8 C 338/2018

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Daniely Ševelové a přísedících Lady Crhové a Ing. Kateřiny Novákové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Podanou žalobou se žalobkyně proti dvěma žalovaným 1) [celé jméno původního účastníka] a 2) [celé jméno žalovaného] domáhala nároku na náhradu škody ve výši [částka] jako společně a nerozdílně odpovědným škůdcům („ nárok“). Škodu žalovaní způsobili žalobkyni společnou činností spočívající v odcizení movitých věcí ve výlučném vlastnictví žalobkyně, čímž došlo k poklesu stavu majetku žalobkyně, která byla nucena si náhradu za odcizené věci pořídit nákupem nových věcí. Proti žalovaným bylo vedeno u Okresního soudu v Přerově trestní řízení pod sp. zn. [spisová značka] („ trestní řízení“). Žalovaní byli za jednání, kterým způsobili žalobkyni škodu pravomocně odsouzeni pro spáchání přečinu krádeže rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] s právní mocí dne [datum] („ rozsudek“). Žalobkyně je společnost zabývající se výrobou litých kol pro motorová vozidla („ výrobky“). Při své výrobní činnosti využívá jako nezbytný obalový materiál speciální kovové palety zn. [značka a typ] o rozměrech [číslo] x [číslo] x 195 cm, o hmotnosti 28 kg, součástí jsou kovová víka o rozměru [číslo] x [číslo] x 700 cm, o hmotnosti 11 kg, kdy obě součásti tak vytváří celek určený pro uskladnění a přepravu výrobků („ palety“) o hmotnosti celkem 39 kg za kus. Při uskladnění výrobků v paletách dále užívá plastové proklady, které umisťuje mezi výrobky, aby byly zabezpečeny při přepravě zákazníkům před poškozením. Proklady nakupuje žalobkyně přímo od výrobců v [země] - [právnická osoba] [adresa sídla] [adresa sídla], [adresa sídla] a palety od [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno], [název]; jedná se o dále neprodejné obaly určené k vrácení výrobci. Žalobkyně, jakož i jiné společnosti působící na trhu a dodávající provozovatelům automobilového průmyslu výrobky si vedou vlastní evidenci setů palet a prokladů jako obalového materiálu. Jakmile jsou výrobky naskladněny, žalobkyně, jakož i jiní výrobci obalový materiál distribuuje svým zákazníkům působícím v automobilovém průmyslu a následně své výrobky vyskladní u zákazníků, přičemž obalový materiál se dopravuje zpět výrobcům. V oběhu obalového materiálu jak u žalobkyně, tak u jiných výrobců kol, či i mezi automobilkami, obíhá obalový materiál v majetku různých společností. Ve stanovených časových intervalech následně probíhá inventura obalového materiálu (1x měsíčně) a dále pak jednou ročně při celozávodní odstávce dochází k provedení tzv. generální fyzické inventury. Žalovaný byl v provozu žalobkyně jako jeho zaměstnanec odpovědnou osobou mj. za evidenci oběhu palet a prokladů. Povinností žalovaného bylo kontrolovat množství dopravovaných palet a prokladů z provozu žalobkyně a zpět při návratu do provozu. Žalovaní byli v rámci trestního řízení pravomocně shledáni vinnými pro přečiny krádeže, společně odcizili v rozhodném období let 2014 až 2016 celkem 435 ks palet a dále celkem [číslo] ks prokladů, čímž žalobkyni způsobili škodu, za kterou jsou odpovědni. Žalobkyně průběžně pořizovala nový obalový materiál jakožto náhradu za zjištěné chybějící kusy, přičemž v té době ještě netušila, že evidované manko bylo zapříčiněno právě trestnou činností žalovaných. Dne [datum] byla žalobkyně informována, že se obalový materiál žalobkyně nachází ve sběrně druhotných surovin v [obec] na ul. [ulice], provozované [právnická osoba] s.r.o. Až od tohoto okamžiku byla obeznámena s tím, že jí vznikla škoda, v jaké výši, a kdo za takto vzniklou škodu odpovídá. Žalobkyně se proto dne [datum] připojila k trestnímu řízení s požadavkem na náhradu škody v částce [částka], tj. [číslo] Eur, a následně upravila výši požadované náhrady škody, a to na částku [částka]. Se svým nárokem byla nicméně v rámci trestního řízení odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Odcizený obalový materiál byl plně funkční pro stanovený účel – přepravu výrobků žalobkyně, kdy vlastnictví a existence obalového materiálu bylo v rámci trestního řízení prokázáno šetřením Policie České republiky na místě sběrny druhotných [anonymizováno] v [obec], když předmětný obalový materiál byl označen logem žalobkyně. Za odcizený obalový materiál byla žalobkyně nucena průběžně si obstarat náhradu, neboť odcizený obalový materiál nemohl být žalobkyní nadále používán, přičemž jediným možným způsobem náhrady odcizeného materiálu byla koupě nového obalového materiálu stejného druhu, neboť, jak bylo důkazně potvrzeno i v rámci trestního řízení, neexistuje žádný trh, na kterém by se obchodoval takovýto použitý obalový materiál. Ten je totiž součástí recyklačního systému, do kterého jednotliví účastníci nakupují pouze nové, nikoliv použité obaly, a po jejich užívání je jako obaly vrací výrobci. Jednotková cena nové kovové palety činí [částka], kovového víka [částka] a plastového prokladu [částka]. Žalobci tak při odcizení 476 ks palet a [číslo] ks prokladů vznikla škoda na majetku ve výši [částka] Cena odcizeného materiálu byla vypočtena dle měnového kurzu [částka] [částka] ke dni [datum] vyhlášeného Českou národní bankou, jde o den, ve kterém byl zjištěn vznik škody a její rozsah. Jednotkové ceny přepočtené na Kč tak činí u kovové palety [číslo], [částka], kovového víka 530, [částka] a plastového prokladu 289, [částka]. Výpočet ceny odcizeného zboží tedy zní: (476 ks palet × [číslo], [částka]) + (476 ks vík × 530, [částka]) + ([číslo] ks × 289, [částka]) = [číslo], [částka] + [číslo], [částka] + [číslo], [částka] = [číslo], [částka] (po zaokrouhlení [částka]). Žalobkyni byla vrácena část obalového materiálu (164 ks palet a 190 ks prokladů) v celkové hodnotě [částka]. Současně žalobkyně obdržela od [právnická osoba] s.r.o. částku [částka] jako cenu zadrženého obalového materiálu po sešrotování. Žalobkyně uhradila v souvislosti s pořízením nového náhradního obalového materiálu za materiál odcizený žalovanými (jak prokladů, tak palet) v souhrnu částku [částka] (tj. při výše uvedeném kurzu [částka]), a to na základě faktur vystavených dodavatelskou [právnická osoba] a dále faktur vystavených dodavatelskou [právnická osoba], kdy faktury byly vystaveny na základě objednávek žalobkyně. Žalovaný 1) dále částečně nahradil vzniklou škodu nejprve sám dne [datum] zaplacením částky [částka] žalobkyni a následně prostřednictvím svého zaměstnavatele, společnosti [právnická osoba], zaplacením částky [částka]. Těmito platbami tak žalovaný 1) uznal svou odpovědnost za škodu způsobenou žalobci, když ji dobrovolně částečně nahradil poskytnutím náhrady v penězích. Uplatněná výše škody tak byla dále o tuto část ponížena, když nadále požaduje žalobkyně náhradu škody pouze za společné jednání obou žalovaných (viz shora jednotlivé dílčí skutky). Žalobkyni tak dosud nebyla nahrazena škoda v rozsahu [částka]. Pro žalobkyni nebylo možné, aby si obstarala náhradu za způsobenou škodu v podobě movitých věcí stejného druhu, vlastností a opotřebení za obvyklou cenu. Trestní soud vycházel při stanovení výše škody z ceny časové, tedy ceny, za kterou by žalobce nebo jiný subjekt prodal předmětné movité věci jako použité. S tímto závěrem však žalobkyně nesouhlasí, neboť právní úprava § 2969 OZ opustila dosavadní koncepci náhrady škody na věci. Žalobce požaduje spolu s úhradou žalované jistiny rovněž úhradu úroků z prodlení, přičemž za den splatnosti náhrady škody žalobce považuje den následující po dni připojení žalobkyně do trestního řízení s nárokem na náhradu škody. Náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka] představují náklady právního zastoupení žalobkyně v trestním řízení dle advokátního tarifu.

2. Usnesením ze dne [datum] bylo z důvodu zpětvzetí částečně zastaveno řízení co do zaplacení částky [částka], která představuje náklady spojené s uplatněním pohledávky. Podle ustanovení § 140a zák. č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona (dále jen IZ) v bylo řízení přerušeno vůči žalovanému 1) z důvodu zjištěného úpadku dlužníka [celé jméno původního účastníka], kdy bylo povoleno řešení úpadku oddlužením, a to na základě usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka]. Usnesením ze dne [datum] bylo řízení ve věci žalobkyně proti žalovanému 1) [celé jméno původního účastníka], [datum narození], o zaplacení [částka] s příslušenstvím pod sp. zn. [spisová značka] vyloučeno k samostatnému řízení.

3. Žalovaní navrhli žalobu zamítnout s tím, že nárok žalobkyně neuznávají a prohlašují, že svůj závazek z deliktu řádně a v celém rozsahu splnili. Poukázali na to, že byli uznáni vinnými ze spáchání přečinu krádeže, ale poškozená společnost – žalobkyně byla s nárokem na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Dále poukázali na to, že žalobkyně za uvedené období od [datum] nakoupila 289 kusů kovových palet s víky a 6 601 ks plastových prokladů. V roce 2015 nakoupila 600 palet s víky, i když v tomto roce bylo odcizeno pouze 185 ks palet s víky, tedy nakoupila 3x více. V roce 2015 nakoupila 3 820 ks plastových prokladů, i když prokazatelně v tomto roce bylo odcizeno 1 296 ks plastových prokladů. K posudku Ing. [příjmení] uvedli, že je v něm uvedeno, že firma začala produkovat v roce 2015 více litých kol a bylo nutné k těmto požadavkům přizpůsobit i objem obalového materiálu. Mají za to, že se má hradit skutečná škoda, která je charakterizována podle § 2952 o.z. jako újma vyjádřitelná penězi spočívající ve zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu, jaký tu byl před poškozením a reprezentující majetkové hodnoty, které by bylo nutno vynaložit, aby došlo k uvedení věci do předešlého stavu. Žalovaní dále namítli, že kovové palety s víky a plastové proklady jsou součástí fixních aktiv podniku v průběhu výrobního procesu a v účetnictví právnických osob představuje nákup aktiv položku, která snižuje daňový základ. Odkazují na posudek Ing. [příjmení], který určil obvyklou cenu movitých věcí, po odpočtu zajištěných věci a od počtu využitelných zbytků, celkem na částku [částka] včetně plastových prokladů, které byly určeny ve výši 10 % původní ceny, neboť jde o posouzení, které je ku prospěchu obžalovaných. Je nesporné, že žalovaný [celé jméno původního účastníka] dne [datum] nahradil část způsobené škody ve výši [částka] a dále prostřednictvím svého zaměstnavatele [právnická osoba] částku [částka], která byla vynucena pod nátlakem a hrozbou zablokování spolupráce, jak vyplývá z jednání mezi žalobkyní a [právnická osoba] se sídlem [adresa] r. o. Žalovaní dále poukázali na to, že sama žalobkyně tvrdí, že obrat palet činí 60 000 ks ročně a neztotožňují se tak s výpočty a úvahami žalobkyně, protože nebyly podány znalcem z příslušného oboru. Pokud se žalobkyně domáhá náhrady způsobené škody zohledněním nákladů, které musí poškozený vynaložit k obnovení stavu před škodnou událostí tím, že si nemohl opatřit bazarovým nákupem věci stejného druhu, vlastností a opotřebení, žalovaní uvedli, že znalec [příjmení] [příjmení] uvedl, že existence bazarového trhu této komodity není možná v žádném hospodářském cyklu, pouze nahodilou událostí (ukončení činnosti) lze předpokládat dočasný omezený bazarový prodej. Pro nákup obalového materiálu jsou dány u všech firem stejné podmínky. Tyto podmínky vylučují, aby dotčená firma měla v důsledku páchané trestné činnosti vyšší náklady oproti firmám konkurenčním, navíc důvodem nákupu byla zvýšená výroba, nikoli trestná činnost žalovaných.

4. Mezi účastníky bylo nesporné a dále to vyplývá z provedených listinných důkazů, že žalovaní byli rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] s právní mocí dne [datum] („ rozsudek“) uznáni vinnými přečinem krádeže, kterého se dopustili žalovaný 1): v době od [datum] 14. 40 hodin do [datum] do 07.21 hodin žalovaný 1 sám odcizil jako řidič nákladního vozidla nejméně ve dvou případech dne [datum], dne [datum], celkem 20 ks Palet; čímž způsobil [právnická osoba] s.r.o. škodu [částka]. dne [datum] v 07.58 hodin žalovaný 1 obdobně odcizil celkem 21 ks Palet čímž způsobil [právnická osoba] s.r.o. škodu [částka] (8 304+ 5 324). dne [datum] v 10.50 hodin žalovaní společně odcizili celkem 16 ks Palet, při přepravě z areálu [právnická osoba] a.s. v [obec] do areálu společnosti žalobkyně, v [obec], tak, že je žalovaný 1 po cestě ve směru své původní trasy prodal do sběrny druhotných surovin [název a adresa] za částku [částka], přičemž při předávání nákladu v provozovně žalobce si žalovaný 2 jako odpovědný skladník všiml rozdílu v nákladu, kdy po vzájemné dohodě se však o získanou částku žalovaní rozdělili a žalovaný 2 fiktivně potvrdil převzetí správného množství; čímž způsobili [právnická osoba] s.r.o. škodu [částka] (6 369+4 083). v době od [datum] od 10.50 hodin do [datum] do 13.08 hodin žalovaní společně odcizili nejméně ve dvou případech, dne [datum], dne [datum], celkem 47 ks Palet, dále 267 ks Prokladů při přepravě z areálu [právnická osoba] a.s. v [obec] do areálu společnosti žalobkyně, v [obec], tak, že je žalovaný 1 po cestě ve směru své původní trasy prodal do sběrny druhotných surovin [právnická osoba] za částku [částka], přičemž při předávání nákladu v provozovně žalobkyně žalovaný 2 fiktivně potvrdil převzetí správného množství a utrženou částku si spolu rozdělili; čímž způsobili [právnická osoba] s.r.o. škodu [částka] (18 545 +11 889 + [číslo]). v době od [datum] od 15.04 hodin do [datum] do 06.44 hodin žalovaní společně obdobně odcizili nejméně v pěti případech dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], celkem 138 ks Palet, dále [číslo] ks Prokladů; čímž způsobili [právnická osoba] s.r.o. škodu [částka] (53 816+ 34 501+ 37 538,50= 10% z 375 385). v době od [datum] od 08.40 hodin do [datum] do 08.45 hodin žalovaní společně obdobně odcizili nejméně v pěti případech dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum] celkem 234 ks Palet, dále [číslo] ks Prokladů; čímž způsobili [právnická osoba] s.r.o. škodu [částka] (91 152+ 58 436+ 37 496,90)

5. Podle § 229 odst. 2 tr. řádu byla žalobkyně jako poškozená odkázána se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Ze spisu bylo dále zjištěno, že žalobkyně se připojila se svým nárokem na náhradu škody ve výši [částka] podáním doručeným [datum], usnesením policie ČR ze dne [datum] zahájeno trestní stíhání [celé jméno původního účastníka] a [celé jméno žalovaného], v němž byly vyrozuměni o výši způsobené škody stanovené posudkem Ing. [jméno] [příjmení] ve výši [částka].

6. Dále bylo nesporné a vyplynulo to i z provedených důkazů (příjmový pokladní doklad, zápis z jednání dne [datum], prohlášení ze dne [datum] s dohodou o půjčce, že [celé jméno původního účastníka] (původně žalovaný 1) uhradil žalobkyni na újmu způsobenou odcizením kovových palet, vík a plastových prokladů částku [částka]. Dále bylo nesporné a vyplývá to i z trestního spisu, že žalobkyně obdržela od [právnická osoba] s.r.o. částku [částka] jako cenu zadrženého obalového materiálu po sešrotování.

7. Z nesporných tvrzení účastníků a z pracovní smlouvy soud zjistil, že žalovaný byl na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] zaměstnán u žalobkyně jako skladník a pracovní smlouvou ze dne [datum] byl pracovní poměr sjednán na dobu určitou do [datum].

8. Soud má z provedených důkazů za prokázáno: -) z žalobkyní předložených listin, že objednávkou prokladů ze dne [datum] žalobkyně objednala u dodavatele [název a sídlo] [sídlo] [příjmení] [jméno] (dále jen„ [název]“) 2 000 kusů plastových prokladů (příloha J), dodané podle dodacího listu žalobkyni dne [datum] (příloha E1), fakturou [číslo] ze dne [datum] na [částka] dodavatele [název] (příloha V) dodavatel vyúčtoval žalobkyni na 2 000 ks plastových prokladů (cena jednoho prokladu [částka] ks), podle detailu transakce výpisu účtu žalobkyně u [název ] bank byla fa [číslo] uhrazena dodavateli. -) objednávkou prokladů ze dne [datum] žalobkyně objednala u dodavatele 2 080 ks (příloha N), podle dodacího listu z [datum] bylo dodáno 1 820 ks (příloha S), fakturou ze dne [datum] [číslo] na [částka] byla cena dodaných prokladů 1 820 ks (cena jednoho prokladu [částka] ks) vyučována a podle detailu transakce výpisu účtu žalobkyně u [název] bank byla tato faktura zúčtována [datum]. -) podle dodacího listu z [datum] bylo dodáno žalobkyni 1 755 ks prokladů (příloha F), fakturou ze dne [datum] [číslo] na [částka] byla cena dodaných prokladů 1 755 ks (cena jednoho prokladu [částka] ks) vyučována a podle detailu transakce výpisu účtu žalobkyně u [název] bank byla tato faktura zúčtována [datum]. -) objednávkou prokladů ze dne [datum] žalobkyně objednala u dodavatele 1 026 ks prokladů (příloha A), podle dodacího listu z [datum] bylo dodáno 1 026 ks (příloha I), fakturou ze dne [datum] [číslo] na [částka] (příloha Q) byla cena dodaných prokladů 1 026 ks (cena jednoho prokladu [částka] ks) vyučována a podle detailu transakce výpisu účtu žalobkyně u [název] bank byla tato faktura zúčtována [datum]. Ve spojení se-mailovou komunikací dodavatele ze dne [datum] má soud za prokázáno, že byla řádně uhrazena na č.ú. [značka a číslo] [číslo], které není uvedeno na příslušné faktuře [číslo] dodavatele. -) objednávkou ze dne [datum] (příloha C1) žalobkyně objednala u dodavatele [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [jméno] 600 ks kovových palet a 600 ks kovových vík, podle dodacích listů bylo žalobkyni dne [datum] dodáno 80 ks a 200 ks palet a vík (příloha Y), dne [datum] dodáno 120 ks a 108 ks palet a kovových vík (příloha R), dne [datum] na 92 ks palet a vík (příloha G), fakturami ze dne [datum] č. [číslo] na 80 ks, ze dne [datum] č. [číslo] na 200 ks (příloha D), faktura ze dne [datum] č. [číslo] na 120 ks, ze dne [datum] č. [číslo] na 108 ks, ze dne [datum] č. [číslo] na 92 ks palet byla cena dodaných palet a vík [částka], [částka], [částka], [částka], [částka] (cena palety [částka] ks, cena víka [částka] ks) vyučována a podle detailu transakce výpisu účtu žalobkyně u [název] bank byly tyto faktury zúčtovány na účty uvedené na fakturách dne [datum] a [datum] (příloha J1). -) objednávkou ze dne [datum] žalobkyně objednala u dodavatele [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [jméno] 300 ks kovových palet (příloha L1) a 300 ks kovových vík, podle dodacích listů bylo žalobkyni dne [datum] dodáno 29 ks a 200 ks palet a vík (příloha A1), fakturami ze dne [datum] č. [číslo] na 200 ks (příloha B1) ze dne [datum] č. [číslo] na 29ks (příloha D1), byla žalobkyni vyučována cena dodaných palet a vík [částka] a [částka] (cena palety [částka] ks, cena víka [částka] ks) a podle detailu transakce výpisu účtu žalobkyně u [název] bank byly tyto faktury zúčtovány na účty uvedené na fakturách dne [datum] (příloha K).

9. Soud uzavírá, že z výše provedených důkazů vyplývá, že žalobkyně zakoupila v období od 6/ 2015 do 5/ 2016 celkem 6 601 ks prokladů a 829 ks palet s víky, přitom odcizeno bylo společnou činností žalovaných 2 859 ks prokladů 476 ks palet s víky.

10. Ze znaleckého posudku Ing. Bc. [jméno] [příjmení] vypracovaného pro účely trestního řízení na vyžádání [celé jméno původního účastníka] dne [datum], vedeného u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. [spisová značka] z jeho výslechu u hlavního líčení soud zjistil, že znalec prohlásil, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, jeho úkolem bylo stanovit obvyklou hodnotu kovových palet značky [značka číslo] s víky včetně plastových prokladů k těmto paletám k datu jednotlivých skutků pro účely trestního řízení, které vede Policie ČR pod zde uvedenou spisovou značkou. Znalec měl k dispozici posudek [číslo] vypracovaný znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., na základě opatření policejního orgánu ve věci zjištění výše způsobené škod a zde uvedené podklady, zejména znalecké ohledání paletiště, fotodokumentaci a slovní komentář k odcizeným paletám ředitele logistiky žalobkyně pana [jméno] [příjmení]. Znalec uvedl v bodě 1, že firma vznikla v roce 2006 s předmětem podnikání výroba, obchod a služby. Jedná se o podnik se stoprocentní zahraniční účastí [název] [název] [název]. [země] [země]. Společnost je zaměřena na výrobu a produkci litých kol v automobilovém průmyslu. Znalec popsal systém dodavatelsko-odběratelských vztahů s tím, že všichni konkurenční dodavatelé využívají stejných kovových obalových prostředků, které nakoupili stejně jako žalobkyně u německé [právnická osoba] [název]. Litá kola jsou kamionovou přepravou doručována do automobilky [obec]. Palety zůstávají po vyložení skladníky buď ve skladových prostorách, nebo jsou dopravovány přímo do výroby. Prázdné palety s víky i s proklady automobilce [obec] nejsou skladníky nijak tříděné, jsou skladovány a štosovány hromadně, bez členění konkrétního vlastníka. Nakládka prázdných palet je prováděna náhodně, proto jednotlivý dodavatelé mají v držení i palety ostatních vlastníků. Jedná se o uzavřený interní systém, kde mezi jednotlivými automobilkami a dodavateli obíhá obalový materiál. Znalec při ohledání kovových obalů a plastových prokladů zjistil, že palety i s rokem výroby 2005 až 2016 vykazují značnou korozi a deformaci. Rozsah korozí u kovových vík je stejný jako u kovových palet. K plastovým prokladům znalec uvedl, že nejsou opatřeny rokem výroby, udávají pouze technické údaje a označují vlastníka. Znalec při ohledání takový plastový proklad dohledal a zadokumentoval na fotografii, vyřazené proklady se umisťují do prostor mimo halu. K příčině poškození plastových prokladů znalec zjistil od ředitele logistiky, že k nim dochází nesprávnou manipulací řidiče s vysokozdvižným vozíkem při nakládce palet. Znalec poukázal na skutečnost, že ohledání místa, kde byly palety a proklady uloženy bylo v rozporu se zásadami kriminalistické techniky. Vyjádřil se k posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], tak, že nelze souhlasit s jeho tvrzením, že žádná„ z kovových palet nebyla mechanicky poškozená“, když ze samotné fotodokumentace jsou patrny lehké deformace a„ plastové proklady nevykazovaly viditelné poškození, které by způsobilo nefunkčnost“. Poukázal na sporné tvrzení znalce [příjmení] [příjmení], že se v případě odcizených palet jednalo o palety zakoupené v letech 2014 – 2015 a byly tedy ve velice zachovalém stavu, plně funkční a bez jakékoliv vady. Je zjevné, že znalec [příjmení] [příjmení] při tomto svém tvrzení vycházel pouze z účetních dokladů poškozené společnosti, jimiž prokazovala policejnímu orgánu nákup takových palet v letech 2014 – 2015 přímo od výrobce z Německa. Při ohledání odcizených věcí policejním orgánem byly zachyceny i palety s rokem výroby 2010 a 2012, což zpochybňuje předpoklad, z něhož vycházel znalec [příjmení] [příjmení], a od něhož odvozoval technickou amortizaci a zůstatkovou technickou hodnotu. Podle inventury a účetnictví žalobkyně ke dni [datum] činil počet železných palet 5 474 ks, počet železných vík 5 218 ks, plastové proklady 15“, 16“, 17“, 18“ 68 150 ks. Znalec k nákupu prokladů 600ks palet s víky od [datum] do [datum] zjistil, že podle ředitele [příjmení] firma začala produkovat více litých kol a zvýšení výroby je konstatováno i ve výroční zprávě auditora. Bylo nutno těmto požadavkům přizpůsobit i nákup obalového materiálu, dále část obalového materiálu byla fixována i koncernu [název], kde se nacházelo větší množství nevyložených palet. Do té doby odcizeno jen 185 ks palet. Plastové proklady byly nejspíše dodané v roce 2008 italskou mateřskou firmou. Znalci nebyly předloženy žádné protokoly o vyřazení majetku, přesto, že znalec namátkově takové evidentně poškozené proklady dohledal. [příjmení] [příjmení] uvedl, že některé palety jsou nezodpovědnými zaměstnanci házeny do kontejnerů a vyvezeny do sběrny. Ředitel připustil, že v držení firmy jsou i nefunkční palety, víka a proklady, která jsou znova dávány do oběhu. Znalec sledoval podrobně vzorek palet naskladněných v areálu poškozené společnosti, a dospěl k prostému střednímu průměru stáří 8 let kovových palet a vík a vyloučil z takového propočtu palety s datem výroby kupříkladu roku 1997, když takových palet bylo málo, vycházel z nejstarších palet od těch vyrobených v roce 2000 až do roku ohledání, tj. 2016. Životnost palet znalec určil v rozmezí 10 – 15 let, kovových vík v rozmezí 15 – 20 let, jen velmi obtížně lze určit životnost plastových prokladů, když není znám rok prodeje, nelze však souhlasit s tvrzením druhého znalce, pokud neuvažuje o amortizaci u plastových prokladů. Hodnotu opotřebení u kovových palet znalec určil na 72%, hodnotu opotřebení kovových vík na 53%, zbytkovou hodnotu plastových prokladů znalec určil v rozmezí 10- 70%, neboť drtivá většina jím ohledaných prokladů již byla použitá. Vycházel z jednotkové ceny palety [částka], víka [částka], prokladu [částka], které přepočetl podle kurzu platného ke dni trestné činnosti. Při znalcem použitém průměru stáří 8 let a uvažované amortizaci 10 – 15 let u palet a 15 – 20 u vík pak znalec dospěl k technickým hodnotám odcizeného obalového materiálu takto: -) kovové palety: počet 476 ks základní amortizace 72 % časová cena [částka], -) kovová víka: počet 476 ks základní amortizace 53 % časová cena [částka], -) proklady: počet 2 592 ks (267 ks neocenil) výchozí technická hodnota 100% [částka] Celkem předpokládaný rozsah 10% - 70% od [částka] až po [částka] (2 592 ks)

11. Znalec ve své výpovědi u hlavního líčení dále uvedl, že provedl výpočet zbytkové technické hodnoty palet ke dni jednotlivých útoků, a nikoliv ke dni [datum], na rozdíl od znalce [příjmení] [příjmení]. Úkolem bylo zjistit obvyklou cenu v místě a čase, ani on však nezjistil trh palet s víky v České republice, obvyklá cena zjištěna nebyla, tudíž výsledná cena se rovná ceně časové, tedy ceně zbytkové hodnoty palety. Nesouhlasí s tím, že při stanovení tržní ceny by měl zohlednit využitelnost produktů, nesouhlasí tedy s použitím koeficientů u druhého znalce; když dospěje k závěru, že trh neexistuje, tak nemůže ani hypoteticky žádný koeficient předpokládat, ocenění tak zůstane na úrovni opotřebení, snažil se tedy zjistit pouze životnost, stupeň opotřebení a podle toho zvolit amortizaci. Pokud jde o plastové proložky, na rozdíl od druhého znalce má za to, že jako každý jiný materiál podléhá stáří a mechanickým poškozením, viděl některé kusy, byly roztřepené, opotřebené, i zde je třeba kalkulovat s amortizací.

12. Pokud žalobkyně vycházela ze závěrů znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], podle jehož posudku [číslo] vypracovaného pro účely trestního řízení činí výše majetkové újmy po zohlednění zajištěných věcí částku [částka], pak soud má za to, že při stanovení výše újmy nelze vycházet ze závěrů jeho znaleckého zkoumání. Jednak znalec má zapsánu specializaci„ ekonomika, ceny a odhady motorových vozidel a strojírenství, autoopravárenství“, znalec [příjmení] [příjmení] pak ceny a odhady strojů a zařízení, motorových vozidel a zemědělské a manipulační techniky. Rovněž podle odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] závěry znalce [příjmení] [příjmení] nelze použít. Policejní orgán ani znalec přibraný policejním orgánem neprovedli detailní ohledání každé takové kovové palety, víka a plastového prokladu, ani fotodokumentaci, znalec při bližším ohledání věcí pocházejících z trestné činnosti dne [datum] ohledání rovněž neprovedl a spokojil se s konstatováním pouze zobecňujícího technického stavu. Znalec [příjmení] [příjmení] při stanovení hodnoty odcizených věcí kalkuloval s koeficientem prodejnosti, jak následně znalec [příjmení] [příjmení] doložil poukazem na znalecké standardy u oceňování předmětů, které nejsou předmětem běžného prodeje (č.l. 3108 spisu). Správně znalec [příjmení] [příjmení] dále poukázal na sporné tvrzení znalce [příjmení] [příjmení], že se v případě odcizených palet jednalo o palety zakoupené v letech 2014 – 2015, v zachovalém stavu, plně funkční a bez jakékoliv vady. Při ohledání odcizených věcí policejním orgánem byly zachyceny i palety s rokem výroby 2010 a 2012 (viz foto [číslo] na č.l. 31 trestního spisu), což zpochybňuje předpoklad, z něhož vycházel znalec [příjmení] [příjmení], a od něhož odvozoval technickou amortizaci a zůstatkovou technickou hodnotu. Pokud znalec [příjmení] [příjmení] dle svého vlastního vyjádření nekontroloval datum výroby palet podle výrobních štítků, pak je nutno vycházet ze závěrů a postupu znalce [příjmení] [příjmení], který sledoval podrobně vzorek palet naskladněných v areálu poškozené společnosti, a dospěl k prostému střednímu průměru stáří 8 let kovových palet a vík. Lze souhlasit s postupem znalce [příjmení] [příjmení], pokud vyloučil z takového propočtu palety s datem výroby kupříkladu roku 1997, když takových palet bylo málo, vycházel tedy jako z nejstarších palet od těch vyrobených v roce 2000 až do roku ohledání, tj. 2016. Při znalcem použitém průměru stáří 8 let a uvažované amortizaci 10 – 15 let u palet a 15 – 20 u vík pak znalec dospěl k technickým hodnotám odcizeného obalového materiálu, jak je uvedeno výše. V případě plastového obalového materiálu pak nebylo dle zjištění znalce [příjmení] [příjmení] možné určit jejich hodnotu, pouze stanovit odhad dle možné míry opotřebení. Trestní soud pak upravil výši způsobené škody u všech jednotlivých dílčích útoků ve smyslu jejího ponížení, když vycházel ze zůstatkové technické hodnoty kovového obalového materiálu dle znalce [příjmení] [příjmení], v případě plastových prokladů pak soud ve prospěch obžalovaných vycházel ze spodní hranice zbytkové hodnoty v hodnotě 10 %.

13. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] u hlavního líčení konaného [datum rozhodnutí] ve věci [spisová značka] soud zjistil, v roce 2016 zjistili páchání trestné činnosti, což oznámili na policii. Při inventuře obalového materiálu v roce 2015 byly zjištěny nesrovnalosti a potvrdila se domněnka, že obalový materiál se ztrácí. Pokud jde o praxi ve vyřazování palet, tak k vyřazení musel být jeho podpis, udělal by se o tom záznam. [příjmení] režim platil i na nakládání s poškozenými proklady. Popřel, že v držení firmy jsou i nefunkční víka nebo palety, které jsou znovu dodány do oběhu, na nefunkční paletě by určitě výrobky zákazníku neprodal, je to riziko jednak poškození výrobku a palet na kamionu a při vykládce i ohrožení lidských životů. Nemá zkušenost, jak dlouhá životnost kovových palet může být, nepátral po takové informaci. Podle něj je nezničitelný plastový proklad, pokud se s ním zachází tak jak se má. Nemá informaci o přeprodávání obalového materiálu mezi výrobci. [příjmení] [právnická osoba] nakupovali obalový materiál v letech 2013 2015. Stává se, že jim jsou od koncového zákazníka přivezeny palety i od jiných dodavatelů. V posledních letech byly zakoupeny i plastové proklady, dodavatelů bylo víc. Roční obrat obalového materiálu, je [číslo] palet.

14. Svědek [jméno] [příjmení] k věci vypověděl, že v roce 2014 několikrát přijel k němu do výkupny [celé jméno původního účastníka], začalo to po nějakých troškách nejprve s dřevěnými paletami, potom plastové proložky, které byly poškozeny, občas železné rámy. 80% jich bylo velice špatných, rezavých, byly plné vody, ty stříhali a vyselektoval hromádky pěkných, lepší nechali u něj ve firmě, ty mu byly zabaveny, všechny lepší palety zůstaly u něj, ani jedna pěkná nešla nikam do oběhu. Když přijela policie v dubnu 2016, měl tam palety i z předchozích dodávek, bylo to několik štosů palet, nejstarší paletu v lepším stavu tam měl tak dva roky, za tu dobu lepší palety nezačal opravovat, nebylo potřeba, byly ještě pěkné, nebyl na to ani čas. Pokud jde o vykoupené proložky, myslel si, že to byly proložky na jedno použití, našli firmu, která to drtí a zpracovává dále, těch moc nebylo, pár metráků. [celé jméno původního účastníka] mu jednou dovezl i doklad, že je to kdesi ve firmě dohodnuté, že část proložek a ocelových palet půjde do šrotu, šlo o jednorázový doklad, papír poskytl policii. Plastové proložky byly na jedné ocelové paletě, možná nějakou páskou zapáskované, ocelové palety byly snad po 10 ks také páskou stažené. Takto složené štosy nepřeskládávali, vyselektovali je, pěkné zůstaly ve dvoře, škaredé šly do šrotu, se [celé jméno původního účastníka] nepřehrabovali palety a nevybírali lepší a horší. Pokud jde o míru poškození palet, tak u těch, co šly do šrotu, určitě byly dost poničené, lepší kusy byly docela pěkné. Pokud jde o viditelně poškozené palety, tak na nich byla viditelná koroze, když zůstanou venku na dešti, zaprší do nich, v zimě to praskne, větší polovina byla mrazem roztržená, k tomu hluboká koroze, anebo vysokozdvižným vozíkem doničené, nebyly kolmé, nedaly se skladovat na sebe, myslí si, že pro provoz byly nevyhovující.

15. Z výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzývá žalovaného k úhradě náhrady škody žalobkyni ve výši [částka] a nákladů právního zastoupení do [datum].

16. Soud po stránce skutkové uzavírá, že žalovaný spolu s [celé jméno původního účastníka] od [datum] do [datum] při přepravě odcizili 435 palet a 2 859 prokladů, které byly ve vlastnictví žalobkyně, čímž jí způsobili škodu, jejíž výše byla oceněna pro účely trestního řízení částkou [částka] a na tuto škodu byla [celé jméno původního účastníka] uhrazena částka [částka], žalovaný se na úhradě škody nijak nepodílel.

17. Soud po právní stránce posoudil věc podle následující ustanovení. Nejdříve se zabýval tím, zda jde o pracovněprávní nárok, když žalovaný byl zaměstnancem žalobkyně v době páchání trestné činnosti.

18. Podle § 250 odst. 1, 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance, s výjimkou případů uvedených v § 252 a 255.

19. Podle ustálené judikatury soudů (srov. například stanovisko občanskoprávního kolegia býv. Nejvyššího soudu ze dne [datum] [spisová značka rozhodnutí], které bylo uveřejněno pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1971) je v mezích plnění pracovních úkolů a přímé souvislosti s ním taková činnost zaměstnance, která nepostrádá místní, časový a věcný (vnitřní účelový) vztah k plnění pracovních úkolů. Uvedená kritéria přitom nemají stejný význam; rozhodující je věcný (vnitřní účelový) vztah, tj. vztah k činnosti, jíž byla způsobena škoda, k pracovním úkolům. Ve své podstatě jde o posouzení, zda při činnosti, jíž byla způsobena škoda, zaměstnanec sledoval z objektivního i subjektivního hlediska plnění pracovních úkolů.

20. Soud uzavírá, že činnost žalovaného, kterou byla zaměstnancem způsobena škoda jeho zaměstnavateli, postrádá zejména věcný (vnitřní účelový) vztah k plnění pracovních úkolů škůdce jako tehdejšího zaměstnance žalobkyně, a která je trestnou činností, tedy protiprávním jednáním, je excesem znemožňujícím posouzení jeho následků jako pracovněprávního vztahu. Tedy odpovědnost za škodu nemá povahu pracovněprávního nároku ve smyslu ustanovení § 250 a násl. zákoníku práce, ale občanskoprávního nároku ve smyslu ustanovení ve smyslu níže uvedených ustanovení. Soud proto postupoval podle níže uvedených ustanovení.

21. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (díle jen o.z.) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

22. Podle § 492 odst. 1 o. z. hodnota věci, lze-li ji vyjádřit v penězích, je její cena. Cena věci se určí jako cena obvyklá, ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem.

23. Podle § 495 o. z. souhrn všeho, co osobě patří, tvoří její majetek. Jmění osoby tvoří souhrn jejího majetku a jejích dluhů.

24. Podle § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

25. Podle § 2951 odst. 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

26. Podle § 2952 o. z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

27. Podle § 2955 o.z. výši náhrady škody přesně určit, určí ji podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu soud.

28. Podle § 2969 odst. 1 o. z. při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

29. Soud v občanském soudním řízení vychází ve smyslu ustanovení § 135 odst. 1 o. s. ř. ze skutečnosti, že žalovaný byl pravomocně odsouzen za protiprávní jednání, kterého se dopustil (společně s [celé jméno původního účastníka]) způsobem uvedeným v tomto rozhodnutí a způsobil tak žalobkyni újmu na jmění. Soud je proto vázán rozhodnutím soudu o tom, že byl spáchán trestný čin, a kdo ho spáchal. Tedy soud má podle § 2910 o.z., za prokázané splnění všech předpokladů vzniku povinnosti žalovaného nahradit újmu žalobkyni, neboť je prokázáno protiprávní jednání žalovaného, zavinění žalovaného ve formě úmyslu, vznik újmy na straně žalobkyně a příčinná souvislost mezi nimi. Žalobkyně v trestním řízení byla s nárokem na náhradu škody odkázána na rozhodnutí ve věcech občanskoprávních, když obžalovaný [celé jméno původního účastníka] uhradil v plném rozsahu škodu stanovenou pro účely trestního řízení ve výši [částka].

30. Občanský zákoník preferuje jako základní způsob náhrady naturální restituci (§ [číslo] odst. 1). V daném případě není uvedení v předešlý stav možné, proto je nutné určit výši peněžité náhrady. Mezi účastníky byla tato výše sporná, neboť žalobkyně, která argumentovala neexistencí žádného trhu s použitým obalovým materiálem se domáhala škody vypočítané podle jednotkových cen nových palet, vík a prokladů přepočtený kurzem podle data zjištění škody [datum] po odečtu ceny vráceného obalového materiálu, tedy ve výši [částka], jak podrobně uvedla ve své žalobě a odkázala na posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Současně poukazovala na to, že musí dojít ke zohlednění nákladů, které musí poškozený vynaložit k obnovení stavu před škodnou událostí. Žalovaní naopak měli za to, že škoda vyjádřená v odsuzujícím rozsudku již byla uhrazena. Soud se neztotožňuje ani s jedním názorem, neboť i trestní soud odkázal žalobkyni se svým nárokem na řízení ve věcech občanskoprávních, neboť pro účely trestního řízení vycházel ve prospěch obžalovaných ze spodní hranice zbytkové hodnoty prokladů 10%. Takto stanovená škoda však nezohledňuje to, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit. Soud při posouzení výše majetkové újmy vycházel ze závěrů posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] vypracovaného pro účely trestního řízení, který jasně vyložil, o jaké závěry opřel svá znalecká zjištění, jak dospěl k výši časové ceny, své závěry odůvodnil a před trestním soudem i obhájil. Vysvětlil, že pokud oceňované věci nejsou předmětem prodeje, nelze vypočítat koeficient prodejnosti. V takovém případě lze cenu obvyklou stanovit jen přibližně, eventuálně ve výši ceny časové. Naproti tomu závěry znalce [příjmení] [příjmení] nelze použít, jak bylo blíže uvedeno v bodě 12 tohoto odůvodnění. Pokud žalobkyně namítala, že znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] zcizený obalový materiál neviděl a nedostatek se pokusil nahradit odhadem, pak tento znalec již objektivně nemohl obalový materiál ohledat na rozdíl od Policie a znalce [příjmení] [příjmení], kteří neprovedli detailní ohledání každé kovové palety, víka a plastového prokladu, ani fotodokumentaci, ačkoli tak měli učinit. Znalec [příjmení] [příjmení] se spokojil s konstatováním pouze zobecňujícího technického stavu. Soud v tomto řízení neshledal důvody k vypracování nového znaleckého posudku, už jen proto, že nový znalec by musel vycházet ze závěrů znalců [příjmení] a [příjmení], když odcizený obalový materiál již nelze dohledat. Soud zohlednil zjištění, které oba znalci učinili, tedy, že se v případě odcizeného obalového materiálu nejedná o běžné obchodované zboží na trhu použitého materiálu, ale je možné na druhou stranu připustit takový prodej použitého materiálu na trhu např. v rámci odprodeje nadbytečných zásob či při likvidaci činnosti výrobce komponentů pro automobilový průmysl. Soud dále vzal v úvahu i skutečnost, že odcizené věci mají konečnou životnost, a rovněž zjištění, že obalový materiál, který vykupoval svědek [příjmení] byl převážně poškozený, 80 % palet bylo velice špatných, rezavých, lepší ponechal ve sběrně a ty mu byly zabaveny a že část plastových proložek a ocelových palet měla být podle dokladu, který předal policii jít do šrotu.

31. Podle komentáře k občanskému zákoníku [webová adresa] k § [číslo] způsob určení náhrady spočívá v porovnání dvou stavů majetku poškozeného: skutečného stavu věci poškozeného po škodné události a hypotetického stavu věci, který by tu byl, kdyby nedošlo ke škodě. Východiskem je obvyklá cena věci v okamžiku poškození (nebo zničení či ztráty). Zákon nestanoví, co je obvyklou cenou. Nutno za ni považovat cenu, za jakou se stejné či obdobné věci prodávají při obvyklém obchodování. Při jejím určování musejí být zváženy všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, s výjimkou vlivu mimořádných okolností trhu (např. stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit), osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího (např. vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím) a vlivu zvláštní obliby (zvláštní hodnota přikládaná majetku vyplývající z osobního vztahu k němu). Rozhodná je tedy cena objektivně zjištěná, nikoli cena, za niž poškozený věc pořídil, cena účetní nebo nákladová. V daném případě však obvyklou cenu bylo možné určit jen přibližně ve výši ceny časové, z důvodů které vyplývají z výše uvedeného odůvodnění. Obvyklá cena je pak jen východiskem, čímž se připouštějí další korekce, navíc je nutné zohlednit to, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit. Poskytnutá náhrada musí umožnit přiměřenou obnovu struktury celkového majetku poškozeného tak, aby jej mohl užívat v takové míře, a takovým způsobem jako před poškozením. Soud proto postupoval podle § 2955 o.z. a výši náhrady škody určil podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu.

32. Soud posuzoval to, že byl zcizen obalový materiál, tedy starší použitá věc s konečnou životnosti (viz závěry znalce [příjmení] [příjmení]), která není předmětem bazarového obchodu, na druhou stranu žalobkyně nakupovala od 5/ 2015 obalový materiál i z jiných důvodů než bylo jejich zcizení (navýšení výroby a nevyložené palety u odběratele v Německu). Tedy žalobkyně i bez ohledu na trestnou činnost žalovaného byla nucena nový obalový materiál nakoupit. Smyslem náhrady škody je umožnit poškozenému opatřit si věci téhož druhu a jakosti nikoli věci lepší, kvalitnější, s delší životností, tedy věci nové nepoškozené, neboť byly odcizeny věci staré a použité, jinak by totiž na straně žalobkyně nutně muselo dojít k bezdůvodnému obohacení (srov. [spisová značka]). Současně by poškozený měl být schopen si takovou věc za poskytnutou náhradu opatřit.

33. Pokud žalobkyně argumentovala nálezem Ústavního soudu sp.zn. [ústavní nález], v němž Ústavní soud uvedl, že je třeba brát v potaz hledisko účelnosti a též to, že případné„ zhodnocení“ věci bylo poškozenému protiprávním jednáním v podstatě vnuceno, pak v tomto případě šlo o opravu poškozeného použitého vozidla za pomoci nových náhradních dílů. Ústavní soud rozhodl, že pokud obnovení původního majetkového stavu není možné jinak než za použití nových náhradních dílů, oprava byla provedena účelně a směřovala jen k odstranění následků škodné události, nelze přenášet povinnost k úhradě nákladů na uvedení věci do původního stavu na poškozeného a neodůvodněně jej znevýhodňovat oproti škůdci. Tyto závěry však podle názoru soudu na danou věc nedopadají, neboť žalobkyně jako poškozená nový obalový materiál nakupovala také z jiného důvodu než kvůli trestné činnosti žalovaného, jak vyplývá z výše uvedeného odůvodnění, neboť za dobu 6/ 2015 do 5/ 2016 nakoupila celkem 6 601 ks prokladů a 829 ks palet s víky, přitom odcizeno bylo 2 859 ks prokladů 476 ks palet s víky. Životnost obalového materiálu je omezená [číslo] let u palet (viz závěry znalce), proto žalobkyně po skončení jeho životnosti stejně musí koupit nový, i kdyby k odcizení nedošlo. Pak by původní neodcizený obalový materiál mohla užívat jen omezenou dobu cca 2-7 let. Žalobkyně však požaduje náhradu za nový obalový materiál, který bude užívat dalších [číslo] let, tedy požaduje náhradu za věci hodnotnější, nepoškozené, tím by se však nepochybně na úkor žalovaného bezdůvodně obohatila. Nejde proto aplikovat na danou věc tzv. vnucené obohacení, které se vztahuje na případ řidiče vozidla, který by za dobu užívání svého nabouraného vozidla nový náhradní díl kupovat nemusel.

34. Soud má s ohledem na všechny uvedené okolnosti za to, že s přihlédnutím k důvodové zprávě k novému občanskému zákoníku náhrada může převýšit obvyklou cenu poškozené věci, přičemž s ohledem na judikatorní praxi běžné v zahraničí může jít o převýšení až 1/3. Soud při úvaze o výši újmy vycházel ze závěrů znalce [příjmení] [příjmení], který stanovil časovou cenu palet a vík a tuto cenu navýšil o 1/3. Při úvaze o výši takového zvýšení soud zohlednil neexistenci trhu s tímto obalovým materiálem, což znamená, že poškozený by si za náhradu určenou ve výši časové ceny nemohl obnovit celkový majetek tak, aby ho mohl užívat jako před jejich odcizením a zejména pak vzal v úvahu okolnosti na straně žalovaného, který žalobkyni škodu způsobil úmyslně, trestnou činností s cílem obohatit se na její úkor. Proto má soud za to, že u palet a prokladů je zcela na místě zvýšit cenu stanovenou znalcem až o 1/3, čímž dojde ke zohlednění toho, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení věci účelně vynaložit a na druhou stranu nedojde na jeho straně k bezdůvodnému obohacení.

35. Znalec ocenil kovové palety 476 ks částkou - [částka], žalovaní spolu odcizili spolu 435 a 164ks bylo vráceno, je proto nutné stanovit hodnotu 271 ks tedy [částka] / 476 x 271 = [částka] zvýšeno o 1/3 = [částka] = [částka]. Stejně pak víka 476 ks – cena podle znalce [částka] 476 x 271= 67 931 zvýšeno o 1/ [částka] [částka]. Pokud jde o cenu prokladů, pak znalec neocenil v posudku 267 ks prokladů, cena nového prokladu činí [částka], kurz [částka] cena 267 nových kusů je [částka], při úvaze, že proklady jsou v provozu 30% doby, pak časová cena činí 70% tedy [částka]. Hodnota prokladů počtu 2 592 kusů odhadnutá znalcem v rozsahu 70% původní ceny pak činí [částka] (jak plyne z jeho posudku strana 19 posudku) + hodnota 267 kusů činí [částka], tedy celkem [částka] za [číslo] prokladů, z toho 190 kusů vráceno, nutno nahradit škodu jen [číslo] ks tedy 580 023 / [číslo] x [číslo] = [částka] Celkem (141 282 + 90 574 + 541 476,50) = [částka], uhrazeno bylo [částka] a vráceno [částka], výše náhrady po zohlednění částečné úhrady činí [částka] a tuto částku soud žalovanému uložil žalobkyni na náhradu škody zaplatit.

36. Soud při stanovení výše náhrady za plastové proklady vychází z časové ceny 70% tedy, že v provozu jsou 30 % doby, dále soud cenu nezvyšoval, protože znalec vycházel z technické hodnoty 100 % a ceny nového prokladu tedy [částka] kus podle kurzu ke dni krádeže. Podle znalce není znám datum výroby prokladů, jejich prodeje, ani složení a velmi obtížně lze určit životnost. Soud vychází z toho, že proklady byly použité, jak vyplynulo z obsahu dokazování a výslechu svědka [příjmení]. Žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by těsně před krádeží kupovala proklady nové, je proto nutné vyjít i z posudku znalce, kde je uvedeno, že zřejmě půjde o majetek dodaný mateřskou společností v roce 2008. Ze všech těchto důvodů soud dále navyšoval tuto znalcem stanovenou cenu, protože jinak by se žalobkyně na úkor žalovaného bezdůvodně obohatila, protože byly odcizeny proklady použité a zvýšením této ceny o 1/3 by se získala cena téměř jako za nové proklady. Žalobkyně nakoupila za uvedené období 6 601 nových prokladů, z uvedeného je zřejmé, že bylo-li odcizeno 2 859 ks pak ostatní byly zakoupeny z jiného důvodu než je trestná činnost žalovaného (navyšování výroby a nevyložené palety zboží). Soud má za to, že výše uvedeným způsobem stanovená výše peněžité náhrady zohledňuje veškeré okolnosti případu a pokud žalobkyně požadovala nahradit nový obalový materiál, pak soud neshledal příčinnou souvislost mezi nákupem několikanásobně většího množství obalového materiálu a trestnou činností žalovaného. Pokud by žalovaný uhradil žalobkyni nový obalový materiál, pak by na straně žalobkyně nutně vzniklo bezdůvodné obohacení, protože by za starší a použité a částečně poškozené zboží získala zcela nové, které by měla v oběhu delší dobu než to původní. Takový postup nelze připustit, neboť smyslem náhrady škody je umožnit poškozenému opatřit si věc téhož druhu a jakosti nikoli věc lepší, kvalitnější. Soud proto žalobkyni přiznal částku [částka], která zohledňuje i to, co žalobkyně k nahrazení věci musela účelně vynaložit.

37. Žalovaný na provedení dalších důkazů (odborné vyjádření ze dne [datum]), které předložil, netrval. Soud pak další provedené důkazy nehodnotil, když pro rozhodnutí ve věci jsou bez významu nebo vyplývají ze shodných tvrzení účastníků.

38. Žalovaní byli seznámeni s výší škody až v usnesení Policie ČR, [stát. instituce] [státní instituce] [obec] ze dne [datum], které jim bylo doručeno dne [datum], dne [datum] mohli plnit a od [datum] byli v prodlení. Žalobkyně nárok na náhradu škody v trestním řízení uplatnila a byla se svým nárokem odkázána do řízení ve věcech občanskoprávních.

39. Podle § 1970 občanského zákoníku platného a vládního nařízení č. 351/2013 Sb. soud přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení a ve zbytku soud žalobu zamítl včetně příslušenství, které žalobkyně požadovala již od [datum] Lhůtu k plnění stanovil do tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

40. Žalobkyně je v tomto řízení osvobozena od soudních poplatků podle ust. § 11 odst. 2 písm. e) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Podle ust. § 2 odst.3 zák.č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích na žalovaného poplatková povinnost nepřešla, protože má proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení.

41. O nákladech řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a žalovanému jako převážně úspěšnému v řízení přiznal účelně vynaložené náklady řízení v rozsahu 30%, když žalovaný byl úspěšný v rozsahu 65%, neúspěšný v rozsahu 35 % Náklady řízení představují odměnu za právní zastoupení a to za 7 úkonů po [částka] podle § 7 bod 5, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a),d),g), vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění (převzetí zastoupení, písemná podání 1x, účast na jednání dne 3x z toho dvě jednání trvala přes 2 hod, dne [datum] a [datum]) tedy [částka], náhradu hotových výdajů právního zástupce za těchto 7 úkonů právní služby 7 x [částka] ([částka]) podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. Dále náleží cestovné advokáta vozidlem [značka vozidla] 3 podle vyhl. 333/2018 Sb. s kombinovanou spotřebou 5,6 l / 100 km, BA 95 k jednání z [obec] do [obec] a zpět 110 km jedna cesta (5,6x 33, [číslo] x 110= [částka]), ke třem jednáním [částka] a náhrada za ztrátu času za 12 půl hodin po [částka] tedy [částka] podle § 14 odst. 1,3 cit. vyhl. Vše zvýšené o 21% DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši [částka]. Celkové náklady tohoto řízení tak činí [částka] z toho 30% činí [částka], které je povinna zaplatit žalobkyně žalovanému ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř., a to k rukám právního zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř..