8 C 65/2022

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. se sídlem adresa žalobkyně sp. zn. spisová značka žalobkyně číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 24 960 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč a úrok z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ve zbývající části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky 9 960 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 29 705,38 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 24 960 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 24 960 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení z částky 24 960 Kč od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení z částky 9 960 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 24 960 Kč s příslušenstvím sestávající se z jistiny 15 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 9 960 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 29 705,38 Kč ke dni postoupení [datum]. V žalobě uvedla, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce dále jen "smlouva o půjčce"). Na základě smlouvy o půjčce poskytla původní věřitelka žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy o půjčce. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem 9 960 Kč v týdenních splátkách a poslední splátka měla být uhrazena [datum]. Žalovaný od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky ničeho neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek z [datum], uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k převodu předmětné pohledávky za žalovanou na žalobkyni, společnost [právnická osoba] Žalovaný až do dnešního dne na svůj dluh ničeho neuhradil i přes zaslání předžalobní výzvy.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil a k nařízenému jednání se po předvolání nedostavil, žaloba a předvolání k jednání mu bylo doručeno řádně a včas. Žalobkyně se k jednání nedostavila a z jednání se omluvila. Soud proto věc ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) projednal i bez přítomnosti účastníků.

3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy, má soud za prokázáno, že pohledávky [právnická osoba], za žalovaným z výše uvedené smlouvy o půjčce byla i s příslušenstvím postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno společností [právnická osoba], jejím přípisem ze dne [datum] odeslaným dne [datum]. Soud má tedy za prokázáno, že žalobkyně nabyla postoupením pohledávku za žalovaným podle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

4. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], smlouvu o půjčce, na jejímž základě si půjčil částku 15 000 Kč a stvrdil, že peníze převzal v den podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal zaplatit věřiteli s touto půjčkou souhrnný poplatek ve výši 9 960 Kč, tedy se zavázal zaplatit celkem 24 9600 Kč v 52 týdenních splátkách ve výši 480 Kč s tím, že první splátka je splatná 7 dne od data uzavření smlouvy. V článku 5 smluvních podmínek bylo dohodnuto, že se uhrazené splátky započítávají nejprve na souhrnný poplatek a teprve po úplném uhrazení poplatku se započítávají na vlastní částku půjčky. Výše RPSN byla uvedena ve výši 199,40 %.

5. Žalovaný na svou obranu nic neuvedl a z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by na své závazky ze zjištěné smlouvy o půjčce cokoli uhradil.

6. Podle statistiky ČNB https: // [webová adresa] tabulka B1 činí v [číslo] úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem na spotřebu fixace sazby do 1 roku (UK3) 12,92 %, úrokové sazby kontokorentů (UK 20) 13,60 %, úrokové sazby kreditní karty (UK 21) 19,51 %.

7. Soud vzhledem k datu uzavření smlouvy o půjčce postupoval podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., podle dosavadních předpisů.

8. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

9. Podle ust. § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

10. Podle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu, anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

11. Podle § 451 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

12. Podle § 456 občanského zákoníku předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán. Nelze-li toho, na jehož úkor byl získán, zjistit, musí se vydat státu.

13. Podle § 457 občanského zákoníku je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. Podle § 458 musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením.

14. Na posuzovanou smlouvu o půjčce sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění pozdějších předpisů, který ještě výslovně nestanovil povinnost poskytovatelů úvěrů či půjček posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr.

15. Půjčka ze dne [datum] byla žalovanému poskytnuta kapitálovou obchodní společností, podnikající ve finančnictví (v jeho nebankovní části) kdy jejím smyslem a účelem je podnikatelskou činností vyvářet zisk. Úroky dohodnuté při poskytnutí peněžité půjčky (někdy také odměna) představují cenu poskytnutého kapitálu nebo též cenu za užívání půjčených peněžních prostředků. Vzhledem k tomu, že sjednaný souhrnný poplatek ve výši 9 960 Kč není dále strukturován, je nutno považovat takovou úplatu za půjčení peněz za sjednaný úrok. Sjednaná úroková sazba tak po přepočtu činí 66,40 % ročně a RPSN 199,40 %. Takto sjednanou úrokovou sazbu je možno podrobit přezkumu přiměřenosti z hlediska rozporu s dobrými mravy, neboť značná nepřiměřenost výše smluvního úroku je způsobilá porušit souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad.

16. Soud dospěl k závěru, že ujednání o výši souhrnného poplatku, který představuje úrok ve výši 66,40 % p.a. je absolutně neplatné podle ustanovení § 39 obč. zák., neboť ujednaná výše úroku se natolik zjevně příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání. Podle judikatury Nejvyššího soudu ČR, je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], všechna rozhodnutí jsou dostupná na [webová adresa]). Přestože statistiku [příjmení] [příjmení] nelze zcela přesně použít ke zjištění obvyklých úroků za srovnatelné úvěry poskytované nebankovními institucemi v bydlišti žalovaného v době uzavření smlouvy, slouží jako určité vodítko k posouzení akceptovatelnosti sjednané výše úroku v daném případě. Podle této statistiky za [číslo] výše úrokových sazeb spotřebních úvěrů poskytnutých bankami v České republice domácnostem činí 12,92 %. Ve smlouvě o půjčce pak sjednaná sazba 66,40 % představuje více jak 5 násobek takto zjištěné sazby a představuje tak excesivní vybočení z obvyklosti úroků a je tak zjevně nepřiměřená. Za této situace, je třeba sjednaný souhrnný poplatek představující úrok v nepřiměřené výši považovat za rozporný s dobrými mravy.

17. Soud se zabýval tím, zda lze tuto část právního úkonu oddělit od ostatního obsahu. Tuto oddělitelnost posoudil v souladu s ust. § 41 obč. zák. a dospěl k závěru, že ujednání o úroku od ostatního obsahu smlouvy oddělit nelze. Je třeba dbát, aby byla respektována vůle subjektů právního úkonu s přihlédnutím k účelu, jehož dosažení osoba konající právní úkon sledovala a tedy je nutno respektovat zásadu autonomie vůle. V této souvislosti, je nutno zdůraznit nejen smysl a účel existence původní věřitelky, nýbrž také adhezní povahu smlouvy. Je nutno poukázat na to, že v uvedeném případě vystupuje původní věřitelka jako podnikatel s cílem vytváření zisku a materiálním zdrojem vytváření zisku je zde poplatek, tedy úrok 9 960 Kč. Nelze pochybovat o tom, že bez sjednání poplatku (úroku) by původní věřitelka takový právní úkon neučinila, protože smyslem její existence je generování zisku. Pokud soud bude respektovat autonomie vůle, musí vzít v úvahu, že původní věřitelce, nelze proti její vůli vnutit pouze částečné uskutečnění, a proto nelze poplatek oddělit od zbylé části obsahu smlouvy.

18. Soud proto uzavírá, že pokud je neplatným ujednání o souhrnném poplatku ve výši 9 960 Kč, je pro jeho neoddělitelnost neplatný celý právní úkon, tedy smlouva o půjčce, uzavřená mezi účastníky dne [datum] podle § 39 obč. zák. Jedná se přitom o absolutní neplatnost právního jednání, tedy o neplatnost, která nastává přímo ze zákona. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního úkonu od samého počátku a na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

19. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost obou smluv o půjčce (zápůjčce) plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu § 451 odst. 2 obč. zák., které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat podle § 457 obč. zák.

20. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na základě absolutně neplatné smlouvy o půjčce částku celkem 15 000 Kč, je žalovaný povinen takové plnění vrátit. Žalovaný neuhradil od podpisu smlouvy do sepisu žaloby na pohledávku ničeho. Žalovaný tedy dosud žalobkyni (její předchůdkyni) dluží částku 15 000 Kč, kterou je povinen žalobkyni vydat. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku žalobě v této části vyhověl.

21. Žalobkyni podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., (k prodlení žalovaného došlo až za účinnosti tohoto zákona) náleží úrok z prodlení, který žalobkyně požadovala ve výši reposazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7%, tedy ve výši 7,50 % ročně, tento úrok, který je v souladu s nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a byl proto přiznán z částky 15 000 Kč. K vrácení jistiny dluhu byl žalovaný řádně vyzván nejpozději předžalobní upomínkou, oznámení o zesplatnění, bylo odesláno na adresu [adresa žalovaného], která není adresou žalovaného ve smlouvě ani adresou tehdejšího trvalého pobytu. S ohledem na běžný běh věcí tedy lze předpokládat, že tato zásilka byla žalovanému doručena, nejpozději třetí pracovní den od jejího odeslání, tedy dne [datum], doručena (§ 573 o.z.). V této výzvě pak žalobkyně stanovila lhůtu k plnění do [datum] od [datum] je tedy žalovaný s úhradou jistiny v prodlení. S ohledem na shora uvedené soud zamítl žalobu pro zbývající nedůvodné nároky a příslušenství pohledávky (výrok II.).

22. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla převážně neúspěšná a žalovanému náklady řízení nevznikly.