8 C 51/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní titul Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem titul titul . jméno příjmení , Ph.D. se sídlem adresa žalobkyně sp.zn. spisová značka proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], úroku 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku 20,98 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. V žalobě uvedla k nároku I.) [částka] ([částka] jistina, [částka] dlužný úrok, [částka] poplatek za administrativní činnost, [částka] poplatek za hotovostní inkaso splátek, [částka] poplatek za životní pojištění), že žalovaný se společností [právnická osoba] jako s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí peněžních prostředků ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zaplatit poplatek za administrativní činnost [částka], úrok [částka], poplatek za hotovostní inkaso splátek [částka] a pojištění [částka]. Žalovaný se zavázal dlužnou částku splatit v 58 týdenních splátkách, poslední splátka byla splatná [datum]. Žalovaný na tuto pohledávku uhradil [částka]. Žalobkyně kapitalizovala úroky ke dni postoupení tedy ke dni [datum] ve výši [částka], úroky z prodlení ve výši [částka]. Dále se domáhala nároku II.) částky [částka] ([částka] jistina, [částka] dlužný úrok, [částka] poplatek za administrativní činnost, [částka] poplatek za hotovostní inkaso splátek, [částka] poplatek za životní pojištění) ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], na základě které žalovaný převzal zápůjčku ve výši [částka] a uhradil [částka]. I úroky z této smlouvy žalobkyně kapitalizovala ke dni postoupení a požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka]. Obě pohledávky za žalovaným byly společností [právnická osoba] postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni.

2. K jednání soudu se žádný z účastníků nedostavil, žalovaný i zástupce žalobkyně svou neúčast omluvili. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, předvolání mu bylo doručeno na adresu místa trvalého pobytu řádně a včas. Soud proto projednal a rozhodl věc v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“).

3. Soud k prokázání aktivní legitimace žalobkyně provedl důkazy smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi [právnická osoba] [IČO], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, seznamy postupovaných pohledávek a dále oznámením společnosti [právnická osoba] o postoupení pohledávky ze dne [datum] odeslaným žalovanému [datum]. Soud má z těchto důkazů za prokázáno žalobkyně nabyla postoupením obě pohledávky za žalovaným podle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

4. Výpisem z obchodního rejstříku soud zjistil, že společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], [IČO], byla vymazána z rejstříku dne [datum], zanikla v důsledku fúze sloučením s nástupnickou společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], a na tuto společnost v důsledku fúze sloučením přešlo jmění zanikající společnosti [právnická osoba] [IČO]. Dne [datum] došlo ke změně názvu obchodní firmy [právnická osoba] na [právnická osoba], [IČO].

5. Z listiny označené jako„ smlouva o půjčce“ [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalovaným a [právnická osoba], [IČO], žalovaný potvrdil, že na jejím podkladě převzal v hotovosti od uvedené společnosti částku [částka], kterou se žalovaný se zavázal uhradit spolu s administrativním poplatkem ve výši [částka], úrokem [částka] a poplatkem za hotovostní inkaso splátek [částka] a pojištění [částka], tedy se celkem zavázal uhradit částku [částka] v 43 týdenních splátkách ve výši [částka], přičemž první splátka byla splatná do sedmi kalendářních dní od uzavření smlouvy. RPSN byla uvedena ve výši 91,66 %, úroková sazba ve výši 20,98 %.

6. Z listiny označené jako„ smlouva o půjčce“ [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalovaným a [právnická osoba], [IČO], žalovaný potvrdil, že na jejím podkladě převzal v hotovosti od uvedené společnosti částku [částka], kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu s administrativním poplatkem ve výši [částka], úrokem [částka] a poplatkem za hotovostní inkaso splátek [částka] a pojištěním [částka], tedy se celkem zavázal uhradit částku [částka] v 58 týdenních splátkách ve výši [částka], přičemž první splátka byla splatná do sedmi kalendářních dní od uzavření smlouvy. RPSN byla uvedena ve výši 75,72 %, úroková sazba 23,72 %. Rovněž žalovaný v obou smlouvách svým podpisem v Prohlášení stvrdil, že jako„ Zákazník potvrzuje, že věřitel sám nebo prostřednictvím svého zprostředkovatele před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet půjčku na základě informací získaných od zákazníka, a které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné a zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Zákazník dál prohlásil, že mu byly v dostatečném předstihu před uzavřením této smlouvy poskytnuty veškeré předsmluvní informace ve smyslu příslušných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru a že informace a údaje v této smlouvě odpovídají poskytnutými předsmluvními informacím.“ K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdila, že ověřila úvěruschopnost posuzovaného, který byl dotazován na své poměry a informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného (pracovní smlouva, výplatní pásky, nájemní smlouva). Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného. Dále bylo odkázáno na prohlášení žalovaného uvedené ve smlouvě, který prohlásil, že poskytl pravdivé informace, je schopen celkovou dlužnou částku zaplatit a byly mu poskytnuty předsmluvní informace. Žádné jiné listiny k tvrzení o posouzení úvěruschopnosti žalovaného než smlouvu o půjčce a kartu zákazníka žalobkyně k důkazu neoznačila.

7. Žalovaný na svou obranu nic neuvedl a z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by žalovaný na své závazky z obou smluv o úvěru uhradil více, než tvrdila žalobkyně v žalobě, tedy částku [částka] na pohledávku ze smlouvy ze dne [datum] a částku [částka] na pohledávku ze smlouvy ze dne [datum].

8. Z karty zákazníka ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uvedl, že pobírá invalidní důchod [částka], má ostatní příjmy [částka] měsíčně, které byly údajně doloženy, aniž by bylo uvedeno o jaké příjmy se konkrétně jednalo a jaké doklady byly předloženy. Uvedl, že žije od roku 2015 s partnerkou, má tři nezaopatřené děti, jako druh bydlení uvedl nájemník, nájemní smlouva byla údajně předložena. Mezi výdaji bylo uvedeno nájem/ inkaso [částka] měsíčně, další splátky úvěrů [částka], výdaje na domácnost [částka], ostatní náklady neuvedeny, celkem výdaje [částka]. V té době neměl aktivní půjčku u [příjmení] [jméno]. Byly ověřeny dokumenty nájemní smlouva, SIPO a výměr důchodu.

9. Z karty zákazníka ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uvedl, že pobírá invalidní důchod [částka], má další příjmy [částka] měsíčně, s tím, že jde o výdělek přítelkyně aniž by bylo uvedeno jaký doklad byl předložen a zda byl zaměstnavatel ověřen. Stále žije s partnerkou, má tři nezaopatřené děti, jako druh bydlení uvedl nájemník. Mezi výdaji bylo uvedeno nájem/inkaso [částka] měsíčně, další splátky úvěrů [částka], výdaje na domácnost uvedl [částka], ostatní náklady neuvedeny, celkem výdaje [částka]. Pokud byly příjmy partnerky zahrnuty do příjmů žalovaného, pak nebyly zohledněny její výdaje, výše splátek ani náklady na nezletilé děti. Z uvedeného je zřejmé, že výdaje na domácnost rodiny se třemi nezletilými dětmi jsou na obou kartách zcela zjevně podhodnocené a nemohou odpovídat realitě. Výdaj [částka] je životní minimum jedné osoby. Bylo uvedeno, že má aktivní půjčku u [příjmení] [jméno] se splátkou [částka] měsíčně. Byly ověřeny dokumenty nájemní smlouva, SIPO a výměr důchodu a výdělek přítelkyně.

10. Žalovanému jako spotřebiteli (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“) byla předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve formě zápůjčky, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ).

11. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

12. Podle § 9 odst. 1) zákona č. 145/2010 Sb. ve znění ke dni uzavření smlouvy je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

13. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § [číslo] odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným jako spotřebitelem nebyla platně uzavřena smlouvy o zápůjčce.

18. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 9 odst. 1 ZosÚ, soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Nejvyšší soud uzavřel, věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dostupný z [webová adresa]). Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

19. V daném případě žalobkyně k prokázání zkoumání úvěruschopnosti předložila zákaznické karty, z nichž vyplývá, že žalovaný je invalidní důchodce s důchodem ve výši 5 842 – [částka] a do jeho příjmů zohlednili i příjem přítelkyně. Ze zákaznické karty není zřejmé z jakého konkrétního informačního zdroje (kromě informace žalovaného) byly tyto příjmy ověřeny. Udávané výdaje bydlení a na domácnost pěti členné rodiny jsou zcela podhodnocené a zohledňují pouze minimální výdaje jedné osoby. Z karty zákazníka pak bylo sice zjištěno, že původní věřitelka žalovaným uvedené informace ověřila nájemní smlouvou, dokladem SIPO, ale údajný zaměstnavatel přítelkyně nebyl ověřen, stejně tak ani výdaje celé rodiny. Žalobkyně žádné listiny, kterými prověřovala úvěruschopnost žalovaného, soudu nepředložila, proto soud nemohl zjištěné údaje v kartě zákazníka ověřit. Poskytovatel úvěru neprovedl šetření žalovaného v registru [příjmení] a v nebankovním registru klientských informací (NRKI) tedy v databázi dlužníků, údaje o počtu exekucí na majetek žadatele o půjčku nebyly vůbec zjišťovány. Soud proto uzavírá, že posouzení poskytovatelem úvěru proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem vykázat takové příjmy a výdaje domácnosti, které měly nasvědčovat tomu, že žalovaný bude schopen půjčku splácet. Tomuto závěru odpovídá i výsledek tedy, že žalovaný ve skutečnosti zápůjčky řádně nesplácel.

20. V souzené věci soud uzavřel, že žalobkyně (její předchůdkyně) nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem a posouzení úvěruschopnosti podle § 9 odst. 1 ZosÚ řádně neprovedla. Již z karty zákazníka je zřejmé, že žadatel o zápůjčku invalidní důchodce s uvedeným příjmem, a dalšími půjčkami, nebude schopen splácet vedle původní zápůjčky ve výši [částka] měsíčně také nově poskytnutou zápůjčku v měsíční výši [částka]. Spotřebitelský úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde„ nejsou důvodné pochybnosti“ o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. To nepochybně žalobkyně nesplnila a tomu odpovídá též výsledek, neboť žalovaný půjčku nesplácel. O této povinnosti tvrdit a prokázat splnění povinnosti podle ZosÚ však soud však žalobkyni nemohl poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání.

21. Z výše uvedeného je patrné, že předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému dvě zápůjčky, ačkoliv musel mít minimálně pochybnosti o schopnosti žalovaného obě zápůjčky o daných parametrech splatit při jeho příjmových a výdajových poměrech, se třemi nezaopatřenými dětmi, jejichž výdaje nebyly vůbec zohledněny. Zápůjčky tak byly poskytnuty v rozporu s ust. § 9 odst. 1 ZosÚ. Soud proto uzavírá, že smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] a [datum] jsou podle zmíněného ustanovení neplatné. Jedná se přitom o absolutní neplatnost právního úkonu, která nastává přímo ze zákona a soudy se jí musí zabývat z úřední povinnosti, je-li z neplatného právního úkonu patrna, anebo jestliže se o důvodu neplatnosti procesně korektním způsobem dozví. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního úkonu od samého počátku, na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

22. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost obou smluv plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením, které jsou si smluvní strany povinny podle § 2993 o.z. vzájemně vydat. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru částku [částka] a [částka], je žalovaný povinen takové plnění vrátit. Žalovaný již uhradil částku [částka] a [částka], kterou soud celou na tyto poskytnuté částky započítal. V tomto směru je třeba vyjít z toho, že žalobkyně jako věřitel není podle ustálené soudní praxe oprávněna jednostranně určovat, na jaký z více dluhů plnění dlužníka přijme, takové právo určení má jen dlužník (spotřebitel), který plnění poskytuje, a pokud tak jednoznačně neučiní, uplatní se princip priority nebo proporcionality (srov. např. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka] a navazující sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], nebo [spisová značka] a další). Podle rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka] platí, že„ musí jít nejen o mnohost dluhů, ale také, že dlužníkem plněný dluh musí existovat, dlužník o něm musí vědět (srov. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). Pokud tedy dlužník, stejně jako v daném případě, poskytuje dílčí nebo částečná plnění podle uzavřené smlouvy (v jediném vztahu, skutku, ze kterého může, ale také nemusí, vzniknout více nároků různého právního posouzení), je třeba poskytnutá plnění účtovat (a považovat podle shora uvedených principů za splněné) jen na ty nároky z tohoto jediného vztahu, které existují (jsou platné), a nikoli na ty, které neexistují (jsou neplatné). Jiný výklad je značně nepraktický, neboť by zakládal na straně věřitele případné bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu podle § 2991 o.z.), které by k úspěšné obraně musel dlužník proti existujícím nárokům věřitele navíc započítat (dalším samostatným úkonem podle § 1982 a násl. o.z.), popř. tento nárok na vydání bezdůvodného obohacení uplatnit následně samostatnou žalobou. Takové množení sporů je ale zcela neúčelné (absurdní), lze-li práva a povinnosti stran řešit smysluplně jinak, aniž by soud vyžadoval další aktivitu (úkon započtení) ze strany dlužníka (žalovaného)“.

23. Žalovaný tedy dosud žalobkyni dluží částku [částka] (12 [číslo] 580), o kterou se obohatil a kterou je povinen žalobkyni vydat. Soud proto uložil žalovanému, výrokem I. tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni tuto částku s úrokem z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v oznámení o postoupení pohledávky, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů. Výzva byla odeslána [datum] a byla doručena [datum] třetí pracovní den po odeslání (§ 573 o.z.) Lhůta k plnění uplynula [datum], od [datum] je žalovaný v prodlení. Žalobkyně neprokázala dřívější splatnost tedy, že by žalovaného vyzvala dříve než v oznámení o postoupení pohledávky. Nárok na úrok z prodlení pak soud posoudil podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a přiznal žalobkyni požadovaný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně. Ve zbytku příslušenství byla žaloba zamítnuta.

24. Nedůvodné jsou zbývající nároky uplatněné žalobkyní ze smlouvy (smluvní úrok, odměna za administrativní zpracování zápůjčky, náklady za hotovostní inkaso splátek). Soud proto žalobu v rozsahu uvedeném ve výroku II. zamítl.

25. O nákladech řízení bylo soudem rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovanému, který byl v řízení převážně úspěšný, podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly (výrok III.).