8 C 362/2025

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky sp. zn. Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 12 262,26 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky , částka, a zákonných úroků z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky , Jméno advokátky, .

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím s tím, že s žalovanou uzavřela distančním způsobem na adrese www.flexifin.cz smlouvu o spotřebitelském úvěru (dále jen „smlouva“), na základě které poskytla žalované úvěr až do výše , částka, s možností postupného čerpání, který se žalovaná zavázala splácet denně od , datum, , konec kreditového rámce měl nastat , datum, . Žalovaná poskytla údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila úvěruschopnost. Žalované byl vyplacen úvěr celkem , částka, . Žalovaná dluží jistinu , částka, , poplatek za vyplacení úvěru , částka, , smluvní úrok , částka, , poplatek za službu presto , částka, . Úvěr nebyl žalovanou do dnešního dne uhrazen. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně žalované odeslána.

2. Soud v dané věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a žalované (§ 101 odst. 3 o. s. ř.) za situace, kdy se zástupce žalobkyně z nařízeného jednání omluvila. Žalované bylo doručeno předvolání k jednání s žalobou na adresu trvalého pobytu řádně a včas.

3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z elektronického dokumentu označeného „smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru „Flexi půjčka“ č. , hodnota, soud zjistil, že společnost , Jméno žalobkyně, . (věřitel) a žalovaná (dlužník) měli uzavřít distančním způsobem smlouvu dne , datum, . Obsahem smlouvy je závazek věřitele poskytnout žalované částku až do výše , částka, („Kreditní rámec“) jako spotřebitelský úvěr s možností opakovaného čerpání. Roční procentní sazba nákladů při čerpání celého Kreditního rámce (RPSN): 2505,74 %, úroková sazba (pevná – denní úrok): 1,066 %, Datum splatnosti , datum, . Na poslední straně, v místě pro podpis žalobkyně, je dokument vlastnoručně podepsán neznámou osobou, zatímco na místě pro podpis dlužníka (žalované) je strojově čitelným písmem uvedeno „Já, , Jméno žalované, , rodné číslo ............potvrzuji, že jsem Smlouvu přečetl/a a s jejím obsahem souhlasím.“ Takový údaj ovšem sám o sobě (bez podpory dalších tvrzených skutečností a důkazů) neprokazuje skutkovou verzi žalobkyně ohledně způsobu akceptace obsahu dokumentu žalovanou, a soud tudíž nemá za prokázané, že právě žalovaná se přihlásila do klientského profilu na webové adrese žalobkyně, kde následně distančním způsobem odsouhlasila znění (obsah) předmětného elektronického dokumentu, neboť žalobkyně k prokázání této sporné skutečnosti nedoložila žádné další důkazy, tiskopis žalobkyně výpis , jméno FO, neprokazuje identifikaci žalované při uzavírání konkrétní úvěrové smlouvy.

4. Zprávou , právnická osoba, . má soud za prokázáno, že účet č. , č. účtu, je veden na žalovanou jako majitele a jediného disponenta a na tento účet byla dne , datum, , připsána částka ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, pod VS , var. symbol, od společnosti , právnická osoba, .

5. Žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti uvedla, že zjistila u žalované informace o příjmech a výdajích, ověřila zda se nenachází v registrech centrální evidence exekucí, v insolvenčním rejstříku, výpisu neplatných dokladů, není hledanou osobou. Posouzení provedla žalobkyně podle interní metodiky, nahlédla do databází CNCB, která spravuje která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku a ani v evidenci exekucí. Následně vycházela z informací získaných od dlužníka získaných prostřednictvím licence AISP – Account Information , právnická osoba, (Poskytovatel služby informování o platebním účtu, kdy na základě souhlasu žalovaného poskytuje třetí strana (banka či jiná finanční instituce) informace o platebním účtu a transakcích, které jsou vykonané na účtech žalovaného. Případně vycházela z žalovanou předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících pravidelný příjem. Uvedené žalobkyně doložila pouze dokladem „Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Jméno žalobkyně, .“ podle kterého žalovaná žila s dalšími členy domácnosti 4, výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem: 37 000, výše ověřeného příjmu , částka, , výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky: , částka, , výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení: , částka, , Ostatní nezbytné výdaje: , částka, , ostatní zbytné výdaje: , částka, , Počet nepracujících členů ve společně hospodařící domácnosti 2, Rezerva pro výdaje: 700, Vypočítané minimální výdaje: , částka, , disponibilní příjem: , částka, , posouzení úvěruschopnosti: úspěšné. Příjem , částka, měsíčně měl být spotřebitelem doložen prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce. Žádný doklad ani výstup z uvedených registrů či rejstříků žalobkyně k důkazu nepředložila.

6. Žalovaná na svou obranu nic neuvedla a v řízení nevyšlo najevo, že by poskytnutou částku žalobkyni zaplatila více než je uvedeno v žalobě a to , částka, (12 702- 8 725,65 ).

7. S ohledem na zjištění učiněná z provedených důkazních prostředků vycházel soud z následujícího závěru o skutkovém stavu. Žalovaná obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně na účet finanční částku ve výši , částka, , přičemž dosud neuhradila částku , částka, . Soud naopak nemá za prokázané, že by žalovaná podepsala či jinak vyjádřila svoji vůli požívat práv a být vázána povinnostmi obsaženými v elektronickém dokumentu označeném jako smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru (viz hodnocení důkazu v odst. 3). Navíc neprokázala zda žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalované, tedy, že by žalobkyně řádně posuzovala příjmovou a výdajovou stránku žalované a zda z výsledku takového posouzení vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet.

8. Soud posoudil věc podle následujících ustanovení. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 561 odst. 1, § 562 odst. 1 občanského zákoníku k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 565 občanského zákoníku je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost.

10. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

11. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně svého tvrzení, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru, ze které žalobkyně své uplatněné nároky dovozovala. Smlouva v elektronické podobě, není opatřena žádným podpisem žalované (včetně jakéhokoliv elektronického podpisu). Žalobkyně zároveň neoznačila a ani nedoložila žádný důkaz o právním jednání žalované, kterým žalovaná projevila svoji vůli předmětnou smlouvu uzavřít, které by uzavření předmětné smlouvy předcházelo. Z žádných k důkazu provedených listin nevyplývá, že žalovaná učinila jakýkoli úkon, kterým by projevil vůli požádat o úvěr a uzavřít smlouvu o úvěru, navíc žalovaný úvěr nesplácel. Ověření totožnosti žalované prostřednictvím služby BankID od společnosti , právnická osoba, ., nebyla prokázána, neboť nelze zjistit k jakému účelu byl výpis proveden. Předložené důkazní prostředky dokládají pouze úkony ze strany žalobkyně, nikoli ze strany žalované. Nebylo tedy prokázáno, že by žalovaná podepsala smlouvu elektronicky nezaměnitelným způsobem se všemi důsledky pro elektronický podpis daný zákonem č. 297/2016 Sb., tedy takovým podpisem, který obsahuje dostatečnou identifikaci podepisující osoby a autentičnost podpisu. Žalobkyně se pak k nařízenému jednání nedostavila, nemohla být poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o nutnosti označit další důkazy k prokázání tvrzení o uzavření předmětné smlouvy, její pravosti a správnosti.

12. Soud považuje za potřebné rovněž uvést, že i kdyby smlouva o úvěru byla mezi účastníky popsaným způsobem uzavřena, byla by podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 588 o. z. neplatná, neboť žalobkyně neprokázala, že byla ověřena schopnost žalované úvěr splácet (tj. že by věřitel splnil zákonem mu uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí). V daném případě žalobkyně k prokázání zkoumání úvěruschopnosti předložila jí vytvořený Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Jméno žalobkyně, ., z něhož vyplývá, že žalovaná v době poskytnutí úvěru uvedla příjem , částka, měsíčně, přičemž z žádného důkazu nevyplývá výše ověřeného příjmu žalované, z něhož vycházela , částka, . Je pak bez významu, že žalobkyně posoudila úvěruschopnost úspěšně, když do systému pro vyhodnocení žádostí použila příjem, který není nijak objektivizován. Tedy z provedených důkazů vyplývá, že žalobkyně před poskytnutím úvěru neporovnávala příjmy a výdaje spotřebitele a neposuzovala způsob plnění dosavadních dluhů, nezkoumala jeho výdajovou stránku, exekuční a insolvenční minulost. Žalobkyně neprokázala, že by provedla šetření žalované v registru SOLUS, v nebankovním registru klientských informací (NRKI), či v Centrální evidenci exekucí a s jakým výsledkem.

13. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, by představovalo s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat. Pokud tedy žalobkyně poskytla žalované na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru částku , částka, , je žalovaná povinna takové plnění vrátit. Žalovaná měla podle tvrzení vyplývající z žaloby vrátit na jistinu částku , částka, , když částečně hradila, přičemž žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala plnění nad rámec částky , částka, . Nadále je proto povinna vrátit žalobkyni částku , částka, . Pokud jde o lhůtu přiměřenou k možnostem spotřebitele k zaplacení nedoplatku úvěrové jistiny (nebo zápůjčky), z ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., z důvodové zprávy k tomuto ustanovení, z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č. j. , spisová značka, i Krajského soudu v , adresa, – pobočky v Olomouci č. j. , spisová značka, vyplývá, že v případech absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro řádné neprovádění úvěruschopnosti spotřebitele, není spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu ihned, nýbrž „v době odpovídající jeho možnostem“, což je buď v soudem určené lhůtě nebo v soudem stanovených splátkách, v jakých je spotřebitel schopen jistinu úvěru splácet. Do rozhodnutí soudu se tudíž spotřebitel nemůže ocitnout s úhradou nesplacené jistiny úvěru v prodlení a poskytovateli spotřebitelského úvěru nebo zápůjčky nemůže vzniknout nárok na přiznání zákonných úroků z prodlení. Poněvadž soud pro pasivitu žalované nezjistil důvody pro umožnění hradit dluh v přiměřených splátkách, určil žalované přiměřenou třídenní lhůtu splatnosti analogicky podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Soud proto žalobě výrokem I. tohoto rozsudku v části vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, , ale výrokem II. tohoto rozsudku zamítl zbývající část nároku žalobkyně.

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu 71 %, neúspěšná v rozsahu 29 %. Náleží jí náhrada v rozsahu 42 % .Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem , částka, a náklady právního zastoupení podle § 14b odst. 1) bod 3, odst. 5 písm. a) vyhl. 177/1996 Sb. v platném znění ve znění pozdějších předpisů, když žalobkyně podává návrhy opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru, předmětem řízení je peněžité plnění nepřesahující , částka, . Odměna za tři úkony po , částka, (převzetí věci, podání žaloby, předžalobní upomínku), 3x režijní paušál po , částka, , celkem , částka, z toho 42 % činí , částka, . Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám advokátky žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.