8 C 66/2026

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 44 685,08 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývající části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky , částka, , kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , zákonných úroků z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úroků 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby jí žalovaná zaplatila celkem částku , částka, s příslušenství s tím, že dne , datum, uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, (dále také „poskytovatel úvěru“), smlouvu o spotřebitelském úvěru (dále také "Smlouva"), na jejímž základě jí byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaná zavázala vrátit s částkou ve výši , částka, (příslušenství pohledávky), formou 52 týdenních splátek ve výši , částka, . Žalovaná nic neuhradila. Jistina činí , částka, , dlužný poplatek , částka, , smluvní pokuta , částka, , kapitalizovaný úrok , částka, a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení , částka, . Pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno.

2. K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce s odbornou péči posoudil s , Anonymizováno, péčí schopnost žalované splácet úvěr, a to na základě informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy, které ověřil oproti dokladům, které předložila a to z potvrzení o příjmu a současně ověřila, že proti žalované není vedeno insolvenční řízení. K uvedenému předložila dokument nazvaný Zákaznická karta, kde jsou uvedeny údaje o příjmech a výdajích žalované a potvrzení o příjmu, jiné doklady žalobkyně nepředložila, neboť jimi nedisponuje. Pravdivost údajů v označeném dokumentu uvedených žalovaná stvrdila svým vlastnoručním podpisem. Tímto podle žalobkyně poskytovatel řádně posoudil úvěruschopnost žalované.

3. Žalovaná se na výzvu soudu k žalobě nevyjádřila k jednání nedostavila. Soud proto projednal a rozhodl věc v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“).

4. Soud má za prokázáno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a její přílohy, že žalobkyně nabyla postoupením předmětnou pohledávku za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno společností , právnická osoba, , jejím přípisem odeslaným poštou dne , datum, .

5. Z listiny nadepsané jako „smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ datované dne , datum, soud zjistil, že na základě písemné dohody poskytla původní věřitelka , právnická osoba, stejného dne žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši , částka, , na bez účelu, které se žalovaná společně s poplatkem ve výši , částka, (součet úroku ve výši , částka, , částky za zpracování spotřebitelského úvěru , částka, , částka za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení , částka, ) a doplňkové pojištění , částka, , celkem , částka, zavázala splatit původní věřitelce v 52 týdenních splátkách po , částka, , úroková sazba činila 86 %, RPSN činila 162,08 %. Ve smlouvě bylo dále ujednána smluvní pokuta pro případ prodleni, pokud Zákazník neuhradí rádné a včas splátku ve výši 0,1 % denně z dlu2n6 částky ohledné niž je v prodleni.

6. Ze zákaznické karty- žádosti o spotřebitelský úvěr a z předložených poštovních poukázek soud zjistil, že žalovaná uvedla, že důvodem půjčky jsou neočekávané výdaje, je svobodná, žije s rodiči, má 2 vyživovací povinnost, je na rodičovské dovolené s příjmem , částka, měsíčně, ostatní příjem žadatele , částka, , další čisté příjmy domácnosti uvedeny , částka, , nemá spotřebitelský úvěr ani kreditní kartu u jiné společnosti. Příjem , částka, byl ověřen dvěma poštovnímu poukázkami, které žalobkyně k důkazu předložila. Mezi výdaji je uvedeno: externí splátky 0, interní splátky , částka, a odhadované měsíční výdaje žadatele , částka, . Výdaje na bydlení (nájem/inkaso, energie) nebyly vůbec uvedeny, zohledněny a nebyly nijak ověřeny, stejně tak nebyly zohledněny ani další osobní výdaje (jídlo, telefon, léky, doprava, oblečení), ani ověřen další údajný příjem domácnosti , částka, .

7. Z rozhodnutí Úřadu práce ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalované byl přiznán od , datum, rodičovský příspěvek ve výši , částka, měsíčně, přídavek na dítě zvýšen na , částka, měsíčně.

8. Z tabulky umoření vyplývá, že žalovaná na pohledávku ze smlouvy nic neuhradila.

9. S ohledem na zjištění učiněná z provedených důkazních prostředků vycházel soud z následujícího závěru o skutkovém stavu. Žalovaná obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemné smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši , částka, , které dosud ani částečně nevrátila. Žalovaná na svou obranu nic neuvedla a z provedených důkazů nevyšlo najevo, že by na poskytnutý úvěr cokoli uhradila. Soud naopak nemá za prokázané, že by právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalované, neboť vzhledem k zjištěným poměrům žalované, která byla na rodičovské dovolené se dvěma nezl. dětmi musela mít důvodné pochybnosti o její schopnosti spotřebitelské úvěr splácet.

10. Žalované jako spotřebiteli (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“) byl předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnut spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od , datum, .

11. Podle § 86 odst. 1 ZosÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Soud se zabýval tím, zda původní věřitelka poskytla žalované v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) úvěr v souladu s požadavkem na řádné zkoumání úvěruschopnosti vyjádřeným v ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

16. V předmětném sporném řízení bylo na žalobkyni, aby tvrdila, na základě jakých konkrétních skutečností dospěla k závěru, že u žalované nejsou dány důvodné pochybnosti o její schopnosti splácet poskytnutý úvěr, a především aby takto tvrzené skutečnosti prokázala, což žalobkyně neučinila. Žalobkyně předložila zákaznickou kartu a rozhodnutí úřadu práce, z nichž vyplývá, že žalovaná byla v době poskytnutí úvěru na rodičovské dovolené, měla dvě vyživovací povinnost a pobírala rodičovský příspěvek a přídavky na děti celkem , částka, měsíčně, její bydlení u rodičů nebylo osvědčeno. Další příjem domácnosti nebyl nijak ověřen, navíc je pro poměry žalované zcela bez významu, když další osoba ve společné domácnosti nemá povinnost podílet se splátkách tohoto úvěru. Odhadované měsíční výdaje žadatelky , částka, měsíčně jsou zcela zjevně podhodnocené a neobjektivizované, neodpovídají ani životnímu minimu žalované a dvou nezl. dětí. Náklady na bydlení nebyly v kartě zákazníka uvedeny ani zohledněny, žádné doklady ověřující příjmy ani výdaje nebyly přes výzvu soudu k důkazu předloženy, přičemž doklady o výdajích nebyly od žadatelky vyžadovány. Poskytovatel úvěru také neprovedl šetření žalované v registru SOLUS ani v nebankovním registru klientských informací (NRKI), či v centrální evidenci exekucí. Z uvedeného soud uzavírá, že z rodičovského příspěvku a přídavků určených na své děti celkem , částka, , nemohla být schopna po dobu jednoho roku splácet měsíční splátky , částka, měsíčně.

17. V dané věci soud uzavřel, že předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou zákonem a posouzení úvěruschopnosti podle ZosÚ řádně neprovedla. Posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem vykázat takové příjmy (příjmy domácnosti) a výdaje, které měly nasvědčovat tomu, že žalovaná bude schopna úvěr splácet. Poskytovatel úvěru neporovnával její příjmy a výdaje a ani způsob plnění dosavadních dluhů, nezkoumal její výdajovou stránku, exekuční minulost, neboť neprovedl šetření žalované v registru SOLUS, v nebankovním registru klientských informací (NRKI), či v Centrální evidenci exekucí. Vzhledem k poměrům žalované, jejím vyživovacím povinnostem pak poskytovatel úvěru musel mít důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr o daných parametrech splácet. Spotřebitelský úvěr však má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde „nejsou důvodné pochybnosti“ o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. To nepochybně předchůdkyně žalobkyně nesplnila, čemuž odpovídá i výsledek, neboť žalovaná úvěr vůbec nesplácela.

18. Neposoudí-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 ZoSÚ schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel (žalovaný) musel dovolat.

19. Z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení. Podle speciálního ustanovení § 87 ZosÚ je však žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, smluvní pokuty či další platby. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované na základě absolutně neplatné smlouvy částku , částka, , je žalovaná povinna takové plnění vrátit. Soud proto žalobě v této části vyhověl a ve zbytku žalobu zamítl s ohledem na absolutní neplatnost smluv (výrok II.).

20. Pokud pak žalobkyně ve svém podání poukazovala na praxi jiného odvolacího soudu, ohledně uchovávání listin, z nichž poskytovatel vycházel, pak uvedená praxe je překonána s ohledem na právní úpravu § 78 ZoSÚ, podle níž poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah.

21. Pokud jde o lhůtu přiměřenou k možnostem spotřebitele k zaplacení úvěrové jistiny vyplývá z ustanovení § 87 ZosÚ, z důvodové zprávy a z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , že spotřebitel není povinen vrátit celou poskytnutou jistinu ihned, nýbrž „v době odpovídající jeho možnostem“, což je buď v soudem určené lhůtě nebo v soudem stanovených splátkách, v jakých je spotřebitel schopen jistinu úvěru splácet. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z.

22. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz také rozsudek Krajského soudu v , adresa, , pobočka v Olomouci ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Soud proto nárok na požadovaný úrok z prodlení zamítl.

23. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění a pro pasivitu žalované ani stanovení plnění ve splátkách.

24. Nad rámec uvedeného soud uvádí, že žalovaná obdržela úvěr , částka, s úrokovou sazbou 86 % ročně a měla vrátit do 1 roku částku , částka, , zahrnující úhrady služeb, které spotřebitel nemohl odmítnout (poskytovatel by mu úvěr neposkytl) a dále měla uhradit smluvní pokutu , částka, . Soud má za to, že takto nastavené podmínky úvěru a nepřiměřeně vysoká úroková sazba představují zjevné zneužití slabší smluvní strany, jsou v rozporu s dobrými mravy a současně narušují veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele. Smlouva by byla (vedle neplatnosti podle § 87 ZoSÚ) absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.

25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť převážně úspěšné žalované podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.