8 C 378/2025

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta sp. zn. Anonymizováno / Anonymizováno / Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované o 125 055,48 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ve zbývající části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky , částka, , kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , zákonných úroků z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 %, úroků 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , zákonných úroků z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 15 % a úroků 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby jí žalovaná zaplatila celkem částku , částka, s příslušenstvím. Nárok 1) ve výši , částka, s tím, že dne , datum, uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, (dále také „poskytovatel úvěru“), smlouvu o spotřebitelském úvěru (dále také "Smlouva"), na jejímž základě jí byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaná zavázala vrátit s částkou ve výši , částka, (příslušenství pohledávky), formou 21 měsíčních splátek ve výši , částka, . Žalovaná uhradila jen , částka, , splátky nehradila řádně a včas. Jistina činí , částka, , dlužný poplatek , částka, , kapitalizovaný úrok , částka, a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení , částka, . K nároku 2) , částka, uvedla, že předchůdce žalobkyně poskytl žalované na základě smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, peněžní prostředky ve výši , částka, . V souvislosti se zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit i částku ve výši , částka, , která představuje součet kapitalizovaných úroků, odměnu za zpracování, doručení a flexibilní splácení a za službu komfortního splácení (dále jen poplatek). Celkovou částku měla žalovaná uhradit v hotovosti v 21měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaná uhradila jen , částka, , splátky nehradila řádně a včas. Jistina činí , částka, , dlužný poplatek , částka, , kapitalizovaný úrok , částka, a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení , částka, . Pohledávky byly postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno.

2. K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce s odbornou péči posoudil s odbornou péčí schopnost žalované splácet úvěr, a to na základě informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy, které ověřil oproti dokladům, které předložila a to z výplatních pásek a současně ověřila, že proti žalované není vedeno insolvenční řízení. K uvedenému předložila pouze dokument nazvaný Zákaznická karta, kde jsou uvedeny údaje o zaměstnání, příjmech a výdajích žalované. Doklady, kterými poskytovatel ověřil příjmy žadatele žalobkyně nepředložila, neboť jimi nedisponuje. Pravdivost údajů v označeném dokumentu uvedených žalovaná stvrdila svým vlastnoručním podpisem. Tímto podle žalobkyně poskytovatel řádně posoudil úvěruschopnost žalované.

3. Žalovaná se na výzvu soudu k žalobě nevyjádřila k jednání nedostavila. Soud proto projednal a rozhodl věc v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“).

4. Soud má za prokázáno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a její přílohy, že žalobkyně nabyla postoupením předmětnou pohledávku za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno společností , právnická osoba, , jejím přípisem odeslaným poštou dne , datum, .

5. Z listiny nadepsané jako „smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ datované dne , datum, soud zjistil, že na základě písemné dohody poskytla původní věřitelka , právnická osoba, stejného dne žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši , částka, , na refinancování předchozího úvěru, které se žalovaná společně s poplatkem ve výši , částka, (součet úroku ve výši , částka, , částky za zpracování spotřebitelského úvěru , částka, , částka za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení , částka, ) a doplňkové pojištění , částka, , celkem , částka, zavázala splatit původní věřitelce ve 21 měsíčních splátkách po , částka, , úroková sazba činila 86 %, RPSN činila 141,97 %.

6. Z listiny nadepsané jako „smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ datované dne , datum, soud zjistil, že na základě písemné dohody poskytla původní věřitelka , právnická osoba, stejného dne žalované peněžní prostředky ve výši , částka, , na refinancování předchozího úvěru ve výši , částka, , zbytek v hotovosti, které se žalovaná společně s poplatkem ve výši , částka, (součet úroku ve výši , částka, , částky za zpracování spotřebitelského úvěru , částka, , částka za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení , částka, ) a doplňkové pojištění , částka, , celkem , částka, zavázala splatit původní věřitelce ve 21 měsíčních splátkách po , částka, , úroková sazba činila 86 %, RPSN činila 134,55 %.

7. Ze zákaznické karty- žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná uvedla, že důvodem půjčky jsou neočekávané výdaje, je svobodná, žije s rodiči, má jednu vyživovací povinnost pracuje na plný úvazek s příjmem , částka, měsíčně, ostatní příjem žadatele není uveden, další čisté příjmy domácnosti uvedeny , částka, , nemá spotřebitelský úvěr ani kreditní kartu u jiné společnosti. Příjem měl být ověřen dvěma výplatními páskami. Těmito doklady žalobkyně nedisponuje. Mezi výdaji je uvedeno : externí splátky 0, interní splátky , částka, a odhadované měsíční výdaje žadatele , částka, . Výdaje na bydlení (nájem/inkaso, energie) nebyly vůbec uvedeny, zohledněny a nebyly nijak ověřeny, stejně tak nebyly zohledněny ani další osobní výdaje (jídlo, telefon, léky, doprava, oblečení), ani ověřen další údajný příjem domácnosti , částka, . Podle zákaznické karty- žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, soud žalovaná uvedla, že důvodem půjčky je vybavení domácnosti, jinak uvedla obdobné údaje jako v předchozí žádosti, jiného zaměstnavatele a příjem , částka, měsíčně, ostatní příjem žadatele není uveden, další čisté příjmy domácnosti uvedeny , částka, , nemá spotřebitelský úvěr u jiné společnosti. I v tomto případě měl být příjem ověřen dvěma výplatními páskami, kterými žalobkyně nedisponuje. Mezi výdaji: externí splátky 0, interní splátky , částka, (přitom žalovaná ve skutečnosti splácela , částka, měsíčně předchozí úvěr) a odhadované měsíční výdaje žadatele , částka, .

8. Z tabulky umoření vyplývá, že žalovaná na pohledávku ze smlouvy č. , hodnota, uhradila , částka, , naposledy dne , datum, , na pohledávku ze smlouvy 2) uhradila , částka, , naposledy dne , datum, .

9. S ohledem na zjištění učiněná z provedených důkazních prostředků vycházel soud z následujícího závěru o skutkovém stavu. Žalovaná obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně na základě dvou písemných smluv v hotovosti peněžní prostředky ve výši , částka, a , částka, , přičemž dosud uhradila , částka, a , částka, . Soud naopak nemá za prokázané, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalované a zda z výsledku takového posouzení vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelské úvěr splácet.

10. Žalované jako spotřebiteli (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“) byl předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnut ve dvou případech spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni uzavření smlouvy. První úvěr byl poskytnut , datum, , uplatní se proto úprava platná do , datum, (také jen ZosÚ) a druhý úvěr byl poskytnut , datum, , soud proto v tomto případě postupoval podle právní úpravy platné po , datum, .

11. Podle § 86 odst. 1 ZosÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZosÚ ve znění po , datum, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Soud se zabýval tím, zda původní věřitelka poskytla žalované v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) úvěr v souladu s požadavkem na řádné zkoumání úvěruschopnosti vyjádřeným v ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

17. V předmětném sporném řízení bylo na žalobkyni, aby tvrdila, na základě jakých konkrétních skutečností dospěla k závěru, že u žalované nejsou dány důvodné pochybnosti o její schopnosti splácet poskytnutý úvěr, a především aby takto tvrzené skutečnosti prokázala, což žalobkyně neučinila. Žalobkyně předložila pouze zákaznické karty, z níž vyplývá, že žalovaná v době poskytnutí úvěru měla nízký příjem, její bydlení u rodičů nebylo osvědčeno a žádné doklady ověřující příjmy ani výdaje nebyly přes výzvu soudu k důkazu předloženy, přičemž doklady o výdajích nebyly od žadatelky vyžadovány. Podle ustanovení § 78 ZoSÚ má přitom poskytovatel úvěru povinnost uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Další příjem domácnosti nebyl nijak ověřen, navíc je pro poměry žalované zcela bez významu, když další osoba ve společné domácnosti nemá povinnost podílet se splátkách tohoto úvěru. Odhadované měsíční výdaje žadatelky , částka, měsíčně jsou zcela zjevně podhodnocené a neobjektivizované a neodpovídají životnímu minimu natož průměrným nákladům dospělé osoby. Náklady na bydlení nebyly v kartě zákazníka uvedeny ani zohledněny a dokonce nebyla započítána splátka úvěru ze dne , datum, . Poskytovatel úvěru také neprovedl šetření žalované v registru SOLUS ani v nebankovním registru klientských informací (NRKI), či v centrální evidenci exekucí. Oproti tvrzenému příjmu z něhož poskytovatel podle žalobkyně vycházel , částka, , soud však z provedených důkazů zjistil, že žalobkyně uvedla svůj příjem pouze ve výši , částka, , resp. , částka, .

18. V dané věci soud uzavřel, že předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou zákonem a posouzení úvěruschopnosti podle ZosÚ řádně neprovedla. Posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem vykázat takové příjmy (příjmy domácnosti) a výdaje, které měly nasvědčovat tomu, že žalovaná bude schopna úvěr splácet. Ze zjištění soudu vyplývá, že žalovaná v době poskytnutí úvěru měla nízký příjem, který i kdyby byl ověřen, nebyl by dostačující pro čerpání dalších dvou úvěrů, měla vyživovací povinnost a další úvěry. Poskytovatel úvěru neporovnával její příjmy a výdaje a ani způsob plnění dosavadních dluhů, nezkoumal její výdajovou stránku, exekuční minulost, neboť neprovedla šetření žalované v registru SOLUS, v nebankovním registru klientských informací (NRKI), či v Centrální evidenci exekucí. Poskytovatel úvěru tak musel mít důvodné pochybnosti o schopnosti žalované oba spotřebitelské úvěry splácet. Spotřebitelský úvěr však má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde „nejsou důvodné pochybnosti“ o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. To nepochybně předchůdkyně žalobkyně nesplnila, a to bez ohledu na to, že žalovaná částečně úvěr splácela.

19. Neposoudí-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 ZoSÚ schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel (žalovaný) musel dovolat. Jedná se tedy o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (§ 86 ZoSÚ), a které současně i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele. Jeho smyslu a účelu totiž nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Podle současné právní úpravy ust. § 87 odst. 1 ZosÚ pak soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

20. Obě smlouvy o úvěru jsou proto absolutně neplatné pro rozpor se zákonem (§ 87 odst. 1 ZoSÚ), k čemuž soud přihlédl z úřední povinnosti (viz rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, ve věci C-679/18, OPR-, právnická osoba, ., v. GK). Za situace, kdy poskytovatel úvěru uzavře se spotřebitelem smlouvu a úvěr poskytne bez toho, že řádně splní svou zákonnou povinnost prověřit s odbornou péčí spotřebitelovu schopnost úvěr splatit, je i za předchozí úpravy § 87 odst.1 ZosÚ namístě závěr, že jde o smlouvu, která se zjevně příčí dobrým mravům, odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Proto je taková smlouva absolutně neplatná podle § 580 a § 588 o.z. Rovněž Krajský soud v , adresa, uvedl ve svém rozsudku ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , že : „Neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Jedná se o neplatnost absolutní, protože stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly.“21. Z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení. Podle speciálního ustanovení § 87 ZosÚ je však žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, smluvní pokuty či další platby. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované na základě dvou absolutně neplatných smluv částku , částka, a , částka, , je žalovaná povinna takové plnění vrátit. Žalovaná již uhradila na poskytnuté plnění částku , částka, a , částka, , tedy dosud nevrátila celkem , částka, . Soud proto žalobě v této části vyhověl a ve zbytku žalobu zamítl s ohledem na absolutní neplatnost smluv (výrok II.).

22. Pokud pak žalobkyně ve svém podání poukazovala na praxi jiného odvolacího soudu, ohledně uchovávání listin, z nichž poskytovatel vycházel, pak uvedená praxe je překonána s ohledem na právní úpravu § 78 ZoSÚ, podle níž poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah.

23. Pokud jde o lhůtu přiměřenou k možnostem spotřebitele k zaplacení úvěrové jistiny vyplývá z ustanovení § 87 ZosÚ, z důvodové zprávy a z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , že spotřebitel není povinen vrátit celou poskytnutou jistinu ihned, nýbrž „v době odpovídající jeho možnostem“, což je buď v soudem určené lhůtě nebo v soudem stanovených splátkách, v jakých je spotřebitel schopen jistinu úvěru splácet. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z.

24. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz také rozsudek Krajského soudu v , adresa, , pobočka v Olomouci ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Soud proto nárok na požadovaný úrok z prodlení zamítl.

25. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění a pro pasivitu žalované ani stanovení plnění ve splátkách.

26. Nad rámec soud uvádí, že spotřebitelská smlouva by byla neplatná také z důvodu zcela zjevně nepřiměřených úroků. Ve smlouvě je u jistiny sjednána „cena peněz“ v podobě úroku, nicméně za cenu peněz je nutno považovat také další platby označené jako poplatky (, částka, a , částka, ), přičemž úrokovou sazbu 86 % ročně považuje soud za nepřiměřeně vysokou. Takové podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů považuje soud za nemravné a smlouva by byla absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť převážně úspěšné žalované podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.