Okresní soud v Přerově · Rozsudek

8 C 8/2021

č. j. 8 C 8/2021-28

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-03-03 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPR:2021:8.C.8.2021.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Přerově rozhodl, že smlouva o spotřebitelské půjčce je neplatná, protože poskytovatel nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost žadatele podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud uznal, že poskytovatel neprovedl důkladné ověření příjmů a výdajů, což znamená, že poskytnutí půjčky bylo v rozporu s právním pořádkem. Žalovaný je proto povinen vrátit zbývající částku, která mu byla poskytnuta na základě neplatné smlouvy, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně. Výroky žalobkyně o dalších částkách, včetně smluvního úroku a poplatků, byly zamítnuty jako neopodstatněné.

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní titul Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem titul titul. jméno příjmení, titul za jménem se sídlem adresa žalobkyně spisová značka proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky částka (částka jistina, částka poplatek za hotovostní inkaso a částka pojištění) se zákonným úrokem z prodlení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně. V žalobě uvedla, že žalovaný se právnická osoba název podniku náízev podniku název podniku jako s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne datum smlouvu o půjčce, jejímž předmětem bylo poskytnutí půjčky ve výši částka. Žalovaný se zavázal za poskytnutí půjčky zaplatit poplatek, který se skládal z poplatku za administrativní činnost částka, úroku částka a poplatku za hotovostní inkaso splátek částka. Dále se žalovaný zavázal hradit poplatek částka za doplňkovou službu životního pojištění. Žalovaný se zavázal dlužnou částku splatit v 58 týdenních splátkách do datum. Celková hodnota pohledávky činila částka, žalovaný uhradil celkem částka. Žalobkyně kapitalizovala úroky ke dni postoupení tedy datum ve výši částka, úroky z prodlení ve výši částka. Pohledávka za žalovaným byla právnická osoba název podniku název podniku název podniku postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil. Předvolání mu bylo doručeno na adresu místa trvalého pobytu řádně a včas. Žalobkyně svou neúčast omluvila. Soud proto projednal a rozhodl věc v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“).

1. Soud k prokázání aktivní legitimace žalobkyně provedl důkazy smlouvami o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi příjmení jméno příjmení jméno IČO jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, seznamem postupovaných pohledávek a dále oznámením právnická osoba název podniku název podniku název podniku o postoupení pohledávky ze dne datum. Soud má z těchto důkazů za prokázáno žalobkyně nabyla postoupením celou pohledávku za žalovaným podle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že právnická osoba název podniku název podniku, název podniku, se sídlem adresa, PSČ obec, IČO, byla vymazána datum, zanikla v důsledku fúze sloučením s nástupnickou právnická osoba název podniku, název podniku, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, IČO, a na tuto společnost v důsledku fúze sloučením přešlo jmění zanikající právnická osoba název podniku název podniku, název podniku IČO. Dne datum došlo ke změně názvu obchodní firmy příjmení jméno, název podniku na příjmení jméno příjmení, název podniku IČO.

3. Ze smlouvy o půjčce číslo uzavřené datum mezi žalovaným jako zákazníkem a právnická osoba název podniku název podniku název podniku, IČO jako věřitelem bylo zjištěno, že žalované byla poskytnuta peněžitá půjčka ve výši částka, kterou si žalovaný při podpisu smlouvy převzal. Žalovaný se zavázal uhradit půjčenou částku částka spolu s poplatkem ve výši částka (za administrativní činnost částka, úrokem částka a poplatkem za hotovostní inkaso splátek částka) dále pojistné částka, tedy se celkem zavázal uhradit částku částka v 58 týdenních splátkách ve výši částka, přičemž první splátka byla splatná do sedmi kalendářních dní od uzavření smlouvy. Rovněž žalovaný svým podpisem stvrdil, že jako„ Zákazník dále potvrzuje, že mu byly s dostatečným předstihem před uzavřením Smlouvy poskytnuty Standardní informace o spotřebitelském Úvěru a bylo mu poskytnuto náležité vysvětlení, tak aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci číslo rovněž potvrzuje, že Úvěrující sám nebo prostřednictvím svého zástupce před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informaci získaných i od zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka“. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdila, že ověřila úvěruschopnost posuzovaného, který byl dotazován na své poměry a informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného (pracovní smlouva, výplatní pásky, doklady SIPO) a současně ověřil. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného. Dále bylo odkázáno na prohlášení žalovaného uvedené ve smlouvě, který prohlásil, že poskytl pravdivé informace, je schopen celkovou dlužnou částku zaplatit a byly mu poskytnuty předsmluvní informace. příjmení jiné listiny k tvrzení o posouzení úvěruschopnosti žalovaného než smlouvu o zápůjčce a kartu zákazníka žalobkyně k důkazu neoznačila.

4. Žalovaný na svou obranu nic neuvedl a z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by žalovaný na své závazky ze zjištěné smlouvy o půjčce uhradil více, než tvrdila žalobkyně v žalobě, tedy částku částka.

5. Z karty zákazníka soud zjistil, že v rozhodné době měla být jediným příjmem žalovaného mzda ve výši částka měsíčně, mezi jeho výdaji byla uvedena další zápůjčka u stejného poskytovatele ve výši částka, kterou splácel ve výši částka měsíčně. Jde-li o v zákaznické kartě uvedené výdaje žalovaného na nájem a inkaso částka, je zjevné, že jde o výdaje zcela nepřiměřené obvyklé výši nájemného a inkasa osoby žijící v nájemním bytě. Uvedené výdaje na domácnost ve výši částka na jídlo, léky, telefon, oblečení a dopravu, jsou pak rovněž zcela podhodnocené, když na den by žalovaný na všechny tyto výdaje spotřeboval pouze částka. Z poskytnutých údajů vyplývá, že původní věřitel proškrtnul údaj o nezaopatřených dětech a uvedl, že žije s partnerkou v nájmu. Byly ověřeny výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva a SIPO.

6. Vzhledem k době uzavření smlouvy soud posuzoval vztah účastníků podle níže uvedených ustanovení. Žalované jako spotřebitelce (§ 419 o. z.) byla poskytovatelem poskytnuta peněžní částka částka ve formě zápůjčky, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ).

7. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Podle § 9 odst. 1) zákona č. 145/2010 Sb. ve znění ke dni uzavření smlouvy je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

9. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § číslo odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným jako spotřebitelem nebyla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o zápůjčce.

14. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 9 zák. č. 145/2010 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Nejvyšší soud uzavřel, věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (srov. rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, dostupný z webová adresa). Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

15. V daném případě žalobkyně k prokázání zkoumání úvěruschopnosti předložila zákaznickou kartu, z níž vyplývá, že žalovaný uvedl, že má příjem částka, který však nebyl zcela ověřen, udávané výdaje na nájem a domácnost jsou evidentně podhodnocené. Z karty zákazníka pak bylo sice zjištěno, že původní věřitelka žalovaným uvedené informace ověřila výplatními páskami, pracovní smlouvou a výdaje pouze nájemní smlouvou a dokladem SIPO. Žalobkyně však žádné listiny, kterými prověřovala úvěruschopnost žalovaného soudu nepředložila, nebylo tak možné ověřit, jaké byly skutečné příjmy a výdaje žalovaného a zda příjem byl zaručen po celou dobu splácení. Poskytovatel úvěru neprovedl šetření žalovaného v registru příjmení a v nebankovním registru klientských informací (NRKI) tedy v databázi dlužníků. K uvedeným zjištěním uzavírá soud, že posouzení poskytovatelem úvěru proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem vykázat takové příjmy a výdaje domácnosti, které měly nasvědčovat tomu, že žalovaný bude schopen půjčku splácet.

16. V souzené věci soud uzavřel, že žalobkyně (její předchůdkyně) nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem a posouzení úvěruschopnosti podle § 9 odst. 1 ZosÚ řádně neprovedla. Již z karty zákazníka je zřejmé, že žadatel o zápůjčku s uvedeným příjmem částka ze zaměstnání a běžnými výdaji na bydlení a domácnost, nebude schopen splácet vedle původní zápůjčky ve výši částka měsíčně také nově poskytnutou zápůjčku v měsíční výši částka. Spotřebitelský úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde„ nejsou důvodné pochybnosti“ o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. To nepochybně žalobkyně nesplnila a tomu odpovídá též výsledek, neboť žalovaný půjčku nesplácel. O této povinnosti tvrdit a prokázat splnění povinnosti podle ZosÚ však soud však žalobkyni nemohl poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání.

17. Z výše uvedeného je patrné, že předchůdce žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku, ačkoliv musela mít minimálně pochybnosti o schopnosti žalovaného zápůjčku o daných parametrech splatit při jeho výdělkových a výdajových poměrech. Zápůjčka tak byla poskytnuta v rozporu s ust. § 9 odst. 1 ZosÚ. Soud proto uzavírá, že smlouva o zápůjčce uzavřená mezi účastníky dne datum je podle zmíněného ustanovení neplatná. Jedná se přitom o absolutní neplatnost právního úkonu, která nastává přímo ze zákona a soudy se jí musí zabývat z úřední povinnosti, je-li z neplatného právního úkonu patrna, anebo jestliže se o důvodu neplatnosti procesně korektním způsobem dozví. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního úkonu od samého počátku, na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

18. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením, které jsou si smluvní strany povinny podle § 2993 o.z. vzájemně vydat. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na základě absolutně neplatné smlouvy o půjčce částku částka, je žalovaný povinen takové plnění vrátit. Žalovaný již uhradil částku částka, kterou soud celou na tuto poskytnutou částku započítal. Dlužníkem plněný dluh musí existovat, dlužník o něm musí vědět (srov. rozhodnutí název soudu sp. zn. spisová značka). Poskytnutá plnění lze účtovat jen na ty nároky z tohoto jediného vztahu, které existují (jsou platné) a nikoli na ty, které neexistují (jsou neplatné), jak to učinila žalobkyně. Žalovaný tedy dosud žalobkyni dluží částku částka, kterou je povinen žalobkyni vydat. Soud proto uložil žalovanému, výrokem I. tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni zbývající částku částka s úrokem z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v oznámení o postoupení pohledávky, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů. Výzva byla odeslána datum a doručena datum třetí pracovní den po odeslání (§ 573 o.z.) Lhůta k plnění uplynula datum, od datum je žalovaný v prodlení. Žalobkyně neprokázala dřívější splatnost tedy, že by žalovaného vyzvala dříve než v oznámení o postoupení pohledávky. Nárok na úrok z prodlení pak soud posoudil podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., neboť k prodlení došlo za účinnosti tohoto zákona. Výše úroku z prodlení je stanovena vládním nařízením číslo Sb. a činí ke dni prodlení 10 %.

19. Nedůvodné jsou zbývající nároky uplatněné žalobkyní ze smlouvy (smluvní úrok, odměna za administrativní zpracování zápůjčky, náklady za hotovostní inkaso splátek, pojištění). Soud proto žalobu v rozsahu uvedeném ve výroku II. zamítl.

20. O nákladech řízení bylo soudem rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovanému, který byl v řízení převážně úspěšný, podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly (výrok III.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.