8 C 314/2025

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky sp. zn. Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 36 643,29 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky , částka, a zákonných úroků z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím s tím, že s žalovaným uzavřela distančním způsobem na adrese www.flexifin.cz smlouvu o spotřebitelském úvěru (dále jen „smlouva“), na základě které poskytla žalovanému úvěr až do výše , částka, s možností postupného čerpání, který se žalovaný zavázal úvěr splácet denně od , datum, , konec kreditového rámce měl nastat , datum, . Žalovaný poskytl údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila úvěruschopnost. Žalovanému byl vyplacen úvěr celkem , částka, , uhradil na jistinu , částka, . Žalovaný dluží jistinu , částka, , poplatek za vyplacení úvěru , částka, , smluvní úrok , částka, . , adresa, ,62 Kč požadovala jako smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny od , datum, do , datum, . Úvěr nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně žalovanému odeslána.

2. Soud v dané věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného (§ 101 odst. 3 o. s. ř.) za situace, kdy se zástupce žalobkyně a žalovaný se z nařízeného jednání omluvili. Z příslušného rejstříku bylo zjištěno, že žalovaný se dříve jmenoval , jméno FO, .

3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z elektronického dokumentu označeného „smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru „Flexi půjčka“ č. č., hodnota, soud zjistil, že společnost , Jméno žalobkyně, . (věřitel) a žalovaný (dlužník) s označením , jméno FO, měli uzavřít distančním způsobem smlouvu dne , datum, . Obsahem smlouvy je závazek věřitele poskytnout žalovanému částku až do výše , částka, („Kreditní rámec“) jako spotřebitelský úvěr s možností opakovaného čerpání. Roční procentní sazba nákladů při čerpání celého Kreditního rámce (RPSN): 309,67 %, úroková sazba (pevná – denní úrok): 0,442 %, Datum splatnosti , datum, . Klient se zavázal zaplatit Poplatek za vyplacení tranše úvěru 1,99 % z čerpané částky, služba , právnická osoba, poplatkem , částka, měsíčně, informační SMS , částka, denně. Dále měl být sjednán nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, ohledně níž je Klient v prodlení, až do zaplacení. Na poslední straně, v místě pro podpis žalobkyně, je dokument vlastnoručně podepsán neznámou osobou, zatímco na místě pro podpis dlužníka (žalované) je strojově čitelným písmem uvedeno „Já, , jméno FO, , rodné číslo , RČ, potvrzuji, že jsem Smlouvu přečetl/a a s jejím obsahem souhlasím.“ Takový údaj ovšem sám o sobě (bez podpory dalších tvrzených skutečností a důkazů) neprokazuje skutkovou verzi žalobkyně ohledně způsobu akceptace obsahu dokumentu žalovaným, a soud tudíž nemá za prokázané, že právě žalovaný se přihlásil do klientského profilu na webové adrese žalobkyně, kde následně distančním způsobem odsouhlasil znění (obsah) předmětného elektronického dokumentu, neboť žalobkyně k prokázání této sporné skutečnosti nedoložila žádné další důkazy, tiskopis žalobkyně výpis , jméno FO, neprokazuje identifikaci žalovaného při uzavírání konkrétní úvěrové smlouvy.

4. Zprávou , právnická osoba, . má soud za prokázáno, že účet č. , č. účtu, je veden na žalovaného jako majitele a jediného disponenta a na tento účet byla dne , datum, , připsána částka ve výši , částka, pod VS , var. symbol, od společnosti , právnická osoba, .

5. Žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného uvedla, že zjistila u žalovaného informace o jeho příjmech a výdajích, ověřila zda se nenachází v registrech centrální evidence exekucí, v insolvenčním rejstříku, výpisu neplatných dokladů, není hledanou osobou. Posouzení provedla žalobkyně podle interní metodiky, nahlédla do databází CNCB, která spravuje která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku a ani v evidenci exekucí. Následně vycházela z informací získaných od dlužníka získaných prostřednictvím licence AISP – Account Information , právnická osoba, (Poskytovatel služby informování o platebním účtu, kdy na základě souhlasu žalovaného poskytuje třetí strana (banka či jiná finanční instituce) informace o platebním účtu a transakcích, které jsou vykonané na účtech žalovaného. Případně vycházela z žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Uvedené žalobkyně doložila pouze dokladem „Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Jméno žalobkyně, .“ podle kterého žalovaný žil sám, výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem: 33 000, výše ověřeného příjmu , částka, , výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky: , částka, , výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení: , částka, , Ostatní nezbytné výdaje: , částka, , ostatní zbytné výdaje: , částka, , Počet nepracujících členů ve společně hospodařící domácnosti není uveden, Rezerva pro výdaje: 500, Vypočítané minimální výdaje: , částka, , disponibilní příjem: , částka, , posouzení úvěruschopnosti: úspěšné. Příjem , částka, měsíčně měl být spotřebitelem doložen prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce. Žádný doklad ani výstup z uvedených registrů či rejstříků žalobkyně k důkazu nepředložila.

6. Žalovaný na svou obranu nic neuvedl a v řízení nevyšlo najevo, že by poskytnutou částku žalobkyni zaplatil více než je uvedeno v žalobě a to , částka, .

7. S ohledem na zjištění učiněná z provedených důkazních prostředků vycházel soud z následujícího závěru o skutkovém stavu. Žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy ze dne , datum, na účet finanční částku ve výši , částka, , přičemž dosud neuhradil částku , částka, . Soud naopak nemá za prokázané, že by žalovaný podepsal či jinak vyjádřil svoji vůli požívat práv a být vázána povinnostmi obsaženými v elektronickém dokumentu označeném jako smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru (viz hodnocení důkazu v odst. 3). Navíc neprokázal zda žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, tedy, že by žalobkyně řádně posuzovala příjmovou a výdajovou stránku žalovaného a zda z výsledku takového posouzení vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet.

8. Soud posoudil věc podle následujících ustanovení. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 561 odst. 1, § 562 odst. 1 občanského zákoníku k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 565 občanského zákoníku je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost.

10. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

11. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně svého tvrzení, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru, ze které žalobkyně své uplatněné nároky dovozovala. Smlouva v elektronické podobě, není opatřena žádným podpisem žalovaného (včetně jakéhokoliv elektronického podpisu) a žalovaný uzavření smlouvy jako soukromé listiny popřel. Žalobkyně zároveň neoznačila a ani nedoložila žádný důkaz o právním jednání žalovaného, kterým žalovaný projevil svoji vůli předmětnou smlouvu uzavřít, které by uzavření předmětné smlouvy předcházelo. Z žádných k důkazu provedených listin nevyplývá, že žalovaný učinil jakýkoli úkon, kterým by projevil vůli požádat o úvěr a uzavřít smlouvu o úvěru, navíc žalovaný úvěr nesplácel. Ověření totožnosti žalovaného prostřednictvím služby BankID od společnosti , právnická osoba, ., nebyla prokázána, neboť nelze zjistit k jakému účelu byl výpis proveden. Předložené důkazní prostředky dokládají pouze úkony ze strany žalobkyně, nikoli ze strany žalovaného. Nebylo tedy prokázáno, že by žalovaný podepsal smlouvu elektronicky nezaměnitelným způsobem se všemi důsledky pro elektronický podpis daný zákonem č. 297/2016 Sb., tedy takovým podpisem, který obsahuje dostatečnou identifikaci podepisující osoby a autentičnost podpisu. Žalobkyně se pak k nařízenému jednání nedostavila, nemohla být poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o nutnosti označit další důkazy k prokázání tvrzení o uzavření předmětné smlouvy, její pravosti a správnosti.

12. Soud považuje za potřebné rovněž uvést, že i kdyby smlouva o úvěru byla mezi účastníky popsaným způsobem uzavřena, byla by podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 588 o. z. neplatná, neboť žalobkyně neprokázala, že byla ověřena schopnost žalovaného úvěr splácet (tj. že by věřitel splnil zákonem mu uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí). V daném případě žalobkyně k prokázání zkoumání úvěruschopnosti předložila jí vytvořený Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Jméno žalobkyně, ., z něhož vyplývá, že žalovaný v době poskytnutí úvěru uvedl příjem , částka, měsíčně, přičemž z žádného důkazu nevyplývá výše ověřeného příjmu žalovaného, z něhož vycházela. Výdaje na bydlení , částka, měsíčně jsou zcela zjevně podhodnocené a neobjektivizované a je pak bez významu, že žalobkyně posoudila úvěruschopnost úspěšně, když do systému pro vyhodnocení žádostí použila příjem, který není nijak objektivizován. Tedy z provedených důkazů vyplývá, že žalobkyně před poskytnutím úvěru neporovnávala příjmy a výdaje spotřebitele a neposuzovala způsob plnění dosavadních dluhů, nezkoumala jeho výdajovou stránku, exekuční a insolvenční minulost. Žalobkyně neprokázala, že by provedla šetření žalovaného v registru SOLUS, v nebankovním registru klientských informací (NRKI), či v Centrální evidenci exekucí a s jakým výsledkem.

13. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, by představovalo s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat. Pokud tedy žalobkyně poskytla žalovanému na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru částku , částka, , je žalovaný povinen takové plnění vrátit. Žalovaný měl podle tvrzení v žalobě vrátit , částka, , v řízení netvrdil ani neprokázal své plnění. Nadále je povinen vrátit částku , částka, . Pokud jde o lhůtu přiměřenou k možnostem spotřebitele k zaplacení nedoplatku úvěrové jistiny (nebo zápůjčky), z ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., z důvodové zprávy k tomuto ustanovení, z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č. j. , spisová značka, i Krajského soudu v , adresa, – pobočky v Olomouci č. j. , spisová značka, vyplývá, že v případech absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro řádné neprovádění úvěruschopnosti spotřebitele, není spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu ihned, nýbrž „v době odpovídající jeho možnostem“, což je buď v soudem určené lhůtě nebo v soudem stanovených splátkách, v jakých je spotřebitel schopen jistinu úvěru splácet. Do rozhodnutí soudu se tudíž spotřebitel nemůže ocitnout s úhradou nesplacené jistiny úvěru v prodlení a poskytovateli spotřebitelského úvěru nebo zápůjčky nemůže vzniknout nárok na přiznání zákonných úroků z prodlení. Poněvadž soud pro pasivitu žalovaného nezjistil důvody pro umožnění hradit dluh v přiměřených splátkách, určil žalovanému přiměřenou třídenní lhůtu splatnosti analogicky podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Soud proto žalobě výrokem I. tohoto rozsudku v části vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, , ale výrokem II. tohoto rozsudku zamítl zbývající část nároku žalobkyně.

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu 46,39 %, neúspěšná v rozsahu 53,61 %. Žalovaný byl částečně úspěšný, náklady řízení mu podle obsahu spisu nevznikly, proto žádnému z účastníků nebyla náhrada nákladů řízení přiznána.