8 C 43/2024

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: právnická osoba, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 4 050 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ke dni datum ve výši částka, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ke dni datum ve výši částka.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta tituly před jménem jméno FO.

1. Žalobkyně učinila předmětem řízení nárok na zaplacení televizních poplatků ve výši částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ke dni datum ve výši částka s tím, že žalovaný je poplatníkem poplatku, neboť oznámil, že se stal držitelem televizního přijímače a nezaplatil televizní poplatky za 30 měsíců od 10/2020 do 3/2023 ve výši částka měsíčně. Žalobkyně požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do datum a dále měsíčně vždy z částky částka od datum, až od datum, celkem částka a dále náklady spojené s uplatněním nároku ve výši částka (za předžalobní upomínku).

2. Žalovaný se i přes výzvu soudu k žalobou uplatněným nárokům nijak nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř., když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný na výzvu soudu doručenou mu na adresu trvalého pobytu nereagovala, proto soud předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání také souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.).

3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný je podle potvrzení právnická osoba SIPO číslo služby SIPO přihlášen od května 1999 jako poplatník televizních poplatků. Výzvou ze dne datum nazvané „předžalobní upomínka“ žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužných poplatků ve výši částka za dobu od 12/2019 do 3/2023 po částka měsíčně a nákladů za upomínku ve výši částka. Podle dodejky byla výzva žalovanému doručena poštou do vlastních rukou, uložena na poště do datum. V řízení nevyšla najevo skutečnost, že by žalovaný dlužné televizní poplatky za výše uvedené období uhradil a žalovaný na svou obranu ničeho neuvedl.

4. Soud posoudil nárok žalobkyně podle následujících ustanovení zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích: Podle § 3 odst. 4 jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud právnická osoba nebo označení žalobkyně televizi (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona") po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Podle § 10 nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Částečné plnění žalovaného bylo podle přehledu předpisů a plateb započteno na nejstarší dlužné poplatky, tedy vždy na závazek nejdříve splatný podle § 1933 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

5. Soud na základě zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť žalovanému vznikla povinnost platit televizní poplatek v zákonem stanovené výši a v zákonem stanovené lhůtě, neboť se podle § 3 odst. 4 cit. zákona považuje za poplatníka televizního poplatku. Výše televizního poplatku činí podle § 6 cit. zákona částka měsíčně, přičemž žalovaný jako fyzická osoba nepodnikatel má povinnost poplatky hradit podle § 7 odst. 2 vždy do 15. dne kalendářního měsíce. Žalovaný neuhradil žalobkyni poplatky ve výši částka, žalobkyně touto žalobou požaduje dlužné poplatky ve výši částka za období 30 měsíců od 10/2020 do 3/2023. Žalobkyně výzvou žalovanému poskytla dodatečnou přiměřenou lhůtu k zaplacení a je oprávněna domáhat se svého práva u soudu. Ode dne následujícího je pak v prodlení a nese povinnost k úhradě zákonného úroku z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Kapitalizovaný úrok z prodlení je počítán od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou částky částka tedy ode dne datum do datum, za další období žalobkyně úroky neuplatnila. Kapitalizovaná výše úroku z prodlení pak ke dni datum činí podle výpočtu soudu částku částka nikoli 727,98Kč, ve výši rozdílu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.). Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni dlužné poplatky a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení podle § 160 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

6. Pokud žalobkyně požadovala náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka, uvedla, že jde o náklady za vyhotovení a odeslání předžalobní upomínky, jedná o náklady řízení žalobkyně podle § 142 o.s.ř., o nichž je rozhodnuto ve výroku II., nikoli o náklady spojené s uplatněním pohledávky podle § 513 zákona č. 89/2012 Sb. V řízení nevyšlo najevo a žalobkyně netvrdila, že by vedle předžalobní upomínky žalovanému odeslala jinou výzvu k plnění, s níž by byly spojeny jakékoli náklady.

7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 3 o.s.ř. a úspěšné žalobkyni soud přiznal pouze účelně vynaložené náklady řízení ve výši částka, které představují soudní poplatek ve výši částka a paušální náhradu výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné podle § 1 odst. 1, 3 písm. a) a § 2 odst. 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. částka za jeden úkon spojený s podáním žaloby, na které by jí příslušelo právo i v případě, že by nebyla právně zastoupena (§ 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb.). Za předžalobní upomínku žalobkyně požadovala hotové výdaje pouze ve výši částka, které soud přiznal, neboť činí nižší částku než částka, na kterou by jinak žalobkyni jako nezastoupenému účastníku vzniklo právo. Náklady vynaložené na zastoupení advokátem soud nepovažuje za náklady účelně vynaložené v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3344/12, neboť žalobkyně disponuje dostatečným aparátem, aby srovnatelné spory jako je tento při jeho právní i skutkové jednoduchosti, řešila při využití svých zaměstnanců, když vyplnit žalobu formulářového typu je bezpochyby schopna i osoba s nižším než vysokoškolským právnickým vzděláním. Využití právních služeb advokáta v daném případě není důvodné, když nejde o skutkově či právně složitý spor. Soud proto přiznal žalobkyni účelně vynaložené náklady ve výši částka, které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.