8 C 40/2024

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 402 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 402 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 102 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit celkem částku 3 402 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný je vlastník ([úplná značka technického průkazu]) osobního vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [číslo VIN], číslo technického průkazu: [číslo technického průkazu] (dále pouze„ vozidlo“) (dále jen„ vozidlo“). K vozidlu nebylo v období od [datum] do dne [datum] (dále též„ rozhodné období“) sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Výše požadovaného příspěvku byla vypočtena za 66 dnů bez pojištění vozidla na celkovou částkou 3 102 Kč, poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva činí částku 300 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě na výzvu soudu písemně nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř., když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný na výzvu soudu nereagoval, proto soud předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání také souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.).

3. Soud z předložených důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalobkyně, jejíž aktivní legitimace vyplývá ze zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, při výkonu své činnosti podle § 15 citovaného zákona zjistila, že žalovaný je vlastníkem a provozovatelem osobního vozidla, které nemělo v období od [datum] do dne [datum] (66 dnů) uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzn. povinné ručení). Podle sdělení [stát. instituce], evidence registru vozidel provozovatelem a vlastníkem předmětného vozidla je a v rozhodném období byl žalovaný a vozidlo bylo v rozhodném období vedeno jako provozované. Výzvou k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k povinnosti zaplatit žalobkyni zákonný příspěvek do garančního fondu za dlužné období 66 dnů ve výši 3 102 Kč a náklady uplatnění ve výši 300 Kč do 60 dnů od doručení dopisu. Podle informací České pošty byla zásilka s uvedeným podacím číslem žalovanému doručena poštou dne [datum]. Splatnost příspěvku tak nastala [datum]. Žalovaný v řízení na svou obranu neuvedl žádná tvrzení a z provedených důkazů nevyšlo najevo, že by na dlužnou částku žalobkyni cokoli zaplatil, či že by k zániku závazku vůči žalobkyni došlo jiným způsobem než splněním. Žalovaný byl opakovaně upomínán.

4. Soud věc právně posoudil podle § 4 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, kdy žalovanému vznikla ve smyslu § 4 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 zákona povinnost k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně, neboť bylo prokázáno, že podle údajů o vozidlech a o jejich vlastnících nebo provozovatelích je evidován jako vlastník/provozovatel vozidla předmětného vozidla, které bylo v rozhodném období 66 dnů provozováno bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem. Toto tvrzení žalovaný nesporoval, na písemnou výzvu reagoval částečnou úhradou příspěvku. Žalobkyně ve lhůtě jednoho roku ode vzniku povinnosti zaplatit příspěvek podle § 4 odst. 6 cit. zákona, vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku. Podle § 4 odst. 3 a odst. 5 cit zákona, ve spojení s § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb., byl žalovaný povinen uhradit příspěvek ve výši 3 102 Kč, který je vypočten vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla (47 Kč za 1 den) počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem (66 dnů). Žalobkyni dále náleží i náklady spojené s vymáháním ve výši 300 Kč podle ust. § 4 odst. 4 a odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb., jejichž výše je určena § 2a cit. vyhlášky.

5. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku byl žalobkyni přiznán úrok z prodlení z dlužného příspěvku ve výši 3 102 Kč ode dne [datum], jak žalobkyně požadovala, když splatnost příspěvku nastala před tímto datem, přičemž požadovaná výše úroků z prodlení 15 % ročně je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen dlužnou částku zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a náklady řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupkyně žalobkyně.

6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí náleží náhrada nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna za 3 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za kvalifikovanou výzvu k plnění a návrh ve věci samé) ve výši 200 Kč za 1 úkon právní služby, to znamená za 3 úkony právní služby celkem 600 Kč, a podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby, tj. celkem 300 Kč a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč.