8 C 373/2025

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného o 81 300 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ve zbývající části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši 11,50 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se původně podanou žalobou domáhala, aby žalovaný zaplatil částku , částka, s příslušenstvím, s tím, že dne , datum, uzavřel s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru (dále jen "Smlouva") a na jejím základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal vrátit s částkou ve výši , částka, (příslušenství pohledávky), pojistné , částka, a poplatek , částka, za vymáhání dluhu. Žalovaný uhradil celkem , částka, , splátky nehradil řádně a včas. Dlužná částka činí , částka, . Pohledávku ve výši , částka, uplatnila s tím, že jde o smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky od , datum, do , datum, . Podáním ze dne , datum, vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, když předmětem řízení učinila pouze nárok ve výši , částka, přestavující nesplacenou část poskytnuté jistiny a zákonný úrok z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení.

2. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně na tvrdila, na základě informací a podkladů dodaných ze strany Žalovaného vyplněn obchodní zástupkyní Žalobkyně dokument s názvem Zákaznická karta, kdy v tomto dokumentu jsou uvedené výdaje a postižitelné příjmy žadatele, tedy jednotlivé finanční informace, které byly poskytnuty ze strany Žalovaného a na základě kterých byly vypočítány disponibilní příjmy Žalovaného. Na základě informací a dokladů Žalovaného tak bylo na straně Žalobkyně odpovědně zhodnoceno, zda Žalovaný pravdivě deklaruje opakující se uváděné příjmy a reálné výdaje odpovídající danému regionu či podobné domácnosti. Žalovaný tak svým podpisem čestně prohlásil, že reálně disponuje použitelnými příjmy k datu podpisu a stvrdil tak úplnost, přesnost a pravdivost jím předložených údajů, na základě kterých byly do jeho zákaznické karty vepsány údaje o jeho příjmech a výdajích, z čehož pak žalobkyně zcela opodstatněně při poskytování příslušného spotřebitelského úvěru vycházela. Zákaznickou kartu žalobkyně však soudu k důkazu nepředložila.

3. Usnesením ze dne , datum, bylo podle § 96 odst. 1,2 a 3 o.s.ř. řízení v rozsahu zpětvzetí zastaveno.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil. Žalobkyně svou neúčast omluvila. Soud proto projednal a rozhodl věc v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“).

5. Z listiny nadepsané jako „smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ datované dne , datum, soud zjistil, že na základě písemné dohody poskytla věřitelka , právnická osoba, žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný společně s poplatkem ve výši ve výši , částka, , skládající se z úroku ve výši , částka, ; částka za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši , částka, a částka za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, . Žalovaný si dále zvolil doplňkové pojištění, za které se žalobkyni zavázal uhradit pojistné ve výši , částka, . Celková dlužná částka, kterou se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni za poskytnutí úvěru na základě smlouvy činí , částka, . Mezi účastníky bylo sjednáno měsíční splátkové období, kdy celková dlužná částka měla být splacena v celkem , hodnota, splátkách, přičemž výše měsíční splátky činila od 1. do předposlední částku , částka, a výše poslední 24. splátky činila částku , částka, , úroková sazba činila 76 %, RPSN činila 111,17 %. Z tabulky umoření vyplývá, že žalovaný na pohledávku ze smlouvy uhradil celkem , částka, , naposledy dne , datum, .

6. S ohledem na zjištění učiněná z provedených důkazních prostředků vycházel soud z následujícího závěru o skutkovém stavu. Žalovaný obdržel od žalobkyně na základě písemné smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši , částka, , přičemž dosud uhradil , částka, . Soud naopak nemá za prokázané, zda žalobkyně jako poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného a zda z výsledku takového posouzení vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelské úvěr splácet.

7. Žalovanému jako spotřebiteli (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“) byl předchůdcem žalobkyně jako poskytnut spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od , datum, (také jen ZosÚ).

8. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2, ZosÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Soud se zabýval tím, zda poskytovatel úvěru poskytl žalovanému v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) úvěr v souladu s požadavkem na řádné zkoumání úvěruschopnosti vyjádřeným v ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Posouzení majetkové situace spotřebitele se nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případnou neplatnost v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti.

12. V předmětném sporném řízení tedy bylo na žalobkyni, aby tvrdila, na základě jakých konkrétních skutečností dospěla k závěru, že u žalovaného nejsou dány důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet poskytnutý úvěr, a především aby takto tvrzené skutečnosti prokázala. (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, ve věci C-679/18, OPR-, právnická osoba, ., v. GK). Žalobkyně na výzvu soudu k prokázání zkoumání úvěruschopnosti vzala žalobu částečně zpět, kdy požadovala pouze částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení.

13. Žalobkyně se omluvila z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení, aby tvrdila, na základě jakých konkrétních skutečností dospěla k závěru, že u žalovaného nejsou dány důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet poskytnutý úvěr, a především aby takto tvrzené skutečnosti prokázala ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci ve své nepřítomnosti dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř.

14. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neuvedla žádná tvrzení o poměrech žalovaného, nepředložila zákaznickou kartu, neprovedla šetření žalovaného v registru SOLUS ani v nebankovním registru klientských informací (NRKI), či evidenci exekucí soud uzavřel, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou zákonem a posouzení úvěruschopnosti podle ZosÚ řádně neprovedla.

15. Neposoudí-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 ZoSÚ schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 ZoSÚ přihlíží i bez návrhu, jak vyplývá z výslovného znění tohoto ustanovení. Jedná se tedy o neplatnost absolutní. Z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení. Podle speciálního ustanovení § 87 ZosÚ je však žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši , částka, a žalovaný na tuto jistinu zaplatil , částka, , soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni zbývající jistinu ve výši , částka, ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru. Pokud by žalobkyně nevzala žalobu zpět, veškeré zbývající nároky by soud s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy, zamítl.

16. Pokud jde o lhůtu přiměřenou k možnostem spotřebitele k zaplacení úvěrové jistiny vyplývá z ustanovení § 87 ZosÚ, z důvodové zprávy a z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , že spotřebitel není povinen vrátit celou poskytnutou jistinu ihned, nýbrž „v době odpovídající jeho možnostem“, což je buď v soudem určené lhůtě nebo v soudem stanovených splátkách, v jakých je spotřebitel schopen jistinu úvěru splácet. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z.

17. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz také rozsudek Krajského soudu v , adresa, , pobočka v Olomouci ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Soud proto nárok na požadovaný zákonný úrok z prodlení zamítl (výrok II.)

18. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění a pro pasivitu žalovaného ani stanovení plnění ve splátkách.

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně zavinila, že řízení muselo být zastaveno a převážně úspěšnému žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.