8 C 93/2023

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 28 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 580 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 8 580 Kč od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 8 580 Kč od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 580 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ve zbývající části, v níž se žalobkyně domáhá, aby žalovaný zaplatil částku 19 920 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 22 803,41 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 11 483,11 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 19 000,95 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,25 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 19 000,95 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,25 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 19 000,95 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,50 %, zákonný úrok z prodlení z částky 19 000,95 Kč od [datum] do [datum] ve výši 10,75 %, zákonný úrok z prodlení z částky 19 000,95 Kč od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí v němž trvá prodlení dlužníka je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zákonný úrok z prodlení z částky 9 499,05 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,25 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 9 499,05 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,25 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 979,05 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,25 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 979,05 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,50 %, zákonný úrok z prodlení z částky 979,05 Kč od [datum] do [datum] ve výši 10,75 %, zákonný úrok z prodlení z částky 979,05 Kč od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí v němž trvá prodlení dlužníka je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, úrok z prodlení z částky 8 580 Kč ve výši 2,5 % ročně od [datum] do [datum], úrok z prodlení z částky 8 580 Kč od [datum] do zaplacení ve výši rozdílu mezi ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 procentních bodů a úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby jí žalovaný zaplatil částku 28 500 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], dvě smlouvy o půjčce. Uplatnila nárok 1) na zaplacení 19 000,95 Kč, který vznikl, ze smlouvy o půjčce, kdy původní věřitel poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč za poplatek 13 280 Kč, žalovaný uhradil 14 279,05 Kč. Jistina proto činí 11 418,84 Kč a dlužný poplatek 7 582,11 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení od [datum] do [datum] ve výši 22 803,41 Kč. Nárok 2) na zaplacení 9 499,05 Kč vznikl ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], kdy původní věřitel poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč za poplatek 6 640 Kč, žalovaný uhradil 7 140,95 Kč, jistina proto činí 5 708,56 Kč a souhrnný poplatek 3 790,49 Kč. Zákonný úrok z prodlení byl kapitalizován od [datum] do [datum] ve výši 11 483,11 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] došlo k postoupení pohledávek na žalobkyni.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil. Předvolání s žalobou mu bylo doručeno na adresu místa trvalého pobytu řádně a včas. Žalobkyně svou neúčast omluvila. Soud proto projednal a rozhodl věc v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“).

3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a její přílohy, má soud za prokázáno, že pohledávky [právnická osoba], za žalovaným z obou výše uvedených smluv o půjčce byly postoupeny na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno společností [právnická osoba], jejím přípisem ze dne [datum], odeslaným poštou [datum]. Soud má tedy za prokázáno, že žalobkyně nabyla postoupením celou pohledávku za žalovanou podle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

4. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] [číslo] soud zjistil, že ji žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] a na jejím základě si půjčil částku 20 000 Kč a stvrdil, že peníze převzal v den podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal zaplatit věřiteli s touto půjčkou souhrnný poplatek ve výši 13 280 Kč, tedy se zavázal zaplatit celkem 33 280 Kč v 52 týdenních splátkách ve výši 640 Kč, počínaje 7 dnem od data uzavření smlouvy. Splatnost poslední splátky nastala [datum] RPSN byla stanovena ve výši 199,4 %. V článku 5 smluvních podmínek bylo dohodnuto, že se uhrazené splátky započítávají nejprve na souhrnný poplatek a teprve po úplném uhrazení poplatku se započítávají na vlastní částku půjčky.

5. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], [číslo] soud zjistil, že ji žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] a na jejím základě si půjčil částku 10 000 Kč a stvrdil, že peníze převzal v den podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal zaplatit věřiteli s touto půjčkou souhrnný poplatek ve výši 6 640 Kč, tedy se zavázal zaplatit celkem 16 640 Kč v 52 týdenních splátkách ve výši 320 Kč, počínaje 7 dnem od data uzavření smlouvy. Splatnost poslední splátky nastala [datum] RPSN byla stanoven ve výši 199,4 %. Ze zákaznických karet bylo zjištěno, že žalovaný byl v době poskytnutí obou zápůjček nezaměstnaný, pobíral státní podporu 5 500 Kč a měl mít další příjmy 2 000 Kč v 3/ 2005 a 3 500 Kč v 4/ 2005, přičemž uvedené výdaje činily v 4/ 2005 6 800 Kč a výše splátek z obou zápůjček 3 840 Kč měsíčně.

6. Žalovaný na svou obranu nic neuvedl a z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by na své závazky ze zjištěné smlouvy o půjčce uhradil více, než tvrdila žalobkyně v žalobě, tedy částku 14 279,05 Kč a 7 140,95 Kč.

7. Podle statistiky ČNB https: // [webová adresa] činila v březnu 2005 úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem na spotřebu se splatností do 1 roku (UK3) 12,21 %, v 2/ 2005 12,69 % a úroková sazba kontokorenty 13,60 % - 13,78% a úroková sazba kreditní karty 20,99 % 21,14%. Soudu je z rozhodovací činnosti známo, že v roce 2005 činily úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem do výše 15 %.

8. Soud vzhledem k datu uzavření smlouvy postupoval podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., podle dosavadních předpisů 9. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

10. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

11. Podle ust. § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

12. Podle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu, anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

13. Podle § 451 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

14. Podle § 456 obč. zák. předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán. Nelze-li toho, na jehož úkor byl získán, zjistit, musí se vydat státu.

15. Podle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. Podle § 458 musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením.

16. Na posuzovanou smlouvu o půjčce se aplikuje právní úprava obsažená v zákoně č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 321/2001 Sb.“), který ještě výslovně nestanovil povinnost poskytovatelů úvěrů či půjček posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr. Nicméně skutečnost, že poskytovatel poskytne nezaměstnanému žadateli dvě půjčky s výše uvedenými poplatky, je nutno zhodnotit při úvaze o platnosti smluv.

17. Půjčky byly žalovanému poskytnuty kapitálovou obchodní společností, podnikající ve finančnictví (v jeho nebankovní části) kdy jejím smyslem a účelem je podnikatelskou činností vyvářet zisk. Shoda soudní praxe a občanskoprávní teorie panuje v tom, že úroky dohodnuté při poskytnutí peněžité půjčky (někdy také odměna) představují cenu poskytnutého kapitálu nebo též cenu za užívání půjčených peněžních prostředků. Vzhledem k tomu, že sjednaný souhrnný poplatek ve výši 13 280 Kč a 6 640 Kč není dále strukturován, soud považoval takovou úplatu za půjčení peněz za sjednaný úrok. Sjednaná úroková sazba tak činí 66,40 % ročně, RPSN 199,4 %. Takto sjednanou úrokovou sazbu je možno podrobit přezkumu přiměřenosti z hlediska rozporu s dobrými mravy, neboť značná nepřiměřenost výše smluvního úroku je způsobilá porušit souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad.

18. Soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným smlouvy o půjčce nebyly platně uzavřeny, a to vzhledem k ujednání o výši souhrnných poplatků, který představuje úrok ve výši 66,40 % p.a. Taková ujednání jsou absolutně neplatná podle ustanovení § 39 obč. zák., neboť ujednaná výše úroku se natolik zjevně příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání. Podle judikatury Nejvyššího soudu ČR, je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], všechna rozhodnutí jsou dostupná na [webová adresa]). Soud uzavírá, že sjednaná výše úroku ve smlouvě je v rozporu s dobrými mravy, když podle statistiky ČNB výše úrokových sazeb spotřebních úvěrů poskytnutých bankami v České republice činila v době uzavření smlouvy 12,21- 12,69 %, u úvěrů čerpaných prostřednictvím kreditních karet pak 20,99- 21,14 % ročně. Ve smlouvách o půjčce pak sjednaný souhrnný poplatek, představuje úrokovou sazbu ve výši 66,40 % a představuje více jak pětinásobek průměrné výše úrokových sazeb spotřebních úvěrů podle statistiky [obec] národní banky. Za této situace, je sjednaná výše úroku v rozporu s dobrými mravy.

19. Soud se zabýval tím, zda lze tuto část právního úkonu oddělit od ostatního obsahu. Tuto oddělitelnost posoudil v souladu s ust. § 41 obč. zák. a dospěl k závěru, že ujednání o úroku od ostatního obsahu smlouvy oddělit nelze. Je třeba dbát, aby byla respektována vůle subjektů právního úkonu s přihlédnutím k účelu, jehož dosažení osoba konající právní úkon sledovala a tedy je nutno respektovat zásadu autonomie vůle. V této souvislosti, je nutno zdůraznit nejen smysl a účel existence původní věřitelky, nýbrž také adhezní povahu smlouvy. Je nutno poukázat na to, že v uvedeném případě vystupuje původní věřitelka jako podnikatel s cílem vytváření zisku a materiálním zdrojem vytváření zisku je zde souhrnný poplatek. Nelze pochybovat o tom, že bez sjednání tohoto poplatku (úroku) by původní věřitelka takový právní úkon neučinila, protože smyslem její existence je generování zisku. Pokud soud bude respektovat autonomie vůle, musí vzít v úvahu, že původní věřitelce, nelze proti její vůli vnutit pouze částečné uskutečnění, a proto nelze poplatek oddělit od zbylé části obsahu smlouvy.

20. Soud proto uzavírá, že pokud je neplatným ujednání o souhrnném poplatku ve výši 6 640 Kč, 13 280 Kč, je pro jeho neoddělitelnost neplatný celý právní úkon, tedy smlouvy o půjčce, uzavřené mezi účastníky dne [datum] a [datum] podle § 39 obč. zák. Jedná se přitom o absolutní neplatnost právního úkonu, tedy o neplatnost, která nastává přímo ze zákona. Na právní úkon se hledí jako by nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

21. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o půjčce plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu § 451 odst. 2 obč. zák., které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat podle § 457 obč. zák.

22. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně poskytla žalovanému na základě absolutně neplatných smluv o půjčce částku celkem 30 000 Kč, je žalovaný povinen takové plnění vrátit. Žalovaný již uhradil částku 21 420 Kč, jak žalobkyně sama tvrdila, je proto povinen vrátit částku 8 580 Kč. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku žalobě v této části vyhověl včetně úroků z prodlení v požadované výši 7,25 % od [datum] tj. ode dne následujícího po uplynutí 10 denní lhůty uvedené v oznámení o postoupení pohledávky odeslané [datum] a doručené podle § 573 o. z. třetím pracovním dnem po odeslání, tedy [datum]. Pokud žalobkyně požadovala úrok z prodlení od dřívějšího data, splatnost nároku neprokázala. Nárok na úrok z prodlení pak soud posoudil podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., neboť k prodlení došlo za účinnosti tohoto zákona. Výše úroku z prodlení je stanovena vládním nařízením [číslo] Sb. a ke dni [datum] činila zákonný úrok 8,25 % ročně, proto byla výše úroku přiznána s ohledem na žalobní návrh z dlužné částky v požadované výši maximálně 8,25 % ročně. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

23. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla převážně neúspěšná a žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.