8 C 95/2022

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových se sídlem adresa o zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve formě omluvy a v penězích ve výši 80 000 Kč

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované omluvy v tomto znění:„ Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti se omlouvá panu [celé jméno žalobce] za újmu na osobnostních právech způsobenou mu v rámci soudního řízení vedeného u Okresního soudu v Přerově, sp. zn. [spisová značka], neopodstatněnými prodlevami při vydání videozáznamu výslechu svědkyně [jméno] [příjmení]“ a dále, aby žalovaná zaplatila žalobci odškodnění ve výši 80 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení 2 161,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum], doplněnou dne [datum] domáhal po žalované omluvy ve výše uvedeném znění a dále zaplacení odškodnění ve výši 20 000 Kč za každý započatý rok trvání prodlení s vydáním videozáznamu, celkem částky 80 000 Kč. V žalobě a jejím doplnění uvedl, že žalobce dne [datum] požádal Okresní soud v Přerově o vydání videozáznamu výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], která v rámci řízení vedeného Okresním soudem v Přerově, sp.zn. [spisová značka], uvedla okolnosti zcela zásadní pro další žalobcovo trestní řízení vedené u Krajského soudu v Ostravě, pob. v [obec] sp.zn. [spisová značka ] 1 / [číslo]. Žalobcova žádost byla okresním soudem zcela ignorována. I opakovaná žádost žalobce ze dne [datum] nebyla ze strany okresního soudu vyslyšena. Teprve v pořadí třetí žádost žalobce o videozáznam z výslechu svědkyně byla ze strany okresního soudu vyslyšena a žalobce dne [datum] dostal kýžený videozáznam do své dispozice. Přiměřená lhůta k vydání videozáznamu ze soudního spisu na žádost účastníka, by jakožto jednoduchý úkon neměla trvat více než 30 dní. V této věci, jak již ze samotného názvu žalobcova podání vyplývá, trvalo vydání videozáznamu 3 roky, 7 měsíců a 7 dnů, navíc za situace, kdy žalobce považuje videozáznam výslechu za zcela zásadní pro trestní řízení vedené u Krajského soudu v Ostravě, pob. v [obec] sp.zn. [spisová značka] a tedy nepoužití, resp. nemožnost použití tohoto důkazu jej velice poškodilo. Za takovéto poškození požaduje žalobce po žalovaném odškodnění v penězích ve výši 20.000 Kč za každý započatý rok trvání prodlení s vydáním předmětného videozáznamu. Tedy celkem částku ve výši 80.000 Kč. Žalobce má za to, že takto stanovený nárok na odškodnění není v rozporu s metodikou stanovování náhrady nemajetkové újmy obecných soudů České republiky, vycházeje ze sjednocujícího rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [stanovisko NS], ani v rozporu s metodikou stanovení odškodnění ESLP, viz. [země] vs. [země].

2. Žalovaná navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout, učinila nesporným, že u ní žalobce dne [datum] uplatnil nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 4.000.000 Kč ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. v platném znění za nesprávný úřední postup v řízení vedeném Okresním soudem v Přerově, sp.zn. [spisová značka] [spisová značka]. K projednání žádosti žalobce došlo dne [datum] a žalovaná konstatovala, že v případě žalobce nebyly naplněny podmínky pro vznik nároku dle zákona č. 82/1998 Sb., požadované zadostiučinění tak nebylo žalobci poskytnuto. Samostatná žádost o vydání důkazu v podobě videozáznamu z výslechu v rámci řízení vedeného Okresním soudem v Přerově pod sp.zn. 4 [spisová značka] mimo rámec navržení důkazu v rámci řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě, pob. v [obec] sp.zn. [spisová značka] není samostatným řízením, jehož nepřiměřená délka by se z pohledu zákona dala posuzovat. Žalobce jako účastník (obžalovaný) v obou zmiňovaných řízeních měl dozajista přístup ke všem důkazům a mohl též právě v rámci řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě, pob. v [obec] sp.zn. [spisová značka] navrhnout předmětný výslech jako důkaz, který by soud provedl. Pokud by soud důkaz i přes návrh žalobce neprovedl, je třeba využít dostupných řádných a mimořádných opravných prostředků k nápravě tohoto stavu. Ve věci bylo provedeno šetření, ze kterého jednoznačně vyplynulo, že k požadovanému přezkumu činnosti výše uvedených orgánů schází existence odpovědnostního titulu jako základní podmínky pro vyhovění žádosti. Žalobce primárně brojí proti rozhodovací pravomoci soudu, hodnocení a provádění důkazů, avšak svoje výhrady k rozhodování soudu je třeba uplatnit v rámci všech řádných (mimořádných) opravných prostředků, příp. si podat ústavní stížnost k Ústavnímu soudu Ministerstvo spravedlnosti není oprávněno samo zasahovat do nezávislosti rozhodování soudu. Žalovaná tedy dospěla k závěru, že v posuzovaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/0998 Sb. Žalovaná dále vznesla námitku promlčení v souvislosti s žalobním nárokem na náhradu nemajetkové újmy, když podle ustanovení § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. se nárok na náhradu nemajetkové újmy promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený o vzniklé nemajetkové újmě dozvěděl. Za tuto skutečnost se všeobecně považuje den, kdy předmětné řízení pravomocně skončilo. Jestliže řízení vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp.zn. [spisová značka] bylo pravomocně skončeno kde dni [datum] a řízení vedené u Krajského soudu v Ostravě, pob. v [obec] sp.zn. [spisová značka] bylo pravomocně ukončeno ke dni [datum] lze nárok žalobce na náhradu nemajetkové újmy plynoucí z těchto řízení považovat za promlčený, jelikož mimosoudně byl nárok uplatněn až dne [datum], tedy více než 3 roky po pravomocném skončení obou řízení.

3. Soud má za prokázáno ze shodných tvrzení účastníků, ze žádosti žalobce a stanoviska žalované, že žalobce podáním ze dne [datum] doručeným Ministerstvu spravedlnosti dne [datum] uplatnil nárok na náhradu škody ve smyslu § 14 zákona č. 82/1998 Sb., ve výši 4 000 0000 Kč z důvodů uvedených v žalobě. Žalovaná požadavku žalobce na náhradu škody nevyhověla, což žalobci sdělila svým stanoviskem ze dne [datum] s tím, že nebyly naplněny podmínky pro vznik nároku dle zákona č. 82/1998 Sb., neboť nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení a současně namítla, že nárok žadatele lze považovat za promlčený.

4. Ze sdělení Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum] a obsahu rozsudku Krajského soudu v Ostravě sp.zn. [číslo jednací] soud zjistil, že žalobce (dále také obžalovaný) byl uznán vinným ze spáchání přípravy zvlášť závažného zločinu, za což mu byl mimo jiné uložen trest odnětí svobody. Rozsudek nabyl právní moci ve výroku o vině a trestu poprvé dne [datum] a následně dne [datum] poté, co bylo odvolání odsouzeného jako nedůvodné zamítnuto usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Na rozsudku v elektronické podobě je doložka právní moci ze dne [datum] přeškrtnuta s uvedením, že bylo zrušeno usnesením NS ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], po dovolání NSZ a nově uvedeno, že rozhodnutí nabylo právní moci a je vykonatelné dne [datum]. Usnesením Vrchního soudu v Olomouci č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo odvolání žalobce, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], podle § 256 tr. ř. se do výroku o trestech zamítnuto. V odůvodnění rozhodnutí je uvedeno, že poprvé bylo rozhodnuto o odvolání obžalovaného rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci, sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí] tak, že napadený rozsudek byl částečně zrušen ve výroku o trestech. K dovolání obžalovaného a nejvyššího státní zástupce bylo Nejvyšším soudem dne [datum rozhodnutí] pod sp. zn. [spisová značka] rozhodnuto tak, že podle § 265k odst. 1, odst. 2 tr. ř. k dovolání nejvyššího státního zástupce byl částečně zrušen rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a to v celém výroku o trestu. Dovolání obžalovaného bylo odmítnuto.

5. Ze spisu Okresního soudu v Přerově sp. zn. [spisová značka] a dopisu žalované ze dne [datum] adresovaného žalobci soud zjistil, že usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum] bylo podle § 231 odst. 1 trestního řádu za použití § 223 odst. 2 trestního řádu z důvodu uvedeného v § 172 odst. 2 písm. a) trestního řádu trestní stíhání obžalovaného, pro skutky v němž je spatřován přečin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, zastaveno, neboť trest, k němuž může trestní stíhání obžalovaného v této trestní věci vést, je zcela bez významu vedle trestu, který mu již byl uložen rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Ze spisu dále bylo zjištěno, že žalobce prostřednictvím advokáta JUDr. [jméno] [příjmení] dne [datum] do datové schránky soudu zaslal žádost, v níž na základě pokynu klienta prosí o zajištění audionahrávek z dosud proběhlých hlavních líčení a zajištění videonahrávky z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení]. Podle záznamu o složení byl advokátem dne [datum] složen soudní poplatek ve výši 50 Kč. Ve spise je založena další žádost žalobce ze dne [datum] doručená soudu podle podacího razítka dne [datum], v níž žalobce žádá o zaslání videonahrávky z videokonference se svědkyní [jméno] [příjmení], na kterou předseda senátu reagoval písemným referátem ze dne [datum], který byl vypraven [datum], tímto byla [jméno] [příjmení] vyzvána, aby soudu sdělila, zda provede úhradu soudního poplatku za poskytnutí DVD nosiče. Podle záznamu o složení byl [jméno] [příjmení] složen dne [datum] soudní poplatek ve výši 50 Kč. Záznam nahrávky žalobci nebyl soudem zaslán. Dne [datum] byla soudu doručena v pořadí třetí žádost žalobce, na kterou předseda senátu reagoval písemným referátem ze dne [datum], kterým byla vyzvána [jméno] [příjmení] k zaplacení poplatku za nosič a po zaplacení poplatku byl dán pokyn k poskytnutí požadovaného záznamu. Výzva k úhradě poplatku byla vyhotovena dne [datum]. Dne [datum] předseda senátu dal pokyn k urychlenému zaslání nosiče. Podle záznamu o složení soudní poplatek byl [jméno] [příjmení] poplatek ve výši 50 Kč uhrazen dne [datum]. Podle dodejky byl žalobci do věznice doručen DVD záznam s přípisem dne [datum]. Ve sdělení žalované ze dne [datum] je pak dále uvedeno, že zvuková nahrávka nebyla žalobci poskytnuta pochybením pracovnic trestní kanceláře. V postupu předsedy senátu nebylo shledáno pochybení, neboť jakmile zjistil stav věci, neprodleně sjednal nápravu.

6. Soud učinil následující závěr skutkovém stavu: Tehdejší zástupce žalobce advokát JUDr. [jméno] [příjmení] dne [datum rozhodnutí] ve věci sp. zn. [spisová značka] požádal Okresní soud v Přerově o zajištění nahrávek z dosud proběhlých hlavních líčení, o zajištění videonahrávky z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] a uhradil soudní poplatek 50 Kč za nosič. Na jeho žádost nebylo reagováno, následovaly další dvě žádosti žalobce o zaslání videonahrávky z videokonference se svědkyní [jméno] [příjmení] podané soudu dne [datum] a [datum]. Požadovaný DVD záznam s přípisem byl žalobci doručen do věznice dne [datum] Trestní stíhání obžalovaného [celé jméno žalobce] ve věci vedené Okresním soudem v Přerově bylo usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum] zastaveno, tím bylo řízení skončeno. Trestní řízení ve věci vedené u Krajského soudu v Ostravě sp.zn. [spisová značka], bylo pravomocně skončeno dne [datum] a po dovolání NSZ následně dne [datum].

7. Soud posoudil nárok žalobce jako na náhradu nemajetkové újmy podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ zákon č. 82/1998 Sb.“).

8. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

9. Podle § 14 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Podle § 14 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

10. Podle § 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

11. Podle § 31a odst.1 zákona č. 82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

12. Podle § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

13. Podle § 35 zákona č. 82/1998 Sb. promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

14. Soud se k námitce žalované nejdříve zabýval tím, zda uplatněný nárok žalobce je či není promlčen. Žalobce uplatnil vůči státu nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve formě omluvy a v penězích, neboť dne [datum rozhodnutí] požádal v řízení [spisová značka] Okresní soud v Přerově o zaslání videozáznamu s výslechem svědkyně, který považoval za zcela zásadní pro trestní řízení vedené u Krajského soudu v Ostravě, pob. v [obec] sp.zn. [spisová značka] a tedy nemožnost použití tohoto důkazu jej velice poškodilo. Žalobce tedy namítá nesprávný úřední postup v řízení [spisová značka] spočívající v porušení povinnosti učinit úkon v přiměřené lhůtě, neboť zákon k pro provedení takového úkonu nestanoví žádnou lhůtu. Počátek běhu šestiměsíční subjektivní doby se odvíjí od vědomosti poškozeného, že došlo k nemajetkové újmě, tedy kdy se dozvěděl, že v jeho poměrech nastaly nepříznivé důsledky, tedy kdy se poškozený dozví o zásahu do svých práv, pokud tento zásah vnímá úkorně (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. [spisová značka] nebo sp.zn. [spisová značka]). Nepříznivé důsledky v poměrech žalobce nestaly nejpozději dnem [datum], kdy se dozvěděl, že byl poprvé pravomocně odsouzen v řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě ve věci [spisová značka], když záznam o výslechu svědkyně považoval za zásadní pro výsledek tohoto trestního řízení.

15. V literatuře se lze setkat rovněž s názorem že § 32 odst. 3 věta druhá modifikuje konec běhu subjektivní i objektivní promlčecí lhůty i v případech, kdy je újma způsobená nesprávným úředním postupem spočívajícím v nedodržení přiměřené lhůty pro učinění úkonu. ([příjmení], [jméno], [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení]. Zákon o odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci: Komentář (Systém ASPI). Wolters Kluwer (cit. 2022 [číslo]). [předpis právní] [právní předpis číslo]. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: [číslo]. V případě předvídaném ve větě druhé odst. 3 neskončí běh promlčecí doby dříve než šest měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo. Za okamžik skončení řízení judikatura rozumí okamžik nabytí právní moci posledního rozhodnutí, které bylo v řízení vydáno (Stanovisko Nejvyšší soud ČR - kolegium ze dne [datum], sp. zn. [stanovisko NS] ([označení předpisu] ID: [číslo předpisu])). Okamžik pravomocného skončení řízení, které dále pokračuje (například mimořádnými opravnými prostředky nebo ústavní stížností), je zde nerozhodný. Tedy, skončilo-li řízení ve věci sp.zn. [spisová značka] u Okresního soudu v Přerově, v němž podle žalobce došlo k nesprávnému úřednímu postupu, dne [datum] neskončí promlčecí doba dříve než [datum]. Pokud jde o řízení u Krajského soudu v Ostravě ve věci [spisová značka], žalobce netvrdil, že by v tomto řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb.. Uvedl, že ze spisu sp.zn. [spisová značka] chtěl požadovaný důkaz sám opatřit a v trestním řízení [spisová značka] použít, což mu bylo znemožněno. Pokud žalobce provedení důkazu videozáznamem z výslechu svědkyně navrhoval, a tento důkaz nebyl proveden, pak své výhrady mohl uplatnit v rámci řádných i mimořádných opravných prostředků. Nicméně i toto trestní řízení bylo skončeno dne [datum] a promlčecí lhůta neskončila dříve než [datum].

16. Podle § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. se promlčuje i nárok na náhradu nemajetkové újmy osobní povahy, zejména v podobě omluvy. Omluva a její případné uveřejnění, je jednou z forem náhrady nemajetkové újmy (zadostiučinění) podle § 31a odst. 2 věta prvá zákona č. 82/1998 Sb. a hovoří-li § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. o promlčení nároku na náhradu nemajetkové újmy, lze jeho jazykovým výkladem dovodit, že dopadá jak na zadostiučinění ve formě peněžní, tak i na zadostiučinění ve formě morální, zejména konstatování porušení práva či omluvu. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] (ASPI ID: [číslo judikátu])

17. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 80 000 Kč je podle § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. promlčen, když žalobce svůj nárok uplatnil u žalované až žádostí doručenou dne [datum], ačkoli se o vzniku nemajetkové újmy dozvěděl nejpozději s právní mocí rozsudku, kterým byl odsouzen, tedy dne [datum] (bod 14 tohoto odůvodnění). Podle stejného ustanovení je promlčen i nárok žalobce na náhradu nemajetkové újmy ve formě požadované písemné omluvy. K promlčení nároků dochází v i v případě, neskončí-li běh promlčecí doba dříve než šest měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo, neboť posledním dnem, kdy bylo možno nárok uplatnit je den [datum] (bod 15 tohoto odůvodnění). Úprava promlčení v § 32 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. je úpravou speciální, obecná úprava promlčení se tedy vůči těmto nárokům odvozovaným z § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. nepoužije. Protože žalovaná vznesla námitku promlčení do nároku na náhradu nemajetkové újmy, soud žalobu v celém rozsahu zamítl. Uplatněné nároky na zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve formě omluvy a v penězích žalobci nelze přiznat, ani kdyby bylo shledáno, že jsou důvodné.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 161,40 Kč Tyto náklady sestávají z paušálních nákladů ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (za písemné podání, přípravu účasti na jednání a účast na jednání), a cestovného v souvislosti s cestou z [obec] do [obec] a zpět (180 km) realizovanou dne [datum] náleží náhrada 1 261,40 Kč za 180 ujetých km (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 237/2022 Sb. při průměrné spotřebě 4,9 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 237/2022 Sb.) Náklady řízení je žalobce povinen zaplatit žalované do tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

19. O nákladech zastoupeného účastníka bylo rozhodnuto výrokem II., z něhož vyplývá, že zastoupený účastník byl podle výsledku řízení neúspěšný, proto stát nemá právo na náhradu nákladů řízení za ustanoveného advokáta.