Okresní soud v Přerově · Rozsudek

8 C 369/2025

č. j. 8 C 369/2025-69

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-03-02 · ZAMITNUTI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPR:2026:8.C.369.2025.1

Citované zákony (11)

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 300 250,06 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky , částka, , kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , úroků ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, , zákonných úroků z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta, .

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby žalovaná zaplatila celkem částku , částka, (, částka, neuhrazená jistina, , částka, náklady vymáhání, , částka, smluvní pokuta) s příslušenstvím, kapitalizovaným úrokem ze splátek a od , datum, do , datum, ve výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení, který byl kapitalizován do , datum, částkou , částka, . Žalobkyně uvedla, že uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši , částka, s úrokovou sazbou 11,75 p.a., úvěr měl být splácen splátkami ve výši , částka, měsíčně. Žalovaná celkem uhradila , částka, , následně splátky řádně nesplácela, proto žalobkyně účtovala smluvní pokutu 2x , částka, a úvěr zesplatnila k , datum, .

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání soudu se nedostavila, předvolání k jednání jí bylo doručeno na adresu trvalého pobytu řádně a včas. Soud proto rozhodl v její nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o.s.ř.

3. Ze smlouvy o účelovém úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , úvěrových podmínek společnosti , právnická osoba, . uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou jako klientem bylo zjištěno, že na jejím základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši , částka, účelově ke splacení dluhů u , právnická osoba, ve výši , částka, a u , právnická osoba, ve výši , částka, VS , var. symbol, , tato část úvěru měla být vyplacena na účet žalobkyně, zbývající částka , částka, byla čerpána neúčelově na účet , č. účtu, . Žalovaná se zavázala úvěr splácet ve 120 měsíčních splátkách ve výši , částka, s úrokem ve výši 11,75 % p.a., RPSN 12,6 %, celková částka splatná spotřebitelem činila , částka, . Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaná je vdaná, má 2 děti, žije v družstevním bytě, její příjem ze zaměstnání je , částka, čistého, příjem ostatních členů domácnosti je , částka, .

4. Z listin označených jako přehled pohybů na účtech čl. 25-26 (výpis z účtu č. , č. účtu, ) bylo zjištěno, že průměrný příjem žalované ze zaměstnání za 3 měsíce činil pouze , částka, , její další příjmy byly tvořeny čerpáním úvěrů u žalobkyně, výdaje za dobu od , datum, do , datum, činily , částka, , od , datum, do , datum, činily , částka, , za dobu do , datum, částku , částka, , absentují běžné výdaje domácnosti na bydlení a energie a přesahují její příjmy.

5. Podle výpisu čerpání a přehledu splátek bylo žalovanou dne , datum, čerpáno , částka, , uhrazeno , částka, , poslední úhrada řádné splátky proběhla dne , datum, .

6. Ze zprávy , právnická osoba, . ( čl. 55,56, 51) soud zjistil, že žalobkyně odeslala na účet žalované (uvedený ve smlouvě) dne , datum, částku , částka, pod , IBAN, , jedná se o účet žalované, která je jeho majitelem a jediným disponentem, úvěr 783313541127 byl splacen dne , datum, z běžného účtu. Dále bylo zjištěn o, že žalobkyně pod dalšími dvěma jinými VS poukázala žalované dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, .

7. K úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že odborní pracovníci v rámci zjišťování kreditního skóre posuzovali příjmovou a výdajovou stránku, vyžádali si výpis z bankovního účtu a při výpočtu maximálního limitu splátky (MLS) vzali v potaz její závazky, provedli lustraci v příslušných registrech NRKI, CEE,SOLUS a ISIR.

8. Podle výpočtu MLS klienta vycházela žalobkyně z příjmu žalované , částka, a životního minima dospělých členů domácnosti , částka, , splátky jiným společnostem z NRKI mimo HC , částka, , splátky v HC , částka, , výše splátky schváleného úvěru , částka, , zbývající MLS klienta , částka, . Při výpočtu MLS domácnosti pak počítala s dalším příjmem domácnosti , částka, (spolu s příjmem žalované), aniž by po poučení prokázala, jak byl příjem ověřován. Zohlednila pouze normativní náklady na bydlení , částka, , aniž by zkoumala skutečné náklady na bydlení, splátky jiným společnostem a HC zohlednila , částka, , životní minimum dospělých členů domácnosti , částka, . Výsledná MLS je uvedena , částka, . Podle karty klienta se žalobkyně dotazovala registrů NRKI, CEE, SOLUS, MVČR, JAP půjčka, s výsledkem OK.

9. Z úvěrové zprávy zjištěno, že v době poskytnutí úvěru měla žalovaná 2 splátkové kontrakty , jeden nesplátkový, kreditní kartu, osobní úvěr se splátkou , částka, , spotřební úvěr se splátkou , částka, , povolený debet na běžném účtu , částka, , kreditní kartu splátkovou se splátkou , částka, , 2 žádosti byly odmítnuty.

10. Z výzvy ze dne , datum, a poštovního podacího archu má soud za prokázáno, že žalovaná byla v důsledku prodlení s úhradou úvěrových splátek vyzvána k úhradě dlužné částky , částka, do 14 dnů od sepsání výzvy. Výzva byla žalované odeslána na adresu uvedenou ve smlouvě dne , datum, . Předžalobní výzvou odeslanou žalované dne , datum, byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do , datum, .

11. Soud po stránce skutkové uzavřel, že žalobkyně ode dne , datum, poukázala na účet žalované částku , částka, a konsolidovala dva úvěry žalované, kdy na účet žalobkyně byl splacen úvěr ve výši , částka, , žalovaná uhradila žalobkyni celkem , částka, . Soud však nemá za prokázáno, že by poskytovatel úvěru řádně zkoumal úvěruschopnost žalované a že by z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Vzhledem k době uzavření smlouvy soud posoudil vztahy účastníků podle následujících ustanovení. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Žalované jako spotřebiteli (§ 419 o. z.) byla žalobkyní poskytnuta peněžní částka ve formě úvěru, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ).

16. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení, soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy třeba posoudit jako neplatnou19. Soud se zabýval tím, zda poskytovatel úvěru poskytl žalované v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) úvěr v souladu s požadavkem na řádné zkoumání úvěruschopnosti vyjádřeným v ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. , spisová značka, (uveřejněném na www.nsoud.cz) .....„věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl ověřit“ ...... Posouzení majetkové situace spotřebitele se nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případnou neplatnost v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, ve věci C-679/18, OPR-, právnická osoba, ., v. GK).

20. V daném případě žalobkyně k prokázání zkoumání úvěruschopnosti předložila důkazy z nichž vyšlo najevo, že žalovaná v době poskytnutí úvěru měla příjem necelých , částka, měsíčně, dvě vyživovací povinnosti a splátky měsíčně přes , částka, , z toho bylo zkonsolidováno pouze , částka, . Další příjem domácnosti , částka, nebyl žalobkyní nijak ověřen a objektivizován, další osoba v domácnosti nebyla povinna podílet se na splátkách úvěru. Současně žalovaná čerpala povolený debet a kreditní kartu, měsíční výdaje na bydlení činily přes , částka, měsíčně. Podle výpisů z účtu žalované, který žalobkyně měla k dispozici před poskytnutím úvěru (odst. 4) je zcela zjevné, že výdaje žalované přesahovaly její příjmy, přestože ve výpise absentují běžné výdaje na nájem inkaso a energie. Tedy výdaje uvedené v „ověření bonity“ nebyly správné ani úplné a uvedená disponibilní částka neodpovídala realitě. Poskytovatel úvěru měl zohlednit skutečné výdaje žalované, zkoumat náklady na bydlení a tyto skutečné příjmy a výdaje vyhodnotit, zohlednit možná specifika žadatele (v daném případě skutečnost, že její měsíční výdaje přesahují její příjmy a její příjmy tvoří další splátkové úvěry) a nespolehnout se na statistické modely. Pouhá skutečnost, že žalovaná úvěr určitou dobu splácela, neznamená, že byla úvěruschopnost zkoumána řádně, protože v řízení vyšlo najevo, že na splátky starších úvěrů si brala další úvěry (viz konsolidace úvěru ze dne , datum, a čerpání další úvěrů u stejné žalobkyně).

21. Z předložených listin žalobkyně musela mít pochybnosti o schopnosti žalované úvěr řádně splácet. Z uvedených zjištění vyplývá, že v ověření bonity byly uvedeny takové údaje, které měly vypadat tak, že žalovaná bude schopna úvěr splácet bez ohledu na skutečné výdaje vyplývající z výpisu z účtu, neboť žalobkyně zohlednila pouze životní minimum žalované jako její osobní výdaje. V dané věci soud uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že splnila svou povinnost stanovenou zákonem, neboť řádně neposoudila schopnost žalované úvěr o daným parametrech splácet, čemuž odpovídá i výsledek, neboť žalovaná úvěr řádně nesplácela.

22. Neposoudí-li poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 ZoSÚ schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 ZoSÚ přihlíží i bez návrhu, jak vyplývá z výslovného znění tohoto ustanovení. Jedná se tedy o neplatnost absolutní. Z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení. Podle speciálního ustanovení § 87 ZosÚ je však žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Prokázáno tak bylo pouze to, že žalobkyně žalované dne , datum, na její účet a na splacení dalšího úvěru u žalobkyně poukázala částku , částka, , na kterou bylo podle výpisu žalobkyně uhrazeno , částka, . Vzhledem k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru vznikla žalované dle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ povinnost vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve výši , částka, .

23. Pokud jde o lhůtu přiměřenou k možnostem spotřebitele k zaplacení úvěrové jistiny vyplývá z ustanovení § 87 ZosÚ, z důvodové zprávy a z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , že spotřebitel není povinen vrátit celou poskytnutou jistinu ihned, nýbrž „v době odpovídající jeho možnostem“, což je buď v soudem určené lhůtě nebo v soudem stanovených splátkách, v jakých je spotřebitel schopen jistinu úvěru splácet. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z.

24. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz také rozsudek Krajského soudu v , adresa, , pobočka v Olomouci ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Soud proto nárok na požadovaný úrok z prodlení zamítl.

25. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění a pro pasivitu žalované ani stanovení plnění ve splátkách. V celém dalším zbývajícím rozsahu soud žalobu jako neoprávněnou zamítl, neboť se jednalo o plnění (smluvní úroky, poplatky, smluvní pokuty či pojištění) požadované na základě absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru (viz odstavec II. výroku rozsudku).

26. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř., když žalobkyně byla v řízení převážně úspěšná v rozsahu 75 %, neúspěšná v rozsahu 25 %, náleží jí náklady řízení v rozsahu 50 %. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. tedy , částka, (převzetí věci, předžalobní výzva, podání žaloby a účast na jednání) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po , částka, podle § 13 odst. 4 a. t., tedy , částka, , náhrada za ztrátu času v trvání 2 × , částka, v částce , částka, podle § 14 a. t.. Náhrada cestovních výdajů zástupce k jednání z Olomouce do , adresa, a zpět 60 km osobním vozem , jméno FO, , jméno FO, při kombinované spotřebě vozidla 4,6 litrů nafty/100 km, při ceně paliva , částka, /l a sazbě , částka, /km podle vyhl. 573/2025 Sb. činí (při výpočtu 4,6 x 34,10/100 +5,90=7,46x60=) , částka, . Odměna a náhrady zvýšené o 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši , částka, , celkem , částka, z toho 50 % činí , částka, (po zaokrouhlení), které je žalovaná povinna zaplatit k rukám advokáta žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř. Odměna za další písemná podání žalobkyni nenáleží, neboť nejde o účelně vynaložené náklady, když potřebná tvrzení měla být uvedena v podané žalobě.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.