8 C 291/2020

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení se sídlem adresa sp.zn. bankovní účet proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím- úvěr,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka], splatných vždy k prvnímu dni v měsíci, počínaje prvním dnem měsíce, který následuje po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky [částka], úroku ve výši 62,47 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby kdy úrok dosáhne částky [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s tím, že uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě níž žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala splatit úvěr v měsíčních splátkách ve výši [částka]. Mezi smluvními stranami byla sjednána efektivní úroková sazba 83,86 % p.a. z dlužné částky. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisů z bankovního účtu a prohlášení dlužníka a byla ověřena i úvěrová historie žalované v databázích [příjmení] a nebankovním registru klientských informací. Žalovaná uhradila celkem [částka]. Mezi smluvními stranami byla sjednána pokuta celkem ve výši [částka] (6x [částka]) za každé prodlení s platbou splátky úvěru delší jak 30 dnů, tedy za prodlení s se splátkou úvěru [číslo]. Jelikož byla žalovaná v prodlení se splátkami, dne [datum] byl úvěr zesplatněn a žalovaná dluží na jistině částku [částka] (k datu zesplatnění činila jistina [částka] včetně úroku přirostlému ke dni zesplatnění [částka]). Podle čl. 6 smlouvy bylo ujednáno, že žalobkyni vzniká právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky takto zesplatněného úvěru [částka] od [datum], ke dni vyhotovení žaloby jde o pokutu ve výši [částka]. Dále se žalobkyně domáhá náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované celkem [částka], (6x [částka]) za každou splátku v prodlení více jak 15 dnů. Dále se žalobkyně domáhá úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum], úroku za poskytnutí úvěru ve výši 62,47 % p.a. z částky z částky [částka] od [datum] do zaplacení maximálně do výše [částka]. Žalovaná i přes písemnou výzvu dlužnou částku neuhradila.

2. Žalobkyně před zahájením jednání navrhla žalované uzavření smíru, kdy by uhradila částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, úrok ve výši 35 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení a polovinu nákladů řízení s tím, že by žalobkyně nepožadovala pohledávku [číslo].

3. Žalovaná učinila nesporným, že s žalobkyní uzavřela smlouvu o úvěru ze dne [datum], smír s žalobkyní neuzavřela, v podstatě tomu nerozumí, není si jistá, jestli to není moc vysoká částka. S návrhem, který jí byl učiněn ze strany žalobkyně, nesouhlasí, protože nechce nic přeplácet. S [žalobkyní] [název] uzavřela asi 4 smlouvy, v jednom případě soud sdělil, že smlouva je neplatná, proto jí uložil zaplatit částku, kterou ponížil ve splátkách. Zajímá ji, zda i tato smlouva je neplatná. Učinila dále nesporným, že uhradila celkem částku [částka], jak je uvedeno v kartě klienta, žádnou další částku na tento úvěr neuhradila. Tuto částku, kterou uhradila žalobkyni, navrhla započíst na tu částku, kterou jí žalobkyně poskytla.

4. Soud z rozhodovací činnosti z obsahu žalob zjistil, že stejná žalobkyně proti žalované podala žaloby ve věci sp.zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], kdy se jedná o nároky ze smluv o úvěru, které byly uzavřeny s žalovanou dne [datum], [datum] a [datum]. V řízení ve věci [spisová značka] bylo nepravomocně rozhodnuto tak, že bylo žalobě vyhověno pro částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, a v části o zaplacení [částka] byla žaloba zamítnuta. O ostatních nárocích dosud nebylo rozhodnuto.

5. Z listiny nadepsané jako„ Návrh na uzavření smlouvy o úvěru [číslo]“ a oznámením o schválení úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu, na základě které byl žalované žalobkyní poskytnut úvěr v částce [částka] vyplacením na účet. Žalovaná se jako dlužník zavázala ke splacení poskytnutého úvěru, celkem [částka] podle smlouvy v 60 měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy 22. dne každého kalendářního měsíce. Zápůjční úroková sazba činí 83,86 % a je dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba, RPSN 83,86 %. Podle bodu 6.1 smluvních ujednání (podepsaných žalovanou) činí smluvní pokuta za prodlení s úhradou [částka] za každou splátku v případě prodlení o více než 30dnů max. [částka] za každý rok. Podle čl. 6 má poskytovatel právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením klienta. Výše nákladů u každé splátky, u které se klienti ocitli v prodlení 15 dnů činí [částka]. Podle čl. 6 jestliže se klienti ocitli v prodlení s úhradou kterékoli splátky o délce 65 dnů automaticky dojde k zesplatnění úvěru a k tomuto dni se stávají okamžitě splatnými celá jistina a běžné úroky zahrnuté do těchto splátek. Podle bodu 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu je žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Podle bodu 6.5 smlouvy pokud po zesplatnění úvěru nezaplatí dlužníci novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, zaplatí žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Žalobkyně je oprávněna požadovat úroky z prodlení v zákonné výši z celé částky nové jistiny úvěru až do jejího zaplacení. Listina je žalovanou podepsána dne [datum] ze strany žalobkyně byla akceptována dne [datum], o čemž byla žalovaná informována oznámením o schválení úvěru.

6. Dokladem o vyplacení úvěru ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalované částku [částka] na účet uvedený v úvěrové smlouvě určený k výplatě úvěru. Výzvami k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužných splátek [číslo] splatných dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a upozornila ji na možnost zesplatnění celého úvěru. Odeslání těchto výzev žalované přes poučení soudu neprokázala a žalovaná jejich doručení nepotvrdila, uvedla, že neví, zda jí byly upomínky doručeny. Dne [datum] požádala žalovaná o odklad splátky na 2 měsíce, dne [datum] bylo žádosti vyhověno žalobkyní a žalované povolen odklad splátky [číslo] na měsíc, jak bylo zjištěno z žádosti žalované, dopisu žalobkyně a novým splátkovým kalendářem. Kartou klienta (žalované) ke smlouvě bylo prokázáno, že žalovaná uhradila 11 splátek, v prodlení byla od splátky [číslo] od 5/ 2019, celkem uhradila [částka] Předžalobní výzvou ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě vzniklého dluhu z úvěrové smlouvy ve výši [částka] okamžitě, nejpozději do 15ti dnů od odeslání, a oznámila, že došlo k zesplatnění úvěru ke dni [datum] poštovním podacím archem má soud za prokázáno, že výzva byla odeslaná žalované na její adresu dne [datum].

7. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalované, soud zjistil z dokladu nazvaného„ hodnocení klienta“ k předmětné smlouvě o úvěru, výpisy z registru [příjmení] a NRKI, standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, prohlášením klienta, výplatní páskou žalované za 1 a 2/ 2018, výpisy z účtu žalované za stejné období a pracovní smlouvou, že žalobkyně provedla lustraci klienta týkající se případného insolvenčního řízení a lustraci žalované v registru [příjmení] a v nebankovním registru klientských informací (NRKI). Podle posledně uvedeného výpisu z NRKI činilo skóre žalované 351 bodů odpovídající kategorii II., znamenající nízké body do interní [značka] [značka karty] a„ střední riziko, limitování výší vyplacené částky“. Podle registru [příjmení] neměla žalovaná k [datum] záznam v registru. Žalovaná před uzavřením úvěrové smlouvy podepsala žalobkyní předpřipravené formulářové prohlášení klienta, v němž žalovaná mimo jiné uvedla, že si je vědoma sjednaných úroků a považuje je za přiměřené, že nemá žádné dluhy, že není v úpadku apod., a že veškeré poskytnuté údaje jsou„ pravdivé a úplné.“ Vedle toho žalobkyně v rámci daného zkoumání provedla hodnocení klienta dle údajů o příjmech a výdajích klienta. V tomto směru bylo v žalobkyní předložené formulářové listině nazvané HODNOCENÍ KLIENTA vyplněno, že pravidelný čistý měsíční příjem žalované činí [částka], což v zásadě odpovídá předloženým dokladům od zaměstnavatele ([ název] [obec]). Výdaje žalované byly v hodnotícím formuláři uvedeny částkou [částka] s poznámkou„ životní minimum,“ u druhé osoby v domácnosti byla uvedena nula, počet dětí 1 a výdaje na děti byla uvedena částka [částka]. Na spoření byla ve formuláři uvedena nula, ostatní výdaje (jako doprava, kurzy a záliby) [částka]. Žalovaná mezi svými výdaji neuvedla žádnou zápůjčku. Dalšími výdaji měla být jen částka [částka] na bydlení (nájemné, inkaso), forma bydlení u rodičů. Jiné výdaje uvedeny nebyly. Vyplněný formulář je podepsán žalovanou a úvěr je doporučen zprostředkovatelem.

8. Podle statistiky ČNB https: // [webová adresa] činí úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem na spotřebu (UK3) za 4/ 2018 10,26 %, úrokové sazby kontokorenty (UK 20) 15,17 %, úrokové sazby kreditní karty 24,17 %. 9. [právnická osoba] ze dne [datum] (ze spisu Okresního soudu v Přerově sp.zn. [spisová značka]) bylo zjištěno, že průměrná roční úroková sazba v roce 2019 poskytovaná bankou u osobních úvěrů činila 7,38 %, poplatky byly účtovány u osobního úvěru za zpracování a vyhodnocení [částka], u optimální půjčky žádné poplatky nebyly účtovány.

10. Pokud jde o důkazy předložené žalobkyní, pak zpráva [právnická osoba] ze dne [datum] o dokládá výši úroků v lednu 2013 sazbou 18,9 % a zpráva [právnická osoba] ze dne [datum] adresovaná [název soudu] udává úrokovou sazbu 15 - 35%„ v té době“, aniž by bylo specifikováno, kterého období se týká.

11. Podle„ Informace o zápůjčních úrokových sazbách obvyklých na trhu pro účely uplatnění výjimky z plné působnosti zákona č. 257/2016 Sb.“ kterou předložila žalobkyně k databázi [příjmení], ČNB uvedla, že kategorie Domácnosti a NISD (S.14, S.15) - na spotřebu), jsou pouze úvěry poskytnuté domácnostem obyvatelstvu, nikoli NISD (neziskové instituce sloužící domácnostem), o to více údaj o zápůjční úrokové sazbě odpovídá sazbám na trhu spotřebitelských úvěrů. Kategorie zahrnuje i údaje o amerických hypotékách, které jsou ale z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru úvěrem na bydlení a budou úrokovou sazbu spíše snižovat. Jedním z rizik údajů v ARADu je skutečnost, že nerozlišuje mezi úvěry dle jejich výše, když úroková sazba je váženým průměrem všech úvěrů (tedy jejich výše a výše úrokových sazeb). Tento fakt pak vede k tomu, že v porovnání s obvyklou zápůjční úrokovou sazbou je zápůjční úroková sazba v ARADu nižší u těch úvěrů, kde jsou spotřebiteli poskytovány nižší finanční částky.

12. Soud jiné důkazy nehodnotil a neprovedl důkaz vyjádřením znalce k problematice úročení pohledávek o vztahu mezi efektivní a nominální úrokovou mírou, když jedinou úrokovou sazbou uvedenou ve smlouvě je sazba 83,86 %. Pro rozhodnutí ve věci je pak takové vyjádření bez významu.

13. Vzhledem k době uzavření smlouvy soud posoudil vztahy účastníků podle následujících ustanovení.

14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle ust. § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

17. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

20. Žalované jako spotřebitelce (§ 419 o. z.) byla žalujícím poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve formě úvěru, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ).

21. Podle § 86 odst. 1 ZosÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

22. Soud po provedeném dokazovaní, vzhledem ke skutečnosti, že předmětná úvěrová smlouva byla mezi účastníky uzavřena v pořadí jako první, dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalované byla řádně posouzena v souladu s ust. § 86 odst. 1 ZosÚ. Za situace, kdy její příjem umožňoval volné zdroje ve výši [částka], nesplácela jiné úvěry ani zápůjčky, u této první úvěrové smlouvy nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

23. Soud se vzhledem ke sjednané výši úrokové sazby 83,86 % p.a. zabýval tím, zda toto ujednání není zjevně v rozporu s dobrými mravy a dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná podle ustanovení § 580 odst. 1 a § 588 o. z. Sjednaná výše úroku se natolik zjevně příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání (ke stejnému závěru by pak bylo třeba dospět i ohledně žalobkyní požadovaného úroku ve výši 62,47 % ročně). Podle judikatury Nejvyššího soudu ČR, která se sice váže ke staré právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“), je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], všechna rozhodnutí jsou dostupná na [webová adresa]).

24. Podle statistiky ČNB činila výše úrokových sazeb spotřebních úvěrů poskytnutých bankami v České republice v době uzavření smlouvy maximálně 10,26 %, výše úvěrů u kontokorentu pak 15,17 %. Průměrná roční úroková sazba v roce 2019 poskytovaná [název] bankou u osobních úvěrů činila 7,38 %. I když statistiku [příjmení] nelze zcela přesně použít ke zjištění obvyklých úroků za srovnatelné úvěry poskytované nebankovními institucemi v bydlišti žalované v době uzavření smlouvy, může ovšem posloužit jako určité vodítko k posouzení akceptovatelnosti sjednané výše úroku v daném případě a to právě ve spojení se sdělením [právnická osoba]. Soud má za to, že i když se v dané věci jedná o úvěr poskytnutý v dubnu 2018, lze sdělení [název banky] banky použít spolu se statistikou [příjmení] i v nyní projednávané věci při posuzování výše sjednaných úroků z úvěru z pohledu dobrých mravů.

25. Ve smlouvě o úvěru sjednaná sazba 83,86 % pak představuje více jak osminásobek takto zjištěných úrokových sazeb. Za situace, kdy podle smlouvy o úvěru měla žalovaná při řádném splácení úvěru po dobu 60 měsíců žalobkyni díky sjednané sazbě úroků vrátit více jak trojnásobek poskytnuté částky, je třeba sjednanou výši úroku považovat za rozpornou s dobrými mravy a tento rozpor je tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, proto je soud povinen přihlédnout k takové neplatnosti podle ustanovení § 588 o. z. i bez návrhu. Z rozhodovací činnosti je pak soudu známo, že sjednávání vysokých úroků je u žalobkyně běžnou praxí, pak je závěr soudu o nepřiměřeném úroku, který je v rozporu s dobrými mravy zcela na místě. Porovnání sjednané úrokové sazby s úrokovou sazbou úvěru z kreditních karet 24,17 % nelze podle názoru soudu použít, když jde o zcela jiný produkt, s jinými podmínkami a poskytovanými službami.

26. V této souvislosti je pak třeba uvést, že ve smlouvě o úvěru byla jako pevná sjednána úroková sazba 83,86 % ročně, která je uvedena i v oznámení o schválení úvěru a předsmluvním formuláři. Tuto sazbu je tedy třeba posoudit jako úrokovou sazby, která byla mezi účastníky sjednána, byť žalobkyně uvádí, že se jedná o efektivní úrokovou míru, neboť rozdíl mezi efektivní a nominální úrokovou mírou není obecně známý, žalovaná tedy při uzavírání smlouvy nemohla předpokládat, že ve smlouvě uvedenou sazbu hodlá žalobkyně ještě nějak přepočítávat. Za situace, kdy jedinou úrokovou sazbou uvedenou ve smlouvě je sazba 83,86 % ročně, je třeba tuto sazbu považovat mezi účastníky za sjednanou.

27. Namítala-li žalobkyně, že ujednání o výši úroku nemůže být v rozporu s dobrými mravy s ohledem na ustanovení § 1813 o. z., když o. z. zná institut neúměrného zkrácení dle ustanovení § 1793 o. z., kterého se však musí žalovaná strana dovolat, což v daném případě žalovaná neučinila, pak s tímto závěrem se soud neztotožňuje. Ustanovení § 1813 o. z. nelze v daném případě aplikovat na ujednání o výši úroků z úvěru, neboť úrok je cenou za poskytnutí peněžních prostředků a o výši úroků byla žalovaná jasně a srozumitelně informována v předsmluvním formuláři, smlouvě i oznámení o schválení úvěru. Existence institutu neúměrného zkrácení neplatnost ujednání o úrocích dle ustanovení § 580 odst. 1 a ustanovení § 588 o. z. nijak nevylučuje. Stejně tak neplatnost daného ujednání nijak nevylučuje ani existence ustanovení § 577 o. z. upravujícího změnu nezákonného úročení rozsahu soudem, neboť toto ustanovení zakládá možnost domáhat se speciální žalobou (případně i vzájemným návrhem) konstitutivního rozhodnutí soudu, kterým budou práva a povinností stran změněny. (srov. rozhodnutí [název soudu], [pobočka] sp.zn. [číslo jednací])

28. Ujednání o výši úroků je sice od ostatních částí smlouvy o úvěru oddělitelné, avšak podle ustanovení § 576 o. z., které je postaveno na zcela odlišném konceptu než předchozí úprava obč. zák., soud uzavřel, že neplatná je celá úvěrová smlouva. I za situace, že ujednání je od smlouvy oddělitelné, nastupuje přednostně neplatnou právního jednání jako celku a jen lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas, nastoupí neplatnost částečná (srov. [příjmení], P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část /§ 1−654/. Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2060 [číslo]). Vzhledem k tomu, že se důvod neplatnosti vztahuje na ujednání o výši úroků, které jsou v daném případě jedinou úplatou žalobkyně za poskytnutý úvěr, a sjednaná výše úroků několikanásobně převyšuje úroky bank, nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši úroků uzavřít. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu.

29. Nároky z neplatné smlouvy je pak třeba vypořádat podle ustanovení § 2991 a násl. o. z. z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalovaná při jednání započetla plnění, které žalobkyni poskytla na žalobkyní vyplacenou částku, soud od celkového poskytnutého úvěru odečetl realizované platby. V daném případě byl žalobkyní poskytnut úvěr ve výši [částka] a zaplaceno bylo žalovanou postupně [částka]. Zůstává tedy nesplněný dluh na jistině úvěru ve výši [částka] a tuto částku je žalovaná povinna žalobkyni vydat. Soud proto žalobě v této části vyhověl.

30. Nároky žalobkyně na úrok, smluvní pokuty a různé poplatky sjednané absolutně neplatnou smlouvou apod. jsou nedůvodné a nelze je úspěšně uplatnit, soud proto ve zbytku žalobu zamítl. Výjimkou je zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z.

31. Při absenci platné dohody o splatnosti je tak nutné analogicky ve smyslu § 1958 odst. 2 o.z. jako v jiných podobných případech vyjít z výzvy věřitele k plnění v jím uvedené lhůtě. Žalovaná je v prodlení s úhradou dlužné částky od [datum], ode dne následujícího po doručení předžalobní upomínky odeslané žalované dne [datum], v níž byla žalovaná vyzvána k okamžité úhradě. Podle § 573 o.z. se má za to, že zásilka došla třetí pracovní den po odeslání. Soud proto uložil žalované, výrokem I. tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni zbývající částku včetně zákonných úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně podle ust. § 1970 o. z. a ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z této částky ode dne [datum].

32. Soud vyhověl žádosti žalované a umožnil jí dlužnou částku splácet ve splátkách ve výši [částka] měsíčně, protože žalovaná pobírá již rok nemocenské dávky ve výši [částka], jiné příjmy nemá, má dosud vyživovací povinnost ke zletilému synovi, který studuje. Bydlí v podnájmu, za který platí [částka] měsíčně, náklady na energie další [částka] měsíčně. Soud má proto za to, že žalovaná není schopna dlužnou částku uhradit najednou, výše splátek odpovídá jejím možnostem a povolením splátek nedojde k znevýhodnění věřitele, neboť soud stanovil ztrátu výhody splátek při neuhrazení jediné splátky.

33. O nákladech řízení bylo soudem rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a když převážně úspěšná žalovaná na nákladech řízení po poučení soudu podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. uplatnila náklady ve výši [částka] za účast u jednání. (výrok III.). Žalovaná byla úspěšná v rozsahu 75,6 %, neúspěšná v rozsahu 24,4 % náleží jí náklady v rozsahu 51 % tedy [částka].