8 C 88/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Mgr. Daniely Ševelové a přísedících Evy Matulové a Aleny Futákové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa o zaplacení částka s přísl. - neuhrazená mzda

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobce se žalobou doručenou nadepsanému soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši [částka] spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozhodnutí s odůvodněním, že žalobce pracoval u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] jako pomocník v kuchyni, s místem výkonu práce v [obec] a výše mzdy byla sjednána Platovým výměrem v částce [částka] měsíčně. Fakticky pracoval jako rozvozce pizzy a hodinová sazba činila 75 Kč/hod. S vyplácením mzdy byly problémy neustále, za měsíc listopad 2017 odpracoval 224 hod, nevyplacená mzda činí [částka], za prosinec 2017 odpracoval 98 hod, nevyplacená mzda činí [částka]. Žalovanou vyzval okamžitým zrušením pracovního poměru pro nevyplacení mzdy z [datum] a dal podnět na inspektorát práce. Úřad práce provedl v pizzerii kontrolu a nabyl podezření, že podpisy na dokladech souvisejících s jeho mzdou neodpovídají těm, které figurují na jeho komunikaci s pracovním úřadem. Poté co, potvrdil jejich podezření, se obrátili na policii ČR. Žalobu ve věci podal již v lednu 2019, řízení bylo zastaveno z důvodu nezaplacení soudního poplatku. Důvodem nezaplacení poplatku byl fakt, že byl tehdy bez zaměstnání, bez příjmu a finančních prostředků.

2. Žalovaná v podaném vyjádření uvedla, že žalobce byl skutečně v předmětném období jejím zaměstnancem. Mzda za období listopad 2017 byla žalobci vyplacena v hotovosti dne [datum] ve výši [částka] na provozovně, což žalobce potvrdil podpisem Výplatnice mezd za měsíc listopad. Mzda za prosinec 2017 byla opět žalobci standardně vyplacena v hotovosti dne [datum] ve výši mzdy [částka]. K tvrzením žalobce o prověřování a kontrolách žalovaná uvedla, že v rámci všech těchto kontrol a prověřování nebylo zjištěno žádné pochybení ze strany žalované. Žalovaná z procesní opatrnosti vznesla námitku promlčení, když mzdy za oba měsíce, listopad 2017 a prosinec 2017 se staly splatnými dne [datum] a [datum], přičemž žalobní podání bylo podáno nejdříve dne [datum] a s ohledem na běh obecné promlčecí lhůty jsou oba tvrzené nároky tj. mzda za měsíc listopad 2017 a prosinec 2017 promlčeny. Při jednání zástupce žalované uvedl, že se nebránili okamžitému ukončení pracovního poměru, protože chtěli s žalobcem sami ukončit pracovní poměr a již nezkoumali důvody okamžitého ukončení pracovního poměru.

3. Žalobce při jednání trval na tom, že výplaty za listopad a prosinec 2017 nedostal a to ani za práci, kterou má uvedenou v pracovní smlouvě. K námitce promlčení uvedl, že žalobu podal již předtím, ale nezaplatil soudní poplatek, řízení bylo zastaveno. Žalobu podal proto, že se„ setkal s lidmi ze stejné pizzerie, kterým také nebyla vyplacena mzda, chtěl, aby zlo bylo potrestáno a potrestán viník.“ 4. Soud v řízení provedl dokazování v následujícím rozsahu a učinil tato jednotlivá skutková zjištění: Z pracovní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce byl u žalované zaměstnán od [datum] na dobu neurčitou jako pomocník v kuchyni s místem výkonu práce [ulice], [obec]. Mzda byla stanovena na základě platového výměru, který je nedílnou součástí pracovní smlouvy. Mzda je splatná po vykonání práce v následujícím měsíci po měsíci konání pracovního zařazení, a to ve výplatním dni zaměstnavatele, tj. k 15dni měsíce. Výplata mzdy bude provedena vždy v hotovosti k rukám zaměstnance. Podle platového výměru zaměstnance ze dne [datum] je pracovní zařazení žalobce uvedeno pomocník v kuchyni a odměna měsíční činí [částka], platnost od [datum].

5. Z výplatního lístku za 11/ 2017 bylo zjištěno, že žalobce v měsíci listopad 2017 odpracoval celkem 176 hodin při 21 pracovních dnech a 1 den svátek. Žalobce nečerpal dovolenou ani jiné volno. Základní mzda žalobce činila [částka]. Žalovaná vypočetla hrubou mzdu v částce [částka], čistou mzdu v částce [částka]. Na výplatním lístku předloženém žalovanou je nečitelný podpis, o kterém žalobce popřel, že je jeho podpisem.

6. Z výplatního lístku za 12/ 2017 bylo zjištěno, že žalobce v měsíci prosinec 2017 odpracoval celkem 128 hodin při 19 pracovních dnech a 2 dny svátek. Žalobce čerpal 5 dnů dovolenou. Základní mzda žalobce činila [částka]. Žalovaná vypočetla hrubou mzdu v částce [částka], čistou mzdu v částce [částka]. Na výplatním lístku předloženém žalovanou je nečitelný podpis, o kterém žalobce popřel, že je jeho podpisem.

7. Podle žalovanou předložené výplatnice mezd měl žalobce dne [datum] od žalované převzít částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Pravost podpisů na těchto výplatnicích žalobce také popřel.

8. Z listiny ze dne [datum] nazvané„ okamžité zrušení pracovního poměru pro nevyplacení mzdy“, soud zjistil, že žalobce ji žalované doručil [datum], s tím, že mu nebyla vyplacena mzda za listopad a prosinec 2017, která byla splatná do 15 dne následujícího měsíce, proto podle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce zrušuje okamžitě pracovní poměr.

9. Soud po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobce byl u žalované zaměstnán na základě pracovní smlouvy jako pomocník v kuchyni od [datum] do [datum], kdy byl pracovní poměr ukončen okamžitým zrušením ze strany žalobce. Základní mzda žalobce činila [částka]. Mzda za měsíc listopad 2017 byla podle pracovní smlouvy splatná [datum] a mzda za měsíc prosinec 2017 byla splatná [datum]. Skutečnost, že žalovaná žalobci mzdu za tyto měsíce předala v hotovosti, jak bylo v pracovní smlouvě dohodnuto nemá soud za prokázáno, když žalobce namítl pravost podpisů na výplatnicích předložených žalovanou.

10. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Podle § 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění rozhodném (dále jen ZP), pracovněprávní vztahy se řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů.

11. Podle § 38 odst. 1 písm. a) a b) ZP, je od vzniku pracovního poměru zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem, a zaměstnanec je povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru.

12. Podle § 109 odst. 1 ZP za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.

13. Podle § 141 odst. 1 ZP mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku. Podle odst. 3 pravidelný termín výplaty mzdy nebo platu musí být sjednán, stanoven nebo určen v rámci období uvedeného v odstavci 1.

14. Zaměstnavatel je tak povinen sjednat (v kolektivní nebo individuální smlouvě) nebo stanovit (vnitřním předpisem) nebo určit (mzdovým nebo platovým výměrem) pravidelný termín výplaty mzdy nebo platu.

15. Podle § 142 odst. 3 ZP mzda nebo plat se vyplácí v pracovní době a na pracovišti, nebyla-li dohodnuta jiná doba a jiné místo výplaty nebo není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak. Podle § 142 odst. 5 ZP při měsíčním vyúčtování mzdy nebo platu je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy nebo platu a o provedených srážkách. Na žádost zaměstnance předloží zaměstnavatel doklady, na jejichž základě mzdu nebo plat vypočetl.

16. Vzhledem k uplatnění námitky promlčení soud postupoval podle následujících ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“).

17. Podle § 609 o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

18. Podle § 610 o.z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu. Podle § 619 odst. 1 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

19. Podle § 648 o.z. uplatní-li věřitel v promlčecí lhůtě právo u orgánu veřejné moci a pokračuje-li řádně v zahájeném řízení, promlčecí lhůta neběží. To platí i o právu již vykonatelném, pokud byl pro ně navržen výkon rozhodnutí nebo navrženo nařízení exekuce.

20. V řízení bylo nesporné, že žalobce byl v listopadu 2017 a prosinci 2017 zaměstnancem žalované a že v těchto měsících vykonal pro žalovanou práci, přičemž mzda za měsíc listopad 2017 byla podle pracovní smlouvy a platebního výměru splatná dne [datum] a mzda za měsíc prosinec 2017 dne [datum]. Žalovaná neprokázala, že mzdu za uvedené měsíce v hotovosti žalovanému vyplatila a ani se nebránila okamžitému zrušení pracovního poměru ze strany žalobce, které jí bylo doručeno dne [datum]. Žalovaná však v řízení vznesla námitku promlčení, která byla žalobci doručena dne [datum]. Promlčecí lhůta trvá tři roky (§ 629 odst. 1 o.z.) a běžela u mzdy za listopad 2017 od [datum] a skončila [datum]. U mzdy za prosinec 2017 běžela od [datum] a skončila [datum]. Žalobce nárok uplatnil u soudu až dne [datum], tedy po uplynutí tříleté promlčecí lhůty. Námitka promlčení, kterou žalovaná uplatnila je právním jednáním, které ze zákona a jednou provždy způsobí nemožnost přiznání promlčeného práva soudem (§ 610 odst. 1 věta prvá). Právo na úhradu mzdy nebylo uplatněno u soudu v promlčecí lhůtě a žalovaná namítla, že toto právo je promlčeno. Soud z těchto důvodů zamítl žalobu, když dlužník není povinen plnit. Z těchto důvodů soud další provedené důkazy nehodnotil, neboť zjištění z nich učiněná, nejsou pro posouzení věci právně významná.

21. Soudu je známo z rozhodovací činnosti, že žalobou podanou u zdejšího soudu dne 28.1.2019 (sp.zn. [spisová značka]) uplatnil žalobce proti žalované stejný nárok, v řízení však řádně nepokračoval, když na výzvu soudu neuhradil soudní poplatek ([částka]) a řízení bylo z tohoto důvodu dne [datum] pravomocně zastaveno. Žalobce v tomto řízení nepožádal o osvobození od soudních poplatků, ani nepodal odvolání proti rozhodnutí o zastavení řízení.

22. Soud se zabýval i tím, zda uplatnění námitky promlčení není být v rozporu s dobrými mravy (§ 2 odst. 3 o.z.) s ohledem na základní zásady pracovněprávních vztahů a zjištěné okolnosti.

23. K otázce promlčení v rozporu s dobrými mravy se opakovaně vyjádřil Nejvyšší soud ČR, přičemž zdůraznil, že dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatněné vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích je institutem zákonným, a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný v časopisu Soudní judikatura [číslo] ročník 2000, pod [číslo]). Na druhé straně však fungování systému psaného práva je založeno zejména na důsledném dodržování pravidel vyplývajících z právních předpisů a korektiv dobrých mravů nesmí být na újmu principu právní jistoty a nesmí nepřiměřeně oslabovat subjektivní práva účastníků vyplývající z právních norem. Postup soudu podle § 3 odst. 1 obč. zák. (zák.č. 40/1964 Sb.) má proto místo jen ve výjimečných situacích, kdy k výkonu práva založeného zákonem dochází z jiných důvodů než je dosažení hospodářských cílů či uspokojení jiných potřeb, kdy hlavní nebo alespoň převažující motivací je úmysl poškodit či znevýhodnit povinnou osobu (tzv. šikanózní výkon práva), případně kdy je zřejmé, že výkon práva vede k nepřijatelným důsledkům projevujícím se jak ve vztahu mezi účastníky, tak na postavení některého z nich navenek (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] v sešitě [číslo] z roku 2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

24. Soud po zhodnocení všech okolností daného případu a s přihlédnutím k osobě žalobce (který má vysokoškolské vzdělání, byl v kontaktu s úřadem práce, obrátil se se stížností na inspektorát práce), dospěl k závěru, že žalobce si měl být vědom, pokud neobdržel svou mzdu, že se může svého nároku domáhat u soudu a zastavit tím běh promlčecí lhůty. Pro případ, že žalobu na vyplacení mzdy nepodá v promlčecí lhůtě včas, měl si být vědom toho, že žalovaná může namítnout promlčení nároku. Žalobci nic nebránilo, aby podal žalobu v promlčecí lhůtě, a to bez ohledu na to, že první řízení bylo zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku již [datum]. Do uplynutí promlčecí lhůty měl žalobce dostatek času podat žalobu včas a opatřit si finanční prostředky na úhradu soudního poplatku ve výši [částka]. Neměl-li žalovaný dostatek prostředků pro úhradu soudního poplatku, měl možnost požádat o osvobození od soudních poplatků, přičemž ani této možnosti do uplynutí promlčecí lhůty nevyužil. Žalobce tak zavinil marné uplynutí promlčecí doby, aniž by se žalovaná na tomto zavinění jakkoli podílela, uplatnění promlčecí námitky proto není v rozporu s dobrými mravy a soud nemůže promlčený nárok žalobci přiznat.

25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši [částka] Náklady žalované jsou tvořeny odměnou právního zástupce za tři úkony právní služby podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen AT) z tarifní hodnoty ve výši [částka], sestávající z částky [částka] za každý z úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a 2 AT (příprava a převzetí, vyjádření k žalobě a účast na jednání) včetně náhrady výdajů za tři úkony po [částka] podle § 13 odst. 3 AT, celkem [částka], zvýšené o 21 % DPH podle § 137 odst. 3 AT ve výši [částka]. Náhradu nákladů řízení je žalobce povinen zaplatit k rukám advokáta žalované do tří dnů od právní moci rozsudku. (§ 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 o.s.ř.). Soud neshledal důvody pro její prodloužení ani pro nepřiznání nákladů řízení, když žalobce je již zaměstnán s příjmem [částka] měsíčně čistého, má přislíbeno místo s příjmem [částka] hrubého a v září 2021 si koupil v hotovosti byt za [částka].