8 C 59/2026

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta sp. zn. Anonymizováno / Anonymizováno / Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného o 18 264 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, , splatných vždy k prvnímu dni v měsíci předem, počínaje prvním dnem měsíce, který následuje po právní moci tohoto rozsudku, až do úplného zaplacení.

II. Žaloba se ve zbývající části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky , částka, , kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , zákonných úroků z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 15 %, úroků 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby jí žalovaný zaplatil částku , částka, s příslušenstvím s tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, (dále také „poskytovatel úvěru“), smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, (dále také "Smlouva"), na jejím základě umožnil původní věřitel žalovanému poskytl částku ve výši , částka, v hotovosti a žalovaný se ji zavázal vrátit s částkou ve výši , částka, (příslušenství pohledávky), formou 52 týdenních splátek ve výši , částka, . Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, celkem uhradil , částka, . Jistina činí , částka, , dlužný poplatek , částka, , kapitalizovaný úrok , částka, a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení , částka, . Pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno.

2. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdila, poskytovatel úvěru provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané „Ověřené dokumenty“ (výplatní pásky 9,10/2022). Podle zákaznické karty měl žalovaný příjem , částka, , neměl jiné úvěry, a proto předchůdce žalobce dospěl k závěru, že jeho schopnost splácet úvěr je dostatečná. Z veřejného rejstříku ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Zákazník potvrdil, že před uzavřením Smlouvy poskytl Providentu úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a je si vědom, že si Provident tyto informace ověřil a vyhodnotil, že je schopen Providentu splatit celkovou dlužnou částku v souladu s podmínkami Smlouvy. Dále je zde uvedeno, že si je zákazník vědom všech rizik se Smlouvou a zápůjčkou spojených, porozuměl jim a nepovažuje vzájemná plnění ze Smlouvy za plnění v hrubém nepoměru; dostalo se mu náležitého vysvětlení zejména Standardních informací a obsahu a dopadů navrhované Smlouvy včetně důsledků případného prodlení, aby byl schopen posoudit, zda návrh Smlouvy odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Právní předchůdce žalobce vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, která jsou zaznamenána v zákaznické kartě, a poctivosti jeho jednání. Žádné doklady, kterými žalobkyně měla prověřit schopnost žalovaného úvěr splácet nepředložila a to ani ve vztahu k příslušným v bankovním a nebankovním registrům.

3. Žalovaný učinil nesporným, že úvěr , částka, si vzal, neví přesně kolik splatil, ale nerozporuje, že uhradil , částka, . Je schopen splácet dlužnou částku ve splátkách , částka, , nemůže ji zaplatit najednou, je rok bez práce, byl sankčně vyřazen z úřadu práce, bydlí ve společné domácnosti s manželkou a 4 dětmi, manželka je opět na rodičovské dovolené, pobírá s přídavky na děti , částka, . On pracuje brigádně nepravidelně, za tři dny má , částka, , náklady na bydlení se vším všudy hradí , částka, . Všechny čtyři děti jsou astmatici a nosí brýle s tím jsou spojené zvýšené náklady. Při uzavření úvěrové jeho manželka pobírala rodičovský příspěvek ve výši , částka, , měl nemocnou dcerku, která potřebovala léky, které stály , částka, . Jeho příjem byl kolem , částka, měsíčně, pracoval ve společnosti , právnická osoba, , Stavitelství, náklady na bydlení byly , částka, měsíčně, další náklady byly na drogerii a jídlo , částka, pro 5 osob. Poskytl jim výplatní pásky při uzavření smlouvy, občanský průkaz, dále nájemní smlouvu, kde měl náklady , částka, . Ptali se jestli má exekuce, řekl že ne, ale neměl to jak doložit, uvedl, že manželka bere , částka, , chtěli po něm složenky, ty jim ukázal. Neví jestli mu sdělili v jaké výši bude platit úroky. Nemá exekuce, není v insolvenci, jiné závazky nemá.

4. Soud má za prokázáno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a její přílohy, že žalobkyně nabyla postoupením předmětnou pohledávky za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno společností , právnická osoba, , jejím přípisem odeslaným poštou dne , datum, .

5. Z listiny nadepsané jako „smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ datované dne , datum, soud zjistil, že na základě písemné dohody poskytla původní věřitelka , právnická osoba, stejného dne žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný společně s poplatkem ve výši , částka, (součet úroku ve výši , částka, , částky za zpracování spotřebitelského úvěru , částka, , za službu komfortního splácení , částka, a pojistným , částka, , celkem , částka, zavázal splatit původní věřitelce v 52 týdenních splátkách po , částka, , úroková sazba činila 43 %, RPSN činila 81,16 %.

6. Ze zákaznické karty- žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný uvedl, že důvodem půjčky je vybavení domácnosti, je ženatý, má jednu vyživovací povinnost, žije s rodiči, je zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako dělník ve společnosti , právnická osoba, -, právnická osoba, ., jeho měsíční příjem činí , částka, , ostatní příjem žadatele není uveden, další příjem domácnosti uveden , částka, , nemá úvěr z kreditní karty ani úvěr u jiné společnosti. Ověřeny byly pouze 2 výplatní pásky 9,10/2022, jiné listiny nebyly ověřeny. Mezi výdaji uvedeno, že nemá externí ani interní splátky, odhadované měsíční výdaje žadatele uvedeny , částka, . Výdaje na bydlení (nájem/inkaso, energie) nebyly vůbec uvedeny, zohledněny a nebyly nijak ověřeny, stejně tak nebyly zohledněny ani další osobní výdaje (jídlo, telefon, léky, doprava, oblečení).

7. Žalovaný k zákaznické kartě uvedl, že si to nepamatuje, asi to tak bylo, myslel si, že jeho příjem byl kolem , částka, , je možné, že byl , částka, . Neví, jak byl ověřován příjem , částka, , který byl v zákaznické kartě uveden, nepamatuje si jaké po něm při uzavření smlouvy chtěli doklady, myslel si, že po něm chtěli i nájemní smlouvu, která se běžně předkládá. Ví to proto, že si bral i nějaké jiné úvěry.

8. Z tabulky umoření, z níž vyplývá přehled plateb ke smlouvě soud zjistil, že žalovaný uhradil na Smlouvu splátky celkem , částka, , což žalovaný učinil nesporným.

9. Podle seznamu věcí vedených u zdejšího soudu proti žalovanému soud zjistil, že byla vedena řízení o zaplacení dlužné částky společnosti T-Mobile Czech Republik, sp.zn. , spisová značka, , společnosti , právnická osoba, sp.zn. , spisová značka, , pět exekučních řízení z roku 2017, 2018, 2019 a 2025. Žalovaný k tomu uvedl, že zapomněl, že má dluhy u T-Mobile, neví kolik dluží, společnost Findigo mu nic neříká.

10. Soud zamítl návrh na provedení důkazů rozsudkem jiného odvolacího soudu (dále odůvodněno v odst. 21 tohoto rozsudku) a na výslech svědkyně , jméno FO, , která v zastoupení poskytovatele s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru k rozporům mezi obsahem zákaznické karty a tím, co žalovaný uvedl. Provedení těchto důkazů nadbytečné, zejména proto, že ze zákaznické karty jasně plyne, které doklady žalovaný poskytovateli předložil, žalovaný sám uvedl na pravou míru své předchozí vyjádření, neboť si nepamatuje, jaké po něm při uzavření smlouvy chtěli doklady, neboť si bral i jiné úvěry (viz. odst. 7). Výslech svědkyně by v tomto směru v ničem nemohl změnit níže uvedený skutkový stav a právní hodnocení soudu.

11. S ohledem na zjištění učiněná z provedených důkazních prostředků vycházel soud z následujícího závěru o skutkovém stavu. Žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně na základě Smlouvy ze dne v hotovosti peněžní prostředky ve výši , částka, , přičemž dosud uhradil částku , částka, . Soud naopak nemá za prokázané, že by právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného a zda z výsledku takového posouzení vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelské úvěry splácet.

12. Žalovanému jako spotřebiteli (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“) byl předchůdcem žalobkyně jako poskytnut spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od , datum, (také jen ZosÚ).

13. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2, ZosÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

14. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Soud se zabýval tím, zda poskytovatel úvěru poskytl žalovanému v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) úvěr v souladu s požadavkem na řádné zkoumání úvěruschopnosti vyjádřeným v ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Posouzení majetkové situace spotřebitele se nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případnou neplatnost v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, ve věci C-679/18, OPR-, právnická osoba, ., v. GK).

18. V daném případě žalobkyně k prokázání zkoumání úvěruschopnosti na výzvu soudu předložila pouze zákaznickou kartu, z níž vyplývá, že žalovaný měl v době poskytnutí úvěru příjem ze zaměstnání , částka, měsíčně, což žalovaný sám potvrdil. Další příjem domácnosti , částka, měsíčně nebyl nijak ověřen, přitom žalovaný uvedl, že v té době pobírala jeho manželka rodičovský příspěvek , částka, měsíčně. Navíc další příjem je pro poměry žalovaného zcela bez významu, když další osoba ve společné domácnosti nemá povinnost podílet se splátkách tohoto úvěru. Odhadované měsíční výdaje žalovaného , částka, měsíčně jsou zcela zjevně podhodnocené a neobjektivizované, neodpovídají ani životnímu minimu žalovaného, jeho (tehdy)tří nezl. dětí a manželky. Žalovaný měl jenom na bydlení výdaje , částka, , které v zákaznické kartě nejsou uvedeny. Žalobkyně tvrdila, že poskytovatel úvěru žalovaným sdělené informace ověřil oproti dokladům, přitom ze zákaznické karty vyplývá, že kromě dvou výplatních pásek jiné doklady ověřovány nebyly. Poskytovatel úvěru neprovedl šetření žalovaného v registru SOLUS ani v nebankovním registru klientských informací (NRKI), či evidenci exekucí. Uvedená tvrzení o poměrech žalovaného zejména o údajném dalším příjmu domácnosti , částka, nebyla nijak doložena a navíc by sama o sobě k řádnému prověření úvěruschopnosti nepostačovala s ohledem na naprostou absenci zkoumání jeho pravidelné výdajové stránky. Poskytovatel úvěru měl zkoumat skutečné náklady žalovaného i náklady na bydlení a nespokojit se pouze s informací sdělenou samotným žalovaným. Vzhledem k závažnosti dopadů případné exekuce do majetkové sféry žadatele o úvěr soud v posuzované věci uzavřel, že nezkoumala-li původní věřitelka před poskytnutím úvěru existenci případných exekucí vedených proti žalovanému, existenci dalších závazků, poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, jelikož na základě neúplných informací o poměrech žalovaného nemohlo z logiky věci vyplynout, že zde nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet poskytnuté úvěry.

19. V předmětném sporném řízení bylo na žalobkyni, aby tvrdila, na základě jakých konkrétních skutečností dospěla k závěru, že u žalovaného nejsou dány důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet poskytnutý úvěr, a především aby takto tvrzené skutečnosti prokázala, což žalobkyně po poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., neučinila. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že její předchůdce splnil svou povinnost stanovenou zákonem a řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného.

20. Neposoudí-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 ZoSÚ schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 ZoSÚ přihlíží i bez návrhu, jak vyplývá z výslovného znění tohoto ustanovení. Smlouva byla uzavřena po novele zákona o spotřebitelském úvěru, jedná se proto o neplatnost absolutní, názor žalobkyně prezentovaný v jejím podání (čl. 25) ze dne , datum, je proto zcela mylný. Z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení. Podle speciálního ustanovení § 87 ZosÚ je však žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku ve výši , částka, a žalovaný na tuto jistinu zaplatil , částka, , soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni zbývající jistinu ve výši , částka, ve splátkách , částka, měsíčně, v jakých je spotřebitel schopen jistinu úvěru splácet. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, či další platby. Ohledně veškerých zbývajících nároků soud žalobu, s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy, zamítl (výrok II.).

21. Pokud pak žalobkyně ve svém podání poukazovala na praxi jiného odvolacího soudu, ohledně uchovávání listin, z nichž poskytovatel vycházel, pak uvedená praxe je překonána s ohledem na právní úpravu § 78 ZoSÚ, podle níž poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah.

22. Nad rámec soud uvádí, že spotřebitelská smlouva by byla neplatná také z důvodu zcela zjevně nepřiměřených úroků. Ve smlouvách je u jistiny , částka, sjednána „cena peněz“ v podobě úroku, nicméně za cenu peněz je nutno považovat také další platby označené jako poplatky, přičemž úrokovou sazbu 43 % a RPSN 81,16 % ročně považuje soud za nepřiměřeně vysokou. Takové podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů považuje soud za nemravné a smlouva by byla absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.

23. Pokud jde o lhůtu přiměřenou k možnostem spotřebitele k zaplacení úvěrové jistiny vyplývá z ustanovení § 87 ZosÚ, z důvodové zprávy a z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , že spotřebitel není povinen vrátit celou poskytnutou jistinu ihned, nýbrž „v době odpovídající jeho možnostem“, což je buď v soudem určené lhůtě nebo v soudem stanovených splátkách, v jakých je spotřebitel schopen jistinu úvěru splácet. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z.

24. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz také rozsudek Krajského soudu v , adresa, , pobočka v Olomouci ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Soud proto nárok na požadovaný úrok z prodlení zamítl. Ze stejných důvodů pak nebylo možné uložit žalovanému povinnost dluh splácet pod ztrátou výhody splátek.

25. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., ve splátkách , částka, měsíčně, v niž je žalovaný schopen jistinu úvěru splácet.

26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť převážně úspěšnému žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.