8 C 7/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní titul Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem titul titul . jméno příjmení , titul za jménem se sídlem adresa žalobkyně sp. zn. spisová značka číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 20,11% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení [částka] od [datum] do [datum].

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [titul] [titul]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem]

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Uplatnila nárok II. ve výši [částka] sestávající se z jistiny [částka] a souhrnného poplatku ve výši [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] ke dni postoupení [datum]. V žalobě uvedla, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce dále jen "smlouva o půjčce"). Na základě smlouvy o půjčce poskytla původní věřitelka žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy o půjčce. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem [částka] v 40 týdenních splátkách a poslední splátka měla být uhrazena [datum]. Žalovaný však své smluvní závazky neplnil řádně a včas, poslední úhradu učinil [datum]. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] (nárok I.) sestávající se z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužné částky poplatku ve výši [částka], když dne [datum] uzavřel předchůdce žalobkyně s žalovaným smlouvu o zápůjčce na základě které poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši [částka] a žalovaný se tuto částku zavázal splácet spolu s poplatkem ve výši [částka], který představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši [částka] s úrokovou sazbou 20,11 % ročně, odměnou za zpracování zápůjčky [částka] a nákladů na hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v šedesáti týdenních splátkách, přičemž poslední splátka byla splatná [datum]. Žalovaný uhradil poslední splátku dne [datum] a od té doby sjednané splátky nehradil. Žalobkyně kapitalizovala úrok ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] ke dni postoupení pohledávky, tedy ke dni [datum]. Smlouvou o postoupení pohledávek z [datum], uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k převodu předmětné pohledávky za žalovanou na žalobkyni, společnost [právnická osoba] Žalovaný ode dne postoupení pohledávky žalobkyni až do dnešního dne na svůj dluh ničeho neuhradil i přes zaslání předžalobní výzvy.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil a k nařízenému jednání se po předvolání nedostavil, žaloba a předvolání k jednání mu bylo doručeno řádně a včas. Žalobkyně se k jednání nedostavila a z jednání se omluvila. Soud proto věc ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) projednal i bez přítomnosti účastníků.

3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy (ve spojení s oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum]), má soud za prokázáno, že pohledávky [právnická osoba], za žalovaným z výše uvedené smlouvy o půjčce byla i s příslušenstvím postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno společností [právnická osoba], jejím přípisem ze dne [datum] odeslaným [datum]. Soud má tedy za prokázáno, že žalobkyně nabyla postoupením všechny předmětné pohledávky za žalovaným podle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

4. Ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], smlouvu o půjčce, na jejímž základě si půjčil částku [částka] a stvrdil, že peníze převzal v den podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal zaplatit věřiteli s touto půjčkou souhrnný poplatek ve výši [částka], tedy se zavázal zaplatit celkem [částka] v 40 týdenních splátkách ve výši [částka] s tím, že první splátka je splatná 7 dne od data uzavření smlouvy. V článku 5 smluvních podmínek bylo dohodnuto, že se uhrazené splátky započítávají nejprve na souhrnný poplatek a teprve po úplném uhrazení poplatku se započítávají na vlastní částku půjčky. Výše RPSN byla uvedena ve výši 294,1 %.

5. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], smlouvu o půjčce, na jejímž základě mu byla poskytnuta zápůjčka ve výši [částka], kdy stvrdil, že peníze převzal v den podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal zaplatit věřiteli s touto půjčkou poplatek ve výši [částka], který je vypočten jako součet úroku [částka], administrativní činnost [částka], hotovostní režim splátek [částka], celková částka, kterou byl povinen zaplatit činila [částka] a žalovaný se zavázal ji zaplatit v 45 týdenních splátkách ve výši [částka] (poslední splátka [částka]) s tím, že první splátka je splatná 7 dne od data uzavření smlouvy. Výše výpůjční úrokové sazby byla sjednána v čl. 4 smluvních podmínek ve výši 20,11 % p.a. V článku 8 smluvních podmínek bylo dohodnuto, že se uhrazené splátky započítávají nejprve na splatný poplatek a poté na vlastní jistinu zápůjčky.

6. Žalovaný na svou obranu nic neuvedl a z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by na své závazky ze zjištěné smlouvy o půjčce uhradil více, než tvrdila žalobkyně v žalobě. Vzhledem k tomu, že celkem měl žalovaný na půjčku (nárok II.) uhradit částku [částka] a žalobkyně požaduje [částka], pak z takových tvrzení lze uzavřít, že žalovaný musel uhradit celkem [částka]. Na nárok I. ze smlouvy ze dne [datum] měl uhradit [částka] a žalobkyně požaduje [částka], pak z takových tvrzení lze uzavřít, že žalovaný musel uhradit [částka].

7. Podle statistiky ČNB https: // [webová adresa] činí v 10/ 2008 úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem na spotřebu fixace sazby do 1 roku (UK3) činí od 13,69 %, úrokové sazby kontokorentů (UK 20) 14,33 %, úrokové sazby kreditní karty (UK 21) 20,95 %.

8. Soud vzhledem k datu uzavření smlouvy o půjčce (nárok II.) postupoval podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., podle dosavadních předpisů.

9. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

10. Podle ust. § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

11. Podle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu, anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

12. Podle § 451 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

13. Podle § 456 občanského zákoníku předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán. Nelze-li toho, na jehož úkor byl získán, zjistit, musí se vydat státu.

14. Podle § 457 občanského zákoníku je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. Podle § 458 musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením.

15. Na posuzovanou smlouvu o půjčce (nárok II.) se aplikuje právní úprava obsažená v zákoně č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění pozdějších předpisů, který ještě výslovně nestanovil povinnost poskytovatelů úvěrů či půjček posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr.

16. Půjčka ze dne [datum] byla žalovanému poskytnuta kapitálovou obchodní společností, podnikající ve finančnictví (v jeho nebankovní části) kdy jejím smyslem a účelem je podnikatelskou činností vyvářet zisk. Úroky dohodnuté při poskytnutí peněžité půjčky (někdy také odměna) představují cenu poskytnutého kapitálu nebo též cenu za užívání půjčených peněžních prostředků. Vzhledem k tomu, že sjednaný souhrnný poplatek ve výši [částka] není dále strukturován, je nutno považovat takovou úplatu za půjčení peněz za sjednaný úrok. Sjednaná úroková sazba tak po přepočtu činí 117,30 % ročně a RPSN 294,1%. Takto sjednanou úrokovou sazbu je možno podrobit přezkumu přiměřenosti z hlediska rozporu s dobrými mravy, neboť značná nepřiměřenost výše smluvního úroku je způsobilá porušit souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad.

17. Soud dospěl k závěru, že ujednání o výši souhrnného poplatku, který představuje úrok ve výši 117,30 % p.a. je absolutně neplatné podle ustanovení § 39 obč. zák., neboť ujednaná výše úroku se natolik zjevně příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání. Podle judikatury Nejvyššího soudu ČR, je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], všechna rozhodnutí jsou dostupná na [webová adresa]). Přestože statistiku [příjmení] [příjmení] nelze zcela přesně použít ke zjištění obvyklých úroků za srovnatelné úvěry poskytované nebankovními institucemi v bydlišti žalovaného v době uzavření smlouvy, slouží jako určité vodítko k posouzení akceptovatelnosti sjednané výše úroku v daném případě. Podle této statistiky za 10/ 2008 výše úrokových sazeb spotřebních úvěrů poskytnutých bankami v České republice domácnostem činí 13,69 %. Ve smlouvě o půjčce pak sjednaná sazba 117,3 % představuje více jak 8 násobek takto zjištěné sazby a představuje tak excesivní vybočení z obvyklosti úroků a je tak zjevně nepřiměřená. Za této situace, je třeba sjednaný souhrnný poplatek představující úrok v nepřiměřené výši považovat za rozporný s dobrými mravy.

18. Soud se zabýval tím, zda lze tuto část právního úkonu oddělit od ostatního obsahu. Tuto oddělitelnost posoudil v souladu s ust. § 41 obč. zák. a dospěl k závěru, že ujednání o úroku od ostatního obsahu smlouvy oddělit nelze. Je třeba dbát, aby byla respektována vůle subjektů právního úkonu s přihlédnutím k účelu, jehož dosažení osoba konající právní úkon sledovala a tedy je nutno respektovat zásadu autonomie vůle. V této souvislosti, je nutno zdůraznit nejen smysl a účel existence původní věřitelky, nýbrž také adhezní povahu smlouvy. Je nutno poukázat na to, že v uvedeném případě vystupuje původní věřitelka jako podnikatel s cílem vytváření zisku a materiálním zdrojem vytváření zisku je zde poplatek, tedy úrok [částka]. Nelze pochybovat o tom, že bez sjednání poplatku (úroku) by původní věřitelka takový právní úkon neučinila, protože smyslem její existence je generování zisku. Pokud soud bude respektovat autonomie vůle, musí vzít v úvahu, že původní věřitelce, nelze proti její vůli vnutit pouze částečné uskutečnění, a proto nelze poplatek oddělit od zbylé části obsahu smlouvy.

19. Pokud jde o nárok I. ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], soud vzhledem k době uzavření smlouvy posuzoval vztah účastníků podle níže uvedených ustanovení a dospěl k závěru, že ani tato smlouva o zápůjčce nebyla platně uzavřena. Žalovanému jako spotřebiteli (§ 419 o. z.) byla poskytovatelem poskytnuta peněžní částka [částka] ve formě zápůjčky, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ).

20. Podle § 9 odst. 1) ZosÚ věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

21. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § [číslo] odst. 1 při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

22. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

23. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

25. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

26. Věřiteli byla v době uzavírání smlouvy ze dne [datum] tehdejším zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. V daném případě žalobkyně tvrdila, že spoléhala na tvrzení žalovaného ve smlouvě a z informací v zákaznické kartě, z čehož vyplývá, že aktivně úvěruschopnost neprověřovala. Žalobkyně netvrdila, jaké byly konkrétní poměry žalovaného, jaké doklady žalovaný předložil, jaké doklady ověřila a ani nenavrhla důkazy k prokázání, zda a s jakým výsledkem jeho právní předchůdce posoudil schopnost žalovaného (jakožto spotřebitele) splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu ust. § 9 zák. č. 145/2010 Sb. Žalobkyně vyšla pouze a jen z prohlášení dlužníka, aniž by aktivně s odbornou péčí tuto úvěruschopnost posoudila. Žalobkyně nedoložila zákaznickou kartu, z níž by byla patrna alespoň další dílčí skutková zjištění ohledně úvěruschopnosti a o tom, jaké doklady byly předloženy. O této povinnosti tvrdit a prokázat však soud však žalobkyni nemohl poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání. Žalovaný v době poskytnutí této zápůjčky dlužil částku [částka], kterou nesplácel od roku 2008 a byl několik let v prodlení, přesto mu předchůdkyně žalobkyně další zápůjčku poskytla. V té době muselo být poskytovateli zápůjčky při běžné opatrnosti zjevné, že takový žadatel o úvěr, který není schopen splatit několik let půjčku z roku 2008, nebude schopen ani další zápůjčku (přesahující dosavadní dluh) splácet. Úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde„ nejsou důvodné pochybnosti“ o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. To nepochybně žalobkyně nesplnila a tomu odpovídá též výsledek, neboť žalovaný uhradil na obě poskytnuté půjčky je [částka].

27. Soud proto uzavírá, že pokud je neplatným ujednání o souhrnném poplatku ve výši [částka], je pro jeho neoddělitelnost neplatný celý právní úkon, tedy smlouva o půjčce, uzavřená mezi účastníky dne [datum] podle § 39 obč. zák. (nárok II.).

28. Pokud jde o nárok I. soud uzavřel, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti podle § 9 ZosÚ řádně neprovedla. Žalobkyně proto neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že byla řádně ověřena úvěruschopnost žalované (tj. že by věřitel splnil zákonem mu uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí a aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťoval a prověřoval). Tedy předchůdce žalobkyně poskytl zápůjčku, aniž by řádně s odbornou péčí ověřil, zda ji bude žalovaný schopen splatit.

29. Neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele řádně a s odbornou péčí podle ustanovení § 9 ZosÚ, je smlouva neplatná pro rozpor se zákonem (§ 588 o. z.) a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal.

30. V obou případech se jedná přitom o absolutní neplatnost právního jednání, tedy o neplatnost, která nastává přímo ze zákona. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního úkonu od samého počátku a na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

31. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost obou smluv o půjčce (zápůjčce) plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu § 451 odst. 2 obč. zák. (v případě nároku I. podle § 2991 o.z.), které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat podle § 457 obč. zák. (podle § 2993 o.z.)

32. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na základě obou absolutně neplatných smluv o půjčce částku celkem Kč, je žalovaný povinen takové plnění vrátit. Žalovaný již uhradil částku [částka], kterou soud započítal na poskytnutou jistinu, zbývá tedy vrátit [částka] (rozdíl mezi [částka] a [částka]). Dlužníkem plněný dluh musí existovat, dlužník o něm musí vědět (srov. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). Poskytnutá plnění lze účtovat jen na ty nároky z tohoto jediného vztahu, které existují (jsou platné) a nikoli na ty, které neexistují (jsou neplatné). Žalovaný tedy dosud žalobkyni (její předchůdkyni) dluží částku [částka], kterou je povinen žalobkyni vydat. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku žalobě v této části vyhověl.

33. Žalobkyni podle ustanovení § 1970 o. z. náleží úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky [částka], když nebylo tvrzeno sjednání jiného úroku z prodlení. K vrácení jistiny dluhu byl žalovaný řádně vyzván nejpozději oznámením o zesplatnění, které mu bylo odesláno dne [datum]. S ohledem na běžný běh věcí tedy lze předpokládat, že tato zásilka byla žalovanému, nejpozději třetí pracovní den od jejího odeslání, tedy dne [datum], doručena (§ 573 o.z.). V této výzvě pak žalobkyně stanovila lhůtu k plnění 10 dnů, od [datum] je tedy žalovaný s úhradou jistiny v prodlení. S ohledem na shora uvedené soud zamítl žalobu pro zbývající nedůvodné nároky a příslušenství pohledávky. (výrok II.).

34. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 56,7 % neúspěšná v rozsahu 43,3 %, náleží jí náhrada nákladů řízení v rozsahu 13,4% Náklady řízení se sestávají ze soudního poplatku ve výši [částka], odměny advokáta za tři úkony právní služby ve výši [částka] (3 x [částka] za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a podání žaloby) podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) a náhrady hotových výdajů ve výši [částka] (za tři úkony po [částka]) ve smyslu § 14b odst. 2 advokátního tarifu. Uvedené odměny a náhrady se zvyšují o 21% DPH podle § 137 o. s. ř. ve výši [částka] Celkem tedy činí náklady řízení [částka], z toho 13,4 % pak činí [částka] Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o. s. ř. Použití zvláštního ustanovení § 14b je odůvodněno tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru opakovaně stejnou žalobkyní (přes 1 000 věcí) ve skutkově a právně obdobných věcech a předmětem řízení je postoupená pohledávka.