8 C 336/2017

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Daniely Ševelové a přísedících Lady Crhové a Mgr. Martiny Hadwigerové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení se sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka právnická osoba , IČO se sídlem adresa o zaplacení částka - náhrada ztráty na výdělku,

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši [částka], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].

III. Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníku [právnická osoba] náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Státu se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhal zaplacení ztráty na výdělku za období od [datum] do [datum] podle § 269 odst. 1 zákoníku práce (dále také„ ZP“) s odůvodněním, že u žalované je zaměstnán jako zámečník a dne [datum] došlo při výkonu práce k pracovnímu úrazu. Konkrétně při svařování I profilu se tento sesunul na jeho levou nohu a pohmoždil ji. Následkem tohoto úrazu byl v pracovní neschopnosti od [datum] do [datum]. Jeho zdravotní stav se nelepšil, bolest přetrvávala. Opakovaně navštěvoval ortopeda a podstupoval rehabilitace. Od [datum] do [datum] byl opět v dočasné pracovní neschopnosti. Podle vyjádření doc. MUDr. [jméno] [jméno], CSc. úraz ze dne [datum] zanechal trvalé následky a následná léčba je v přímé souvislosti s tímto úrazem. Náleží mu proto náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a plnou výší náhrady mzdy a to i při jeho další pracovní neschopnosti z důvodu téhož pracovního úrazu (§ 271a odst. 2 ZP). Období trvání pracovní neschopnosti od [datum] do [datum] čítá 730 kalendářních dnů z toho 501 pracovních, po které nebyl schopen práce. Na náhradě mzdy mu byla vyplacena částka [částka], od ČSSZ na nemocenských dávkách částka [částka], celkem obdržel [částka]. Jeho průměrná denní hrubá mzda je ve výši [částka] a předpokládaný hrubý výdělek v období [datum] do [datum] tak činí [částka]. Po odečtu nemocenských dávek [částka] od hrubého výdělku pak náhrada za ztrátu na výdělku činí [částka]. Pojišťovna žalovanému sdělila, že náhrada mu nebude poskytnuta, protože pracovní neschopnost byla odůvodněna jako chronický degenerativní zánět a nikoli jako důsledek pracovního úrazu.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Úraz se stal [datum], poté byl od [datum] v dočasné pracovní neschopnosti, která trvala do [datum], žalobce se vrátil na své místo a vykonával stejnou práci jako před úrazem. Z žaloby nelze dovodit ze by pracovní neschopnost od [datum] do [datum] byla v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, když vyjádřením které žalobce předložil nezbytnou příčinnou souvislost neprokazuje. [obec] pojišťovna ve svém vyjádření uvedla, že pracovní neschopnost od [datum] do [datum] není v příčinné souvislosti s pracovním úrazem ze dne [datum], když se jedná o chronické onemocnění. 3. [právnická osoba] uvedla, že podle revizního lékaře následná léčba nebyla zapříčiněna zraněním lehkého charakteru utrpěného při pracovním úrazu. Operační nález nesvědčí pro úrazově-traumatologický mechanismus a přímou příčinnou souvislost nestability retinakula peroneálních šlach pod zevním kotníkem poraněné nohy a zároveň ošetřované deformity na V. metatarsu malíčku pravé nohy. Jedná se o obecné onemocnění s genezí sui generis a nikoliv spatřovanou v kontuzi nártu břemenem ze dne [datum]. Podle operatéra MUDr. [příjmení lékaře] není provedená stabilizace peroneálních šlach nohy podle [příjmení] [příjmení] provedená dne [datum] v příčinné souvislosti s pracovním úrazem. Nelze uznat argumentaci doc. MUDr. [jméno] [jméno], CSc., který považuje operaci chronické degenerativní léze při mělkém žlábku na zadní cirkuferenci distální fibuly v souvislosti s úrazem. Úrazový děj – pád břemene na nárt nohy po kontuzi prosté nemůže být kompetentní způsobit laxitu a volnost a recidivující luxace perineálních šlach.

4. Soud na základě provedených důkazů a shodných tvrzení účastníků zjistil tento skutkový stav: Mezi účastníky bylo nesporné, že pracovněprávní vztah byl mezi žalobcem jako zaměstnancem a žalovanou založen pracovní smlouvou, na základě které žalobce pracoval u žalované jako zámečník. Dne [datum] kolem 13 hod se žalobci při výkonu práce stal pracovní úraz, když při svařování dvou I profilů v úrovni pasu a při manipulaci s nimi došlo k pádu kratšího konce traverzy příčně přes špičku a nárt nohy žalobce, jak popsal žalobce znalci a jak je to zdokumentováno na fotografiích s demonstrováním poranění samotným žalobcem znalci v jeho posudku strana [číslo] spisu. V době úrazu měl žalobce ochrannou pracovní nadkotníkovou obuv, náraz traverzy byl veden přes obuv a vedl k přímému poranění tkání v místě opření traverzy. Dokončil celou směnu, tedy ještě 1,5 hodiny, po vyzutí boty noha začala otékat, na pohotovost šel až večer v 19:40 hod. Tvrzení žalobce, že jedna část dopadla na malíček a druhá část na nárt v úrovni kotníku nebylo prokázáno. Ze zdravotní dokumentace vyplývá, že podle lékařské zprávy ze dne [datum] žalobce udává bolestivost nártu vlevo, podle RTG levé nohy na skeletu nohy nejsou žádné zlomeniny, hybnost kotníku dobrá, dle RTG deformita středního článku V. prstu starší posttraumatické změny. [příjmení] s lehkým otokem a pohmožděním na dorzu nohy bez poškození kůže, extenze bolí, doporučení nepřetěžovat, odlehčení o francouzských holí. Podle závěrů znalce [celé jméno znalce] strana 19 se jednalo o přímé poranění hřbetu nohy v topografických místech, kde neprobíhá osteofibrózní peroneální kanálek. Ten je umístěn na obrácené zevní a zadní straně nohy v místě, ve kterém jsou peroneální šlachy chráněné před přímým poraněním vystupujícím zevním kotníkem. Ode dne [datum] do [datum] (25 kalendářních dnů) trvala u žalobce dočasná pracovní neschopnost, což je mezi účastníky nesporné a vyplývá i ze zprávy OSSZ Přerov (čl. 58). V průběhu pracovní neschopnosti neprobíhala žádná léčba ani rehabilitace, nebylo provedeno žádné specializované vyšetření ortopedem ani při ukončení pracovní neschopnosti (zjištěno z výpisu ze zdravotnické dokumentace, z výpovědi žalobce a z posudku znalce [celé jméno znalce]). Podle potvrzení žalované o ztrátě na výdělku, byl úraz žalobce uznán jako pracovní, zaměstnavatel vyplatil za tuto dobu na náhradě mzdy [částka], na nemocenských dávkách bylo vyplaceno [částka] [právnická osoba] ze dne [datum] bylo vyplaceno pojistné plnění, náhrada škody celkem [částka] ([částka] bolestné, ztráta na výdělku [částka], [částka] daň odvedená FÚ a lékařský honorář [částka]). Žalobce dne [datum] nastoupil do zaměstnání na stejné pracovní místo a vykonával stejnou práci, kdy svařoval spoje na kontejnerech, musel vylézt do výšky 1,20 m, pak seskočit, svařoval v různých pozicích, ve stoje, v dřepu a v kleku (zjištěno z jeho výpovědi ze dne [datum]). Tuto činnost vykonával až do další pracovní neschopnosti, která trvala od [datum] do [datum]. Podle výpovědi žalobce, na kotníku nebyl žádný viditelný otok až do května 2014, kdy bolest nešla vydržet, navštívil proto specialistu.

5. Z výpisu zdravotní dokumentace žalobce a ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] bylo zjištěno, že při prvním vyšetření na ortopedii dne [datum] byl u žalobce popsaný zánětlivý nález peroneálních šlach (bolí zevní strana levé dolní končetiny, především MTT V., dále opuchá zevní kotník). Objektivně: bolestivost MTT V., lehce otok hlezna zevní strany nohy, aplikován Depomedrol do báze MTT V., kontrola za 2 měsíce. V září 2014 bez zlepšení, bolest pod zevním kotníkem a v oblasti apexu fibuly, doporučeno MRI hlezna, která byla provedena [datum] otok a kolekce tekutiny v okolí peroneálních šlach a nad zevním kotníkem, dne [datum] provedena punkce 15 ml serózy z peroneálních šlach vlevo, v listopadu 2014 přetrvávají bolesti nad peroneálními šlachami, [datum] bolestivost nad šlachou a úponem peroneálních šlach, nestabilita šlach v úrovni hlezna doporučena stabilizace peroneálních šlach a operace malíku vlevo. Dne [datum] byla vystavena dočasná pracovní neschopnost ortopedem, která trvala 730 dní a byla ukončena dne [datum]. Operace byla odložena a proběhla až [datum]. V lednu 2015 pro bolestivost v oblasti kostrče objednán na neurologii. Dne [datum] byla provedena operace na šlaše n.peroneus longus a provedena ablace přebytečné tkáně, odebrán štěp z Achillovy paty. Současně byla provedena OT s posunutím mediálně postavení zlepšeno. Dále z lékařské dokumentace popsané ve znaleckém posudku vyplývá, že v květnu byla zaznamenána bolest paty a V. metatarzu v sádře, výrazný otok přednoží. V červnu přichází k neplánované kontrole pro otok a zarudnutí a bolesti lýtka. Doporučeno zvolnit rehabilitaci. V září 2015 otok v regresi hybnost hlezna přiměřená. Dne [datum] se mu stal úraz, když ráno uhýbal před najíždějícím autem, špatný došlap s bolestí levého lýtka a Achillovy šlachy, diagnóza distenze Achillovy šlachy vlevo. V listopadu 2015 zaznamenán stav po distenzi Achillovy šlachy nyní bolest vlevo, po peroneální revizi, regrese otoků, přiměřený nález. [datum] byla pracovní neschopnost předána praktickému lékaři. [datum] je zaznamenáno, že rehabilitace je s dobrým efektem, ale další den jsou potíže zpět. Po dalším provozu 4 hodinách běžné zátěže, potíže značné. Dne [datum] je záznam o tom, že žalobce byl napaden a dostal ránu pěstí do hlavy, byl v péči neurologa, měl i MR mozku. Dne [datum] bylo zjištěno, že z ortopedického hlediska je stav stabilizovaný, není vhodná práce ve stoje a nošení těžkých břemen. Dne [datum] ukončena dočasná pracovní neschopnost, která trvala 730 dní. Dále je zaznamenáno, že od [datum] do [datum] byla vystavena další pracovní neschopnost, dále [datum] do [datum] důvod znalec nezjistil. Následná pracovní neschopnost trvala od [datum] do [datum] 302 dní s tím, že dne [datum] došlo k operaci hemeroidů, další pracovní neschopnost vystavena [datum] a trvala do [datum] a od [datum] a v době vypracování posudku dosud trvala. Znalec ve svém posudku dále uvedl, že z výpisu úhrad hrazené zdravotní péče vyplývá, že posuzovaný se léčil v období od [datum] až do února 2018, rovněž pro jiná obecná onemocnění, než pro která byla vystavena dočasná pracovní neschopnost do prosince 2016 a léčil se až do vyšetření u znalce. Jedná se o obecná onemocnění, která s úrazovým onemocněním nesouvisí. Obecně znalec uvedl, že pokud jde o luxaci peroneálních šlach, pak patologie se vyskytuje jako následek úrazového děje obvykle při anatomické predispozici v podobě mělkého kanálku, kterým šlachy procházejí. Okraje kanálků a dvě poutka tvoří anatomickou překážku proti luxaci (vyskočení šlachy ze žlábku). Úrazové násilí musí vést k přetržení poutka a následnému vytržení šlachy ze žlábku, proto luxaci vyvolávající síla (úrazový děj) má typickou podobu. Pro posouzení případu žalobce je důležité zkoumat úrazový mechanismus a zkoumat následek, který úraz způsobil. Peroneální šlachy jsou pokračováním svalu bérce, oba svaly přechází v pevné šlachy, které probíhají za zevním kotníkem, jsou balené pouzdrem a upínají se na okraj V. metatarzu (malíková hrana nohy). Za a pod zevním kotníkem probíhají šlachy v kanálku, ve kterém se volně posouvají tak, aby tahem svalu za šlachy se měnilo postavení zevního chodidla. Přední stěnu kanálku tvoří mělký žlábek lýtkové kosti, který představuje hlavní mechanickou ochranu proti vyklouznutí šlachy ze žlábku. Zevně je kanálek uzavřen šlachovými poutky. Při první luxaci musí dojít k poškození šlachových poutek tak, aby se šlacha mohla ze žlábku uvolnit, vyskočit. Přitom se musí přerušit nebo poškodit poutko a pak musí šlacha vyklouznout ze žlábku tvořeného lýtkovou kostí. Teprve po překonání obou překážek, může nastat luxace šlachy. K úrazovému vyskočení šlachy je nutné porušení minimálně jednoho poutka. Znalec zdůraznil, že poutko se nepřetrhne přímým kontuzním mechanismem (nárazem, zevně působící silou vedenou na poutko nebo šlachu), ale přetrhne se napnutím jedné nebo obou šlach a které se při určitém postavení nohy a dostatečném napnutí šlachy jako tětivy, mohou ze žlábku vytrhnout. Šlachy jsou v celém průběhu proti přímému poranění mechanicky chráněné vystupujícím zevním kotníkem, proto poranění šlach přímým nárazem je vzácné. K úrazové luxaci peroneálních šlach dochází nepřímým mechanismem, který spočívá ve vytržení šlachy ze žlábku při určitém postavení chodidla a značném tahu peroneálních svalů, které přetrhnou poutko (mimořádným a neobvyklým tahem za šlachu, který je vyvolán ohnutím chodidla). Znalec zdůraznil, že při pevném postavení zatížené nohy (jak situaci popsal znalci žalobce), nemohlo dojít a nedošlo ke vzniku silového působení šlachy na poutko, které by vyvolala přetržení poutka a luxaci šlachy. Znalec při vyšetření žalobce zjistil, že v místě horního poutka je hmatné pevné uzavření šlach v kanálku po provedené plastice poutka. Samotná luxace šlach nemusí způsobovat potíže. Bolesti vznikají až následkem dráždění nesprávně uložené šlachy. Drážděním (pohybem) dojde k zánětu obalu šlachy a ke klinickému nálezu, který byl u pana [celé jméno žalobce] zjištěn poprvé už v květnu 2014. Ve zdravotnické dokumentaci nezjistil, že by bylo ve zdravotnické dokumentaci při vyšetření lékařem popsané přeskočení šlachy, které luxaci peroneální šlachy provází. Opakovaně popsaným nálezem byl zánět peroneálních šlach a až do operace [datum] nález nestability (nikoli luxace) peroneálních šlach. Významně častěji než úrazová luxace šlach se vyskytuje zánětlivé onemocnění peroneálních šlach (obalů peroneálních šlach) bez zjistitelné luxace šlach (přeskočení) v anamnéze. [obec] uvedeného onemocnění (tendosynovialitida) spočívá v dráždění šlachy v kostním žlábku, vrozený mělký žlábek, volné poutko, ale i opakovaná nevhodná zátěž (časté u sportovců – trénink běžců). Klinicky jsou tyto nálezy bez zjistitelného přeskočení šlachy diagnostikovány jako peroneální tendosynovialitida. Onemocnění vzniká drážděním šlach z nadměrného zatěžování, ale i nadměrného dráždění šlachy při volném úponu poutka s nestabilitou šlachy ve žlábku. Dráždění z různých příčin vede k zánětu obalů a projevů synovialitidy, jedná se o bolestivý otok za zadním kotníkem tak, jak je popisován u žalobce. Podle zdravotních nálezů ve zdravotnické dokumentaci u žalobce nezjistil nález nebo popis luxované šlachy. Je popsána nestabilita šlach za zevním kotníkem (volné poutko, mělký kostní žlábek) ze synovialitidou (otokem šlachy) z dráždění. Nález popsaný ve zdravotnické dokumentaci má charakter postupného vývoje potíží a bolestivých otoků při zátěži a má povahu zánětlivého onemocnění. Popisovaná nestabilita šlach za zevním kotníkem, která byla ošetřena vytvořením nového pevného poutka, byla hlavní příčinou zánětlivé reakce. Popsané nálezy ve zdravotnické dokumentaci nevylučují nepřevažující nepřímý úrazový vliv (např. pokládáním chodidla na zevní hranu po bolestivých úrazech) na klinický projev neúrazového onemocnění tendosynovialitidy (5/ 2014). Znalec uvedl, že pro posouzení příčinné souvislosti úrazu a způsobených následků úrazem je potřebné prokázat, jak konkrétní úrazový děj způsobil poškození konkrétních anatomických struktur, tedy v případě žalobce horního poutka peroneálních šlach nebo stav chronické nestability peroneálních šlach, s následkem tendosynovialitidy peroneálních šlach. Dále je nutné hodnotit vznik a průběh zkoumaného onemocnění v časové souvislosti s úrazem. V posuzovaném případě znalec uvedl, že postrádá takový úrazový mechanismus, který je pro následek poškození (uvolnění nebo přetržení) poutka z hypermobilitou šlachy nezbytný. U posuzovaného ve zdravotnické dokumentaci žádný úrazový děj s poškozením nebo popisem potíží na levé noze není popsaný. U posuzovaného znalec z výpisu hrazené zdravotní péči zjistil neobvyklou frekvenci hrazených lékařských úkonů při ošetřování obecných nemocí, která svědčí o tom, že posuzovaný nemá a neměl tendenci své potíže při nemocech bagatelizovat. Proto úraz a úrazový děj v minulosti, který by způsobil luxaci peroneálních šlach s poškozením poutka u žalobce znalecky vylučuje. Nejsou žádné důvody se domnívat, že by k luxaci peroneálních šlach došlo před úrazovým dějem dne [datum]. Znalec uzavřel, že podle osobního sdělení znalci žalobce při úraze stál, měl nasazené svářečské brýle. V okamžiku, kdy na nárt nohy dopadla železná traverza, měl na nohou nadkotníkové boty, traverza dopadla příčně přes špičku a nárt nohy. Nález zhmoždění hřbetu nohy je zapsaný ve zdravotnické dokumentaci prvního ošetření. Jednalo se o přímé poranění nohy topografických místech, kde neprobíhá osteofibrozní peroneální kanálek. Ten je umístěn na obrácené zadní straně nohy v místě, ve kterém jsou peroneální šlachy chráněné před přímým poraněním vystupujícím zevním kotníkem. V okamžiku úrazu žalobce stál čelem k ponku, na kterém byly obě části traverzy, které svařoval. Při neúplném sváru došlo k pádu kratšího konce na zem na nohu žalobce. Při nárazu traverzy na nohu nedošlo k žádnému z popisovaných dynamických mechanismů (silový pohyb nohy), které jsou nezbytné k přerušení poutka s luxací šlachy. Náraz traverzy byl na pevně zapřenou nohu v obuvi, byl veden přes obuv a vedl k přímému poranění tkání v místě opření traverzy (viz. fotografie s demonstrovaným poraněním nohy traverzou samotným poškozeným). Žalobce dále pracoval a přibližně po dvou hodinách pracovní botu sundal a pociťoval, že dochází k otoku. [příjmení] na pohotovostním ošetření byl proveden RTG a popis lehkého otoku a pohmoždění hřbetu nohy bez poškození kůže. Znalec tedy uzavřel, že z mechanismu úrazu a způsobu jakým došlo k poškození nohy a z nálezu popsaného v první lékařské zprávě znalecky vylučuje, že by popisovaným dějem nastala luxace peroneálních šlach a vyloučil, že by došlo úrazem k povolení poutka s nestabilitou peroneálních šlach, která byla uváděna ve zdravotní dokumentaci a která byla důvodem operačního ošetření. Při prokázané nestabilitě nebo luxaci šlachy se provádí plastika vazivových poutek, které drží šlachy v žlábku zevního kotníku. Při druhé magnetické rezonanci se prokázalo poškození (rozvláknění šlachy) m.peroneus brevis pod zevním kotníkem. Tento nález nebyl zjištěný při provedení první magnetické rezonance, proto poškození šlachy muskulus fibularis brevis posuzuje znalec až mezi první a druhou provedenou magnetickou rezonancí, jako pokračování degenerativního onemocnění. Znalec žalobce osobně vyšetřil v říjnu 2018 a zjistil chudý nález bez synovialitidy bez otoků peroneálních šlach za kotníkem a pod zevním kotníkem. Nález je symetrický s druhou končetinou. Prominuje rekonstrukce horního poutka, které je pevné, nebolestivé, nepozoruje ani otok dorza nohy, ani v úponu Achillovy paty a v prostoru za Achillovou šlachou. Je bolestivý pohmat v části průběhu peroneálních šlach od rekonstruovaného poutka až k úponu na bázi V. metatarzu. Klinický nález odpovídá nálezu na magnetické rezonanci s pohmatovou citlivostí až bolestivostí v místě popisované degenerace šlachy muskulus fibularis brevis. Jedná se o tendosynovialitidu peroneálních šlach chronickou. Konečný zjištěný nález mohl být vyvolán jak úrazovým dějem (přímým nárazem padajícího předmětu do oblasti úponu peroneálních šlach) tak se může jednat o chronické onemocnění způsobené povahou práce, dlouhodobým stojem v práci, seskakováním z ponku. První zápis ve zdravotní dokumentaci v den ošetření popisuje jiné topografické místo levé nohy než zevní hranu chodidla a zevního kotníku. V případě mechanického poškození šlachy muskulus fibularis brevis přímým nárazem traverzy do šlachy by po několika hodinách po úraze již při prvním vyšetření existoval na šlaše patologický nález zbytnělé synovialis šlachy. Z pohledu později zjištěných nálezů a chorobného stavu na peroneální šlaše muskulus fibularis brevis potom při úrazovém poškození šlachy přímým nárazem při vyšetření následujícím několik hodin po úraze by nález na šlaše musel být patologický a klinicky vyšetřitelný. Došlo by k otoku, lokální bolestivosti v místě nárazu, což při prvním vyšetření není popsané, naopak je popsané místo kontuze v jiné topografické krajině, která s nálezem pozdějšího chorobného stavu nesouvisí. Znalec uzavřel, že nenachází ani možnou nepřímou souvislost mezi popsaným nálezem při prvním vyšetření a následným zjištěním při vyšetření znalcem a na poslední magnetické rezonanci. Zdůraznil, že pracovní neschopnost byla ukončena [datum] a první záznam o vzniku tendosynovialitidy peroneálních šlach je z [datum]. Rovněž tento časový odstup svědčí proti případnému poranění (zhmoždění, poškození) peroneálních šlach dne [datum]. Ve zdravotnické dokumentaci znalec nenachází odborný důvod se domnívat, že by úraz byl příčinou luxace nebo nestability peroneálních šlach, operačního řešení, nebo že by úraz byl příčinou rozvláknění šlach. Znalecky nevylučuje nepřímý vliv úrazu na vznik pozdějšího zánětlivého onemocnění, jako je podvědomé odlehčování nohy po úraze se změnou našlapování přes zevní stranu chodidla, antalgická chůze a podobně. Úrazový vliv na vznik dnešního známého onemocnění považuje znalec za nepřevažující, nevýznamný a nemá odborné důvody pro posouzené přímé souvislosti. Na otázky soudu znalec odpověděl tak, že ve zdravotnické dokumentaci nenachází odborné nálezy, které by dosvědčovaly, že by úrazem byla zhmožděna oblast levého zevního kotníku. Při provedeném vyšetření bylo zjištěno pohmoždění hřbetu nohy bez poškození kůže. Popis nálezu ošetřujícím lékařem je pro znalecké posuzování určující a nález popsaný bezprostředně po úraze [datum] nemá povahu pro prokazování případných následků v podobě pozdějšího onemocnění od [datum]. Rovněž časová souvislost mezi úrazem a prvními projevy chorobného stavu (5/ 2014), pro který byla později vystavena pracovní neschopnost neodpovídá úrazovým následkům a nepotvrzuje příčinnou souvislost mezi úrazem a vznikem onemocnění. Znalec posuzuje jako velmi nepravděpodobné, že by žalobce případné potíže s levou nohou neuvedl ve zdravotnické dokumentaci v období před úrazem i po úraze a že by přes přetrvávající potíže nastoupil do práce a práci vykonával několik měsíců bez toho, že by se dostavil k ošetření nebo sdělil potíže, pro které byla později vystavena pracovní neschopnost. Znalec vyloučil, že by pád železného profilu na nárt nohy mohl způsobit poškození peroneálních šlach za a pod zevním kotníkem a tím mohl způsobit příčinu pro recidivující luxace peroneálních šlach. Vyloučil, že by v době úrazu a po úraze dne [datum] byla přítomna poúrazová luxace peroneální šlachy. Vyloučil, že by pád železného profilu na nárt nohy způsobil deformitu na V. metatarzu. První operací na V. metatarzu byla řešena vada postavení metatarzu. Úraz ze dne [datum] nevedl k deformitě malíku. Znalec dále zopakoval, že u žalobce došlo operací provedenou [datum] k vytvoření pevného poutka se zajištěním pevného kanálu pro klouzání šlach bez dráždění, které bylo předtím vyvolané nestabilitou šlachy. Důvodem provedené operace byl zánět peroneálních šlach, příčinou zánětu byla nestabilita peroneálních šlach, příčinou nestability bylo více faktorů. Mezi základními pak chronické zatěžování, anatomická predispozice, ale i mikrotraumata při opakovaném seskakování z ponku z výšky jeden metr. Znalecky nevylučuje ani nepřímý vznik úrazu, ale jen nevýznamný spekulativní bez důkazní opory v časové souvislosti. Dočasná pracovní neschopnost od 12/ 2014 do 12/ 2016 byla vystavena pro chronický zánět peroneálních šlach způsobených nestabilitou šlach v osteofibrózním kanálku. Při vystavení pracovní neschopnosti bylo doporučeno operační ošetření nestability šlach, operace byla provedena dne [datum]. K dokončení léčení v období provedené kontroly v září 2015 byla nutná cílená rehabilitace. Délka rehabilitace trvá 4 až 6 týdnů. Dne [datum] ale nastal u posuzovaného další úraz, který si vyžádal léčení pro nové potíže. Současně znalec zdůraznil, že v předmětném období do prosince 2016 probíhalo léčení i pro jiná onemocnění z jiných zdravotních potíží s úrazem nesouvisejících. Ze zdravotních zpráv znalec uzavřel, že v průběhu celého trvání dočasné pracovní neschopnosti od 12/ 2014 do 12/ 2016 přetrvával u žalobce chorobný stav základního onemocnění, kdy léčení chorobného stavu bylo ukončeno oprávněným lékařem dne [datum].

6. K posudku žalobce uvedl své výhrady, ke kterým znalec vypracoval doplnění znaleckého posudku na čl. 135 až 143, v němž uvedl, že na závěrech znaleckého posudku trvá, veškeré odborné závěry zdůvodnil na základě lékařských zpráv a na základě popsaných příčinných a časových souvislostí. K první výhradě žalobce, který z lékařské zprávy cituje“„ extenze bolí“, pak znalec poukázal na to, že bolest při pohybu nohy do extenze popsána bezprostředně po úraze je typický příznak pro poranění části nohy (hřbet nohy, dorzum nohy), kde probíhají natahovače nohy, které při poranění a při pohybu nohy do extenze jsou pochopitelně bolestivé. Specificky na poranění peroneální šlachy existují jiné testy, než jsou uvedené v nálezech ve zdravotnické dokumentaci. Znovu znalec vysvětlil, že nárt nohy, který byl při prvním vyšetření ošetřujícím lékařem odborně ověřen jako nález, tedy topografické místo poranění, je místo, kterým neprobíhají peroneální šlachy, které měly být podle žalobce úrazem poškozeny. Na hřbetu nohy probíhají šlachy natahovačů a zvedačů nohy. Znalec znovu zopakoval, že peroneální šlacha je oddělena od nártu kosti zevním kotníkem. Pokud by při úrazu došlo k poškození peroneální šlachy, pak by objektivní nález ošetřujícím lékařem byl odborně popsán zcela jinak než jako bolestivost nártu, lehké prosáknutí nártu a pohmoždění na dorzu (hřbetu) nohy. Žalobce následně opět k dodatku posudku uvedl, že znalec označuje traverzu jako rovná těžká traverza případně plošný těžký předmět. Přitom traverzu o tvaru profilu I nelze považovat za rovný plošný předmět a vznesl otázku, zda tendosynovialitida peroneálních šlach nemohla být vyvolána zásahem padajícího předmětu i odskočeného předmětu po dopadu a dále po konzultaci s MUDr. [příjmení] poukázal na to, že tento znalec uvedl, že„ z jeho pohledu se úraz na pozdějších obtížích podílel, nejspíše tak, že se úrazem nastartovala zánětlivá iritace šlach a opakovanými záněty došlo postupně k luxaci šlach“ a dále uvedl, že„ spíše rozvoj tendosynovialitidy peroneálních šlach a její luxaci označit jako pracovní úraz“.

7. Znalec k těmto námitkám uvedl, že jejich podstatou je spekulace, jakým způsobem mohla traverza způsobit chorobný stav, tedy že traverza nemusela poškodit peroneální šlachy a poutko, ale mohla poškodit struktury pod zevním kotníkem a poškození poutka za kotníkem nastalo až druhotně. Znalec zopakoval, že úrazem ze dne [datum] nemohlo dojít k přetržení poutka uloženého za horní částí zevního kotníku. Operace provedena [datum] spočívala v obnově horního poutka peroneálních šlach a k operační nápravě deformity malíčku. Nebyla provedena v příčinné souvislosti s úrazovým dějem. Traverza, která dopadla na přední část nohy, nemohla přetrhnout ani přeseknout poutko nad kotníkem a to ani po odražení od nohy nebo podlahy. Stejně tak nemohlo dojít úrazem ke vzniku deformity malíku. Žalobcem domnívané poranění zevní hrany nohy není v dokumentaci zapsané. Úrazové nastartování zánětlivého dráždění šlach s následnými záněty obalu šlachy, je možné spekulativní, ale pro doložení celého etiopatogentického děje chybí ve zdravotnické dokumentaci důkazy. Za stejně spekulativní a nálezy nedoložené považuje i domněnky žalobce o přímém poškození peroneální šlachy probíhající v místě pod zevním kotníkem odraženou traverzou. Tento mechanismus poškození je obtížně akceptovatelný, protože ve zdravotnické dokumentaci prvního ošetření je zdokumentované jen poškození přední části nohy a jiné poranění není ve zdravotnické dokumentaci uvedené. Žalobcem uváděný děj nemohl způsobit zánět šlachy s klinickým projevem až po, ale je možné si spekulativně představit, jak část pevné traverzy se odrazila ze hřbetu nohy a sklouzla po dopadu z nohy při uvolnění boty z tlaku traverzy. Znalecky ale není možné, že následkem je vznik zánětu šlachy po více než třech měsících od zhmoždění. Je obtížné vysvětlit příčinnou souvislost i pokud by se připustilo zhmoždění peroneálních šlach při primárním úrazu pod zevním kotníkem a prasklým peroneálním poutkem zjištěným při operaci po více než ročním intervalu. Stejně tak je obtížné vysvětlit období po ukončení pracovní neschopnosti, kdy ve zdravotnické dokumentaci nejsou zapsány žádné zdravotní obtíže, žádný patologický nález a to i přes to, že žalobce po ukončení dočasné pracovní neschopnosti vykonával práci bez úlev. Znalec opakovaně zdůraznil, že na závěrech trvá a vznik chorobného stavu levé nohy, který byl objektivizovaný operačním nálezem nehodnotí v příčinné souvislosti s úrazem. V přímé příčinné souvislosti s úrazem hodnotí jen trvání pracovní neschopnosti od [datum] do [datum].

8. Z vyjádření Doc. MUDr. [jméno] [jméno] ze dne [datum] předloženého žalobcem vyplývá, že žalobci se při pracovním úraze dne [datum] sesunul železný profil se zhmožděním v oblasti levého zevního kotníku nohy. Podle vyjádření utrpěl posuzovaný následkem úrazu luxaci peroneálních šlach za zevním kotníkem a s defigurací pátého prstu, na RTG byla zjištěna fissura tibiae v oblasti syndesmózy, dne [datum] byl operován na ortopedickém oddělení nemocnice [obec] se stabilizací peroneálních šlach dle [příjmení] [příjmení] a korekční osteotomie V. metatarzu s fixací dvěma kompresními šroubky a sádrovou dlahou. Dle operačního protokolu MUDr. [příjmení lékaře] byl zjištěn defekt na šlaše n.peroneus longus, po poranění a po chronickém dráždění z kalcifikátu. Byla provedena ablace přebytečné tkáně a plastika štěpem z Achillovy šlachy. Následovaly opakovaně rehabilitace s fyzikální terapií bez většího efektu. I po této léčbě potíže přetrvávají, má výrazně omezenou hybnost v hlezenním kloubu, v dorzální flexi v současnosti dochází k reluxaci peroneálních šlach, není schopen zatížit LDK před pracovním úrazem se nikdy s levým hlezenním kloubem neléčil, záněty peroneálních šlach s tvorbou tekutiny jsou druhotné následkem dráždění při opakovaných reluxacích. Dále uvedl, že bude provedena reoperace pro recidivující luxace peroneálních šlach a po této reoperaci bude možné provést ohodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění, protože je evidentní, že úraz ze dne [datum] zanechal trvalé následky a následná léčba je v přímé souvislosti s tímto pracovním úrazem.

9. K tomuto odbornému vyjádření se vyjádřil znalec [příjmení] [celé jméno znalce], tak, že zcela jednoznačně nesouhlasí se závěry MUDr. [jméno], které jsou obecné pro celou skupinu onemocnění luxace peroneálních šlach. Jeho vyjádření nemá charakter znaleckého posudku, chybí zde prokazování úrazového děje jako příčiny a konkrétního způsobeného následku vzniklého okamžikem úrazu žalobce. Ve vyjádření není popsaná dějová souvislost úrazu a vzniku konkrétního následku zjištěné úrazové luxace peroneální šlachy, není uvedeno, jaké úrazové patologie prvním zevním násilím vznikly. Nejsou uvedeny odborné názory, ani dokládání názorů odbornými nálezy. Chybí podstata znaleckého dokazování příčinné souvislosti úrazového děje a zdravotních následků způsobených právě a jedině úrazovým dějem. Není vysvětlen vztah úrazového děje jako příčiny a konkrétního následku v podobě akutní luxace peroneální šlachy nebo poškození horního poutka, který měl vzniknout u žalobce okamžikem úrazu. Z posudku nevyplývá, jakým způsobem došlo k poškození anatomických struktur a jaké anatomické struktury byly prvním úrazem poškozené. Není odborně vysvětlen odborný nález z prvního vyšetření, ani vysvětlen časový a příčinný vznik peroneální luxace pro období kdy žádné potíže nebyly ve zdravotní dokumentaci zapsané. První klinické potíže jsou zapsané několik měsíců po utrpěném úraze. Později byl zjištěný nález luxace peroneální šlachy, kterou MUDr. [jméno] uvádí bez odborného zdůvodnění a vysvětlení v souvislosti s úrazovým dějem. Proto závěry uvedené v odborném sdělení jsou nepřezkoumatelné a nelze se k nim odborně i znalecky vyjadřovat jinak než v obecné rovině. Pokud nejsou závěry odborně zdůvodněné na základě odborných nálezů ve zdravotnické dokumentaci a není odborně srozumitelné jak k uvedeným odborným tvrzením posuzující lékař dospěl, potom se znalec s připomínkami může vypořádávat jen spekulativně.

10. Z lékařského posudku pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci ze dne [datum] vydaného MUDr. [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [obec] soud zjistil, že žalobce je zdravotně způsobilý práce jako zámečník- svářeč s podmínkou, bez přetěžování, nevhodná dlouhá chůze, stání, není vhodná práce ve stoje a nošení těžších břemen, vhodné spíše střídání sedavého zaměstnání se stáním, nevhodné nošení těžké kotníkové obuvi, která provokuje obtíže na podkladě odborných nálezů z důvodu pracovního úrazu ze dne [datum]. Posuzujícím lékařem je MUDr. [jméno] [příjmení].

11. Z lékařského posudku pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci ze dne [datum] – mimořádná lékařská prohlídka- vydaného MUDr. [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [obec] soud zjistil, že žalobce je zdravotně způsobilý s podmínkou, je schopen práce jako vazač, jeřábník za podmínek, že bude vykonávat běžné zámečnické činnosti, jako jsou práce související se sestavováním částí výrobků a zařízení, používat technické podklady a pracovat dle předepsaného technologického postupu, rozměřovat a orýsovávat materiály. Ručně a strojně zpracovávat strojní součástí a to řezáním, pilováním, ohýbáním, rovnáním a svařováním. Obsluhovat stroje jako poloautomatická pila na kov, pásová bruska, hydraulický lis a svářecí poloautomat. Veškeré činnosti bude vykonávat na dílnách [číslo] nebude k nim potřeba delší chůze. Vzdálenosti mezi dílnami, skladem, šatnou, toaletami a kantýnou nepřesahují 100 kroků. Při obsluze strojů i při ručních pracích může střídat polohu v sedě, ve stoje, aby nedošlo k přetěžování. Organizačním opatřením bude zakázáno samostatné ruční zvedání a přenášení břemen těžších než 15 kg. Pro manipulaci s těžšími břemeny bude jmenován další pracovník, který bude manipulaci provádět. Jednotlivé operace pracovní činnosti bude provádět na pracovních plochách strojů, v upínacích zařízeních nebo na pracovním a svářečském stole. Při manipulaci s materiálem bude používat mechanizační manipulační a zvedací zařízení pouze na základě prokazatelného proškolení. K výkonu činnosti bude používat potřebné vyhovující ochranné pomůcky a prostředky, certifikovanou pracovní obuv ne koženou.

12. Z e-mailu zaslaného právnímu zástupci žalobce dne [datum] MUDr. [jméno] [příjmení] vyplývá, že po prostudování materiálů nemůže sdělit, že by v posudku MUDr. [celé jméno znalce] byl prostor pro zpochybnění jeho závěrů. Z jeho pohledu se úraz na pozdějších obtížích podílel nejspíše tak, že úrazem se nastartovala zánětlivá iritace šlach a opakovanými záněty došlo postupně k luxaci šlach. Dále uvádí, že pracovní úraz je každé poškození zdraví v souvislosti s výkonem práce a zda spíše nechce rozvoj tenosynovitidy peroneálních šlach a jejich luxaci označit jako pracovní úraz.

13. K prokázání příčinné souvislosti mezi zhoršením zdravotního stavu žalobce, které mu znemožňovalo od [datum] do [datum] výkon práce, kterou vykonával a pracovním úrazem ze dne [datum] soud k návrhu žalobce ustanovil znalce z oboru zdravotnictví ortopedie, pracovní úrazy a nemoci z povolání [celé jméno znalce] Z jeho písemného posudku ze dne [datum] (čl. 63-117) má soud za prokázáno, že znalec měl k dispozici soudní spis, zdravotní dokumentaci žalobce, výpis čerpaných pracovních neschopností žalobce od roku 2012 od Okresní správy sociálního zabezpečení Přerov, lékařské posudky pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci ze dne [datum] a [datum]. Znalec jednoznačně vyloučil, že by pracovní úraz žalobce ze dne [datum] (pád železného profilu na nárt nohy) mohl způsobit přímé nebo nepřímé poškození peroneálních šlach za a pod zevním kotníkem a způsobit příčinu recidivující luxaci peroneálních šlach a deformitu malíku. Jednoznačně vyšlo najevo, že žalobcem udávané poškození [příjmení] metatarzu pádem traverzy a následná operace neměla s pracovním úrazem žádnou souvislost, neboť znalec zcela vyloučil, že by pád traverzy způsobil poškození [příjmení] metatarzu, když ze zdravotnické dokumentace vyplynulo, že se jednalo o starší postraumatické změny. Soud proto uzavírá, že chorobný stav žalobce, který mu znemožnil od [datum] do [datum] výkon práce, kterou vykonával u žalované ani následná léčba není v příčinné souvislosti s pracovním úrazem ze dne [datum].

14. Projednávanou věc je třeba posuzovat vzhledem k tomu, za kterou dobu se žalobce domáhá náhrady za ztrátu na výdělku po dobu další pracovní neschopnosti, (podrobněji srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7.1.2016 sp. zn. [spisová značka]) - podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 30.9.2015, a to pro dobu od [datum] do [datum] a podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění zákona č. 205/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZP“) pro dobu od [datum] nadále. Dílčí nároky práva na odškodnění pracovního úrazu (srov. též § 369 odst. 1 zák. práce) jsou podle ustanovení hmotněprávních předpisů zcela samostatné, neboť předpoklady jejich vzniku jsou odchylné a také časově se mohou odchylně naplňovat. Zpětná působnost zákoníku práce, vyjádřená v § 364, spočívá na principech nepravé retroaktivity, tedy novým právním předpisem se sice mají řídit i právní vztahy, vzniklé před jeho účinností, avšak až ode dne jeho účinnosti; samotný vznik těchto právních vztahů a nároky z těchto vztahů vzniklé před účinností nového právního předpisu se spravují dosavadní právní úpravou.

15. Podle § 4 ZP pracovněprávní vztahy se řídí zákoníkem práce; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů.

16. Podle § 366 ZP ve znění do [datum] platilo, že zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

17. Podle § 269 odst. 1 ZP ve znění od [datum] platí, že zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

18. Podle § 271a odst. 1 ZP náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle § 192 nebo odměny z dohody podle § 194 a plnou výší nemocenského. Náhrada za ztrátu na výdělku podle věty první přísluší zaměstnanci do výše jeho průměrného výdělku před vznikem škody i za dobu, kdy mu podle § 192 odst. 1 části věty druhé za středníkem nepřísluší náhrada mzdy nebo platu anebo odměny z dohody.

19. Podle § 271a odst. 2 ZP náhrada za ztrátu na výdělku podle odstavce 1 přísluší zaměstnanci i při jeho další pracovní neschopnosti z důvodu téhož pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Průměrným výdělkem před vznikem škody podle věty první je průměrný výdělek zaměstnance před vznikem této další škody. Jestliže před vznikem této další škody příslušela zaměstnanci náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, náhrada za ztrátu na výdělku podle odstavce 1 se zaměstnanci poskytne do výše částky, do které by mu příslušela náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, kdyby nebyl neschopen práce. Za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje náhrada mzdy nebo platu podle § 192 nebo odměny z dohody podle § 194 a nemocenské. Obdobná úprava v § 370 ZP platila i před [datum].

20. Podle § 271k odst. 2 ZP pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 273 a 274). Podle odst. 2 jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Stejná úprava platila i před [datum] (§ 380 zákoníku práce). V tomto ustanovení jsou obsaženy definiční znaky pracovního úrazu.

21. Předpoklady vzniku nároku na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a předpoklady odpovědnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci za škodu vzniklou pracovním úrazem podle § 366 odst. 1 zákoníku práce jsou pracovní úraz (poškození zdraví zaměstnance, k němuž došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním), vznik škody, tedy ztráta na výdělku po dobu určité (konkrétně časově vymezené) pracovní neschopnosti a příčinná souvislost mezi úrazovým dějem a poškozením na zdraví zaměstnance. Ke vzniku nároku na náhradu škody je zapotřebí, aby všechny tři tyto předpoklady byly splněny současně; chybí-li kterýkoliv z nich, nárok nevzniká. Odpovědnost za škodu při pracovním úrazu je tzv. objektivní odpovědností; zaměstnavatel tedy odpovídá za samotný výsledek (za škodu), aniž je uvažováno jeho zavinění.

22. Existence prvních dvou předpokladů odpovědnosti za škodu, tedy pracovní úraz ze dne [datum] (poškození zdraví zaměstnance, k němuž došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním) a vznik škody, tedy ztráta na výdělku po dobu od [datum] do [datum] je mezi účastníky nesporná a vyplývá z provedeného dokazování. K příčinné souvislosti rozhodovací praxe dovodila, že„ o vztah příčinné souvislosti se jedná tehdy, vznikla-li škoda následkem pracovního úrazu (tj. bez pracovního úrazu by škoda nevznikla tak, jak vznikla). Z hlediska naplnění příčinné souvislosti, jako jednoho z předpokladů odpovědnosti za škodu nemůže stačit pouhé připuštění možnosti vzniku škody v důsledku pracovního úrazu (jeho následků), nýbrž musí být tato příčinná souvislost postavená najisto.“ Pokud jde o příčinnou souvislost, dovodila, že:„ nejde o otázku právní, nýbrž skutkovou, jež nemůže být řešena obecně, ale pouze v konkrétních souvislostech. Postup při zjišťování příčinné souvislosti spočívá v tom, že škodu je třeba vyjmout z její všeobecné souvislosti a zkoumat ji izolovaně, toliko z hlediska jejích příčin. Protože příčinná souvislost je zákonitostí přírodní a společenskou, jde o hledání jevu, který škodu vyvolal. Z celého řetězce všeobecné příčinné souvislosti (každý jev má svou příčinu, zároveň je však příčinnou jiného jevu) je třeba sledovat jen ty příčiny a následky, které jsou důležité pro odpovědnost za škodu.“ Rozhodovací praxe dokonce dovodila, že:„ pracovní úraz nemusí být jedinou příčinnou vzniku škody; postačí, jde-li o jednu z příčin, avšak příčinu důležitou, podstatnou a značnou.“ (Cpj [číslo]). V této souvislosti lze poukázat i na rozhodnutí uveřejněné pod [číslo] Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR, podle jehož závěru nemůže stačit pouhé připuštění možnosti zhoršení zdravotního stavu v důsledku úrazového děje, nýbrž musí být tato příčinná souvislost najisto postavena. Nestačí tedy, jestliže znalec možnost příčinné souvislosti mezi úrazovým dějem a poškozením na zdraví pouze připustí. Jak dále zdůrazňuje ustálená judikatura - účelem náhrady za ztrátu na tomto výdělku je poskytnout přiměřené odškodnění zaměstnanci, který není schopen pro své zdravotní postižení způsobené pracovním úrazem dosahovat takový výdělek, jaký měl před poškozením (srov. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek roč. 2000, pod [číslo]), a že zaměstnavatel nemůže odpovídat za ztrátu na výdělku, která by byla vznikla, i kdyby následků pracovního úrazu nebylo.

23. V řízení o náhradu škody při pracovním úrazu tíží poškozeného zaměstnance (žalobce) břemeno tvrzení a důkazní břemeno, když tato skutečnost vyplývá zejména z ust. § 101 odst. 1 písm. a) zákona č.99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jako„ OSŘ“), dále z ust. § 101 odst. 1 písm. b) a § 120 odst. 1 o.s.ř.„ Neunese-li (pozn. poškozený zaměstnanec) břemeno tvrzení nebo důkazní břemeno v tomto směru, musí rozhodnutí soudu vždy vyznít v jeho neprospěch.“ (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí]).

24. Při rozhodování o tom, zda uplatněný nárok žalobce je či není opodstatněný, soud vyšel ze závěrů znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce z oboru zdravotnictví, pracovní úrazy a nemoci z povolání [celé jméno znalce], který jednoznačně vyloučil, že by mezi pracovním úrazem žalovaného ze dne [datum] a další pracovní neschopností, která trvala od [datum] do [datum] existoval vztah příčinné souvislosti. Podle zjištění znalce zhoršení zdravotního stavu žalobce, které mu znemožňovalo od [datum] do [datum] výkon práce, kterou vykonával u žalované není v příčinné souvislosti s utrpěným pracovním úrazem ze dne [datum]. Znalec podrobně a logicky zdůvodnil své závěry, vypořádal se i se závěrem MUDr. [jméno], který není znalcem z oboru pracovní úrazy, vypořádal se podrobně i s námitkami žalobce, jehož domněnky o úrazovém ději označil za spekulativní, neboť k tomu chybí ve zdravotnické dokumentaci důkazy. Za stejně spekulativní a nálezy nedoložené považuje i domněnky žalobce o přímém poškození peroneální šlachy probíhající v místě pod zevním kotníkem odraženou traverzou a vysvětlil proč je tento mechanismus poškození obtížně akceptovatelný. V daném případě žalobce neprokázal, že by jeho onemocnění, se kterým se od [datum] léčil vzniklo následkem pracovního úrazu ze dne [datum] (tj. bez pracovního úrazu by nevzniklo, tak jak vzniklo). Z hlediska naplnění příčinné souvislosti nemůže stačit pouhé připuštění možnosti vzniku onemocnění (zhoršení zdravotního stavu) poškozeného v důsledku pracovního úrazu (jeho následků), nýbrž - musí být tato příčinná souvislost postavená najisto a to se v daném případě nestalo. Znalec sice nevyloučil nepřímý vliv úrazu na vznik onemocnění (zánět peroneálních šlach), ale jen nevýznamný spekulativní bez důkazní opory v časové souvislosti. V této souvislosti soud poukazuje i na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 21 Cdo 2015/2016„ Zároveň je třeba mít na zřeteli, že pro naplnění předpokladů odpovědnosti za škodu podle ustanovení § 366 odst. 1 zák. práce nemá význam skutečnost, jakým způsobem pracovní úraz ovlivnil celkový zdravotní stav poškozeného zaměstnance. Předmětem odškodnění zaměstnance totiž není zdravotní stav jako takový (ta jeho část, která byla zhoršena pracovním úrazem), nýbrž ztráta na výdělku, která od určitého okamžiku vznikla (byla dovršena) následky pracovního úrazu.“ 25. Soud má tedy zato, že nebyla splněna základní podmínka odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz a to příčinná souvislost mezi úrazovým dějem a dalším onemocněním zaměstnance a jeho pracovní neschopností v období od [datum] do [datum]. Znalec jednoznačně vyloučil, že by pracovní úraz žalobce ze dne [datum] (pád železného profilu na nárt nohy) mohl způsobit přímé nebo nepřímé poškození peroneálních šlach pod zevním kotníkem a způsobit příčinu recidivující luxaci peroneálních šlach (volné poutko, mělký kostní žlábek) se synovialitidou (otokem šlachy) z dráždění a deformitu malíku. Nález popsaný ve zdravotnické dokumentaci má charakter postupného vývoje potíží a bolestivých otoků při zátěži a má povahu zánětlivého onemocnění jak je blíže popsáno v odůvodnění bod 5,6. V době trvání pracovní neschopnosti se žalobce léčil i pro jiná obecná onemocnění, navíc dne [datum] utrpěl úraz Achillovy šlachy a dne [datum] byl napaden. Vzhledem k tomu, že příčinná souvislost nebyla prokázána a k odpovědnosti zaměstnavatele za škodu nemůže stačit pouhé připuštění možnosti vzniku škody v důsledku pracovního úrazu (jeho následků), soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

26. Vzhledem k důvodům uvedeným v bodě 9 tohoto odůvodnění nemohl jako podklad pro posouzení příčinné souvislosti mezi pracovním úrazem žalobce a jemu vznikající škodou (ztrátou na výdělku) sloužit odborné vyjádření MUDr. [jméno] ze dne [datum], provedené ve věci jako důkaz listinou, neboť jeho závěry jsou obecné pro celou skupinu úrazových poranění. Ve vyjádření chybí podstata znaleckého dokazování příčinné souvislosti úrazového děje a zdravotních následků způsobených právě a jedině úrazovým dějem. Není v něm vysvětlen vztah úrazového děje jako příčiny a konkrétního následku v podobě akutní luxace peroneální šlachy nebo poškození horního poutka, který měl vzniknout u žalobce okamžikem úrazu.

27. Navrhoval-li žalobce důkaz revizním znaleckým posudkem MUDr. [jméno] [příjmení], pak k ustanovení jiného znalce a k zadání nového znaleckého posudku soud nezjistil žádné důvody, když žalobci se nepodařila ani po konzultaci s odborníky zpochybnit závěry znalce [příjmení] [celé jméno znalce]. Žalobcem oslovený MUDr. [jméno] [příjmení] sám uvedl, že„ po prostudování materiálů nemůže sdělit, že by v posudku MUDr. [celé jméno znalce] byl prostor pro zpochybnění jeho závěrů“ . MUDr. [příjmení] navíc není znalcem v oboru pracovní úrazy a nemoci z povolání, proto jeho názor, že„ Z jeho pohledu se úraz na pozdějších obtížích podílel nejspíše tak, že úrazem se nastartovala zánětlivá iritace šlach a opakovanými záněty došlo postupně k luxaci šlach“ nemůže zvrátit závěry odborného znaleckého posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce], který má příslušnou odbornost a je znalcem z oboru pracovní úrazy a nemoci z povolání a ortopedie a zkoumal příčinnou souvislost, tedy zda konkrétní úrazový děj způsobil poškození konkrétních anatomických struktur, tedy v případě žalobce horního poutka peroneálních šlach nebo stav chronické nestability peroneálních šlach, s následkem tendosynovialitidy peroneálních šlach a hodnotil vznik a průběh zkoumaného onemocnění v časové souvislosti s úrazem.

28. Žalobce k posudku znalce uváděl jen své spekulace, které nemají oporu v jeho zdravotnické dokumentaci. Jeho tvrzení o tom, že problémy měl dříve, kotník ho pobolíval a teprve v květnu 2014 mu byl zjištěn zánět šlach nemohou zvrátit závěry znalce [příjmení] [celé jméno znalce], který jednoznačně vyloučil, že by pracovní úraz žalobce ze dne [datum] mohl po třech měsících (květen 2014) způsobit chronický zánět obalů peroneálních šlach vyvolaný nestabilitou šlach v osteofibrózním kanálku a deformitu malíku. Znalec vyloučil, že žalobcem uváděný děj mohl způsobit zánět šlachy s klinickým projevem až v 5/ 2014. Soud proto jiné než v rozhodnutí uvedené důkazy nehodnotil, když pro rozhodnutí ve věci nejsou relevantní.

29. O nákladech řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalované jako úspěšné v řízení přiznal účelně vynaložené náklady řízení, které představují odměnu za právní zastoupení a to za 8 a půl úkon po [částka] podle § 7 bod 5, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a),d),g), vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění (převzetí zastoupení, písemná podání 1x, poloviční úkon za návrh na přistoupení vedlejšího účastníka, účast na jednání 6 úkonů dne [datum] přesahující 2 hodiny, dne [datum] přesahující 2 hodiny a dne [datum] přesahující 2 hodiny) tedy [částka], náhradu hotových výdajů právního zástupce za těchto 9 úkonů právní služby 6 x [částka] ([částka]) podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.. Vše zvýšené o 21% DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši [částka]. Celkové náklady tohoto řízení tak činí [částka] a soud žalobci uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve lhůtě tří dnů od právní moci podle § 160 odst. 1 o.s.ř., a to k rukám právního zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř..

30. Vedlejšímu účastníkovi, který v řízení podporoval úspěšného žalovaného, náleží náklady řízení ve výši [částka] stanovené podle § 1 a § 3 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady. Náklady řízení vedlejšího účastníka představují paušální náhradu za tři úkony za účast na jednání před soudem (3x [částka]). Náhrada za podání, kterým vedlejší účastník oznámil vstup do řízení a zaslal otázky na znalce nepřísluší, neboť nejde o podání ve věci samé.

31. V souvislosti s tímto řízením vznikly státu náklady za znalečné ve výši [částka]. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledku řízení právo na náhradu nákladů které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Žalobce pobírá plný invalidní důchod [částka], na bydlení přispívá 5 000 až [částka], za léky a rehabilitace platí měsíčně [částka]. V daném případě žalobce v řízení nebyl úspěšný, splňuje však předpoklady pro osvobození od soudních poplatků vzhledem k výši svých příjmů a výdajů s přihlédnutím k výši nákladů řízení, které je povinen uhradit v řízení úspěšným účastníkům tohoto řízení. Z těchto důvodů soud státu právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.