8 C 54/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní titul Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem titul titul . jméno příjmení , Ph.D. se sídlem adresa žalobkyně spisová značka číslo proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku 19,98 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku 19,98 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení. V žalobě uvedla, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně“) poskytla žalované nárok I.) na základě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] peněžní prostředky ve výši [částka]. V souvislosti se zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit i částku ve výši [částka], která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka] s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně, odměnou za zpracování zápůjčky [částka] a nákladů za hotovostní inkaso splátek [částka] (dále jen poplatek). Celkovou částku měla žalovaná uhradit v hotovosti v šedesáti měsíčních splátkách po [částka], poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná smluvené podmínky porušila, neboť nesplácela půjčku podle dohodnutých podmínek. Žalobkyně požaduje po žalované částku [částka], sestávající se z jistiny ve výši [částka] a poplatku ve výši [částka], kapitalizovaných úroků ke dni postoupení pohledávky, tedy ke dni [datum] ve výši [částka] a zákonných úroků z prodlení ke dni [datum] ve výši [částka] a nadále běžících úroků (nárok I.). Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] (nárok II.) sestávající se z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužné částky poplatku ve výši [částka], když dne [datum] uzavřel předchůdce žalobkyně s žalovanou smlouvu o zápůjčce na základě které poskytl žalované finanční prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se tuto částku zavázala splácet spolu s poplatkem ve výši [částka], který představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši [částka] s úrokovou sazbou 19,98 % ročně, odměnou za zpracování zápůjčky [částka] a nákladů na hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v šedesáti týdenních splátkách ve výši [částka], přičemž poslední splátka byla splatná [datum]. Žalovaná uhradila na tento nárok do postoupení částku [částka] a na nárok I. částku [částka]. Žalobkyně kapitalizovala úrok a zákonný úrok z prodlení ke dni postoupení pohledávky, tedy ke dni [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byly všechny pohledávky postoupeny na žalobkyni a žalované bylo postoupení písemně oznámeno.

2. Žalobkyně svou neúčast omluvila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání soudu se nedostavila. Předvolání jí bylo doručeno na adresu místa trvalého pobytu řádně a včas. Soud proto projednal a rozhodl věc v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“).

3. Soud má za prokázáno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy se seznamem pohledávek ve spojení s oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum], že žalobkyně nabyla postoupením obě pohledávky za žalovanou podle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

4. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne [datum] soud zjistil, že žalovaná jako zákazník uzavřela se společností [právnická osoba], smlouvu, na jejímž základě jí věřitelem byla poskytnuta zápůjčka ve výši [částka], kterou převzala v den podpisu smlouvy v hotovosti. Zavázala se zaplatit celkem [částka] v 60 týdenních splátkách ve výši [částka] (poslední splátka [částka]), počínaje 7. dnem od data uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce následujícího týdenního období. Byl tedy sjednán souhrnný poplatek ve výši [částka] sestávající se z úroku ve výši [částka], odměny za administrativní činnost ve výši [částka], poplatku hotovostní režim splátek [částka], úroková sazba byla sjednána ve výši 19,98 %, RPSN ve výši 63,93 %. Rovněž žalovaná svým podpisem stvrdila, jak vyplývá z první strany smlouvy, že jako„ Zákazník dále potvrzuje, že mu byly s dostatečným předstihem před uzavřením Smlouvy poskytnuty Standardní informace o spotřebitelském Úvěru a bylo mu poskytnuto náležité vysvětlení, tak aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci [číslo] rovněž potvrzuje, že Provident před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informaci získaných i od zákazníka - tyto jsou obsahem Zákaznické karty“. Podle tvrzení žalobkyně žalovaná uhradila k rukám věřitele částku [částka] a žalovaná k dalším úhradám na svou obranu nic neuvedla.

5. Ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], smlouvu, na jejímž základě jí věřitelem byla poskytnuta zápůjčka ve výši [částka], kterou převzala v den podpisu smlouvy v hotovosti, zvolila si hotovostní režim splátek. Zavázala se zaplatit celkem [částka] v 60 týdenních splátkách ve výši [částka] (poslední splátka [částka]), počínaje 7 dnem od data uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce následujícího týdenního období. Byl tedy sjednán souhrnný poplatek ve výši [částka] sestávající se z úroku ve výši [částka], odměny za administrativní činnost ve výši [částka], poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení v hotovosti [částka], úroková sazba byla sjednána ve výši 19,98%, RPSN ve výši 63,93 %. Podle tvrzení žalobkyně žalovaná uhradila k rukám věřitele částku [částka] a žalovaná k dalším úhradám na svou obranu nic neuvedla.

6. K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně tvrdila, že ověřila úvěruschopnost posuzované, která byla dotazována na své poměry a informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované. Dále bylo odkázáno na prohlášení žalované uvedené ve smlouvě, že poskytla pravdivé informace, je schopna celkovou dlužnou částku zaplatit a byly jí poskytnuty předsmluvní informace. Žádné listiny k tvrzení o posouzení úvěruschopnosti žalované než smlouvu o zápůjčce žalobkyně k důkazu neoznačila.

7. Vzhledem k době uzavření smlouvy soud posuzoval vztah účastníků podle níže uvedených ustanovení občanského zákoníku a dospěl k závěru, že smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena. Žalované jako spotřebitelce byla poskytnuta peněžní částka [částka] a [částka] ve formě zápůjčky, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ).

8. Podle § 9 odst. 1) zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § [číslo] odst. 1 při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

10. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. To chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

15. V daném případě žalobkyně tvrdila, že spoléhala na tvrzení žalované v zákaznické kartě, z čehož vyplývá, že aktivně úvěruschopnost neprověřovala. Žalobkyně netvrdila, jaké byly konkrétní poměry žalované, jaké doklady žalovaná předložila, jaké ověřila a ani nenavrhla důkazy k prokázání, zda a s jakým výsledkem jeho právní předchůdce posoudil schopnost žalované (jakožto spotřebitelky) splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu ust. § 9 odst. 1 ZosÚ. Žalobkyně vyšla pouze a jen z prohlášení dlužníka, že původní věřitel s odbornou péčí tuto úvěruschopnost posoudil, aniž by ovšem doložila zákaznickou kartu, z níž by byla patrna alespoň další dílčí skutková zjištění ohledně úvěruschopnosti a o tom, jaké doklady byly předloženy. O této povinnosti tvrdit a prokázat však soud však žalobkyni nemohl poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání. Žalobkyně proto neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že byla ověřena úvěruschopnost žalovaného (tj. že by věřitel splnil zákonem mu uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí a aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťoval a prověřoval). Tedy předchůdce žalobkyně poskytl žalované dvě zápůjčky, aniž by ověřil, zda je bude žalovaná schopna splatit. Tomu odpovídá i výsledek, když nakonec ani jednu zápůjčku zcela neuhradila.

16. Neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele řádně a s odbornou péčí podle ustanovení § 9 ZosÚ, jsou obě smlouvy neplatné pro rozpor se zákonem (§ 588 o. z.) a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Jedná se o neplatnost absolutní, tedy jednání je neplatné od samého počátku, na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

17. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost obou smluv o zápůjčce plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením, které jsou si smluvní strany povinny podle § 2993 o.z. vzájemně vydat. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované na základě absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce I. částku [částka], je žalovaná povinna takové plnění vrátit. Žalovaná uhradila na tuto zápůjčku částku [částka], kterou soud započítal na poskytnutou částku [částka]. Žalovaná tedy dosud nevrátila částku [částka] (19 [číslo] 471,53) a o tuto částku se bezdůvodně obohatila. Poskytnuté plnění ze smlouvy II. ve výši [částka] žalovaná vrátila celé v částce [částka]. V tomto směru je třeba vyjít z toho, že žalobkyně jako věřitel není podle ustálené soudní praxe oprávněna jednostranně určovat, na jaký z více dluhů plnění dlužníka přijme, takové právo určení má jen dlužník (spotřebitel), který plnění poskytuje, a pokud tak jednoznačně neučiní, uplatní se princip priority nebo proporcionality (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] a navazující sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], nebo [spisová značka] a další). Podle rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka] platí, že„ musí jít nejen o mnohost dluhů, ale také, že dlužníkem plněný dluh musí existovat, dlužník o něm musí vědět (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Pokud tedy dlužník, stejně jako v daném případě, poskytuje dílčí nebo částečná plnění podle uzavřené smlouvy (v jediném vztahu, skutku, ze kterého může, ale také nemusí, vzniknout více nároků různého právního posouzení), je třeba poskytnutá plnění účtovat (a považovat podle shora uvedených principů za splněné) jen na ty nároky z tohoto jediného vztahu, které existují (jsou platné), a nikoli na ty, které neexistují (jsou neplatné). Jiný výklad je značně nepraktický, neboť by zakládal na straně věřitele případné bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu podle § 2991 o.z.), které by k úspěšné obraně musel dlužník proti existujícím nárokům věřitele navíc započítat (dalším samostatným úkonem podle § 1982 a násl. o.z.), popř. tento nárok na vydání bezdůvodného obohacení uplatnit následně samostatnou žalobou. Takové množení sporů je ale zcela neúčelné (absurdní), lze-li práva a povinnosti stran řešit smysluplně jinak, aniž by soud vyžadoval další aktivitu (úkon započtení) ze strany dlužníka (žalovaného)“.

18. Žalovaná je povinna vrátit žalobkyni částku [částka], o kterou se obohatila. Soud proto uložil žalované, výrokem I. tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni tuto částku včetně úroků z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v oznámení o postoupení pohledávky, v níž byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů. Výzva byla odeslána [datum] a doručena žalované [datum] třetí pracovní den po odeslání (§ 573 o.z.) Lhůta k plnění uplynula [datum], od [datum] je žalovaná v prodlení. Žalobkyně neprokázala, že k prodlení žalované došlo před tímto datem, neboť netvrdila, že by žalovanou vyzvala k úhradě dříve než v oznámení o postoupení pohledávky. Nárok na úrok z prodlení pak soud posoudil podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a přiznal žalobkyni požadovaný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně. Ve zbytku příslušenství byla žaloba zamítnuta.

19. Nedůvodné jsou zbývající nároky uplatněné žalobkyní ze smlouvy (smluvní úrok, odměna za administrativní zpracování půjčky, náklady za hotovostní inkaso splátek). Soud proto žalobu v rozsahu uvedeném ve výroku II. zamítl.

20. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když žalované, která byla v řízení převážně úspěšná, podle obsahu spisu náklady řízení nevznikly.