Okresní soud v Přerově · Rozsudek

9 C 10/2022

č. j. 9 C 10/2022-114

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-06-22 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPR:2023:9.C.10.2022.1

Citované zákony (13)

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Říhou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená 31. 10. 1961 Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 . Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o zrušení povinnosti žalobkyně platit žalovanému důchod stanovený rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne 6. 1. 2006, č.j. 13 C 225/2003 – 202, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 31. 10. 2006, č.j. 12 Co 482/2006 – 236,

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhá zrušení povinnosti žalobkyně platit žalovanému s účinností od , datum, důchod ve výši , částka, měsíčně, vždy k 15. dni v měsíci k rukám žalovaného, tak jak byla tato povinnost stanovena výrokem X. rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, , pobočky v Olomouci, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši , částka, k rukám , Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0, advokáta sídlem , adresa, .

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v , adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši , částka, .

1. Žalobkyně se žalobou domáhala změny rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, - pobočky v Olomouci ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , a to konkrétně výroku X., jímž byla žalobkyni uložena povinnost vyplácet peněžitý důchod v měsíční výši , částka, . Navrhla, aby tato povinnost platit důchod byla zrušena ode dne podání návrhu, tedy ke dni , datum, . Za podstatnou změnu okolností, která vedla žalobkyni k podání žaloby, považuje skutečnost, že se zlepšil zdravotní stav žalovaného. Je schopen aktivně sportovat a provozovat sporty, jež jsou náročné na pohybový aparát. Na základě vlastního šetření bylo zjištěno, že se žalovaný například zúčastnil lyžařského zájezdu v Alpách, kde byl spatřen jak v období od , datum, do , datum, dokonce lyžoval. Ze sociální sítě Facebook byly pořízeny fotografie, které naznačují, že se žalovaný běžně zúčastňuje např. zvedání břemen, provozuje sportovní rybolov, obsluhuje řetězovou pilu při kácení stromu.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout, neboť považuje tvrzení obsažená v žalobě za zkreslená a zavádějící. Zdravotní stav žalovaného se nezměnil ani s plynutím času. V běžném způsobu života je nadále omezen především ztíženou pohyblivostí dolních končetin, není schopen žádné větší fyzické námahy a z toho důvodu i pravidelně navštěvuje odborné lékaře. Pravidelně rehabilituje.

3. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, - pobočky v Olomouci ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , soud zjistil, že výrokem X. byla uložena povinnost žalobkyni (tehdy v procesním postavení žalované) vyplácet žalovanému peněžitý důchod v měsíční výši , částka, , vždy k 15. dni v měsíci k rukám žalovaného (tehdy v procesním postavení žalobce) předem a to s účinností od , datum, . Rozsudek byl ohledně tohoto výroku potvrzen shora zmiňovaným rozhodnutím odvolacího soudu. Soud tehdy dospěl k závěru, že žalobkyně byla odpovědna za úraz, který se stal žalovanému a tomu byl proto přiznán peněžitý důchod s účinností od , datum, ve výši , částka, měsíčně. Ke zdravotnímu stavu žalovaného bylo prokázáno, že ten nemohl vykonávat práce se zvedáním a přenášením těžkých předmětů nebo práce spojené s delší chůzí zvláště po nerovném terénu a byl proto uznán plně invalidním dne , datum, pro poúrazový stav, přičemž míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti byla stanovena na 70 %. , právnická osoba, uznal žalovaného způsobilého vykonávat práci obsluhy ručního paletového vozíku do 15 kg a nošení břemen do 15 kg. Pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti byl poté zvýšen na 35 %. V roce 2005 pak poklesla tato schopnost nejméně o 60 %. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že žalovaný utrpěl těžké vykloubení pravého kolenního kloubu s kompletním roztrháním vnitřních struktur pravého kolene s vyrotováním bérce zevně a tříštivou zlomeninu člunkové kosti levé nohy s posunem.

4. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že jediným jednatelem a společníkem společnosti , právnická osoba, . je , jméno FO, , narozená , datum, .

5. Z Facebookového profilu žalovaného soud zjistil, že dne , datum, je vyobrazen žalovaný, jak sedí na bobech s textem jezdíme, dne , datum, je vyobrazen v cyklistickém oblečení, zřejmě na výletě v okolí obce , adresa, . Obdobně je tomu u příspěvku , datum, , příspěvek , datum, – na fotografii je vyobrazena motorová pila, , datum, při práci, , datum, s úlovky dvou ryb.

6. Ze zprávy o provedeném prověření osob, zde žalovaného, ze dne , datum, soud zjistil, že v průběhu prověřování bylo zjištěno zaměstnanci detektivního servisu , jméno FO, , že žalovaný se normálně pohybuje, pracuje ve firmě, která se zabývá prodejem sportovního náčiní a prezentuje se na internetu na stránkách www.jankusport.cz. Práce vykonává žalovaný aktivně, řídí pravidelně firemní vozidlo Volkswagen Transporter, aktivně komunikuje se zákazníky. Osobně zorganizoval v průběhu března 2013 lyžařský zájezd do Rakouska. U snídaně v pondělí , datum, byl pod záminkou náhody a společného jazyka kontaktován přímo žalovaný zaměstnancem detektivního servisu, ten měl odpovědět, že chodí lyžovat do Gerlosu a na kterých sjezdovkách jezdí. Dokonce se chlubil, že na jedné černé sjezdovce si včera fantasticky zajezdil. Následně po snídani odjel s celým zájezdem do Gerlosu, kde se na parkovišti přezul do lyžáků, vzal lyže a boty a vyrazil na sjezdovku. Aktivně lyžoval až do 16 hodiny. V průběhu této akce byly pořízení fotografie a videozáznam.

7. Z lékařské zprávy vystavené , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, dne , datum, soud zjistil, že poškození pohybového aparátu je trvalé a zlepšení nelze předpokládat.

8. Z audiovizuální nahrávky pořízené detektivy, zda prací , datum, , je vidět žalovaný, jak zvedá určité předměty, zřejmě v rámci výkonu své pracovní činnosti.

9. Z audiovizuální nahrávky pořízené , datum, je vidět muž ve světlemodré lyžařské bundě a černé lyžařské helmě s tím, že tento muž přenáší lyže. Pohybuje se od vozidla, je zde zachycen zřejmě v rámci lyžařského zájezdu.

10. Ze znaleckého posudku vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, soud zjistil, že po zjištění aktuálního stavu žalovaného nadále trvá omezení schopnosti zátěže obou dolních končetin žalovaného s možností progrese stavu na podkladě rozvoje posttraumatických degenerativních změn jak na koleni vpravo, tak přednoží a noze vlevo. Nezměnil se charakter ani závažnost úrazu. Na přesnost závěru znaleckého posudku má vždy vliv povaha a podstata lidského těla s přirozeně vysokou variabilitou reakcí na vnější i vnitřní podněty. Znalec dospěl k závěru, že na jeho znalecké závěry nemělo vliv např. vyjádření žalovaného, že je schopen ujít s oporou pouze 1 km až 2 km. Znalec se podrobně seznámil se zdravotní dokumentací žalovaného a rovněž s obsahem spisu, v němž jsou připojeny audiovizuální nahrávky a fotografie z Facebooku. Úkolem zadání bylo zjistit aktuální zdravotní stav žalovaného a znalec proto objektivizoval svá zjištění zejména na základě posouzení lékařských zpráv, které jsou aktuální. Znalec při vyšetření a zpracování znaleckého posudku vycházel zejména ze zdravotní dokumentace z července 2022, neboť následně v lednu 2023 žalovaný utrpěl úraz na dolní končetině. Žalovaný je pravidelně sledován ortopedem v průběhu celých uplynulých 15 let.

11. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Výrokem X. rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, - pobočky v Olomouci ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , byla uložena povinnost žalobkyni (tehdy v procesním postavení žalované) vyplácet žalobci peněžitý důchod v měsíční výši , částka, , vždy k 15. dni v měsíci k rukám žalovaného předem, a to s účinností od , datum, . Žalovaný utrpěl těžké vykloubení pravého kolenního kloubu s kompletním roztrháním vnitřních struktur pravého kolene s vyrotováním bérce zevně a tříštivou zlomeninu člunkové kosti levé nohy s posunem. Žalovaný nemohl vykonávat práce se zvedáním a přenášením těžkých předmětů nebo práce spojené s delší chůzí zvláště po nerovném terénu a byl uznán plně invalidním dne , datum, pro poúrazový stav, přičemž míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti byla stanovena na 70 %. , právnická osoba, uznal žalovaného způsobilého vykonávat práci obsluhy ručního paletového vozíku do 15 kg a nošení břemen do 15 kg. Pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti byl poté zvýšen na 35 %. V roce 2005 pak poklesla tato schopnost nejméně o 60 %. Soud má za prokázané, jak vyplývá ze ztotožnění facebookového profilu žalovaného, že se žalovaný např. v roce 2013 věnoval jízdě na bobech či v letním období jízdě na kole. V roce 2013 bylo zjištěno zaměstnanci detektivního servisu , jméno FO, , že žalovaný se normálně pohybuje, pracuje ve firmě, která se zabývá prodejem sportovního náčiní, řídí pravidelně firemní vozidlo Volkswagen Transporter, aktivně komunikuje se zákazníky.

12. Co se týče organizace lyžařského zájezdu do Rakouska v březnu 2013 soud má tuto skutečnost za prokázanou, nikoliv ovšem již samu skutečnost, že žalovaný lyžoval, neboť fotografie a audiovizuální nahrávky pořízené zaměstnanci detektivního servisu (viz ze dne , datum, , na níž je viděn muž ve světlemodré lyžařské bundě a černé lyžařské helmě s tím, že tento muž přenáší lyže, pohybuje se od vozidla, je zde zachycen zřejmě v rámci lyžařského zájezdu) nepotvrzovaly samy o sobě identitu žalovaného a výpověď samotných těchto zaměstnanců by již s ohledem na delší časovou prodlevou téměř deseti let a charakter události (běžná rutinní práce detektivního servisu), by již byly těžko hodnověrné. V tomto ohledu proto soud zamítl důkazní návrh na výslech těchto svědků, neboť lze stěží uvěřit, že by po deseti letech byli tito zaměstnanci schopni podat nadále relevantní informace k danému případu. Soud v tomto ohledu je překvapen liknavostí žalobkyně, která pokud měla takové indicie, neměla vyčkávat s podáním žaloby téměř deset let od inkriminované události. Navíc i další důkazní návrh, a to výslech manžela žalobkyně, by byl v tomto ohledu rovněž bezpředmětný, neboť pro samotný skutkový závěr bylo rozhodující zejména odborné posouzení zdravotního stavu žalovaného. Ohledně zdravotního stavu se vyjádřil , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , dne , datum, v tom smyslu, že poškození pohybového aparátu žalovaného je trvalé a zlepšení nelze předpokládat, a to za situace, kdy žalovaný je dlouhodobě sledován. Uvedené stvrdil ve znaleckém posudku znalec , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, . Ten potvrdil, že nadále trvá omezení schopnosti zátěže obou dolních končetin žalovaného s možností progrese stavu na podkladě rozvoje posttraumatických degenerativních změn jak na koleni vpravo, tak přednoží a noze vlevo. Nezměnil se charakter ani závažnost úrazu, a to navíc za situace, kdy žalovaný je pravidelně sledován ortopedem v průběhu celých uplynulých 15 let. Znalec dospěl k závěru, že na jeho znalecké závěry nemělo vliv např. vyjádření žalovaného, že je schopen ujít s oporou pouze 1 km až 2 km. Znalec se podrobně seznámil se zdravotní dokumentací žalovaného a rovněž s obsahem spisu, v němž jsou připojeny audiovizuální nahrávky a fotografie z Facebooku.

13. K námitce žalobkyně týkající se závěrů vyplývající ze znaleckého posudku soud uvádí následující. Zákon nestanoví předpoklady, za kterých přichází do úvahy vypracování revizního znaleckého posudku, a ponechává je na úvaze soudu. Vypracování revizního posudku přichází do úvahy zejména tam, kde soud bude mít pochybnosti o správnosti již vypracovaného znaleckého posudku; vždy bude záviset na konkrétní situaci a na úvaze soudu, zda bude mít pochybnosti (zpravidla po slyšení ustanoveného znalce) za odstraněné či nikoliv. Jde tu o hodnocení důkazu – znaleckého posudku. Nemá-li soud pochybnosti o jeho správnosti, není povinen nařídit vypracování revizního posudku, a to navzdory tomu, že pochybnosti vyjadřuje účastník; důkazy totiž hodnotí jen soud. Úvaha soudu nemůže být zcela libovolná, nicméně vždy záleží na konkrétním případu, zda a nakolik lze učinit závěr o zpochybnění posudku.

14. Pokud účastník nesouhlasí se závěry znaleckého posudku, nezbývá mu než jeho závěry relevantně zpochybnit (není dostačující tvrzení, že posudek není správný, ale je třeba uplatnit konkrétní námitky).

15. Je výhradně na znalci, aby v souladu s poznatky dosaženými v jeho oboru zvolil, jakou metodu ocenění použije. Soud, který nemá příslušné odborné znalosti, nemůže metodiku ocenění stanovit. Pokud se účastníkovi řízení podaří použitou metodiku relevantně zpochybnit, přichází do úvahy vypracování revizního znaleckého posudku. Je třeba zdůraznit, že i námitky účastníka proti zvolené metodě podléhají hodnocení soudu; je na něm, aby zvážil, zda je považuje za důvodné či nikoliv (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, ).

16. Má-li soud pochybnost o věcné správnosti znaleckého posudku, popřípadě je-li znalecký posudek nejasný nebo neúplný, nemůže jej nahradit vlastním názorem, nýbrž musí znalce požádat, aby podal potřebná vysvětlení, zejména aby posudek doplnil nebo jinak odstranil jeho nedostatky, popřípadě aby vypracoval nový posudek; kdyby tím nebyla pochybnost o věcné správnosti znaleckého posudku, nejasnost nebo neúplnost znaleckého posudku odstraněna, soud za účelem přezkoumání znaleckého posudku ustanoví jiného znalce, popřípadě, jsou-li splněny podmínky uvedené v ustanovení § 127 odst. 3 o. s. ř., státní orgán, vědecký ústav, vysokou školu nebo instituci specializovanou na znaleckou činnost (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný pod číslem 109/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

17. Mezi původním znaleckým posudkem a nyní vypracovaným znaleckým posudkem uplynula delší doba, v níž se vyvíjel nejen zdravotní stav žalovaného, ale i např. použité metody zvolené jednotlivými znalci. Při ustanovování znalce soud vzal v úvahu rovněž stupeň odbornosti, který je třeba k podání znaleckého posudku, jakož i k tomu, aby znalcem byl ustanoven odborník z daného oboru, respektive jeho odvětví, do něhož spadá odborné posouzení konkrétní skutečnosti. Závěr znalce, že se nezměnil charakter ani závažnost úrazu, a to navíc za situace, kdy žalovaný je pravidelně sledován ortopedem v průběhu celých uplynulých 15 let, byl opřen o podrobné studium jak soudního spisu, tak zdravotní dokumentace žalovaného, která je podle názoru soudu ve spojení s vyšetřením žalovaného primárním podkladem pro vypracování znaleckého posudku. Znalec řádně a odborně objektivizoval svá zjištění zejména na základě posouzení lékařských zpráv, které jsou aktuální. Znalec při vyšetření a zpracování znaleckého posudku vycházel zejména ze zdravotní dokumentace z července 2022, neboť následně v lednu 2023 žalovaný utrpěl úraz na dolní končetině. I v rámci výslechu znalce soud nezjistil žádné okolnosti, které by zpochybnili subjektivní argument žalobkyně, že žalovaný je již zdráv a jeho zdravotní omezení se nepromítá do běžného prožívání. Návrh žalobkyně na vypracování revizního znaleckého posudku soud proto zamítl, neboť soud i po výslechu znalec nedospěl k závěru, že by znalec nerozuměl dané problematice, podal nepravdivé či zavádějící závěry či snad použil nesprávné metody.

18. Podle § 163 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

19. V projednávaném případě vznikl žalovanému nárok na důchod ve výši , částka, měsíčně výrokem X. rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, - pobočky v Olomouci ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , a to s účinností od , datum, .

20. Podle ustálené soudní praxe platí, že jsou-li splněny všechny předpoklady odpovědnosti za škodu, je odpovědný subjekt povinen hradit poškozenému škodu, dokud nenastane skutečnost, která představuje změnu okolností rozhodujících pro určení výše náhrady škody, tj. dokud nedojde ke změně poměrů ve smyslu § 163 odst. 1 o.s.ř., a jde-li o změnu podstatnou (clausula rebus sic stantibus). Pro závěr, zda došlo v řešeném případě k podstatné změně poměrů ve smyslu tohoto ustanovení, je tedy nezbytné porovnat poměry poškozeného (zde žalovaného) a jeho nové poměry. Ustanovení § 163 odst. 1 o. s. ř. představuje výjimku umožňující na návrh změnit rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách, a to za předpokladu, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek.

21. Podle soudu nelze přijmout úvahu žalobkyně, podle níž nastaly ve zdravotním stavu žalovaného takové změně, které by vedly ke zrušení povinnosti vyplácet k jeho rukám důchod. To že žalovaný je schopen překonat příznaky původního úrazu a jeho následků, a tedy je nyní schopen se více věnovat i volnočasovým aktivitám jako jízdě na kole, je schopen zvedat lehčí břemena, a tedy se aktivněji zapojovat do života jak osobního, tak pracovního, nic nemění na tom, že v průběhu let po pracovním úrazu v rámci průběžných kontrol se jeho zdravotní stav zásadně nezměnil (myšleno v důsledku pracovního úrazu). Naopak skutečnost, že následky úrazu nadále přetrvávají, byť je žalovaný zřejmě subjektivně tolik nepociťuje, bylo bezpečně prokázáno. Soud tedy uzavírá, že žaloba na změnu předcházejícího rozhodnutí soudu není důvodná, neboť na straně žalovaného nenastala takové podstatná změna poměrů ve smyslu § 163 odst. 1 o. s. ř., která by vedla soud k úvaze o zrušení povinnosti žalobkyně vyplácet shora zmiňovaný důchod k rukám žalovaného.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř. za situace, kdy úspěšnému žalovanému přiznal účelně vynaložené náklady řízení. K námitce, že soud měl – vzhledem k okolnostem popsaným v posledním podání před vyhlášením rozhodnutí - rozhodnout o nákladech řízení účastníků podle ustanovení § 150 o.s.ř., soud uvádí následující.

23. V usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , Nejvyšší soud – zejména s odkazem na tam uvedenou ustálenou judikaturu Ústavního soudu České republiky – dovodil, že základní zásadou, která ovládá rozhodování o náhradě nákladů civilního sporného procesu je zásada úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). V této zásadě se promítá myšlenka, že ten, kdo důvodně bránil své subjektivní právo nebo právem chráněný zájem, by měl mít právo na náhradu nákladů, jež při této procesní činnosti účelně vynaložil, proti účastníku, jenž do jeho právní sféry bezdůvodně zasahoval. S vědomím faktu, že zásada úspěchu ve věci má hlubší souvislost se strukturou a funkcí civilního sporného procesu, by měl soud vždy přistupovat k interpretaci a aplikaci § 150 o.s.ř., jež tuto zásadu umožňuje v konkrétním výjimečném případě prolomit. Ustanovení § 150 o.s.ř. slouží k řešení situace, v níž je nespravedlivé, aby ten, kdo důvodně hájil svá porušená nebo ohrožená práva nebo právem chráněné zájmy, obdržel náhradu nákladů, které při této činnosti účelně vynaložil. K tomu lze připomenout, že zejména v procesním právu je nutno každou výjimku z obecného pravidla (zde výjimku z pravidla obsaženého v § 142 odst. 1 o.s.ř., formulovanou v § 150 o.s.ř.) vykládat restriktivně. Závěr soudu o tom, zda jde o výjimečný případ a zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, musí vycházet z posouzení všech okolností konkrétní věci. Nejde přitom o libovůli soudu, ale o pečlivé posouzení všech rozhodných hledisek. Při zkoumání, zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, soud přihlíží v první řadě k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům všech účastníků řízení; je třeba přitom vzít na zřetel nejen poměry toho, kdo by měl hradit náklady řízení, ale je nutno také uvážit, jak by se takové rozhodnutí dotklo zejména majetkových poměrů oprávněného účastníka. Významné z hlediska aplikace § 150 o.s.ř. jsou rovněž okolnosti, které vedly k soudnímu uplatnění nároku, postoj účastníků v průběhu řízení a další (srov. též Drápal, L., Bureš, J. a kol.: Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání. , adresa, , , právnická osoba, . Beck, 2009, str. 1005, a odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

24. V projednávané věci nelze ztratit ze zřetele, že v projednávaném případě se žalobkyně domáhala zrušení platit pravidelně důchod k rukám žalovaného s tím, že po provedeném dokazování a zjištěném skutkovém stavu věci se žalovaný úspěšně ubránil a žaloba byla zamítnuta. Z procesního hlediska tedy nese plnou odpovědnost za výsledek daného sporu (zamítnutí žaloby) právě a jen žalobkyně. Přitom v řízení nevyšly najevo žádné okolnosti, jež by i přes to, že procesní neúspěch ve věci je na straně žalobkyně, činily rozhodnutí o nákladech řízení účastníků podle zásady úspěchu ve věci nespravedlivým. Za této situace proto soud neodepřel žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení na základě aplikace ustanovení § 150 o.s.ř.

25. Při určení odměny zástupci z řad advokátů soud postupoval podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, (§ 9 odst. 3 písm. a) AT – k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) sestávající z částky , částka, za jeden úkon. V řízení před soudem advokát žalovaného učinil 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání – vyjádření k žalobě, zastoupení u jednání dne , datum, a , datum, a podání – vyjádření ke znaleckému posudku) ve výši mimosmluvní odměny 5 x , částka, , t.j. náleží mu odměna celkem ve výši , částka, . K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po , částka, k pěti úkonům právní služby (viz úkony právní služby shora), tedy celkem , částka, . Zástupci dále náleží nárok na náhradu za ztrátu času ke dvěma shora uvedeným jednáním za 4 x započatých půlhodin po , částka, cestou ze sídla advokáta (, adresa, ) do sídla soudu (, adresa, ) a zpět podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v celkové výši , částka, . Součástí nákladů řízení je rovněž cestovné v roce 2022 ve výši , částka, osobním vozidlem tovární značky Mitsubischi, registrační značka , SPZ, z Olomouce do , adresa, a zpět a zpět k jednání dne , datum, - celkem , hodnota, km) při paušální náhradě za 1 km ve výši , částka, ve smyslu § 1 písm. b) vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění do , datum, , při průměrné spotřebě vozidla ve výši 9,50 litrů na 100 km a průměrné ceně 1 litru motorové nafty ve výši , částka, (§ 4 písm. c) cit. vyhlášky) a cestovné v roce 2023 ve výši , částka, tímže osobním vozidlem na stejné trase k jednání dne , datum, - celkem , hodnota, km) při paušální náhradě za 1 km ve výši , částka, ve smyslu § 1 písm. b) vyhlášky č. 467/2022 Sb., při průměrné spotřebě vozidla ve výši 4,2 litrů na 100 km a průměrné ceně 1 litru motorové nafty ve výši , částka, (§ 4 písm. c) cit. vyhlášky). Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši , částka, (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem tedy náklady řízení činí , částka, .

26. Podle § 148 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

27. Za shora uvedené procesní situace soud rozhodl, že náklady řízení, které vznikly státu a nebyly kryty zálohou uhradí procesně neúspěšná žalobkyně. Ve věci bylo na znalečném vyplaceno celkem , částka, , přičemž žalobkyně složila zálohu na provedení tohoto důkazu ve výši , částka, . Soud proto uložil žalobkyni uhradit zbývající náklady státu ve výši , částka, , a to za situace, kdy soud neshledal na straně žalobkyně důvody pro přiznání osvobození od soudních poplatků.

28. Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení soud stanovil soud podle § 160 věty před středníkem o. s. ř. jako třídenní s tím, že počíná dnem nabytí právní moci tohoto rozsudku, a to za situace, kdy neshledal žádné důvod pro povolení delší lhůty splatnosti či plnění ve splátkách.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.