8 C 96/2021

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní titul Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem titul titul . jméno příjmení , Ph.D. se sídlem adresa žalobkyně spisová značka ASFCI2/138798/336321 proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky [částka], ([částka] jistina, [částka] úrok, [částka] poplatek za administrativní činnost a [částka] poplatek za hotovostní inkaso) se zákonným úrokem z prodlení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z jistiny. V žalobě uvedla, že žalovaná se společností [právnická osoba], [IČO], jako s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí peněžních prostředků ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zaplatit poplatek za administrativní činnost, úrok a poplatek za hotovostní inkaso splátek celkem částku [částka] v 58 týdenních splátkách do [datum]. Žalovaná uhradila celkem [částka]. Žalobkyně kapitalizovala úroky od [datum] ke dni postoupení tedy ke dni [datum] ve výši [částka], úroky z prodlení od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Pohledávka za žalovanou byla společností [právnická osoba] postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání soudu se nedostavila. Předvolání jí bylo doručeno na adresu místa trvalého pobytu řádně a včas. Žalobkyně svou neúčast omluvila. Soud proto projednal a rozhodl věc v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“).

3. Soud k prokázání aktivní legitimace žalobkyně provedl důkazy smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba], [IČO] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, seznamem postupovaných pohledávek a dále oznámením společnosti [právnická osoba] o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], [IČO], byla vymazána [datum], zanikla v důsledku fúze sloučením s nástupnickou společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], a na tuto společnost v důsledku fúze sloučením přešlo jmění zanikající společnosti [právnická osoba] [IČO]. Dne [datum] došlo ke změně názvu obchodní firmy [právnická osoba] na [právnická osoba] [IČO]. Soud má z těchto důkazů za prokázáno žalobkyně nabyla postoupením celou pohledávku za žalovanou podle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

4. Z listiny označené jako„ Smlouva o půjčce [název půčky] půjčka“ [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalovanou a [právnická osoba], [IČO], žalovaná potvrdila, že na jejím podkladě převzala v hotovosti od uvedené společnosti částku [částka], kterou se uvedená společnost zavázala poskytnout jako bezúčelový spotřebitelský úvěr ve formě peněžité zápůjčky. Žalovaná se zavázala uhradit částku [částka] spolu s administrativním poplatkem ve výši [částka], úrokem [částka] a poplatkem za hotovostní inkaso splátek [částka], tedy se celkem zavázala uhradit částku [částka] v 58 týdenních splátkách ve výši [částka], přičemž první splátka byla splatná do sedmi kalendářních dní od uzavření smlouvy. RPSN 195 %, zápůjční úroková sazba 23,72 %. Rovněž žalovaná svým podpisem v Prohlášení stvrdila, že jako„ Zákazník potvrzuje, že věřitel sám nebo prostřednictvím svého zprostředkovatele před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet půjčku na základě informací získaných od zákazníka, a které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné a zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Zákazník dál prohlásil, že mu byly v dostatečném předstihu před uzavřením této smlouvy poskytnuty veškeré předsmluvní informace ve smyslu příslušných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru a že informace a údaje v této smlouvě odpovídají poskytnutými předsmluvními informacím.“ K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně tvrdila, že ověřila úvěruschopnost posuzované, která byla dotazována na své poměry a informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované (pracovní smlouva, výplatní pásky, nájemní smlouva) a současně ověřil. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované. Dále bylo odkázáno na prohlášení žalované uvedené ve smlouvě, o tom, že je schopna celkovou dlužnou částku zaplatit a byly jí poskytnuty předsmluvní informace. Žádné jiné listiny k tvrzení o posouzení úvěruschopnosti žalované než smlouvu o půjčce a kartu zákazníka žalobkyně k důkazu neoznačila.

5. Žalovaná na svou obranu nic neuvedla a z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by žalovaná na své závazky uhradila více, než tvrdila žalobkyně v žalobě, tedy částku [částka].

6. Z karty zákazníka ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla starobní důchodkyně a uvedla, že má částečný pracovní poměr, aniž by zaměstnavatel byl uveden. Pobírala důchod [částka], další příjmy jsou uvedeny [částka], celkem příjmy [částka]. Jako druh bydlení uvedla nájemník, ověřena byla nájemní smlouva. Mezi výdaji bylo uvedeno: nájem/inkaso, [částka] měsíčně, výdaje domácnost [částka], výdaje telefon [částka], jiné dluhy a půjčky nebyly uvedeny, celkem výdaje ve výši [částka], použitelný příjem [částka]. Dále žalovaná uvedla, že nemá aktivní půjčku u [příjmení] [jméno], ani mimo. Byly ověřeny dokumenty občanský průkaz, nájemní smlouva, SIPO, výměr důchodu a dohoda o provedení práce. Jiné dokumenty nebyly doloženy tedy ani výplatní pásky k prokázání dalších příjmů.

7. Vzhledem k době uzavření smlouvy soud posuzoval vztah účastníků podle níže uvedených ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru účinného do 30.11.2016 (také jen ZosÚ) a dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce nebyla platně uzavřena. Žalované jako spotřebiteli (§ 419 o. z.) byla poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve formě zápůjčky, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr výše uvedeného zákona o spotřebitelském úvěru.

8. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § [číslo] odst. 1 při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

10. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § [číslo] odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou jako spotřebitelkou nebyla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru.

15. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 9 ZosÚ, soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Nejvyšší soud uzavřel, věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dostupný z [webová adresa]). Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

16. V daném případě žalobkyně k prokázání zkoumání úvěruschopnosti předložila zákaznickou kartu, z níž vyplývá, že žalovaná byla v době poskytnutí úvěru starobní důchodkyně a údajně měla další příjem, jehož výše nebyla ověřena. Náklady na bydlení samostatně žijící osoby v nájemném bytě ve výši [částka] jsou evidentně podhodnocené. Z karty zákazníka pak bylo sice zjištěno, že původní věřitelka žalovanou uvedené informace ověřila pouze dokladem o výměru důchodu a dohodou o provedení práce, výše dalších příjmů žalované nebyla nijak ověřena. Žalobkyně žádné listiny, kterými poskytovatel prověřoval úvěruschopnost žalované soudu nepředložila, přestože měly být pořízeny jejich kopie, jak je uvedeno v kartě zákazníka. Poskytovatel úvěru neprovedl šetření žalované v registru [příjmení] a v nebankovním registru klientských informací (NRKI) tedy v databázi dlužníků. K uvedeným zjištěním uzavírá soud, že posouzení poskytovatelem úvěru proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem vykázat takové příjmy a výdaje domácnosti, které měly nasvědčovat tomu, že žalovaná bude schopna půjčku splácet.

17. V souzené věci soud uzavřel, že žalobkyně (její předchůdkyně) nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem a posouzení úvěruschopnosti podle § 9 ZosÚ řádně neprovedla. Již z karty zákazníka je zřejmé, že žadatelka o úvěr starobní důchodkyně s důchodem [částka], žijící v nájemním bytě, nebude schopna splácet poskytnutý úvěr v měsíční výši [částka]. Spotřebitelský úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde„ nejsou důvodné pochybnosti“ o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. To nepochybně předchůdce žalobkyně nesplnil a tomu odpovídá též výsledek, neboť žalovaná úvěr řádně nesplácela a uhradila pouze [částka] O této povinnosti tvrdit a prokázat splnění povinnosti podle ZosÚ však soud však žalobkyni nemohl poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání.

18. Z výše uvedeného je patrné, že předchůdce žalobkyně poskytl žalované spotřebitelský úvěr, ačkoliv musel mít minimálně pochybnosti o schopnosti žalované úvěr o daných parametrech splácet vzhledem k tomu, že byla starobní důchodkyní. Úvěr tak byl poskytnut v rozporu s ust. § 9 odst. 1 ZosÚ. Soud proto uzavírá, že smlouva o úvěru uzavřená mezi účastníky dne [datum] je podle zmíněného ustanovení ZosÚ a podle § 580 a § 588 o.z. neplatná.

19. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost obou smluv o plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením, které jsou si smluvní strany povinny podle § 2993 o.z. vzájemně vydat. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru částku [částka], je žalovaná povinna takové plnění vrátit. Žalovaná již uhradila částku [částka], kterou soud celou na tuto poskytnutou částku započítal. V tomto směru je třeba vyjít z toho, že žalobkyně jako věřitel není podle ustálené soudní praxe oprávněna jednostranně určovat, na jaký z více dluhů plnění dlužníka přijme, takové právo určení má jen dlužník (spotřebitel), který plnění poskytuje, a pokud tak jednoznačně neučiní, uplatní se princip priority nebo proporcionality (srov. např. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka] a navazující sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], nebo [spisová značka] a další). Podle rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka] platí, že„ musí jít nejen o mnohost dluhů, ale také, že dlužníkem plněný dluh musí existovat, dlužník o něm musí vědět (srov. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). Pokud tedy dlužník, stejně jako v daném případě, poskytuje dílčí nebo částečná plnění podle uzavřené smlouvy (v jediném vztahu, skutku, ze kterého může, ale také nemusí, vzniknout více nároků různého právního posouzení), je třeba poskytnutá plnění účtovat (a považovat podle shora uvedených principů za splněné) jen na ty nároky z tohoto jediného vztahu, které existují (jsou platné), a nikoli na ty, které neexistují (jsou neplatné). Jiný výklad je značně nepraktický, neboť by zakládal na straně věřitele případné bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu podle § 2991 o.z.), které by k úspěšné obraně musel dlužník proti existujícím nárokům věřitele navíc započítat (dalším samostatným úkonem podle § 1982 a násl. o.z.), popř. tento nárok na vydání bezdůvodného obohacení uplatnit následně samostatnou žalobou. Takové množení sporů je ale zcela neúčelné (absurdní), lze-li práva a povinnosti stran řešit smysluplně jinak, aniž by soud vyžadoval další aktivitu (úkon započtení) ze strany dlužníka (žalovaného)“.

20. Žalovaná tedy dosud žalobkyni dluží částku [částka], kterou je povinna žalobkyni vydat. Soud proto uložil žalované, výrokem I. tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni zbývající částku [částka] s úrokem z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v oznámení o postoupení pohledávky, v níž byla žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů. Výzva byla odeslána [datum] a doručena [datum] třetí pracovní den po odeslání (§ 573 o.z.) Lhůta k plnění uplynula [datum], od [datum] je žalovaná v prodlení. Žalobkyně neprokázala dřívější splatnost tedy, že by žalovanou vyzvala dříve než v oznámení o postoupení pohledávky. Nárok na úrok z prodlení pak soud posoudil podle ust. § 1970 o.z. a požadovaná výše úroku z prodlení je v souladu s vládním nařízením [číslo] Sb.

21. Nedůvodné jsou zbývající nároky uplatněné žalobkyní ze smlouvy (smluvní úrok, odměna za administrativní zpracování zápůjčky, náklady za hotovostní inkaso splátek). Soud proto žalobu v rozsahu uvedeném ve výroku II. zamítl.

22. O nákladech řízení bylo soudem rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla převážně neúspěšná s ohledem na požadované příslušenství a žalované podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).