8 C 309/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá, aby žalovaná uhradila částku [částka] a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s tím, že mezi účastníky byla [datum] uzavřena smlouva o službě [název účtu] účet- Smlouvu o [druh účtu] účtu, jejímž prostřednictvím žalovaná mohla hradit své nákupy uskutečněné online ve vybraných e-shopech. Žalobkyně má s těmito vybranými e-shopy uzavřenou rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek, jejímž předmětem je postoupení práv e-shopů požadovat po zákazníkovi zaplacení celkové kupní ceny vzniklé na základě kupní smlouvy. Na základě Smlouvy se žalobkyně zavazuje uhradit e-shopům kupní cenu za zákazníka a ten se v případě, že od kupní smlouvy neodstoupí do 14 dnů od doručení zboží, zavazuje zaplatit žalobkyni kupní cenu. Žalovaná zároveň využila i služby„ [název služby] [název služby]“ (dále jen„ karta“), kterou si objednala prostřednictvím [název účtu] Účtu za podmínek daných obchodními podmínkami [název karty] [název karty]. Karta je platební prostředek, kterým lze zaplatit za zboží kupní cenu prostřednictvím účtu. Smlouva o [název karty] [číslo] se považuje za uzavřenou nejpozději aktivací Karty (pokud nedojde již dříve k jejímu podpisu fyzicky či elektronickými prostředky). Karta se aktivuje prostřednictvím Účtu. Na základě Smlouvy o nákupním účtu byla žalované zřízena služba [název a číslo] nákupní účet, přičemž dle čl. 1 Smlouvy činil limit odložených plateb žalovaného až [částka]. Žalovaná využila služeb v celkové ceně [částka] prostřednictvím karty a uhradila celkem [částka], tato částka byla započtena na dlužné poplatky ve výši [částka] a částka ve výši [částka] byla započtena na jistinu.

2. Z listiny označené jako Smlouva k službě [název a číslo účtu] účet ze dne [datum] soud zjistil, že jde o elektronický dokument o délce tří stran, neobsahující žádný ani elektronický podpis žalované. V hlavičce jsou uvedeny údaje žalobkyně a žalované (jako zákazníka) s uvedením e-mailu [email], na místě pro podpis u žalobkyně je uveden nečitelný podpis a na místě pro podpis žalované je prázdné místo. Předmětem smlouvy je, že„ Společnost zdarma a bez poplatků zřídí Zákazníkovi službu [název účtu] účet. Na základě uzavření této Smlouvy bude Zákazník disponovat [název účtu] účtem s celkovým finančním limitem, který se odvíjí od vyhodnocení úvěruschopnosti a doložení příjmů Zákazníka. Po uzavření této Smlouvy Společnost zpřístupní Zákazníkovi v rámci služby [název účtu] účet startovací finanční limit. Tento finanční limit, který je obvykle ve výši [částka] až [částka] bude Společnost Zákazníkovi postupně navyšovat až do výše jeho celkového finančního limitu“. Smlouva odkazuje na„ všeobecné obchodní podmínky služby [název účtu] účet“. Zákazník je oprávněn realizovat platby za zboží nebo služby prostřednictvím zřízeného [název ] účtu.

3. Z listin vystavených žalobkyní, označených jako vyúčtování za měsíce srpen, říjen a prosinec 2019 bylo zjištěno, že jde o elektronické dokumenty obsahující údaje o datech objednávek od [datum] do [datum] a jejich ceně s tím, že zde uvedeno jméno a adresa žalované. 4. [příjmení] z interního systému žalobkyně s náhledem transakcí pak soud má za prokázáno jedině to, že z účtu žalované byla na účet žalobkyně dne [datum] (tedy před údajným doručením [název karty] dne [datum]) částka [částka] pod [variabilní symbol] a tuto platbu nelze ztotožnit ze smlouvou o nákupním účtu, z níž žalobkyně své nárok dovozuje. [příjmení] z interního systému žalobkyně s informací o zaslání [název karty] a náramku dne [datum] soud zjistil pouze, že žalobkyně informuje, že tyto odeslala někomu, kdo není identifikován, neboť zákazník není označen. Z tohoto důkazu nelze mít za prokázáno, zda a kdy byla karta žalované skutečně doručena, když předložený důkaz je jednostranně vyhotovený dokument žalobkyní pouze o tom, že někomu oznámil, že odeslal [název karty], nikoli o tom, zda a kdy a komu byla skutečně doručena. [příjmení] z interního systému žalobkyně s přehledem transakcí provedených kartou zákazník není nijak označen, nelze zjistit jaké konkrétní osoby se výpis týká, je zde uvedeno card profil [email], a dále údaje o datech transakcí kartou, místě transakcí, název obchodníka a jejich výši za dobu od [datum] do [datum].

5. Výpisem z účtu vedeného na jméno žalované u [právnická osoba] za duben 2018 pak má soud za prokázáno, že číslo účtu je stejné s číslem účtu, z něhož platba z [datum] byla uskutečněna a účet je veden na jméno žalované. Počáteční zůstatek činil [částka], konečný debet – [částka]. Podle výpisu byl příjem žalované tvořen nemocenskými dávkami ve výši [částka] a čerpanými úvěry u [právnická osoba] s.r.o. [částka], a čerpaný kontokorent u [právnická osoba] [právnická osoba] [částka], dále z tohoto výpisu vyplývá, že žalovaná splácela dva další kontokorenty u své banky. Z výpisu je také zřejmé, že nájemné hradila ve výši [částka].

6. Soud po stránce skutkové uzavírá, že nemá za prokázáno, že by tvrzená smlouva o službách [název účtu] účtu ani smlouva o [název karty] kartě byla mezi účastníky uzavřena, že by žalované byla karta doručena a žalovaná ji aktivovala. Nebyl prokázán žádný projev vůle žalované, který by svědčil o uzavření jakékoliv smlouvy. Na předložené smlouvě není žádný podpis žalované. Pokud žalobkyně tvrdila, že žalovaná učinila jednání, kterým vložila kód do formuláře na webových stránkách, vůbec neprokázala, že by vůbec k uskutečnění takového jednání došlo. Skutečnosti uváděné žalobkyní tak zůstaly pouze v rovině tvrzení. Žalobkyně rovněž neprokázala, že by byl jakýkoli kód formou SMS zaslán, případně komu, kdy, na jaké telefonní číslo apod., neprokázala, že kód byl vložen a kým. Žalobkyně tedy neprokázala, že by vůbec k jakémukoli tvrzenému jednání došlo a už vůbec neprokázala, že by takové tvrzené jednání učinila žalovaná. Jediným důkazem o komunikaci s žalovanou má být záznam e-mailové komunikace z e-mailu [email], kde je komunikující osoba označena jménem a příjmením žalované a datem narození. V této komunikaci žádá o nastavení splátkového kalendáře, neboť se dostala do tíživé situace. Z komunikace nevyplývá o jaký dluh z jaké smlouvy a mezi jakými účastníky se jedná ani, že jde o závazek, který je předmětem tohoto řízení. Z žádných důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti prokazující identifikaci žalované nebo učiněné úkony žalované ani tvrzenou částečnou platbu nebo zaslání a vložení kódu.

7. Pokud žalobkyně doložila vyúčtování, tak na nich je uvedeno jméno žalované a jen obecné údaje o datech objednávek a jejich ceně. Za takových dokladů nelze uzavřít, jakým způsobem byly objednávky učiněny a že by je skutečně činila žalovaná a že by se na základě nich obohatila. Potvrzení o platbách nebyly předloženy k důkazu, proto nemá soud za prokázáno, že z účtu žalobkyně byly učiněny platby obchodníkům, kteří jsou uvedeni ve vyúčtování na jméno žalované jako zákazníka. Z uvedených podkladů nelze učinit závěr, že by se žalovaná těmito platbami obohatila na úkor žalobkyně.

8. K prokázání úvěruschopnosti žalobkyně v obsáhlém podání sice obecně tvrdila, že prověřila výši závazků a platební morálku žalované, prověřila interní databázi, centrální evidenci exekucí, registr [příjmení] a nezjistila negativní poznatky. Žalovaná uvedla, že její měsíční příjem činí [částka], měsíční výdaje [částka] a měsíční splátky mimo žalobce [částka], byla svobodná, měla jedno dítě. Přitom ze samotného výpisu žalované je prokázáno, že v době údajného uzavření smlouvy její příjem tvořily pouze nemocenské dávky ve výši [částka] a další čerpané úvěry. Jakým způsobem žalobkyně výši příjmů a výdajů ověřila a zda byl v daném případě využit scoringový model a s jakým výsledkem žalobkyně netvrdila. [příjmení] z interního systému žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti předloženého opět v cizím jazyce pak pouze vyplývá, že jako zákazník je uvedeno [email], telefonní číslo, income amount 15 500, expense amount 6 500, expense debt 1 685, family type single, 1 child a datum akceptace [datum], výsledek scoringu není v této listině uveden stejně jako další výdaje žalované na živobytí a na vyživovací povinnost.

9. Soud po právní stránce posoudil věc podle následujících ustanovení. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 561 odst. 1, § 562 odst. 1 občanského zákoníku k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 565 občanského zákoníku je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost.

11. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

12. Soud nemá za prokázáno, že by došlo k jakémukoli právnímu jednání žalované, které by směřovalo k uzavření tvrzené konkrétní smlouvy o službě, poskytující možnost odložené platby. Žalobkyně nepředložila jakýkoli důkaz o tom, že s žalovanou ohledně uzavření smlouvy komunikovala a že by žalovaná jakýmkoli způsobem projevila svou vůli smlouvu s žalobkyní uzavřít, když smlouva není opatřena žádným ani elektronickým podpisem žalované. Pokud žalobkyně uvedla, že žalovaná požádala o tyto prostředky elektronickým podepsáním návrhu smlouvy na základě zadaného kódu, který byl žalované zaslán prostřednictvím SMS a žalobkyně tento návrh akceptovala opatřením smlouvy elektronickým podpisem pracovníka žalobkyně, zůstala tato prohlášení pouze v rovině tvrzení. Žalobkyně k uvedeným tvrzením nepředložila žádný důkaz, zejména pak k tomu, jakým způsobem byla ověřena identita žalované a že někdo (tím spíš žalovaná) vůbec tvrzené úkony učinila. Skutečnost, že žalobkyni jsou známa data žalované (jméno, příjmení, rodné číslo, adresa), že má k dispozici kopii jejího občanského průkazu a výpis z jejího účtu ještě neprokazují, že žalovaná učinila právní jednání směřující k uzavření tvrzené smlouvy včetně dalších vedlejších ujednání, jakými je odsouhlasení obchodních podmínek. Platba z účtu žalované na účet žalobkyně neprokazuje, že by se týkala předmětu řízení s ohledem na datum platby ani ji nelze identifikovat s konkrétní smlouvou k službě [název účtu] účet, z níž žalobkyně své nároky dovozovala. Zákon [číslo] Sb., o elektronickém podpisu, na který žalobkyně odkázala byl zrušen s účinností od [datum] a ke dni údajného uzavření smlouvy neplatil.

13. Pokud by soud dospěl k závěru, že uzavření smlouvy bylo prokázáno, posoudil by smlouvu jako neplatnou, neboť žalobkyně neprokázala, že by splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované. Podstatou tvrzené služby je poskytnutí odložené platby prostřednictvím kreditní karty a schváleného kreditního rámce, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ).

14. Podle § 86 odst. 1 ZosÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. V daném případě žalobkyně v řízení tvrdila, že prověřila schopnost žalované úvěr splácet prověřením ve veřejných rejstřících. Žádné konkrétní údaje, které sloužily jako podklad pro posouzení, však neuvedla, pouze její příjem [částka], který nebyl nijak ověřen a výdaj [částka]. Tato tvrzení nebyla ničím doložena a k řádnému posouzení úvěruschopnosti by to samo o sobě nebylo dostačující. Žalobkyně tedy kromě výpisu z účtu žalované žádné listiny, kterými poskytovatel prověřoval úvěruschopnost žalované soudu nepředložila. Z výpisu z účtu žalované muselo být zřejmé, že její příjem tvoří pouze nemocenské dávky v podstatně nižší výši než žalobkyní kalkulovaných [částka], současně čerpala další úvěry, splácela dva další kontokorenty u své banky a celkově byla v debetu, výdaje [částka] představovaly pouze nájemné. Další výdaje žalované na osobní výdaje, na jídlo, ošacení a vyživovací povinnost, pak nebyly zohledněny ani ověřeny. V dané věci soud uzavřel, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou zákonem a posouzení úvěruschopnosti podle ZosÚ řádně neprovedla. Posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem vykázat takové příjmy a výdaje, které měly nasvědčovat tomu, že žalovaná bude schopna úvěr splácet. Spotřebitelský úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde„ nejsou důvodné pochybnosti“ o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. To nepochybně žalobkyně nesplnila a tomu odpovídá též výsledek, neboť žalovaná řádně nesplácela.

18. Smlouva o službě [název účtu] účet- Smlouvu o [druh] účtu a smlouva o [název karty] kartě, i kdyby ji žalovaná uzavřela by byla absolutně neplatná pro rozpor se zákonem (§ 87 odst. 1 ZoSÚ), k čemuž soud přihlédl z úřední povinnosti. (viz rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C [číslo], OPR- [právnická osoba], v. GK). Nároky z neplatných smluv je nutno vypořádat podle ust. § 2993 o.z. z titulu bezdůvodného obohacení.

19. Žalobkyně však po poučení neprokázala, že by žalované doručila kreditní kartu a že by jí byl doručen také [příjmení] nutný k používání karty, tedy, že žalovaná kartu aktivovala. Není tedy zřejmé, zda to byla právě žalovaná, kdo měl z používání karty prospěch a kdo činil žalobkyní evidované transakce. Žalobkyně neprokázala, že by se žalovaná na její úkor obohatila, jak je odůvodněno v odst. 6,7 tohoto rozhodnutí. Soud proto nemohl posoudit uplatněný nárok vůči žalované ani jako bezdůvodné obohacení a žalobu proto v celém rozsahu zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že zcela úspěšné žalované v řízení žádné náklady nevznikly.