8 C 47/2022

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 56 125 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 27 220 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 27 220 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ve zbývající části, v níž se žalobkyně domáhá, aby žalovaná zaplatila částku 28 905 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 26 526,28 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 30 287,57 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 7 201,65 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 23 985 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,25 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 23 985 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,25 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 25 840 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,25 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 25 840 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,25 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 25 840 Kč od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí v němž trvá prodlení dlužníka je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zákonný úrok z prodlení z částky 6 300 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,25 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 6 300 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,25 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 3 065 Kč od 15. 2. 2021do [datum], zákonný úrok z prodlení z částky 3 065 Kč od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 procentních bodů.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby jí žalovaná zaplatila výše uvedenou částku s tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], tři smlouvy o půjčce. Nárok 1) na zaplacení 23 985 Kč vznikl, ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], kdy původní věřitel poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, na kterou žalovaná nic neuhradila. Jistina proto činí 15 000 Kč a souhrnný poplatek 8 985 Kč. Nárok 2) na zaplacení 25 840 Kč vznikl ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], kdy původní věřitel poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč za poplatek 13 280 Kč, žalovaná uhradila 7 440 Kč, jistina proto činí 15 528,85 Kč a souhrnný poplatek 10 311,15 Kč. Nárok 3) na zaplacení 6 300 Kč vznikl, ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], kdy původní věřitel poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč za poplatek 6 640 Kč, žalovaná uhradila 10 340 Kč, jistina proto činí 3 786,06 Kč a souhrnný poplatek 2 513,94 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] došlo k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání soudu se nedostavila. Předvolání s žalobou jí bylo doručeno na adresu místa trvalého pobytu řádně a včas. Žalobkyně svou neúčast omluvila. Soud proto projednal a rozhodl věc v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“).

3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a její přílohy, má soud za prokázáno, že pohledávka [právnická osoba], za žalovanou z výše uvedené smlouvy o půjčce byla postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno společností [právnická osoba], jejím přípisem ze dne [datum], odeslaným poštou [datum]. Soud má tedy za prokázáno, že žalobkyně nabyla postoupením celou pohledávku za žalovanou podle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

4. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] [číslo] soud zjistil, že ji žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] a na jejím základě si půjčila částku 20 000 Kč a stvrdila, že peníze převzala v den podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala zaplatit věřiteli s touto půjčkou souhrnný poplatek ve výši 13 280 Kč, tedy se zavázala zaplatit celkem 33 280 Kč v 52 týdenních splátkách ve výši 640 Kč, počínaje 7 dnem od data uzavření smlouvy. Splatnost poslední splátky nastala [datum] RPSN byla stanoven ve výši 199,4 %. V článku 5 smluvních podmínek bylo dohodnuto, že se uhrazené splátky započítávají nejprve na souhrnný poplatek a teprve po úplném uhrazení poplatku se započítávají na vlastní částku půjčky.

5. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], [číslo] soud zjistil, že ji žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] a na jejím základě si půjčila částku 15 000 Kč a stvrdila, že peníze převzal v den podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala zaplatit věřiteli s touto půjčkou souhrnný poplatek ve výši 8 985 Kč, tedy se zavázala zaplatit celkem 23 985 Kč v 39 týdenních splátkách ve výši 615 Kč, počínaje 7 dnem od data uzavření smlouvy. Splatnost poslední splátky nastala [datum] RPSN byla stanoven ve výši 276,9 %.

6. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], [číslo] soud zjistil, že ji žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] a na jejím základě si půjčila částku 10 000 Kč a stvrdila, že peníze převzala v den podpisu smlouvy v hotovosti a zavázala se zaplatit věřiteli s touto půjčkou souhrnný poplatek ve výši 6 640 Kč, tedy se zavázala zaplatit celkem 16 640 Kč v 52 týdenních splátkách ve výši 320 Kč, počínaje 7 dnem od data uzavření smlouvy. Splatnost poslední splátky nastala [datum] RPSN byla stanoven ve výši 199,4 %.

7. Žalovaná na svou obranu nic neuvedla a z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by na své závazky ze zjištěné smlouvy o půjčce uhradil více, než tvrdila žalobkyně v žalobě částku 7 440 Kč a 10 340 Kč, na poslední smlouvu nebylo uhrazeno ničeho.

8. Podle statistiky ČNB [webová adresa] činila v [číslo] úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem na spotřebu se splatností do 1 roku (UK3) 11,43 %, v [číslo] 11,28 % a [číslo] 11,24 %, úroková sazba kontokorenty 13,80 % - 13,96 % a úroková sazba kreditní karty 19,27 % 19,81 %.

9. Soud vzhledem k datu uzavření smlouvy postupoval podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., podle dosavadních předpisů 10. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

11. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

12. Podle ust. § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

13. Podle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu, anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

14. Podle § 451 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

15. Podle § 456 obč. zák. předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán. Nelze-li toho, na jehož úkor byl získán, zjistit, musí se vydat státu.

16. Podle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. Podle § 458 musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením.

17. Na posuzovanou smlouvu o půjčce se aplikuje právní úprava obsažená v zákoně č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 321/2001 Sb.“), který ještě výslovně nestanovil povinnost poskytovatelů úvěrů či půjček posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr.

18. Půjčka byla žalované poskytnuta kapitálovou obchodní společností, podnikající ve finančnictví (v jeho nebankovní části) kdy jejím smyslem a účelem je podnikatelskou činností vyvářet zisk. Shoda soudní praxe a občanskoprávní teorie panuje v tom, že úroky dohodnuté při poskytnutí peněžité půjčky (někdy také odměna) představují cenu poskytnutého kapitálu nebo též cenu za užívání půjčených peněžních prostředků. Vzhledem k tomu, že sjednaný souhrnný poplatek ve výši 13 280 Kč, 8 985 Kč a 6 640 Kč není dále strukturován, soud považoval takovou úplatu za půjčení peněz za sjednaný úrok. Sjednaná úroková sazba tak činí 66,40 % ročně. RPSN 199,4 %. Takto sjednanou úrokovou sazbu je možno podrobit přezkumu přiměřenosti z hlediska rozporu s dobrými mravy, neboť značná nepřiměřenost výše smluvního úroku je způsobilá porušit souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad.

19. Soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou smlouvy o půjčce nebyly platně uzavřeny, a to vzhledem k ujednání o výši souhrnných poplatků, který představuje úrok ve výši 66,40 % p.a., Taková ujednání jsou absolutně neplatná podle ustanovení § 39 obč. zák., neboť ujednaná výše úroku se natolik zjevně příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání. Podle judikatury Nejvyššího soudu ČR, je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], všechna rozhodnutí jsou dostupná na [webová adresa]). Soud uzavírá, že sjednaná výše úroku ve smlouvě je v rozporu s dobrými mravy, když podle statistiky ČNB výše úrokových sazeb spotřebních úvěrů poskytnutých bankami v České republice činila v době uzavření smlouvy 11,43 %, u úvěrů čerpaných prostřednictvím kreditních karet pak 19,27- 19,81 % ročně. Ve smlouvách o půjčce pak sjednaný souhrnný poplatek, představuje úrokovou sazbu ve výši 66,40 % a představuje téměř šestinásobek průměrné výše úrokových sazeb spotřebních úvěrů podle statistiky [obec] národní banky. Za této situace, je sjednaná výše úroku v rozporu s dobrými mravy.

20. Soud se zabýval tím, zda lze tuto část právního úkonu oddělit od ostatního obsahu. Tuto oddělitelnost posoudil v souladu s ust. § 41 obč. zák. a dospěl k závěru, že ujednání o úroku od ostatního obsahu smlouvy oddělit nelze. Je třeba dbát, aby byla respektována vůle subjektů právního úkonu s přihlédnutím k účelu, jehož dosažení osoba konající právní úkon sledovala a tedy je nutno respektovat zásadu autonomie vůle. V této souvislosti, je nutno zdůraznit nejen smysl a účel existence původní věřitelky, nýbrž také adhezní povahu smlouvy. Je nutno poukázat na to, že v uvedeném případě vystupuje původní věřitelka jako podnikatel s cílem vytváření zisku a materiálním zdrojem vytváření zisku je zde souhrnný poplatek. Nelze pochybovat o tom, že bez sjednání tohoto poplatku (úroku) by původní věřitelka takový právní úkon neučinila, protože smyslem její existence je generování zisku. Pokud soud bude respektovat autonomie vůle, musí vzít v úvahu, že původní věřitelce, nelze proti její vůli vnutit pouze částečné uskutečnění, a proto nelze poplatek oddělit od zbylé části obsahu smlouvy.

21. Soud proto uzavírá, že pokud je neplatným ujednání o souhrnném poplatku ve výši 6 640 Kč, 13 280 Kč a 8 985 Kč, je pro jeho neoddělitelnost neplatný celý právní úkon, tedy smlouvy o půjčce, uzavřené mezi účastníky dne [datum], [datum] a [datum] podle § 39 obč. zák. Jedná se přitom o absolutní neplatnost právního úkonu, tedy o neplatnost, která nastává přímo ze zákona. Na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

22. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o půjčce plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu § 451 odst. 2 obč. zák., které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat podle § 457 obč. zák.

23. Pokud tedy právní předchůdkyn žalobkyně poskytla žalované na základě absolutně neplatných smluv o půjčce částku celkem 45 000 Kč, je žalovaná povinna takové plnění vrátit. Žalovaná již uhradila částku 17 780 Kč, jak žalobkyně sama tvrdila, je proto povinna vrátit 27 220 Kč. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku žalobě v této části vyhověl včetně úroků z prodlení v požadované výši 7,25 % od [datum] tj. ode dne následujícího po uplynutí 10 denní lhůty uvedené v oznámení o postoupení pohledávky odeslané [datum] a doručené podle § 573 o. z. třetím pracovním dnem po odeslání [datum]. Pokud žalobkyně požadovala úrok z prodlení od dřívějšího data, splatnost nároku neprokázala. Nárok na úrok z prodlení pak soud posoudil podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., neboť k prodlení došlo za účinnosti tohoto zákona. Výše úroku z prodlení je stanovena vládním nařízením [číslo] Sb. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

24. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla převážně neúspěšná a žalované podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.