8 C 88/2022

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení se sídlem adresa sp.zn. spisová značka číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 50 748 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50 058 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 50 058 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 6 624,11 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 104 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném původně zaplacení částky 74 236,01 Kč, sestávající se z částky 50 058 Kč jako jistiny poskytnutého úvěru, částky 24 178,01 Kč jako smluvní pokuty, kapitalizovaného úroku ve výši 9 287 Kč a nákladů upomínání za odeslání upomínky 690 Kč, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 6 624,11 Kč od [datum] do [datum] a úroku z prodlení z částky 50 058 Kč od [datum] do zaplacení. V žalobě uvedla, že mezi předchůdcem žalobkyně [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru prostřednictvím prostředků elektronické komunikace na základě online žádosti na internetových stránkách [webová adresa]. Žalovaný svou vůli projevil verifikační platbou ve výši 1 Kč na účet [věřitele] ze svého bankovního účtu. Na základě smlouvy o úvěru poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 35 000 Kč na bankovní účet žalovaného. Dne [datum] uzavřel druhou smlouvu, kdy jistina úvěru činila 50 058,18 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky, sazebník nákladů a sazebník poplatků. Žalovaný v rozporu se smlouvou nevrátil žalobci peněžní prostředky do dne splatnosti, je tak povinen od data prodlení uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky úvěru v prodlení. Smluvní pokutu žalobce vyčíslil za dobu od prodlení od [datum] do dne [datum] ve výši 24 1780,01 Kč. Dále žalobkyně požaduje i náhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky ve výši 690 Kč za odchozí dopisy a telefonický hovor a osobní návštěvnu. Částku 9 137 Kč žalobkyně požaduje jako nesplacený úrok a částku 150 Kč jako paušální náklady na upomínání, celkem 9 287 Kč v návrhu označené jako kapitalizovaný úrok.

2. Řízení bylo usnesením ze dne [datum] částečně zastaveno co do kapitalizovaného úroku ve výši 9 287 Kč a smluvní pokuty ve výši 24 178,01 Kč, neboť žalobkyně vzala žalobu v této části zpět dříve než začalo jednání, předmětem řízení zůstala částka 50 748 Kč s příslušenstvím.

3. Soud v dané věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobce a žalovaného (§ 101 odst. 3 o. s. ř.) za situace, kdy zástupce žalobce se z nařízeného jednání omluvil. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, předvolání k jednání mu bylo doručeno řádně a včas.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené [datum] mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky vyplývá postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky ze [datum] bylo žalovanému odesláno poštou dne [datum], jak bylo zjištěno z tohoto oznámení a poštovního podacího archu. Soud má tedy za prokázáno, že žalobkyně je podle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) je aktivně legitimována v tomto řízení.

5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Ze smlouvy o úvěru datované [datum], soud zjistil, že jako strany smlouvy jsou označeni společnost [právnická osoba] (věřitel) a žalovaný (klient). Na smlouvě nejsou připojeny podpisy žádné ze smluvních stran. Obsahem smlouvy je poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 35 000 Kč, datum splatnosti 22 měsíců od poskytnutí finančních prostředků, sazba úroku 75,84 %, RPSN 108,60 % Smlouva obsahuje ujednání o smluvní pokutě, kterou je klient povinen zaplatit věřiteli ve výši 0,1 % denně z jistiny a dále poplatek 50 Kč za každou jinou písemnou upomínku. Věřitel ověří splnění podmínek pro poskytnutí úvěru odesláním SMS informace o uzavření smlouvy na registrovaný telefon klienta, nebo odesláním peněžních prostředků na registrovaný bankovní účet klienta nebo vyplacením hotovosti nebo odesláním této smlouvy na registrovaný e-mail klienta. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že měla být uzavřena mezi [právnická osoba] (věřitel) a žalovaný (klient). Na smlouvě nejsou připojeny podpisy žádné ze smluvních stran. Obsahem smlouvy je poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 50 058,18 Kč, datum splatnosti 34 měsíců od poskytnutí finančních prostředků, sazba úroku 55,88 %, RPSN 30,90 %. Není zde uvedena žádná spojitost s předchozí úvěrovou smlouvou, či že by nová smlouva nahrazovala smlouvu původní.

6. Z výpisů z účtu [právnická osoba] společnosti [právnická osoba] a z potvrzení [právnická osoba] ze dne [datum] má soud za prokázáno, že společnost [právnická osoba] na účet, jehož majitelem a jediným disponentem je žalovaný byla dne [datum] připsána částka 35 000 Kč a dne [datum] částka 20 000 Kč. Dne [datum] byla na účet [název věřitele] [název] byla pod označením„ příchozí platba“ z účtu jiné banky majitele [celé jméno žalovaného] (banka [číslo]) připsána platba 0,01 Kč na účet [název věřitele] [název]. K platbě nebyla připojena žádná doložka. Žalovaný v řízení netvrdil a ani neprokázal, že by dlužnou pohledávku po podání žaloby žalobkyni zaplatil, či že by k zániku pohledávky došlo jiným způsobem než zaplacením.

7. Soud po stránce skutkové zjistil, že na účet žalovaného byla [právnická osoba] připsána dne [datum] částka 35 000 Kč a dne [datum] částka 20 000 Kč, soud však nemá za prokázáno, že mezi předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] a žalovaným byly uzavřeny uvedené smlouvy o úvěru, případně nemá za prokázáno, že by poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. V řízení rovněž nebylo prokázáno, že by ze strany žalovaného bylo na žalobou uplatněné nároky byť i částečně něčeho plněno. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky výzvou ze dne [datum] odeslanou podle poštovního podacího archu žalovanému na jeho adresu dne [datum] a doručenou podle § 573 o.z. třetí pracovní dem po odeslání tedy [datum].

8. Soud posoudil věc podle následujících ustanovení: Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 citovaného ust. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 1824 odst. 1 o.z. sjednává-li se smlouva prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, sdělí podnikatel spotřebiteli údaje uvedené v § [číslo] odst. 2 a § [číslo] odst. 1.

12. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Tím je zákon č. 297/2016 Sb., který v § 7 stanoví, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst.

1. Podle § 562 odst. 1 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

13. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům. V daném případě byla původním věřitelem žalovanému poskytnuta na jeho účet částka 35 000 Kč a 20 000 Kč jako spotřebitelský úvěr, smlouva měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena v elektronické podobě prostřednictvím webových stránek předchůdce žalobkyně. Z provedených důkazů však nevyplývá, že to byl právě žalovaný, který o úvěr na webových stránkách předchůdce věřitele požádal a který vyplnil osobní údaje v registračním formuláři, potvrdil, že souhlasí s podmínkami, odsouhlasil znění úvěrové smlouvy, zadal své uživatelské jméno, heslo. Smlouva měla být podle obchodních podmínek [věřitele] uzavřena splněním poslední z následujících podmínek: generování návrhu Smlouvy věřitelem; přijetí návrhu Smlouvy Klientem prostřednictvím provedení registrace a odeslání verifikační platby. [příjmení] 0,01 Kč připsaná na účet [věřitele] je provedena z účtu žalovaného s datem [datum] a není zjistitelné, zda s ní jsou spojeny další úkony žalovaného, zejména žádost o úvěr pozdějšího data v konkrétní výši, souhlas s obchodními podmínkami, se zněním smlouvy, zvláště za situace, že byla odeslána 3 měsíce před poskytnutím další částky. Z důkazů není zřejmé, že by žalovaný přijal návrh smlouvy svým uživatelským jménem, heslem, SMS kódem či, že by jinak vyslovil souhlas s obsahem smlouvy, podmínkami či sazebníkem. Z žádných k důkazu provedených listin nevyplývá, že právě žalovaný učinil jakýkoli úkon, kterým by projevil vůli uzavřít obě smlouvy o úvěru. Z provedených důkazů nelze zjistit, jakým postupem předchůdce žalobce ověřil totožnost osoby, která registraci provádí a kliká na webové rozhraní a žádá o úvěr. Listinné důkazy dokládají pouze úkony ze strany předchůdce žalobce, nikoli ze strany žalovaného. Ze strany žalovaného nebyla doložena žádná forma komunikace s předchůdcem žalobkyně telefonická ani elektronická. Nebylo tedy prokázáno, že by žalovaný projevil svou vůli prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Soud proto uzavírá, že žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy o úvěru ani dohody o smluvní pokutě.

17. Prokázáno tak bylo pouze to, že předchůdce žalobkyně žalovanému zaslal na jeho účet částku 55 000 Kč a z této částky žalovaný dosud nevrátil částku 50 058 Kč jako požadovanou jistinu. Soud v této části proto posoudil nárok žalobkyně jako nárok z bezdůvodného obohacení, které je tak žalovaný povinen žalobkyni vydat. Splatnost tohoto závazku pak lze odvozovat až od uplynutí lhůty uvedené ve výzvě k plnění. Žalobkyně prokázala, že žalovaného vyzvala k zaplacení celé dlužné částky již výzvou ze dne [datum] odeslanou podle poštovního podacího archu žalovanému na jeho adresu dne [datum] a doručenou podle § 573 o.z. třetí pracovní dem po odeslání tedy [datum], od [datum] měl žalovaný plnit a od [datum] je žalovaný v prodlení, přičemž výše úroku z prodlení činí 10 %. Za dobu do [datum], kdy žalobkyně zákonný úrok z prodlení kapitalizovala činí po přepočtu soudem kapitalizovaný úrok z prodlení částku 6 628 Kč, žalobkyně požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 6 624,11 Kč, proto byla tato částka žalobkyni přiznána. Soud žalobkyni přiznal zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

18. Nad rámec toho soud dále uvádí, že i kdyby byla smlouva s žalovaným popsaným způsobem uzavřena, pak na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, musel by soud dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným jako spotřebitelem spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o.z. nebyla platně uzavřena. Žalobkyně neprokázala, že byla ověřena úvěruschopnost žalovaného (tj. že by věřitel splnil zákonem mu uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí), tedy zda věřitel zkoumal zda žalovaný nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

19. Neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Jedná se o neplatnost absolutní, je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu. (Srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] dostupného na [webová adresa] k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.

20. Soud proto uzavírá, že i kdyby smlouva o úvěru byla mezi účastníky uzavřená, byla by podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 588 o.z. neplatná. V každém případě pak plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, by představovalo plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu § 2991 a násl. o.z., které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat. Soud by proto i v takovém případě žalobě vyhověl pouze pro částku 50 028 Kč včetně zákonných úroků z prodlení. Ve zbylé části soud pro neunesení důkazního břemene žalobu zamítl. Žalobkyně se z jednání omluvila, soud jí proto nemohl-li poskytnout poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. Dlužnou částku s příslušenstvím je žalovaný povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

21. O nákladech řízení soud rozhodl podle §§ 142 odst. 2, 146 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 60 % neúspěšná v rozsahu 40 %, náleží jí náhrada nákladů řízení v rozsahu 20 % Náklady řízení se sestávají ze soudního poplatku ve výši 2 030 Kč (poplatek ve výši 968 Kč bude vrácen, odměny advokáta ve výši 10 250 Kč (2 x 4 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, a podání žaloby, 2 050 Kč jeden poloviční úkon za výzvu k plnění) podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) a náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč (za tři úkony po 300 Kč) ve smyslu § 13 odst. 2 advokátního tarifu. Uvedené odměny a náhrady se zvyšují o 21% DPH podle § 137 o. s. ř. ve výši 2 341,50 Kč Celkem tedy činí náklady řízení 15 521,50 Kč, z toho 20 % pak činí 3 104 Kč Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o. s. ř.