8 C 97/2026

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného o 19 766,54 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni: a) částku částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka za dobu od datum do datum, úrok ve výši 16,40 % ročně z částky částka od datum do datum, úrok ve výši 16,40 % ročně z částky částka od datum do datum, úrok ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, b) částku částka, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala, aby žalovaný zaplatil celkem částku částka s příslušenstvím a náklady řízení. K nároku 1) částka uvedla, že žalobkyně uzavřela s žalovaným Rámcovou smlouvu č. hodnota, a dne datum Dodatek č. hodnota k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí úvěru ve výši částka. Úvěr byl schválen a vyplacen poté co žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti klienta, jako spotřebitele v souladu s ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSÚ“). Žalovaný neplnil podmínky smlouvy, od datum nehradil splátky, proto žalobkyně úvěr zesplatnila k datum. Zůstatek úvěru (jistina) činil ke dni zesplatnění částka, nesplacený smluvní úrok z úvěru (kapitalizovaný úrok) ke částka. Po zesplatnění uhradil žalovaný datum částku částka, kterou žalobkyně započetla na jistinu částka a na úroky částka. Jistina činí částka. K nároku 2) částka uvedla, že na základě Rámcové smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet č. č. účtu, bylo sjednáno, že žalovaný bude disponovat s penězi na běžném účtu jen do výše dostupného zůstatku. Dále se žalovaný zavázal udržovat na běžném účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby a pokud se dostane do minusu, zaplatí příslušnou částku nejpozději do pěti pracovních dnů poté, co k tomu bude žalobcem vyzván. Navzdory shora uvedenému se žalovaný na svém běžném účtu dostal do nepovoleného debetu ve výši částka.

2. K procesu zkoumání schopnosti žalovaného úvěr splácet žalobkyně uvedla, že vycházeli z informací, které klient (žalovaný) sám poskytl v žádosti o úvěr a také z interních a externích databází, údaje ověřil viz Karta úvěruschopnosti, učinil dotazy na BRKI a NRKI. Podle podmínek .....

3. Usnesením ze dne datum bylo řízeni částečně zastaveno, neboť žalobkyně z důvodu úhrady částky částka žalovaným vzala zpět část žaloby v tomto rozsahu zpět a dlužnou částku započetla na kapitalizované úroky.

4. Žalovaný se na výzvu soudu k žalobě nevyjádřil, k jednání se nedostavil. Žalobkyně svou nepřítomnost omluvila. Soud proto projednal a rozhodl věc v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“).

5. Z Rámcové smlouvy č. hodnota ze dne datum a obchodních podmínek soud zjistil, že banka žalovanému aktivovala běžný účet č. hodnota /3030. Dne datum byl mezi účastníky uzavřen dodatek č. hodnota k rámcové smlouvě, na základě kterého byl žalovanému zřízen účet č. č. účtu. Podle Obchodních podmínek, které jsou součástí smlouvy bylo sjednáno, že majitel účtu musí udržovat na účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané odchozí úhrady včetně jeho závazků vůči bance. Některými transakcemi, například karetními offline transakcemi nebo odúčtováním poplatku za poskytnuté služby, se může na svém účtu dostat do nepovoleného přečerpání. Když k tomu dojde, musí dluh zaplatit nejpozději pět pracovních dnů poté, co mu dají vědět, a to připsáním peněz na účet, na kterém je nepovolené přečerpání evidováno.

6. Dodatkem č. hodnota k rámcové smlouvě ze dne datum úvěr č. IBAN byl žalovanému žalobkyní poskytnut úvěr částka, převodem na běžný účet, výše pravidelné měsíční splátky: částka, doba trvání úvěru: 121 měsíců, úroková sazba: základní 16,40 % ročně, bonusová sazba RPSN ve výši 15,40 % ročně, celková částka, kterou měl zaplatit je částka v případě základní sazby. Bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet úvěr s výší pojistného ve výši částka měsíčně.

7. Z výpisů z účtu žalovaného č. č. účtu za období datum – datum dokladu o čerpání úvěru ze dne datum, má soud za prokázáno, že žalovaný toho dne čerpal úvěr částka, konečný zůstatek na běžném účtu ke dni datum je záporný : -částka.

8. Podle přehledu plateb a splátkového kalendáře žalovaný čerpal úvěr ve výši částka a uhradil 8 splátek ve výši částka, naposledy řádně datum, od října 2025 byl v prodlení, datum uhradil jen částka na jistinu. Neuhrazená jistina činí částka, neuhrazený úrok z úvěru částka ke dni zesplatnění datum. Po zesplatnění uhradil žalovaný datum částku částka, kterou žalobkyně započetla na jistinu částka a na úroky částka, po podání žaloby dne datum uhradil částka, která byla započtena na kapitalizované úroky. Výsledkem je jistina částka a úroky částka.

9. Z úvěrové zprávy ze dne datum soud zjistil, že žalovaný v té době měl pouze jeden úvěr se splátkou částka měsíčně, zbývající jistina tohoto úvěru činila částka.

10. V Potvrzení o prověření úvěruschopnosti žadatele je uvedeno, že žalovaný má příjem částka měsíčně, pracuje ve společnosti, právnická osoba bydlí u rodičů, výdaje na domácnost činí částka, splátky částka. Žalovaný byl prověřen v bankovním a nebankovním registru, v insolvenčním rejstříku, byla prověřena jeho exekuční minulost. Na základě porovnání zjištěných příjmů a výdajů vypočetla banka maximální limit splátky žadatele částka a maximální limit splátky domácnosti částka. Banka dospěla k závěru, že žadatel bude schopen splácet úvěr č. IBAN s měsíční splátkou částka, proto žadateli úvěr poskytla.

11. Z Výzvy k zaplacení ze dne datum, která je současně předžalobní výzvou žalobkyně zesplatnila půjčku číslo H U01769325 a vyzvala žalovaného k úhradě částky částka a částka na běžném účtu, celkem vyzvala k úhradě částky částka a stanovila lhůtu k úhradě do datum.

12. S ohledem na zjištění učiněná z provedených důkazních prostředků vycházel soud z následujícího závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně jako banka a žalovaný jako klient po řádném ověření úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně uzavřeli smlouvu běžném účtu, který žalovaný přečerpal a ke dni datum na účtu žalovaného vznikl nepovolený debet - částka. Dále žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako klient po řádném ověření úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně uzavřeli a smlouvu o úvěru na jejímž základě banka žalovanému dne 5.1:2025 poskytla úvěr ve výši částka převodem na běžný účet, který mu vedla a to s úrokem 16,40 % ročně, žalovaný úvěr řádně nesplácel a od datum byl v prodlení. Žalobkyně proto úvěr zesplatnila ke dni datum, k tomuto dni činila dlužná jistina úvěru částku částka a neuhrazený úrok z úvěru částka. Po zesplatnění bylo uhrazeno dne datum 240 Kč a po podání žaloby datum 35 Kč. Výsledkem je jistina částka, úroky částka. Z provedeného dokazovaní nevyšlo najevo, že by žalovaný na jakýkoliv z žalobou uplatněných nároků nebo jejich příslušenství čehokoliv plnil více, než tvrdila žalobkyně.

13. Žalovanému jako spotřebiteli (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“) byly předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnut spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od datum (také jen ZosÚ).

14. Podle § 86 odst. 1 ZosÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

17. Podle § 122 odst. 4 ZosÚ, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

18. V daném případě soud uzavřel, že banka coby poskytovatel spotřebitelského úvěru dostála povinnostem daným zákonem o spotřebitelském úvěru, když struktura jí doložených informací k příjmům i výdajům a majetkovým poměrům žalovaného coby spotřebitele dovolovala ke dni uzavření smlouvy přijmout závěr, že žalovaný bude schopen řádně své závazky ze smlouvy o úvěru splácet. V posuzovaném případě se jednalo o úvěr s nízkým úvěrovým zatížením, tedy produkt s omezeným dopadem na rozpočet žadatele a nižší mírou rizika. Tomu odpovídal i rozsah provedeného ověření, který byl přiměřený a plně v souladu se zákonnými požadavky.

19. Mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejím základě žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši částka. Žalovaný nesplnil svůj závazek, který spočíval zejména ve sjednaném pravidelném měsíčním splácení úvěru (včetně sjednaného úroku a sjednaných poplatků), přičemž pro případ porušení této povinnosti bylo také ve smlouvě sjednáno právo banky veškeré závazky žalovaného zesplatnit. Žalovaný byl od datum v prodlení, banka proto úvěr ke dni k datum zesplatnila. Žalovaný je povinen podle § 2395 o.z. poskytnuté peněžní prostředky ve výši částka a splatné úroky ke dni poslední platby ve výši částka (nárok 1) bance vrátit. Žalovaný jistinu úvěru i nadále užívá, je proto povinen i nadále hradit smluvní úroky z úvěru ve výši 16,40 % ročně a po 90 dnech prodlení pak od datum ve výši 11,50 % ročně (§ 122 odst. 4 ZoÚS). Úroky z úvěru je žalovaný povinen platit až do zaplacení úvěru. Pokud jde o nárok 2) žalobkyně na zaplacení debetu ve výši částka, bylo zjištěno, že žalovaný běžný účet přečerpal, přestože přečerpání nebylo sjednáno. Žalovaný tím porušil povinnost udržovat na účtu kladný zůstatek a v případě nepovoleného přečerpání byl povinen dluh bance zaplatit, k čemuž byl také žalobkyní vyzván. Za dobu prodlení žalovaného věřiteli náleží podle §§ 1968 a 1970 o.z. z dlužné jistiny zákonný úrok z prodlení, ode dne následujícím po zesplatnění ve výši 11,50 % ročně podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žaloba je proto zcela důvodná.

20. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka za úkon -podání žaloby podle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.