8 C 288/2020

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D. se sídlem adresa žalobkyně spisová značka proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení. V žalobě uvedla, že žalovaná se právnická osoba název instituce název instituce název instituce jako s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne datum smlouvu o půjčce, jejímž předmětem bylo poskytnutí půjčky ve výši částka. Žalovaná se zavázala za poskytnutí půjčky zaplatit poplatek částka, který se skládal z poplatku za administrativní činnost částka, úroku částka a poplatku za hotovostní inkaso splátek částka. Dále se žalovaná zavázala hradit poplatek částka za doplňkovou službu životního pojištění. Žalovaná se zavázala dlužnou částku splatit v 58 týdenních splátkách do datum. Celková hodnota pohledávky činila částka, bylo uhrazeno částka. Pohledávka za žalovanou byla právnická osoba název instituce název instituce název instituce postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání soudu se nedostavila. Předvolání jí bylo doručeno na adresu místa trvalého pobytu řádně a včas. Žalobkyně svou neúčast omluvila. Soud proto projednal a rozhodl věc v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“).

3. Soud k prokázání aktivní legitimace žalobkyně provedl důkazy smlouvami o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi příjmení jméno příjmení jméno jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, seznamem postupovaných pohledávek a dále oznámením právnická osoba název instituce název instituce název instituce o postoupení pohledávky ze dne datum. Soud má z těchto důkazů za prokázáno žalobkyně nabyla postoupením celou pohledávku za žalovanou podle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

4. Ze smlouvy o půjčce číslo uzavřené datum mezi žalovanou jako zákazníkem a právnická osoba název instituce název instituce název instituce anonymizováno věřitelem bylo zjištěno, že žalované byla poskytnuta peněžitá půjčka ve výši částka, kterou si žalovaná při podpisu smlouvy převzala. Žalovaná se zavázala uhradit půjčenou částku částka spolu s poplatkem ve výši částka (za administrativní činnost částka, úrokem částka a poplatkem za hotovostní inkaso splátek částka) dále pojistné částka, tedy se celkem zavázala uhradit částku částka v 58 týdenních splátkách ve výši částka, přičemž první splátka byla splatná do sedmi kalendářních dní od uzavření smlouvy. Rovněž žalovaná svým podpisem stvrdila, že jako„ Zákazník dále potvrzuje, že mu byly s dostatečným předstihem před uzavřením Smlouvy poskytnuty Standardní informace o spotřebitelském Úvěru a bylo mu poskytnuto náležité vysvětlení, tak aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci číslo rovněž potvrzuje, že název firmy před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informaci získaných i od zákazníka - tyto jsou obsahem Zákaznické karty“. K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně tvrdila, že ověřila úvěruschopnost posuzované, která byla dotazována na své poměry a informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované (pracovní smlouva, výplatní pásky, doklady SIPO) a současně ověřil. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované. Dále bylo odkázáno na prohlášení žalované uvedené ve smlouvě, která prohlásila, že poskytla pravdivé informace, je schopna celkovou dlužnou částku zaplatit a byly jí poskytnuty předsmluvní informace. příjmení jiné listiny k tvrzení o posouzení úvěruschopnosti žalované než smlouvu o zápůjčce a kartu zákazníka žalobkyně k důkazu neoznačila.

5. Žalovaná na svou obranu nic neuvedla a z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by žalovaná na své závazky ze zjištěné smlouvy o půjčce uhradila více, než tvrdila žalobkyně v žalobě, tedy částku částka.

6. Z karty zákazníka soud zjistil, že v rozhodné době měl být příjmem žalované kromě mzdy ve výši částka měsíčně také blíže nespecifikovaný další příjem ve výši částka přeškrtnuto na částka (zejména není zřejmé o jaký příjem se jedná), jehož výše nebyla ověřena. Tedy soudem ani samotnou původní věřitelkou nebylo možno v rozhodném okamžiku posoudit, zdali se jednalo o příjem jednorázový či opakovaný, a zdali uvedenou výši bylo možno pro účely schopnosti splácet zápůjčku hodnotit jako příjem stabilní. Jde-li o v zákaznické kartě uvedené výdaje žalované na nájem a inkaso částka, je zjevné, že jde o výdaje zcela nepřiměřené obvyklé výši nájemného a inkasa. Uvedené výdaje na domácnost ve výši částka na jídlo, léky, telefon, oblečení a dopravu, jsou pak rovněž zcela podhodnocené, když na den by žalovaná na všechny tyto výdaje spotřebovala pouze částka. Z karty vyplývá, že žalovaná pracuje v obec a bydlí ve příjmení, tedy musí mít nutně výdaje na dopravu. Z poskytnutých údajů vyplývá, že původní věřitel proškrtnul údaj o nezaopatřených dětech a uvedl, že žije sama v samostatné domácnosti v nájmu.

7. Vzhledem k době uzavření smlouvy soud posuzoval vztah účastníků podle ustanovení. Žalované jako spotřebitelce (§ 419 o. z.) byla poskytovatelem poskytnuta peněžní částka částka ve formě zápůjčky, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ).

8. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

9. Podle § 9 odst. 1) zákona č. 145/2010 Sb. ve znění ke dni uzavření smlouvy je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

10. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § číslo odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou jako spotřebitelkou nebyla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o zápůjčce.

15. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 9 zák. č. 145/2010 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Nejvyšší soud uzavřel, věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (srov. rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, dostupný z www.nsoud.cz). Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

16. V daném případě žalobkyně k prokázání zkoumání úvěruschopnosti předložila zákaznickou kartu, z níž vyplývá, že žalovaná uvedla, že má příjem částka, který však nebyl zcela ověřen, a výdaje na domácnost pouze částka, které jsou evidentně podhodnocené. Z karty zákazníka pak bylo sice zjištěno, že původní věřitelka žalovanou uvedené informace ověřila výplatními páskami, pracovní smlouvou a výdaje pouze nájemní smlouvou a dokladem SIPO, jak byl ověřen údajný další příjem částka, z karty nevyplývá. Žalobkyně žádné listiny, kterými prověřovala úvěruschopnost žalované soudu nepředložila, nebylo tak možné ověřit, zda skutečně součástí příjmů domácnosti byla i částka částka ani o jaký příjem se mělo jednat a zda je zaručen po celou dobu splácení tedy na 58 týdnů. Vzhledem k uvedeným zjištěním uzavírá soud, že posouzení poskytovatelem úvěru proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem vykázat takové příjmy a výdaje domácnosti, které měly nasvědčovat tomu, že žalovaná bude schopna půjčku splácet.

17. V souzené věci soud uzavřel, že žalobkyně (její předchůdkyně) nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem a posouzení úvěruschopnosti podle § 9 odst. 1 ZosÚ řádně neprovedla. Již z karty zákazníka je zřejmé, že žadatelka o půjčku s uvedeným příjmem částka ze zaměstnání a běžnými výdaji na bydlení a domácnost, nebude schopna splácet půjčku v celkové výši částka měsíčně. Spotřebitelský úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde„ nejsou důvodné pochybnosti“ o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. To nepochybně žalobkyně nesplnila a tomu odpovídá též výsledek, neboť žalovaná půjčku nesplácela. O této povinnosti tvrdit a prokázat splnění povinnosti podle ZosÚ však soud žalobkyni nemohl poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání.

18. Z výše uvedeného je patrné, že předchůdce žalobkyně poskytla žalované zápůjčku, ačkoliv musela mít minimálně pochybnosti o schopnosti žalované půjčky o daných parametrech splatit při jejích výdělkových a výdajových poměrech. Zápůjčka tak byla poskytnuta v rozporu s ust. § 9 odst. 1 ZosÚ. Soud proto uzavírá, že smlouva o zápůjčce uzavřená mezi účastníky dne datum je podle zmíněného ustanovení neplatná. Jedná se přitom o absolutní neplatnost právního úkonu, která nastává přímo ze zákona a soudy se jí musí zabývat z úřední povinnosti, je-li z neplatného právního úkonu patrna, anebo jestliže se o důvodu neplatnosti procesně korektním způsobem dozví. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního úkonu od samého počátku, na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2013, sp. zn. 28 Cdo 2221/2013).

19. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením, které jsou si smluvní strany povinny podle § 2993 o.z. vzájemně vydat. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované na základě absolutně neplatné smlouvy o půjčce částku částka, je žalovaná povinna takové plnění vrátit. Žalovaná již uhradila částku částka, kterou soud celou na tuto poskytnutou částku započítal (srov. rozhodnutí Krajského soud v Ostravě pobočka v obec ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací). Dlužníkem plněný dluh musí existovat, dlužník o něm musí vědět (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Poskytnutá plnění lze účtovat jen na ty nároky z tohoto jediného vztahu, které existují (jsou platné) a nikoli na ty, které neexistují (jsou neplatné), jak to učinila žalobkyně. Žalovaná tedy dosud žalobkyni dluží částku částka, kterou je povinna žalobkyni vydat. Soud proto uložil žalované, výrokem I. tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni zbývající částku částka s úrokem z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v oznámení o postoupení pohledávky, v níž byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů. Výzva byla odeslána datum a doručena datum třetí pracovní den po odeslání (§ 573 o.z.) Lhůta k plnění uplynula datum, od datum je žalovaná v prodlení. Žalobkyně neprokázala dřívější splatnost tedy, že by žalovanou vyzvala dříve než v oznámení o postoupení pohledávky. Nárok na úrok z prodlení pak soud posoudil podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., neboť k prodlení došlo za účinnosti tohoto zákona. Výše úroku z prodlení je stanovena vládním nařízením číslo Sb. a činí ke dni prodlení 10 %.

20. Nedůvodné jsou zbývající nároky uplatněné žalobkyní ze smlouvy (smluvní úrok, odměna za administrativní zpracování půjčky, náklady za hotovostní inkaso splátek). Soud proto žalobu v rozsahu uvedeném ve výroku II. zamítl.

21. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, když s ohledem na poměr úspěchu 53 % a neúspěchu 47 % má žalobkyně nárok na 6 % nákladů řízení. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, dále z náhrady nákladů právního zastoupení za tři úkony právní služby v celkové hodnotě částka (výzva k plnění, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) podle ust. § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, náhradu hotových výdajů za tyto tři úkony ve výši částka dle ust. § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., zvýšeno podle § 137 odst. 3 o.s.ř. o 21 % DPH v částce částka, celkem částka, z toho 6 % činí částka, které je žalovaná povinna zaplatit k rukám advokáta do tří dnů od právní moci rozsudku podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř. Použití zvláštního ustanovení § 14b je odůvodněno tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru opakovaně týmž žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech a předmětem řízení je pohledávka v bagatelní výši. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v obec prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.