl jako vlastník. Jiné právo drží ten, kdo je počal vykonávat jako osoba, jíž takové právo podle zákona náleží, a komu jiné osoby ve shodě s ním plní. (odst. 2). Držba je řádná, pokud se zakládá na platném právním důvodu. Kdo se ujme držby bezprostředně, aniž ruší cizí držbu, nebo kdo se ujme držby z vůle předchozího držitele nebo na základě výroku orgánu veřejné moci, je řádným držitelem (§ 991 o. z.). Podle § 992 odst.1 o. z. kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží.

37. Neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, jde o pravou držbu (§ 993 o. z.). Podle § 994 má se za to, že držba je řádná, poctivá a pravá.

38. Podle § 1089 odst. 1 o. z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

39. Podle § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

40. Nabyl-li někdo poctivě držbu od poctivého držitele, jehož držba se zakládá na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva (§ 1090 odst. 1), započítává se mu vydržecí doba jeho předchůdce (§ 1096 odst. 1 o. z). Při mimořádném vydržení se nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího (§ 1096 odst. 2 o. z.).

41. Podle § 1257 odst. 1 o. z. věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. Podle § 1274 odst. 1 občanského zákoníku služebnost stezky zakládá právo chodit po stezce nebo se po ní dopravovat lidskou silou. Podle § 1276 odst. 1 občanského zákoníku služebnost cesty zakládá právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoli vozidly.

42. Podle § 1259 o. z. kdo je oprávněn ze služebnosti, může se domáhat ochrany svého práva; § 1040 až 1043 se použijí obdobně. Podle § 1260 odst. 1 o.z. služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena.

43. Podle § 1042 odst. 1 o. z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

44. Podle § 2189 o. z. přenechá-li půjčitel někomu bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat, vzniká výprosa. Podle § 2190 odst. 1 o. z. kdo věc výprosníkovi přenechal, může požadovat její vrácení podle libosti.

45. V předmětné věci bylo určující otázkou posouzení důvodnosti obrany žalovaného, tedy posouzení zda došlo k vydržení vlastnického (či jiného věcného práva) práva žalovaným k pozemkům oddělených z parc. č. 13/1. Soud I. stupně zamítl vzájemnou žalobu o určení, že žalovaný je výlučným vlastníkem pozemků vymezených z pozemku 13/1 GP č. hodnota-710/2023 jako pozemky parc. č. 13/8, parc. č. 13/10 a parc. č. 13/11 (výrok IV.), který nabyl právní moci dne datum. Soud dospěl k závěru, že nebyly splněny podmínky vlastnické držby ve smyslu § 987 a § 989 o. z., a z důvodu existence nepoctivého úmyslu ani podmínky pro mimořádné vydržení, neboť po zrušení podílového spoluvlastnictví pozemek parc. č. 13/1 připadl do vlastnictví předchůdců žalobců a předchůdce žalovaného od počátku věděl, komu pozemek 13/1 patří a kudy vedou jeho hranice. V tomto řízení proto soud řešil již pouze otázku služebnosti, tedy zkoumal zda ze strany žalovaného a jeho právních předchůdců byla (v souvislosti s uzavřením dohody ze dne datum) – jak uvedeno výše - založena a trvala držitelská vůle vykonávat právo jako osoba, které takové právo náleží, jež byla současně dána najevo i navenek, a zda žalobci a jejich právní předchůdci v souladu s takovým právem též plnili.

46. Ve věci existuje ve prospěch žalovaného smluvní věcné břemeno chůze a jízdy k užívání jen přesně vymezené části pozemku p. č. 13/1 vymezené GP č. hodnota-38/98, přičemž žalovaný fakticky užívá a vykonává chůzi a jízdu mimo rozsah tohoto věcného břemene. Žalobci se brání užívání dotčených částí pozemku 13/1 mimo trasu zřízeného věcného břemene – služebnosti. Žalovaný mimo tento rozsah může pozemek žalobců užívat jen tehdy, prokázal by jiný právní důvod. Tímto jiným právním důvodem by v posuzované věci mohlo být vydržení další služebnosti, případně jiný právní titul, který nebyl tvrzen a ani prokázán, přičemž vzájemná žaloba na určení vlastnického práva k dotčeným částem pozemku z titulu mimořádného vydržení byla pravomocně zamítnuta.

47. Soud je v řízení vázán právním názorem Nejvyššího soudu vysloveným v této věci, podle kterého držbu jiného věcného práva než práva vlastnického, tedy i práva odpovídajícího služebnosti, nelze ztotožnit s pouhým užíváním cizí věci. K držbě služebnosti je nezbytné, aby držitelská vůle vykonávat právo jako osoba, které takové právo náleží, byla dána najevo navenek vlastníkovi služebného pozemku a aby vlastník výkon takového práva trpěl jako výkon služebnosti. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný a jeho právní předchůdci spornou část pozemku fakticky užívali. Samotné faktické užívání však nepostačuje k závěru o držbě práva odpovídajícího služebnosti.

48. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. spisová značka (zveřejněném na www.nsoud.cz) předpokladem vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni tak byl podle občanského zákoníku v uvedeném znění (stejně jako podle současného stavu, byť příslušná ustanovení jsou formulována zčásti odlišně) výkon práva odpovídajícího věcnému břemeni po stanovenou vydržecí dobu, a to v objektivně existující dobré víře. Nestačilo tedy jakékoliv chování, které obsahem mohlo odpovídat věcnému břemeni, ale vydržitel musel být držitelem práva. Z ust. § 989 odst. 2 – stejně jako z klasické literatury vyplývá, že držitelská vůle pak musí býti předepsaným způsobem publikována čili navenek realizována, musí být tedy vlastníkovi pozemku, který někdo užívá k průchodu či průjezdu – dáno najevo, že se tak činí z titulu věcného břemene, a vlastník tento stav musí trpět. Jinak nemůže jít o držbu práva odpovídajícího věcnému břemeni, ale jen o chování, které by sice mohlo být obsahem držby práva, avšak je realizováno z jiného právního důvodu (např. výprosa, obligace, veřejné užívání), nebo bez právního důvodu. Takové chování ovšem nemůže být kvalifikováno jako držba práva, a nemůže tedy vést k jeho vydržení.

49. Soud se proto zabýval tím, zda žalovaný prokázal, že on nebo jeho právní předchůdci navenek projevili vůči vlastníkům pozemku vůli vykonávat právo chůze a jízdy mimo trasu smluvně zřízeného věcného břemene jako služebnost. Žalovaný po poučení soudem k prokázání držitelské vůle vykonávat právo odpovídající služebnosti stezky a cesty, její vnější projev vůči vlastníkům pozemku, trpění výkonu práva vlastníky pozemku jako výkonu služebnosti neuvedl žádná tvrzení, když jeho obrana byla založena na držbě vlastnického práva k předmětným částem pozemku a mimořádném vydržení vlastnického práva, která byla soudem vyhodnocena jako nedůvodná. Žalovaný tedy neuvedl tvrzení a neoznačil důkazy, z nichž by vyplývalo, že on nebo jeho právní předchůdci navenek vůči vlastníkům pozemku vykonávali právo jako služebnost, a nikoli pouze jako faktické užívání.

50. Podle závěru dovolacího soudu skutečnost, že předchůdci žalovaného pokračovali v užívání dotčených částí pozemku 13/1 k chůzi a jízdě (mimo dohodou vymezený rozsah pozemku, na němž sjednané věcné břemeno chůze a jízdy vázlo) i po uzavření dohody ze dne datum stejně jako tomu bylo v době za trvání spoluvlastnictví před uzavřením dohody, kdy recipročně předchůdci žalobců zase užívali některé jim dohodou přikázané pozemky a že zde byl (blíže neidentifikovaný) „záměr“, aby se tak dělo, a jinak „nikdo nic neřešil“, závěr o chopení se držby práva odpovídajícího věcnému břemeni (práva ze služebnosti) právními předchůdci žalovaného učinit nelze. Takové okolnosti mohou svědčit o tolerovaném užívání, výprose nebo jiném neformálním stavu, nikoli samy o sobě o držbě věcného práva.

51. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp.zn. spisová značka, uveřejněném pod č. 83/2021 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyšší soud připustil, že výprosa může vzniknout i na základě faktického jednání stran, tedy konkludentně. Pokud právní předchůdci žalobců dlouhodobě tolerovali, že žalovaný nebo jeho předchůdci přes jejich pozemek chodí či jezdí mimo trasu smluvně zřízeného věcného břemene, aniž by bylo ujednáno, že jde o věcné právo, a aniž by byla určena doba a účel užívání, může jít právě o konkludentní výprosu. Výprosa, tak jako většina jiných závazků, zavazuje pouze smluvní strany. Jestliže žalovaný nebo jeho právní předchůdci užívali spornou část pozemku pouze na základě výprosy, pak z toho nevyplývá existence služebnosti, držba služebnosti, ani oprávnění zatěžující pozemek jako věcné právo. Výprosa znamená pouze to, že tehdejší vlastník fakticky dovolil či toleroval užívání pozemku, tedy představuje pouze závazkový vztah zavazující smluvní strany, nikoli věcné právo k cizí věci, nezakládá služebnost a nemůže být zaměňováno za držbu práva odpovídajícího věcnému břemeni. V daném případě ke vzniku výprosy nebylo třeba, aby byla vůle stran projevena (k jejímu sjednání došlo). Ke vzniku výprosy stačilo konkludentní jednání účastníků, kteří si vzájemně umožňovali užívání svých nemovitostí.

52. Soud pak na základě uvedených zjištění dospěl k závěru, že žalovaný neprokázal, že by se on nebo jeho právní předchůdci chopili držby práva odpovídajícího služebnosti chůze a jízdy mimo trasu věcného břemene vymezenou GP č. hodnota-38/98, nemohlo tedy ani dojít k řádnému ani mimořádnému vydržení služebnosti podle § 1089 odst. 1 o. z. a § 1095 o. z. Jiný právní titul k užívání dotčených částí pozemku 13/1 k chůzi a jízdě (mimo dohodou vymezený rozsah pozemku, na němž sjednané věcné břemeno chůze a jízdy vázlo), nebyl tvrzen a ani prokázán. Z provedených důkazů vyplývá toliko dlouhodobé rodinně či sousedsky tolerované užívání části pozemku mimo trasu zřízeného věcného břemene, což je třeba kvalifikovat nanejvýš jako výprosu, nikoli jako držbu služebnosti, jak ostatně vyplývá i z odůvodnění dovolacího soudu. Výprosa nezakládá služebnost, nezavazuje jako věcné právo a nemůže být bez dalšího vést k vydržení služebnosti. Podle § 2190 odst. 1 o. z. může půjčitel požadovat vrácení věci podle libosti. V dané věci to znamená, že vlastník může požadovat, aby výprosník ukončil užívání pozemku. Žalobci ve výzvě ze dne datum a v předžalobní výzvě vyzvali žalovaného, aby respektoval hranice věcného břemene chůze a jízdy zřízeného k pozemku parc. č. 13/1 na základě dohody ze dne datum, vyzvali k odstranění přístupového chodníku a k vyklizení pozemku do datum. Také podání žaloby na ochranu vlastnického práva lze chápat jako jednoznačný projev, že žalobci již další užívání svého pozemku netolerují. Nebylo-li prokázáno, že žalovaný nebo jeho právní předchůdci vykonávali právo chůze a jízdy a užívání přístupového chodníku jako služebnost a tuto vůli projevili vlastníkům pozemku, ani jiný právní důvod k chůzi a jízdě po pozemku žalobců mimo trasu smluvně zřízeného věcného břemene je žaloba na zdržení se chůze a jízdy mimo trasu věcného břemene důvodná. Chůze a jízda žalovaného po pozemku žalobců mimo trasu věcného břemene vymezenou GP č. hodnota-38/98 tak nemá právní důvod a představuje neoprávněný zásah do vlastnického práva žalobců ve smyslu § 1042 občanského zákoníku.

53. Ze stejných důvodů nemůže obstát ani obrana žalovaného proti nároku na odstranění přístupového chodníku, který leží na části pozemku žalobců 13/1 mimo rozsah prokázaného oprávnění žalovaného. Nebyl-li prokázán právní důvod, který by žalovaného opravňoval mít na pozemku žalobců přístupový chodník nebo jej užívat jako součást výkonu služebnosti, jde o neoprávněný zásah do vlastnického práva žalobců. Žalovaný, který přístupový chodník užívá, udržuje a má možnost s ním nakládat je povinen tuto část pozemku vyklidit a přístupový chodník odstranit. Žalobci jako vlastníci pozemku mají podle § 1042 o. z. právo domáhat se ochrany svého vlastnického práva k pozemku p. č. 13/1 proti každému, kdo jim do jejich věcného práva zasahuje nebo je ruší. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. Náklady řízení 54. Soud projednával jak žalobu, tak vzájemnou žalobu žalovaného, tedy jako by ve společném řízení projednával více věcí. Jedná se o dva samostatné nároky a při rozhodování o náhradě nákladů řízení se každá považuje za samostatnou věc. Náhradu nákladů řízení u každé věci posuzoval samostatně. Náklady, které účastník současně vynaložil na více společně projednávaných věci je potřeba rozdělit podle toho, jak se ta která společně projednávaná věc podílela na vzniku nákladů. Podle § 12 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen „a.t.“) se při spojení dvou a více věcí, za tarifní hodnotu považuje součet tarifních hodnot spojených věcí a za každou zastupovanou osobu náleží odměna snížená o 20 % (§12 odst. 4). Náhrada nákladů řízení o vzájemném návrhu žalovaného již byla pravomocně přiznána žalobcům v částce částka (výrok VI. rozsudku ze dne datum).

55. O náhradě nákladů řízení o ochranu vlastnického práva soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 o.s.ř. a zcela úspěšným žalobcům přiznal náhradu nákladů řízení v celém rozsahu. Náklady řízení před soudem I. stupně tvoří soudní poplatek ve výši částka a odměna advokáta za 22,5 úkonů právní služby, kdy podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném do datum se odměna počítá z tarifní hodnoty částka (2 x částka za 2 předměty řízeni – zdržet se zásahů a vyklizeni nemovitosti), tedy za úkon částka částka podle § 7 a § 9 odst. 1, § 12 odst. 3 a.t., za úkony podle § 11 odst. 1, písm. a, b, d, g, i) a. t. za převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzvu, podání žaloby, písemná podání ze dne datum, datum, písemná jednání ve věci směny pozemků a věcného břemene datum, datum, písemná jednání ve věci mimosoudního vyřešení věci dne datum, datum, datum, písemné podání soudu datum, účast na jednání soudu dne datum, datum, účast u mediátora datum, účast na jednání soudu trvající přes 2 hodiny ( 2 úkony) dne datum, datum, datum (1úkon), datum, datum, datum a účast u vyhlášení rozsudku dne datum ( ½ úkon), tedy částka. Za každou zastoupenou osobu je odměna částka, podle § 12 odst. 4 a.t. snížena o 20 %, na částka, tedy za 2 osoby částka. Dále náleží náhrada hotových výdajů za 23 úkonů právní služby, přičemž 18 úkonů se týkalo stejnou měrou jak žaloby tak vzájemné žaloby (v rozsahu částka již byla náhrada pravomocně přiznána v částce částka), proto soud započítává pouze ½ režijních paušálů 18x částka a za dva úkony písemná jednání s protistranou, převzetí věci, podání žaloby a předžalobní výzva pak 5x částka podle § 13 odst. 3 a.t., tedy částka. Náhrada hotových výdajů náleží k úkonu, který zástupkyně učinila společně za obě osoby jednou, proto se započítává pouze jednou (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. spisová značka podle něhož za společné úkony při zastupování více osob přísluší advokátu ke každému úkonu pouze jedna paušální náhrada výdajů). Cestovné k 9 jednáním soudu osobním automobilem jméno FO jméno FO (částka dne datum při komb. spotřebě 7,2 l/100 km) a RENAULT Fluence na trase adresa a zpět celkem hodnota km, při komb. spotřebě 4,6 l/100 km, při ceně nafty částka, částka, částka a paušální náhradě částka, částka částka za 1 km, podle vyhl. č. 589/2020 Sb., č. 467/2022 Sb., 398/2023 Sb., celkem částka, kdy podrobné vyúčtování každé cesty je uvedeno ve vyúčtování advokátky žalobců a pro stručnost na ně soud odkazuje (čl. 200-210). Náhrada za ztrátu času za 36 hodin (9 cest po částka) po částka za každou ½ hodinu podle § 14 odst.1 a.t., činí částka. Cestovné k setkání s mediátorem adresa a zpět celkem hodnota km, při komb. spotřebě 4,6 l/100 km, při ceně nafty částka a paušální náhradě částka za 1 km celkem částka, náhradu za ztrátu času za 4 půlhodiny po částka, tedy částka. Cestovné k místnímu šetření adresa a zpět celkem hodnota km, při komb. spotřebě 4,6 l/100 km, při ceně nafty částka a paušální náhradě částka za 1 km celkem částka, náhradu za ztrátu času za 4 půlhodiny po částka, tedy částka. Náklady cestovného a za ztrátu času činí částka, a byly vynaloženy stejnou měrou jak na projednání žaloby, tak vzájemné žaloby, proto je soud započítává pouze v rozsahu ½ tedy částka (v rozsahu částka již byly pravomocně přiznány v částce částka - výrok VI. rozsudku). Odměna a náklady po zrušení rozhodnutí soudu činí částka. Od datum činí sazba odměny za jeden úkon právní služby dle § 7 bodu 5, § 9 odst. 1, §12 odst. 3 a.t. z tarifní hodnoty částka (2 x částka za 2 předměty řízeni), částku částka. Podle § 12 odst. 4 a.t. odměna za úkon snížena o 20 % u druhé osoby, jde-li o společné úkony za 2 osoby částka. Zástupkyně žalobců učinila jeden úkon účast u jednaní konaného dne datum, režijní paušál za tento úkon činí částka. Odměna za právní zastoupení žalobců činí celkem tj. celkem částka při zastupování 2 osob (částka + částka + částka). Cestovné za cestu adresa a zpět na soudní jednaní dne datum ve výši částka, celkem hodnota km, při komb. spotřebě 4,6 l/100 km, při ceně nafty částka a paušální náhradě částka za 1 km podle vyhl. č. 573/2025 Sb. ve znění od datum, náhrada za promeškaný čas na cestě na jednaní dne datum a zpět dle § 14 odst. 3 a.t. celkem částka (2x částka za každou ½ hodinu). Celkem činí náklady řízení před soudem I. stupně částka (10 000+ 68 400 + 4200+ 8 371 +částka).

56. Náklady odvolacího řízení činí celkem částka, z toho soudní poplatek částka, odměna advokáta dva úkony (podání odvolání a účast na jednání odvolacího soudu dne datum). Odvolání bylo podáno za účinnosti vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném do datum a odměna za tento úkon činí z tarifní hodnoty částka částku 2x částka (snížená o 20 % u každé osoby) tedy 2x částka za oba žalobce. Za účast na jednání dne datum náleží odměna vypočtená z tarifní hodnoty částka (ust. § 9 odst. 1, § 7 bod 5, § 12 odst. 3 a.t). Odměna za tento úkon činí částku částka, za druhou osobu částka. K odměně za písemné vyjádření náleží paušální náhrada částka a za účast u jednání částka. Cestovné za cestu adresa a zpět celkem hodnota km na soudní jednaní dne datum osobní vozem činí částka, při komb. spotřebě 4,6 l/100 km, při ceně nafty částka a paušální náhradě částka za 1 km podle vyhl. č. 475/2024 Sb., náhrada za promeškaný čas na cestě na jednaní a zpět dle § 14 odst. 3 a.t. celkem částka (4x částka za každou ½ hodinu).

57. Náklady dovolacího řízení činí celkem částka, z toho soudní poplatek částka, odměna advokáta dva úkony (za převzetí a příprava zastoupení, podání dovolání). Odměna za jeden úkon činí částku částka, za druhou osobu částka. K odměně za písemné vyjádření náleží paušální náhrada za tyto úkony 2x částka. Odměna za zastupování v dovolacím řízení činí částka při zastupování 2 osob (2x částka + 2x částka + částka). Celkem náleží žalobcům náklady částka, které je žalovaný povinen zaplatit žalobcům k rukám advokátky do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku, když žalobci s uvedenou lhůtou pro úhradu nákladů řízení souhlasili. (§ 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalobci domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.