8 C 83/2023

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 638 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 569 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 569 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 69 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 69 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 156 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresnímu soudu v Přerově soudní poplatek ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 638 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný byl dne [datum] příslušníky Policie ČR dopraven služebním vozidlem na trase Tř. [název ulice] [obec] – OOP [obec], když služební vozidlo najelo 3 km a dále z OOP [obec] do protialkoholní záchytné stanice (dále jen„ PZS“) Vojenská nemocnice [obec] v délce 90 km. Podle záznamu o provedení dechové zkoušky na přítomnost alkoholu v organismu byla žalovanému naměřena hladina alkoholu v organismu ve výši 3,06 promile. Převoz žalovaného si vyžádal jízdu služebního vozidla s náklady převozu v částce 638 Kč, k jejíž úhradě byl žalovaný vyzván. Žalovaný žalobci dosud ničeho nezaplatil, proto žalobce požaduje i zákonný úrok z prodlení od [datum].

2. Žalovaný se i přes výzvu soudu k žalobou uplatněným nárokům nijak nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř., když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný na výzvu soudu nereagoval, proto soud předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání také souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.).

3. Soud po stránce skutkové zjistil z úředních záznamů Policie České republiky, Krajské ředitelství Olomouckého kraje, Územní odbor [obec], OO [ulice] [obec] ze dne [datum], že žalovaný byl zajištěn Policií ČR podle § 26 odst. 1 písm. a), e) zákona č. 273/2008 Sb., neboť svým jednáním bezprostředně ohrožuje zdraví jiných osob nebo majetek a při předvedení kladl odpor a pokusil se o útěk. Podle záznamu předání osoby bylo žalovanému naměřeno přístrojem [příjmení] 3,06 promile alkoholu v krvi a dne [datum] byl žalovaný převezen do protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice, [název nemocnice] nemocnice [obec]. Ze žádosti Policie o umístění na protialkoholní záchytnou stanici soud zjistil, že Policie požádala o umístění žalovaného dne [datum] a žalovaný byl předán do PZS v [obec] stejného dne ve 20:55 hod. Podle vyčíslení nákladů Policie, záznamu o dopravě osoby, byly náklady na převoz žalovaného z OOP [obec] do PZS [obec] v délce 90 km vyčísleny podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve výši 617 Kč. Podle technického průkazu Škody [značka automobilu] [registrační značka] provozovaného ČR - Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje činí kombinovaná spotřeba 5,8 l/ 100 km, palivo BA. Soud zjistil na stránkách [webová adresa], že počet km z Tř. ČSA 209, [obec] přes [obec] OOP, [ulice] do Vojenské nemocnice [obec] a zpět činí maximálně 83 km, nikoli 90 km. Policie dále vyčíslila náklady za použití dopravního prostředku zde neuvedené osoby z [obec] - [nemocnice] (nikoli z ČSA [obec] do OOP [obec] jak je uvedeno v žalobě), 3 km ve výši 21 Kč. Z žádného předloženého důkazu nevyplývá, že by žalovaný byl Policií převezen do [nemocnice], navíc tato vzdálenost a vzdálenost z místa Tř. [název ulice] [obec] do OOP [ulice] [obec] (tuto dopravu žalobkyně v žalobě uplatnila) rozhodně neodpovídá vyúčtovaným 3 km. Výzvou ze dne [datum], která byla uložena na poště dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do [datum].

4. Soud posoudil nárok žalobkyně podle následujících ustanovení: Podle 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin. Podle 89c odst. 1 citovaného zákona dopravu osoby do záchytné stanice zajistí ten, kdo tuto osobu vyzval k orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Podle ust. § 89e odst. 1 citovaného zákona prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly.

5. Soud po provedeném dokazování s ohledem na výše citovaná ustanovení dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je částečně důvodný, když žalovaný byl dne [datum] převezen Policií ČR OOP [obec] do [název nemocnice] nemocnice [obec], Protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice, neboť pod vlivem alkoholu nekontroloval své chování a tím bezprostředně ohrožoval sebe i jinou osobu. U žalovaného byla prokázána přítomnost alkoholu, proto je podle § 89e odst. 1 cit. zákona povinen hradit náklady na dopravu do záchytné stanice, nikoli náklady převozu do jiného zařízení (nemocnice [obec]) ani na služebnu Policie, které žalobkyně vyúčtovala částkou 21 Kč. Žalobkyně navíc nepředložila důkaz o převozu žalovaného a jeho vyšetření v [nemocnice] a vyúčtovaná vzdálenost neodpovídá zjištění soudu. Z těchto důvodů byla žaloba částečně zamítnuta. Policie ujela do záchytné stanice z místa zajištění žalovaného [příjmení], [obec] a zpět maximálně 83 km se spotřebou 5,8 l [číslo] km. Stejná žalobkyně pak účtovala za stejnou cestu z [obec] OOP do [název nemocnice] nemocnice [obec] v řízeních vedených u zdejšího soudu (8C 202/2021, 8C 20/2023) 80 km až 82 km. Soud proto přepočítal náklady na převoz žalovaného, když počet účtovaných 90 km neodpovídá zjištění soudu. Podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění do [datum] činí sazba základní náhrady za 1 km 4,70 Kč, výše průměrné ceny BA 95 37,10 Kč na litr. Výše nákladů činí podle výpočtu (37,10 Kč x 5, [číslo] + 4,70=6,85 x 83 km=) po zaokrouhlení 569 Kč, nikoli 617 Kč. Ve výši rozdílu byla žaloba částečně zamítnuta. Podle výzvy měl žalovaný dlužnou částku uhradit do [datum], od následujícího dne je v prodlení. Žalobkyně má podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši podle § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tedy ve výši 11,75 % ročně. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci rozsudku.

6. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2, § 142a odst. 1 o.s.ř. a přiznal částečně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů v poměrné výši. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 89 %, neúspěšná v rozsahu 11 %, náleží jí náhrada nákladů v rozsahu 78 % Náklady potřebné k účelnému uplatnění práva spočívající v režijním paušálu 2 x 100 Kč podle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. a ust. § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. za dva úkony – podání žaloby a předžalobní upomínka, tj. celkem částku 200 Kč z toho 78 % činí částku 156 Kč (výrok II.)

7. Žalobkyně je od soudního poplatku osvobozena ze zákona, povinnost zaplatit poplatek proto přechází na žalovaného, který je převážně neúspěšný podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. Soudní poplatek činí podle položky 1a) Sazebníku platného ke dni zahájení řízení částku 1 000 Kč (výrok III.).