8 C 53/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní titul Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem titul titul . jméno příjmení , Ph.D. se sídlem adresa žalobkyně spisová značka proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku 23,72 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky jednak [částka] ([částka] jistina, [částka] poplatek za administrativní činnost, [částka] poplatek za hotovostní inkaso) se zákonným úrokem z prodlení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně. V žalobě uvedla, že žalovaná se společností [právnická osoba] jako s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne [datum] smlouvu o půjčce, jejímž předmětem bylo poskytnutí půjčky ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala za poskytnutí půjčky zaplatit poplatek, který se skládal z poplatku za administrativní činnost [částka], úroku [částka] a poplatku za hotovostní inkaso splátek [částka] v 58 týdenních splátkách do [datum]. Žalovaná uhradila [částka]. Žalobkyně kapitalizovala úroky ke dni postoupení ([datum]) ve výši [částka], úroky z prodlení ve výši [částka]. Dále se domáhala částky [částka] ([částka] jistina, [částka] poplatek za hotovostní inkaso) s příslušenstvím s tím, že dne [datum] uzavřela smlouvu o půjčce, jejímž předmětem bylo poskytnutí půjčky ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala za poskytnutí půjčky zaplatit poplatek ve výši [částka] a na zápůjčku uhradila [částka]. Žalobkyně kapitalizovala úroky ke dni postoupení ve výši [částka], úroky z prodlení ve výši [částka]. Pohledávky za žalovanou byly společností [právnická osoba] postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání soudu se nedostavila. Předvolání jí bylo doručeno na adresu místa trvalého pobytu řádně a včas. Žalobkyně svou neúčast omluvila. Soud proto projednal a rozhodl věc v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“).

3. Soud má za prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi [právnická osoba], [IČO], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, seznamem postupovaných pohledávek a dále oznámením společnosti [právnická osoba] o postoupení pohledávky ze dne [datum], že žalobkyně nabyla postoupením pohledávku za žalovanou podle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

4. Výpisem z obchodního rejstříku soud zjistil, že společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], [IČO], byla vymazána z rejstříku [datum], zanikla v důsledku fúze sloučením s nástupnickou společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], a na tuto společnost v důsledku fúze sloučením přešlo jmění zanikající společnosti [právnická osoba] [IČO]. Dne [datum] došlo ke změně názvu obchodní firmy [právnická osoba] na [právnická osoba] [IČO].

5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené [datum] mezi žalovanou jako zákazníkem a společností [právnická osoba], [IČO] jako věřitelem bylo zjištěno, že žalované byla poskytnuta peněžitá půjčka ve výši [částka], kterou si žalovaná při podpisu smlouvy převzala a zavázala se uhradit půjčenou částku [částka] spolu s poplatkem ve výši [částka] (za administrativní činnost [částka], úrokem [částka] a poplatkem za hotovostní inkaso splátek [částka]), tedy se celkem zavázala uhradit částku [částka] v 58 týdenních splátkách ve výši [částka], přičemž první splátka byla splatná do sedmi kalendářních dní od uzavření smlouvy.

6. Ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené [datum] mezi žalovanou jako zákazníkem a společností [právnická osoba], [IČO] jako věřitelem bylo zjištěno, že žalované byla poskytnuta peněžitá půjčka ve výši [částka], kterou si žalovaná při podpisu smlouvy převzala a zavázala se uhradit půjčenou částku [částka] spolu s poplatkem ve výši [částka] (za administrativní činnost [částka], úrokem [částka] a poplatkem za hotovostní inkaso splátek [částka]), tedy se celkem zavázala uhradit částku [částka] v 58 týdenních splátkách ve výši [částka], přičemž první splátka byla splatná do sedmi kalendářních dní od uzavření smlouvy. Rovněž žalovaná svým podpisem v obou smlouvách stvrdila, že jako„ Zákazník dále prohlašuje, že mu byly s dostatečným předstihem před uzavřením Smlouvy poskytnuty Standardní informace o spotřebitelském Úvěru a bylo mu poskytnuto náležité vysvětlení, tak aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci [číslo] rovněž potvrzuje, že Úvěrující sám nebo prostřednictvím svého zástupce před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informaci získaných i od zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka“.

7. K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně tvrdila, že ověřila úvěruschopnost posuzované, která byla dotazována na své poměry a informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované (pracovní smlouva, výplatní pásky, nájemní smlouva). Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované. Dále bylo odkázáno na prohlášení žalované uvedené ve smlouvě, kdy prohlásila, že poskytla pravdivé informace, je schopna celkovou dlužnou částku zaplatit a byly jí poskytnuty předsmluvní informace. Žádné jiné listiny k tvrzení o posouzení úvěruschopnosti žalované než smlouvu o zápůjčce a kartu zákazníka žalobkyně k důkazu neoznačila.

8. Žalovaná na svou obranu nic neuvedla a z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by žalovaná na své závazky ze zjištěné smlouvy o půjčce uhradila více, než tvrdila žalobkyně v žalobě, tedy částku [částka] a [částka].

9. Z karty zákazníka ze dne [datum] soud zjistil, že v době první půjčky měla být jediným příjmem žalované mzda ve výši [částka] měsíčně, jako výdaj je uveden nájem [částka], když uvedla, že žije v nájmu, výdaje na domácnost [částka], výdaje na telefon [částka], další zápůjčka nebyla uvedena. Pokud jde o uvedené výdaje žalované na nájem a inkaso [částka], je zjevné, že jde o výdaje zcela nepřiměřené obvyklé výši nájemného a inkasa osoby žijící v nájemním bytě. Uvedené výdaje na domácnost ve výši [částka] na jídlo, léky, telefon, oblečení a dopravu, jsou pak rovněž zcela podhodnocené, když na den by žalovaná na všechny tyto výdaje spotřebovala pouze [částka]. Z poskytnutých údajů vyplývá, že nebyl proškrtnut údaj o nezaopatřených dětech, pole nebylo vyplněno. Byly ověřeny jen výplatní pásky a pracovní smlouva. Nájemní smlouva nebyla ověřena ani nebylo předloženo SIPO. Karta zákazníka ze dne [datum] pak uvádí jiného zaměstnavatele a příjem [částka] měsíčně, další příjem stravenky [částka], druh bydlení s rodiči, náklady na nájem [částka] s poznámkou„ přispívá rodičům“, adresa místa výběru v [obec], místo pracoviště v [obec]. Výdaje na domácnost [částka], výdaje na telefon uvedeny ve výdajích na domácnost, další zápůjčka [částka] splátka u [příjmení] [jméno] zohledněna, použitelný příjem [částka]. Žalovaná prohlásila, že proti ní nejsou vedeny exekuce.

10. Vzhledem k době uzavření smlouvy soud posuzoval vztah účastníků podle níže uvedených ustanovení. Žalované jako spotřebitelce (§ 419 o. z.) byla poskytovatelem poskytnuta peněžní částka [částka] a [částka] ve formě zápůjčky, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ).

11. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

12. Podle § 9 odst. 1) zákona č. 145/2010 Sb. ve znění ke dni uzavření smlouvy je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

13. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § [číslo] odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou jako spotřebitelkou nebyly platně uzavřeny spotřebitelské smlouvy o zápůjčce.

18. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 9 zák. č. 145/2010 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Nejvyšší soud uzavřel, věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dostupný na [webová adresa]). Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

19. V daném případě žalobkyně k prokázání zkoumání úvěruschopnosti předložila zákaznické karty, z nichž vyplývá, že žalovaná uvedla, že má příjem [částka] [částka], příjem [částka] za údajné stravenky nebyl nijak ověřen, udávané výdaje na nájem a domácnost jsou evidentně podhodnocené. Žalovaná žila v [obec] s pracovištěm v [obec], výdaje na dopravu nebyly nijak zohledněny. Z karty zákazníka pak bylo sice zjištěno, že původní věřitelka žalovanou uvedené informace ověřila výplatními páskami, pracovní smlouvou a výdaje dokladem SIPO pouze v případě druhé zápůjčky. Žalobkyně však žádné listiny, kterými prověřovala úvěruschopnost žalované soudu nepředložila, nebylo tak možné ověřit, jaké byly skutečné příjmy a výdaje žalované. Poskytovatel úvěru neprovedl šetření žalované v registru [příjmení] a v nebankovním registru klientských informací (NRKI) tedy v databázi dlužníků. K uvedeným zjištěním uzavírá soud, že posouzení poskytovatelem úvěru proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem vykázat takové příjmy a výdaje domácnosti, které měly nasvědčovat tomu, že žalovaná bude schopna půjčku splácet.

20. V souzené věci soud uzavřel, že žalobkyně (její předchůdkyně) nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem a posouzení úvěruschopnosti podle § 9 odst. 1 ZosÚ řádně neprovedla. Již z karty zákazníka je zřejmé, že žadatel o zápůjčku s uvedeným příjmem [částka] ze zaměstnání a běžnými výdaji na bydlení a domácnost, nebude schopen splácet vedle původní zápůjčky ve výši [částka] měsíčně také nově poskytnutou zápůjčku v měsíční výši [částka]. Spotřebitelský úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde„ nejsou důvodné pochybnosti“ o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. To nepochybně žalobkyně nesplnila a tomu odpovídá též výsledek, neboť žalovaná zápůjčky nesplácela. O této povinnosti tvrdit a prokázat splnění povinnosti podle ZosÚ však soud však žalobkyni nemohl poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání.

21. Z výše uvedeného je patrné, že předchůdce žalobkyně poskytla žalované zápůjčku, ačkoliv musela mít minimálně pochybnosti o schopnosti žalované zápůjčku o daných parametrech splatit při jeho výdělkových a výdajových poměrech. Zápůjčka tak byla poskytnuta v rozporu s ust. § 9 odst. 1 ZosÚ. Soud proto uzavírá, že smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi účastníky dne [datum] a [datum] jsou podle zmíněného ustanovení neplatné. Jedná se přitom o absolutní neplatnost právního úkonu, která nastává přímo ze zákona a soudy se jí musí zabývat z úřední povinnosti, je-li z neplatného právního úkonu patrna, anebo jestliže se o důvodu neplatnosti procesně korektním způsobem dozví. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního úkonu od samého počátku, na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

22. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost obou smluv o plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením, které jsou si smluvní strany povinny podle § 2993 o.z. vzájemně vydat. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru částku [částka] a [částka], je žalovaná povinna takové plnění vrátit. Žalovaná již uhradila částku [částka] a na druhou smlouvu [částka], kterou soud celou na poskytnuté zápůjčky započítal. V tomto směru je třeba vyjít z toho, že žalobkyně jako věřitel není podle ustálené soudní praxe oprávněna jednostranně určovat, na jaký z více dluhů plnění dlužníka přijme, takové právo určení má jen dlužník (spotřebitel), který plnění poskytuje, a pokud tak jednoznačně neučiní, uplatní se princip priority nebo proporcionality (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] a navazující sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], nebo [spisová značka] a další). Poskytnutá plnění lze účtovat jen na ty nároky z tohoto jediného vztahu, které existují (jsou platné) a nikoli na ty, které neexistují (jsou neplatné), jak to učinila žalobkyně. Dlužníkem plněný dluh musí existovat a dlužník o něm musí vědět (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Stejně rozhodoval také Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka] v němž vyslovil, že„ Jiný výklad je značně nepraktický, neboť by zakládal na straně věřitele případné bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu podle § 2991 o.z.), které by k úspěšné obraně musel dlužník proti existujícím nárokům věřitele navíc započítat (dalším samostatným úkonem podle § 1982 a násl. o.z.), popř. tento nárok na vydání bezdůvodného obohacení uplatnit následně samostatnou žalobou. Takové množení sporů je ale zcela neúčelné (absurdní), lze-li práva a povinnosti stran řešit smysluplně jinak, aniž by soud vyžadoval další aktivitu (úkon započtení) ze strany dlužníka (žalované)“.

23. Žalovaná tedy žalobkyni dosud dluží částku (16 [číslo]) [částka], kterou je povinna žalobkyni vydat. Soud proto uložil žalované, výrokem I. tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni tuto částku s úrokem z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v oznámení o postoupení pohledávky, v níž byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů. Výzva byla odeslána [datum] a doručena [datum] třetí pracovní den po odeslání (§ 573 o.z.) Lhůta k plnění uplynula [datum], od [datum] je žalovaná v prodlení. Žalobkyně neprokázala dřívější splatnost tedy, že by žalovanou vyzvala dříve než v oznámení o postoupení pohledávky. Nárok na úrok z prodlení pak soud posoudil podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., neboť k prodlení došlo za účinnosti tohoto zákona. Výše úroku z prodlení je stanovena vládním nařízením [číslo] Sb. a činí ke dni prodlení 10 %.

24. Nedůvodné jsou zbývající nároky uplatněné žalobkyní ze smlouvy (smluvní úrok, odměna za administrativní zpracování zápůjčky, náklady za hotovostní inkaso splátek, pojištění). Soud proto žalobu v rozsahu uvedeném ve výroku II. zamítl.

25. O nákladech řízení bylo soudem rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalované, která byla v řízení převážně úspěšná, podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly (výrok III.).