8 C 91/2022

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 10 834 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 698 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2,44 Kč od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % z částky 698 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky 10 136 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 35,42 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení z částky 10 136 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,50 %.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby žalovaná zaplatila celkem částku 10 834 Kč (6 641 Kč neuhrazená jistina, 2445 Kč poplatek za SMS servis, 1 568 Kč úroky, 1 820 Kč smluvní pokuta, 560 Kč účelně vynaložené náklady) s příslušenstvím, tedy zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně uvedla, že uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč, který měl být splacen nejpozději do 24 měsíců spolu s poplatkem 246 Kč za poskytnutí úvěru. Smlouva byla uzavřena elektronickými prostředky komunikace na dálku prostřednictvím internetových stránek společnosti [právnická osoba], [webová adresa], v chráněném internetovém prostředí, které je přístupné jen na základě zvoleného hesla. Žalovaný uhradil celkem 7 302 Kč, dluží částku 10 834 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil, předvolání k jednání mu bylo doručeno na adresu trvalého pobytu řádně a včas. Žalobkyně se k jednání nedostavila, svou neúčast zástupce omluvil. Soud proto rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 o.s.ř.

3. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně k důkazu předložila formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru a úvěrovou smlouvu ID žádosti [číslo] –ze dne [datum], která není opatřena podpisem žalovaného, ve smlouvě je uvedeno jméno žalovaného jako dlužníka a výše poskytnutého úvěru 8 000 Kč. V textu smlouvy namístě podpisu jsou uvedeny strojově čitelné informace o IP adrese zařízení, na němž měla být listina žalovaným podepsána, podpisový kód, telefonní číslo, na které měla být odeslána SMS zpráva s podpisovým kódem a dále datum a čas, kdy měla být tato zpráva odeslána. Z potvrzení o provedení platby [webová adresa] a.s. soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím platební brány z účtu [právnická osoba] [název] dne [datum] odeslala na účet žalovaného (uvedený ve smlouvě) částku 1 Kč a stejného dne pak částku 8 000 Kč. Soud uzavírá, že žalobkyně prokázala, že na účet žalovaného odeslala dne [datum] částku 8 000 Kč, neprokázala však, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru. Z žalobkyní předloženého a jí vyhotoveného tzv. printscreenu ze systému k prokázání odeslání SMS kódu, soud nemá za prokázáno, že by žalovaný předmětnou smlouvu o úvěru uvedeným kódem podepsal, neboť z ní a z vyjádření žalobkyně vyplývá, že žalobkyně odeslala podpisový kód na telefonní číslo, které bylo uvedeno v žádosti. Zda toto telefonní číslo bylo skutečně spojeno s osobou žalovaného prokázáno nebylo. Z výpisu čerpání a úhrad vyplynulo, že na tuto smlouvu byly zúčtovány úhrady ve výši 7 302 Kč, že by tato úhrady byly provedeny žalovaným, nebylo prokázáno. Právní zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne [datum] předžalobní upomínku obsahující výzvu k úhradě dlužné částky nejpozději do 30 dnů ode dne sepsání této upomínky (do [datum]).

4. Soud posoudil věc podle následujících ustanovení. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 561 odst. 1, § 562 odst. 1 občanského zákoníku k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 565 občanského zákoníku je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost.

6. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

7. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně svého tvrzení, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru, ze které žalobkyně své uplatněné nároky dovozovala. Důsledkem toho je, že žalobkyni z takové smlouvy nemohly vzniknout žádná práva, tedy ani právo na zaplacení částky 10 834 Kč Smlouva o úvěru v elektronické podobě, není opatřena žádným podpisem žalovaného (včetně jakéhokoliv elektronického podpisu), přičemž v průběhu řízení žalobkyně zároveň neoznačila a ani nedoložila žádný jiný důkaz o právním jednání žalovaného, které by uzavření předmětné smlouvy předcházelo. Pokud mezi účastníky mělo dojít ke komunikaci prostřednictvím webového rozhraní, nebylo uvedeno, jakým způsobem a zda vůbec žalobkyně ověřila totožnost osoby, která o úvěr žádá a jakým způsobem identifikovala osobu, která měla odsouhlasit znění smlouvy, požádat o úvěr a která smlouvu podepsala uvedeným kódem. Žalobkyně byla povinna prokázat, že žalovaný projevil svoji vůli předmětnou smlouvu uzavřít, např. právě doložením takové elektronické komunikace (např. datových zpráv), ze kterých by jednoznačně vyplynula i identifikace osoby, která také takto jednala a obsah tohoto jednání. Takové důkazy však žalobkyně v průběhu řízení neoznačila a k žalobě také nepřipojila. Právní jednání žalovaného (a ani jeho obsah) neprokazuje ani znalost osobních údajů žalovaného žalobkyní, jeho bankovního účtu či předložená kopie jeho občanského průkazu, neboť uvedené údaje má žalobkyně k dispozici z minulosti, kdy podle úvěrové zprávy s žalovaným uzavírala jiné smlouvy. Nebylo prokázáno, že by předmětná smlouva úvěru byla podepsána zadáním autorizačního kódu v zabezpečeném online prostředí odeslaným na ověřené telefonní číslo klienta. Pokud měl být podpis žadatele nahrazen unikátním SMS kódem, pak není zřejmé, jak byla ověřena totožnost osoby, která údaje včetně čísla mobilního telefonu do internetového formuláře webových stránkách poskytovatele úvěru zadává. Ověření totožnosti žalovaného takovým způsobem z provedených důkazů nevyplývá, když nebyl předložen žádný důkaz, že uvedené telefonní číslo je spojeno právě a jedině s osobou žalovaného. Listinné důkazy dokládají pouze úkony ze strany žalobkyně, nikoli ze strany žalovaného. Z žádných k důkazu provedených listin nevyplývá, že konkrétně žalovaný učinil jakýkoli úkon, kterým by projevil vůli uzavřít smlouvu o úvěru a byl seznámen s informacemi o spotřebitelském úvěru. Nebyla tak splněna podmínka ust. § 562 o.z. a to, že právní jednání učiněné elektronickými prostředky umožňuje určení jednající osoby, která měla tímto způsobem smlouvu podepsat. Žalobkyně se pak k nařízenému jednání nedostavila, nemohla být poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o nutnosti označit další důkazy k prokázání tvrzení o uzavření předmětné smlouvy. Prokázáno tak bylo pouze to, že žalobkyně žalovanému dne [datum] na jeho účet zaslala částku 8 000 Kč, na kterou bylo podle tvrzení žalobkyně a podle výpisu žalobkyně uhrazeno 7 302 Kč. Soud proto posoudil nárok žalobkyně jako nárok z bezdůvodného obohacení, které je tak žalovaný povinen žalobkyni. Pouze o částku 698 Kč, která představuje kvantifikaci bezdůvodného obohacení se žalovaný obohatil a žalobkyně byla ochuzena a tuto částku je žalovaný povinen žalobkyni podle § 2993 o.z. vydat. Splatnost tohoto závazku žalobkyně pak lze odvozovat podle § 1958 o.z. až od uplynutí lhůty 30 dnů od vyhotovení uvedené v předžalobní výzvě ze dne [datum], odeslané podle poštovního podacího archu žalovaného dne [datum]. Žalobkyně úrok z prodlení požadovala od [datum] a úrok kapitalizovala do [datum] ve výši 37,86 Kč. Kapitalizovaný úrok z částky 698 Kč za toto období zákonné výši (8,50% ročně) činí 2,44 Kč, ve zbytku příslušenství byla žaloba zamítnuta. Ode dne [datum] pak byl žalobkyni přiznán úrok z prodlení v požadované výši 8,50 % ročně. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci rozsudku.

8. Nad rámec soud dále uvádí, že i kdyby smlouva o úvěru byla mezi účastníky popsaným způsobem uzavřena, byla by podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 588 o.z. neplatná, neboť žalobkyně neprokázala, že byla řádně ověřena schopnost žalovaného úvěr splácet (tj. že by věřitel splnil zákonem mu uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí). Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, by představovalo s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je také bezdůvodným obohacením. Soud by proto i v takovém případě žalobě vyhověl pouze pro částku 698 Kč.

9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalovanému, který měl v řízení převážný úspěch, náklady řízení podle obsahu spisu nevznikly.