8 C 364/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně právnická osoba, IČO, se sídlem ulice a číslo, obec, PSČ obec a číslo zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení příjmení se sídlem Národní číslo, PSČ obec sp.zn. číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokátky Mgr. jméno příjmení příjmení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení. V žalobě uvedla, že žalovaný dne datum cestoval dopravním prostředkem provozovaným společností právnická osoba, a to vlakem číslo mezi stanicemi obec a obec bez platného jízdního dokladu, kdy jízdné podle Tarifu přepravce drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel činí částka. Dále mu byla za jízdu bez dokladu vyměřena přirážka částka. Žalovaný byl k úhradě vyzván předžalobní upomínkou, avšak dlužnou částku dosud neuhradil. právnická osoba, jakožto původní věřitel a postupitel postoupila pohledávku na právnická osoba žalobkyni žalobkyni, která smlouvou jakožto postupitel postoupila pohledávku na žalobkyni.

2. Soud podle § 115a o.s.ř. ve věci rozhodl na základě účastníky předložených listinných důkazů, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila. Žalovaný se na výzvu nevyjádřil k žalobě ani k tomu, zda souhlasí, aby bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud proto předpokládá, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. (§ 101 odst. 4 o.s.ř.).

3. Soud z listinných důkazů přiložených k žalobě dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Potvrzením o nedodržení SPPO a z oznámení o závadách ze dne datum má soud za prokázáno, že žalovaný uvedeného dne cestoval vlakem číslo provozovaným právnická osoba na trati z obec do obec, do vzdálenosti 17 km. Při kontrole vlakvedoucím se žalovaný neprokázal jízdním dokladem, jeho totožnost (jméno a příjmení, datum narození a bydliště) byla zjištěna z občanského průkazu, jehož číslo odpovídá průkazu, který měl žalovaný podle zprávy Magistrátu města Přerova v té době v držení. Potvrzení cestující převzal a podepsal. Žalobkyně k důkazu předložila čtyři Tarify přepravce drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel účinné od 14.12.2014, datum, datum a datum, jejichž součástí je Ceník 1. Z ceníku účinného v době přepravy soud zjistil, že cena obyčejného jízdného ve 2. třídě pro cestu dlouhou 17 km činí částka. Podle Ceníku 6, položky 1 činí přirážka k jízdnému, doplatku jízdného nebo příplatku, pokud cestující nesplní podmínky pro odbavení ve vlaku dle SPPO částku částka.

4. Z rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek z datum, číslo uzavřené mezi společností právnická osoba, IČO, jako postupitelem, a právnická osoba žalobkyní žalobkyní, registrační číslo UK číslo, jako postupníkem, ze smlouvy o postoupení pohledávek z datum, uzavřené mezi nimi a z její přílohy číslo vyplývá postoupení pohledávky za žalovaným na postupníka. Ze smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze datum uzavřené mezi právnická osoba název název, jako postupitelem, a žalobkyní jako postupníkem, a z její přílohy číslo vyplývá postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Předžalobní výzva s oznámením o postoupení byla žalovanému zaslána na jeho adresu zjištěnou při přepravní kontrole.

5. Soud posoudil věc podle následujících ustanovení. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o přepravě osob dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podrobnosti upraví přepravní řády (§ 2551 o. z.).

6. Podle § 2578 o. z. podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství.

7. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, který stanovuje podmínky pro provozování drah železničních, tramvajových, trolejbusových a lanových, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému. Podle odst. 6 uvedeného ustanovení stanoví výši přirážky dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku částka.

8. Podle § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní přepravu (dále jen„ vyhláška o přepravním řádu“), platí, že cestující uzavřením přepravní smlouvy přistupuje na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem.

9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedená ustanovení právních předpisů a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o přepravě osob, když žalovaný dne datum nastoupil do vlaku provozovaného předchůdkyní žalobkyně, zahájil přepravu a vznikla mu tak povinnost za použití dopravního prostředku zaplatit stanovené jízdné a v případě jízdy bez platného dokladu též přirážku k jízdnému. Žalovaný se při přepravní kontrole neprokázal jízdním dokladem a bylo mu uloženo uhradit přirážku k jízdnému ve výši částka. Výše jízdného podle tehdy platného Tarifu na uvedeném úseku činí částka, výše přirážky částka byla prokázána a je stanovena v souladu se zákonem. Pohledávka byla podle § 1879 a § 1880 o. z. postoupena z původní věřitelky až na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno, žalobkyně tak je aktivně legitimována k podání žaloby. Soud proto žalobě vyhověl a za jízdu žalovaného bez jízdního dokladu přiznal žalobkyni právo na zaplacení částka včetně zákonného úroku z prodlení požadovaného v souladu s prováděcím nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaný je v prodlení ode dne následujícího po provedení přepravy (výrok I.). Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

11. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně měla v řízení plný úspěch a vyzvala žalovaného k plnění před podáním žaloby. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši částka a odměnou advokáta podle § 14b odst. 1 bod 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Odměna činí za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) částku ve výši částka (3 x částka) a náhrada hotových výdajů ve výši částka za tři úkony právní služby po částka podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, vše zvýšené o 21% DPH ve výši částka. Celková výše nákladů řízení tak činí částka, které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok II.). Použití ustanovení § 14b advokátního tarifu je odůvodněno tím, že řízení (jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující částka, postoupené původním věřitelem) bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech, což je soudu známo z úřední činnosti. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.