8 C 280/2021
č. j. 8 C 280/2021-24
V PLATNOSTICitované zákony (19)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 120 § 137 § 142 § 149
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 561 § 562 § 573 § 580 § 588 § 1824 § 1879 § 1880 § 1970 § 2395 § 2991
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 86 § 87
Plný text
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení se sídlem adresa sp. zn. spisová značka žalobkyně číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 1,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku ve výši [částka] a kapitalizovaného úroku ve výši [částka].
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka], sestávající se z částky [částka] jako poskytnutého úvěru, částky [částka] jako smluvní pokuty, dále se domáhala úroku ve výši [částka] a nákladů upomínání za odeslání upomínky [částka] označené jako kapitalizovaný úrok, a dále kapitalizovaného zákonného úroku [částka] od [datum] do [datum] a úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. V žalobě uvedla, že mezi předchůdcem žalobkyně [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru prostřednictvím prostředků elektronické komunikace na základě online žádosti na internetových stránkách [webová adresa]. Žalovaný svou vůli projevil verifikační platbou ve výši [částka] na účet [žalobkyně] ze svého bankovního účtu. Na základě smlouvy o úvěru poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši [částka] se splatností [datum] a to na bankovní účet žalovaného. Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky, sazebník nákladů a sazebník poplatků. Žalovaný v rozporu se smlouvou nevrátil žalobkyni peněžní prostředky do dne splatnosti, je tak povinen od data prodlení uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky úvěru v prodlení. Smluvní pokutu žalobkyně vyčíslila za dobu od prodlení od [datum] do dne [datum] ve výši [částka] Částku [částka] žalobkyně požaduje jako nesplacený úrok a částku [částka] jako paušální náklady na upomínání, celkem [částka] v návrhu označené jako kapitalizovaný úrok.
2. Soud v dané věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného (§ 101 odst. 3 o. s. ř.) za situace, kdy zástupce žalobkyně se z nařízeného jednání omluvil. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, předvolání k jednání mu bylo doručeno řádně a včas.
3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené [datum] mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky vyplývá postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky ze [datum] bylo žalovanému odesláno poštou dne [datum], jak bylo zjištěno z tohoto oznámení a poštovního podacího archu. Soud má tedy za prokázáno, že žalobkyně je podle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) je aktivně legitimována v tomto řízení.
4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Ze smlouvy o úvěru datované [datum], která byla změněna a doplněna smlouvou ze dne [datum] [číslo] soud zjistil, že jako strany smlouvy jsou označeni společnost [právnická osoba] (věřitel) a žalovaný (klient). Na smlouvě nejsou připojeny podpisy žádné ze smluvních stran. Obsahem smlouvy je poskytnutí spotřebitelského úvěru dne [datum] ve výši [částka], navýšeného dne [datum] na částku [částka], datum splatnosti [datum], sazba úroku 135,15 %, RPSN 1257,70 % Smlouva obsahuje ujednání o smluvní pokutě, kterou je klient povinen zaplatit věřiteli ve výši 0,1 % denně z jistiny a dále poplatek [částka] za každou jinou písemnou upomínku. Potvrzením a přijetím tohoto textu Klient navrhuje Věřiteli uzavření výše specifikované smlouvy o úvěru. Věřitel ověří splnění podmínek pro poskytnutí úvěru odesláním SMS informace o uzavření smlouvy na registrovaný telefon Klienta, nebo odesláním peněžních prostředků na registrovaný bankovní účet Klienta nebo vyplacením hotovosti.
5. Z výpisů z účtu [právnická osoba] společnosti [právnická osoba] a z potvrzení [právnická osoba] ze dne [datum] má soud za prokázáno, že společnost [právnická osoba] na účet, jehož majitelem a jediným disponentem je žalovaný byla dne [datum] připsána částka [částka], [datum] částka [částka], [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka] a dne [datum] částka [částka]. Dne [datum] byla na účet [žalobkyně] [název] byla pod označením„ příchozí platba“ z účtu jiné banky (banka [číslo]) připsána platba [částka] na účet [žalobkyně] [název]. K platbě nebyla připojena žádná doložka. Žalovaný v řízení netvrdil a ani neprokázal, že by dlužnou pohledávku po podání žaloby žalobkyni zaplatil, či že by k zániku pohledávky došlo jiným způsobem než zaplacením.
6. Soud po stránce skutkové zjistil, že na účet žalovaného byla [právnická osoba] připsána za dobu od [datum] do [datum] celkem částka [částka], soud však nemá za prokázáno, že mezi předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] byly uzavřeny smlouvy o úvěru.
7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 1824 odst. 1 o.z. sjednává-li se smlouva prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, sdělí podnikatel spotřebiteli údaje uvedené v § [číslo] odst. 2 a § [číslo] odst. 1.
9. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Podle odst. 2 citovaného ust. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle § 87 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Tím je zákon č. 297/2016 Sb., který v § 7 stanoví, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst.
1. Podle § 562 odst. 1 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.
13. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům. V daném případě byla původním věřitelem žalovanému poskytnuta částka [částka] jako spotřebitelský úvěr, smlouva vyžadovala písemnou formu a měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena v elektronické podobě prostřednictvím webových stránek předchůdce žalobkyně. Z provedených důkazů však nevyplývá, že to byl právě žalovaný, který o úvěr na webových stránkách předchůdce věřitele požádal a který vyplnil osobní údaje v registračním formuláři, [žalobkyně], že souhlasí s podmínkami, odsouhlasil znění úvěrové smlouvy, zadal své uživatelské jméno, heslo. Smlouva měla být podle obchodních podmínek [žalobkyně] uzavřena splněním poslední z následujících podmínek: generování návrhu Smlouvy věřitelem; přijetí návrhu Smlouvy Klientem prostřednictvím provedení registrace a odeslání verifikační platby. Z provedených důkazů nevyplývá ze strany žalovaného (z jeho účtu uvedeného ve smlouvě) žádná verifikační platba. [příjmení] [částka] připsaná na účet [žalobkyně] je provedena z jiného účtu s datem [datum] a není zjistitelné, zda s ní jsou spojeny další úkony žalovaného, zejména žádost o úvěr v konkrétní výši, souhlas s obchodními podmínkami, se zněním smlouvy, zvláště za situace, že byla odeslána měsíc před poskytnutím úvěru. Z důkazů není zřejmé, že by žalovaný přijal návrh smlouvy svým uživatelským jménem, heslem, SMS kódem či, že by jinak vyslovil souhlas s obsahem smlouvy, podmínkami či sazebníkem. Z žádných k důkazu provedených listin nevyplývá, že právě žalovaný učinil jakýkoli úkon, kterým by projevil vůli uzavřít obě smlouvy o úvěru. Z provedených důkazů nelze zjistit, jakým postupem předchůdce žalobce ověřil totožnost osoby, která registraci provádí a kliká na webové rozhraní a žádá o úvěr. Listinné důkazy dokládají pouze úkony ze strany předchůdce žalobce, nikoli ze strany žalovaného. Ze strany žalovaného nebyla doložena žádná forma komunikace s předchůdcem žalobkyně telefonická ani elektronická. Nebylo tedy prokázáno, že by žalovaný projevil svou vůli prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Soud proto uzavírá, že žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy o úvěru ani dohody o smluvní pokutě.
17. Prokázáno tak bylo pouze to, že předchůdce žalobkyně žalovanému zaslal na jeho účet částku [částka], kterou žalovaný dosud nevrátil. Soud v této části proto posoudil nárok žalobkyně jako nárok z bezdůvodného obohacení, které je tak žalovaný povinen žalobkyni vydat. Splatnost tohoto závazku pak lze odvozovat až od uplynutí lhůty uvedené ve výzvě k plnění. Žalobkyně neprokázala, že by žalovaného k vrácení částky vyzvala dříve než oznámením o postoupení pohledávky do 10 dnů od doručení. Podle poštovního podacího archu byla žalovanému výzva s oznámením odeslána [datum] a doručena byla podle § 573 o.z. třetí pracovní dem po odeslání tedy [datum], od [datum] je žalovaný v prodlení. Soud žalobkyni přiznal zákonné úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a ve zbytku žalobu zamítl.
18. Nad rámec toho soud dále uvádí, že i kdyby byla smlouva žalobkyní popsaným způsobem uzavřena, pak na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, musel by soud dospět k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným jako spotřebitelem spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o.z. nebyla platně uzavřena.
19. V daném případě žalobkyně v řízení netvrdila ani nenavrhla důkazy k prokázání, zda její právní předchůdce posoudil schopnost žalovaného (jakožto spotřebitele) splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. O této povinnosti tvrdit a prokázat však soud však žalobkyni nemohl poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání. Žalobkyně proto neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, soud nemá za prokázáno, že byla ověřena úvěruschopnost žalovaného (tj. že by věřitel splnil zákonem mu uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí), tedy zda věřitel zkoumal zda žalovaný nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.
20. Neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Jedná se o neplatnost absolutní, je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu. (Srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] dostupného na [webová adresa] k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.
21. Soud proto uzavírá, že i kdyby smlouva o úvěru byla mezi účastníky uzavřená, byla by podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 588 o.z. neplatná. V každém případě pak plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, by představovalo plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu § 2991 a násl. o.z., které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat. Soud by proto i v takovém případě žalobě vyhověl pouze pro částku [částka] včetně zákonných úroků z prodlení.
22. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 60 % neúspěšná v rozsahu 40 %, náleží jí náhrada nákladů řízení v rozsahu 20 % Náklady řízení se sestávají ze soudního poplatku ve výši [částka], odměny advokáta za tři úkony právní služby ve výši [částka] (3 x [částka] za převzetí a přípravu zastoupení, a podání žaloby, jeden poloviční úkon za výzvu k plnění) podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) a náhrady hotových výdajů ve výši [částka] (za tři úkony po [částka]) ve smyslu § 14b odst. 2 advokátního tarifu. Uvedené odměny a náhrady se zvyšují o 21% DPH podle § 137 o. s. ř. ve výši [částka]. Celkem tedy činí náklady řízení [částka], z toho 20 % pak činí [částka] Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o. s. ř. Použití zvláštního ustanovení § 14b je odůvodněno tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru opakovaně stejnou žalobkyní (přes 1 000 věcí) ve skutkově a právně obdobných věcech a předmětem řízení je postoupená pohledávka.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.